Želvy a vitamíny

Přemýšlím, jak začít a napsat, že přemíra všeho je nebezpečná pro všechny – nejen suchozemské želvy. Nenajdete zde žádný návod, to není cílem tohoto zamyšlení jednoho potrhlého chovatele suchozemských želv. Ha, už to mám: želvám škodí nadměrná péče a nadbytek všeho. "To objevil Ameriku," řeknou si jedni... ale postupně.

Každý z nás chovatelů suchozemských želv (a je jedno, zda jsme začínající, nebo pokročilí) má snahu našim obrněným miláčkům nějak přilepšit, kde se dá. Vůbec nejde o to, co želvy skutečně potřebují, ale lidská přirozenost žít v blahobytu je prostě někde hluboce zakořeněná v nás všech. Pokaždé, když procházím zverimexem, svrbí mě ruka – nejraději bych koupil vše, co vidím, aby se měly ty moje želvy úúúplně nejlépe na celém světě. Ale ono to nefunguje a já to vím, proto pouze koukám a v duchu si říkám: "Nepotřebují to, nepotřebují to..." Mám pocit, že je o něco ochuzuji, ale není tomu tak.

Když můžeme, dopřejeme to nejlepší sobě i našim miláčkům, v tomto případě želvám. Často to pak dopadne špatně a my se sami sebe ptáme: Jak je to možné? Kde se stala chyba?! Odpověď většinou zná každý: nedostatek pohybu a nadbytečný příjem potravy. To není z mé hlavy, pouze píši, co již bylo napsáno milíkrát, a přesto je to největší neřest nás lidí. A jsme u jádra věci: co dokáže zabít člověka, to dokáže spolehlivě zabít i želvu. Tito tvorové, co po tisíce let žijí střídmě, hladoví, trpí žízní... to vše mají zakódováno hluboko v genech a dokážou přežít až neskutečně tvrdé podmínky. Proto jsou tu snad jako jediní tvorové v nezměněné podobě dodnes. Želva je jednou velkou legendou.

A najednou se v jejím světě objeví člověk – chovatel – a chce to vše změnit, co fungovalo miliony let bez problémů ze dne na den! Vyhnu se záměrně stravě, o které píši na jiném místě webu, a zaměřím se spíše na vitamínové a jiné doplňky ve všech možných podobách.

Stačí toto kouzelné slůvko napsat do vyhledávače na webu, připojit "pro želvy" a uvidíte, co se bude dít. Existují tisíce zaručených přípravků, jak naše želvy udržet v kondici. Najednou vám je vložena do mysli myšlenka, že ona se v žádném případě neobejde bez mastiček, vitamínů všeho druhu a bůhvíčeho ještě. A prodejci mi prominou, ale těch "kravin" a zbytečností je spousta. Nakupujete, ptáte se a očekáváte na druhé straně odborníka, ale on je pouze prodavač a spoléhá na informace od distributora či z příbalového letáku. Občas je na nich vidět, že jsou na tom přesně jako vy – neví nic, a když už, tak to čtou z krabičky. Neviděl jsem výrobce, který by na obal napsal: "Toto si nekupujte, je to nanic, zbytečnost a želva to nepotřebuje."

Jako příklad uvedu pěknou vápníkovou želvičku – super, to přeci želvy potřebují, a je jedno, jaký to má tvar. Ano, potřebují, ale tato je určena pro vodní želvy, tam se rozpouští a uvolňuje látky do vody! Šup, a máte ji v košíku pro suchozemskou želvu. Prodají vám s přehledem pro suchozemskou želvu sušené ráčky, které některé želvy opravdu milují, ale v přírodě je nenajdou a jde o absolutně nevhodnou stravu určenou pouze pro želvy vodní. Proč? No protože na krabičce je vyfocená želva a laik nepozná, zda vodní, nebo jinou – želva jako želva. A tak bych mohl pokračovat dlouho.

Želva je přeci želva a všechny mají čtyři nožičky a krunýř... Přitom jsou vodní a suchozemské želvy tvorové tak diametrálně rozdílní v nárocích na stravu a chov! Rád bych viděl prodejce, co se vyzná ve stovkách, ne-li tisících přípravků, vitamínů a pomocných látek, které to svinstvo drží pohromadě. Nikdo. A na to výrobci spoléhají – chrlí zaručené vitamínové bomby a my všichni je kupujeme, přitom výsledek je tak strašně sporný...!

Každý z nás moc dobře ví, že želva nic takového nepotřebuje, leč kdo by nechtěl milovanému tvoru přilepšit? Každý máme cukání dopřát jim to nej. Že ji tím nevědomky pomalu zabíjíme a rapidně zkracujeme život, si neuvědomujeme, a navíc to stojí spoustu peněz.

K zamyšlení nás může přivést i příběh jedné chovatelky, která té své želvě dopřává vše, co jí vidí na očích, a přesto končí oba u veterináře. Ona jí dopřává tu nejlepší péči a ten dobrák (leč na ní nic závadného neshledá) jí alespoň šoupne vitamínovou injekci, čímž odstartuje její odchod z tohoto světa. Celý příběh si můžete přečíst zde: NEZKUŠENÝ CHOVATEL ŽELV.

Podstata věci je někde jinde. Vitamínová injekce může pomoci želvě, která je zřejmě nemocná, hodně oslabená či jinak vysílená – tam je to na místě a nedá se nic zkazit. Ale zdravá želva při síle většinou reaguje opačně, o čemž jsem se za dobu své chovatelské praxe přesvědčil několikrát. Rozhodí ji to takovým způsobem, že je okamžitě adeptem na léčbu. Ale pozor: pokud se želva rozhodne pro smrt, ničím ji od toho neodradíte. Možná je to pouze pověra, ale já se přikláním k tomu, že na tom opravdu něco bude.

Již představa, že vše se dá nahradit vitamíny a různými doplňky, je zcela zcestná a nefunguje ani v říši lidí. Umírají lidé, co se denně "cpou" horem dolem vitamíny, podpůrnými doplňky a kůdvím čím ještě. Možná si to někteří z vás, začínajících chovatelů suchozemských želv, nebudete chtít připustit, ale v říši želv platí pravidlo: čím lépe se želva má, tím dříve nás opustí! Kruté, já vím, ale pravdivé.

Nadbytek všeho celoročně nemají želvy v přírodě nikde na světě. Jejich strava je po většinu roku chudá a jednostranná. Právě proto dokážou extrémně odolávat hladu a žízni – jsou na to prostě přizpůsobené.

Takže zapomeňme všichni na vitamínové doplňky a přijměme fakt, že suchozemským želvám bohatě stačí už tak vydatná celoroční strava v zelené podobě. A pokud ji někdo z vás chce donutit k dietě, stačí jí nedat nic jiného než seno. Příroda se k nim také chová tvrdě – buďte nesmlouvaví, však ono se jí zachce a pud sebezáchovy ji jednoznačně donutí. Ten, kdo z vás nakonec couvne, dělá velkou chybu; pro želvu je to nejpřirozenější věc: odolávat a vyčkávat, co bude.

Snažme se tedy želvám dopřávat co nejméně komerčních produktů a vynahraďme jim to přírodní, zdravou a vyváženou stravou. Bez obav můžeme doplňovat vápník, protože v přírodě si ho doplňují konzumací podloží vápencového původu a i rostliny zde rostoucí ho mají v sobě více než kdekoliv jinde.

Berte to všichni jako moje zamyšlení nad uměle dodávanými produkty a vitamíny. Na vás je, zda podlehnete té strašné mediální a všudypřítomné masáži. Neládujte želvy horem dolem něčím, co vlastně ony ani nepotřebují. Jediné, čeho tímto docílíte, je 100% zkrácení života, případně velké zdravotní problémy.

Mějte také na paměti, že první, co veterinář udělá, když neví kudy kam, je vitamínová injekce – přeci jste přinesli nemocnou želvu, tak vám musí nějak pomoci, nebo ne? Znovu opakuji: pouze nemocné želvě to může pomoci, ale zdravou přivést k nemoci. Já dlouhodobě neposkytuji žádné ze svých chovných skupin žádné vitamínové ani jiné komerční produkty, pouze vápník – uhličitan vápenatý. Nepozoruji u želv žádný nedostatek nějakého vitamínu či něčeho jiného, a to jak na růstu, tak na zdraví.

Tentokrát nepopřeji nic vám, ale vašim želvám – co nejméně vitamínů!

Pevně věřím, že kdyby želvy uměly mluvit, tak by hodně nahlas křičely: "My to nepotřebujemééééééééé!"