Želvy obrovské v ZOO Dvůr Králové

Letos 28. března 2015 jsem navštívil s celou rodinou ZOO Dvůr Králové nad Labem – již podruhé v tomto roce. Chci se s vámi podělit o několik postřehů týkajících se především suchozemských želv obřích. Každého, kdo se o želvy zajímá tak jako já, jistě potěšilo, že tito obři se do této zoo po delší době vrátili (v minulosti byli přemístěni do ZOO Praha). Ale proč o tom vůbec píši? Prostě jako chovatel nemohu mlčet a v následujících řádcích možná někteří pochopí proč.

Jde o pohled chovatele na zázemí pro želvy obří, které jsem měl možnost zde v minulosti i dnes vidět. A věřte mi nebo ne, hodně to bolelo. Skutečnost, že část těchto želv byla přemístěna už v průběhu loňského roku do provizorního pavilonu u hrošíků liberijských, je jedna věc, a dnešní „nový“ pavilon věc druhá. Zcela nový pavilon se nachází v menší budově přesně proti venkovnímu výběhu slonů. Co jako „želvař“ vůbec nechápu, bylo přemístění zvířat ještě před dokončením venkovních výběhů, čímž byli jedinci vystaveni zbytečnému stresu z neustálých změn chovných prostor. Každý zkušený chovatel moc dobře ví, jak těžce želvy napříč druhy takové zásahy nesou.

Několik holých faktů o novém vnitřním výběhu: podlouhlá místnost o odhadované velikosti cca 8 × 3,5 metru s jedním větším oknem se skládá z betonové podlahy a menšího mělkého jezírka (patrně ke koupání). V jednom rohu je pro jednu obří želvu připraveno provizorní pískoviště s navlhčeným pískem; další dvě želvy se tam však už nevejdou, takže při obou návštěvách spočívaly na holém betonu. V zadní části pavilonu se nachází vstup do venkovního výběhu, který je stále v rekonstrukci. Podle stavu prací bude sice v pořádku, avšak je umístěn částečně pod stromy, což znamená, že z pohledu celého dne i roku bude trpět nedostatkem slunečního svitu.

Klasická hliníková lorna na vodu (patrně k pití) v pozadí pavilonu už jen dokresluje ponurý ráz celého vnitřního výběhu. Na stropě najdeme topné panely sloužící k vytápění místnosti, nad hlavním oknem pak svítí tři větší LED tělesa, která pro osvětlení tak velkého prostoru zcela nestačí.

Místnost je – navzdory zmíněnému osvětlení a oknu – velmi špatně prosvětlená. V celém prostoru panuje znatelné přítmí a chovné zařízení na první pohled nepůsobí jako místo, kde by se těmto zvířatům mohlo dařit dobře. Celé to na mě působí špatně zařízené a při pohledu na tento stav je mi upřímně smutno.

Zoologické zahrady vesměs zaměstnávají odborníky nebo využívají externí konzultanty na chov zvířat. Kde však byl specialista na suchozemské želvy, když se tento projekt plánoval, to opravdu netipuji. Porovnám-li to s tím, jaké podmínky těmto zvířatům dopřává ZOO Praha, je to úplně jiná liga. V Praze mají vše, na co si želvy vzpomenou: dostatek vnitřního prostoru, spoustu přirozeného světla, hluboká pískoviště, lokální ohřev – hledat tam negativa by bylo velmi těžké. Ale vraťme se zpět do Dvora.

Absolutně špatně prosvětlené prostory. Nedostatek místa k odpočinku, kdy si na pískoviště lehne jen jedna želva a ostatní leží na betonu. Chybějící lokální horní ohřev. Nemožnost se kamkoliv smysluplně ukrýt. Beton, beton a zase beton.

Každý profesionální chovatel moc dobře ví, že suchozemská želva je silně konzervativní plaz, který na jakékoliv změny reaguje negativně – a pokud k nim dojde, zdravotní problémy bývají na dohled. Stabilní a spokojená chovná skupina těchto obřích želv ze ZOO Praha utrpěla tímto přesunem jednu ze zásadních ran. Rozdělení trojice jedinců a jejich umístění do tohoto „vnitřního výběhu“ je z chovatelského hlediska bezohlednost.

Pevně věřím, že pokud toto viděla Nataša V. (která se v ZOO Praha dlouhodobě s láskou a úspěchem stará o tyto obří želvy), musela jí ukápnout slza, stejně jako mně. Tomuto počinu opravdu tleskat nemůžu. Tvůrci by měli navštívit jiné úspěšné chovy, aby pochopili, jak vypadá profesionálně vybavená vnitřní ubikace se vším všudy.

Při každé návštěvě jakékoliv zoo se u výběhu želv na chvíli zastavím a pozoruji je. Jiskru v oku u těchto jedinců v Dvoře Králové nenajdete – na to rovnou zapomeňte. Těm želvám se nejen stýská, ale doslova tam trpí. Může mě kdokoliv kamenovat za mé názory, ale já mám v tomto směru jako dlouholetý chovatel jasno. Za ta léta praxe už spokojenou želvu spolehlivě poznám.

Začínám chápat, že ne každá zoo funguje čistě za účelem záchrany zvířat a jejich nejlepší možné péče, ale že se z některých stávají malé továrny na peníze a byznys se vším všudy. Jako návštěvník to cítíte na každém kroku – neustále se měnící výběhy jen proto, aby návštěvníka neomrzelo chodit do stejného prostředí, přičemž na chovatelský luxus se občas zapomíná. Někdy si připadám jako v supermarketu, kde se také čas od času všechno kompletně přestaví v naději, že to zákazníka přiměje utratit víc peněz.

Když jsem tam byl s rodinou, na každém rohu jsme sváděli boj s dětmi a odrazovali je od nákupu zbytečností. Kam se podíváte, tam stojí stánek s cetkami, automaty na nezdravé nápoje, sladkosti, placené atrakce... Podle mého názoru je toho moc. Komerční činnost přehlušuje původní smysl. Kde je ta pohoda, kdy člověk šel do zoo na klidnou procházku a strávil víkendové odpoledne v přírodě? Dnes už to připomíná spíše lunapark.

Proto nakonec vzkazuji do mé domovské ZOO Dvůr Králové nad Labem: Pánové, toto se vám vůbec nepovedlo. Jako chovatel želv vám za tento přístup k chovu želv obřích uděluji velkou pětku! Tento článek si plně zaslouží místo v Černé kronice mého webu a tímto veřejně protestuji proti takovému způsobu chovu.

Reakce návštěvníků

„Dobrý den pane Junku, ač jsem vystudovaný zoolog (a manžel veterinář) s vřelým vztahem ke zvířatům, celá studia mi nedala tolik jako vaše stránky euzelva. Děkuji, alespoň co se želv týče! Výběh želv v zoo ve Dvoře Králové mě též zarmoutil. Velmi.
Vaše obdivovatelka Renata“