euzelva.cz > Administrativa, CITES > Doporučení pro chov suchozemských želv (ÚKOZ)

Doporučení pro chov suchozemských želv (ÚKOZ)

Pohled státních orgánů nejen na chov želv

Narazil jsem na obsáhlý dokument týkající se doporučení chovu suchozemských želv a jiných zvířat vydaný Ministerstvem zemědělství a určitě bude některé z Vás zajímat a obohatíte své znalosti o suchozemských želvách. Jedná se o výtah toho nejzajímavějšího pro nás želvaře. Někdo může souhlasit jiný ne, to už nechám na každém z Vás.

Vydalo Ministerstvo zemědělství ČR dne 31. 12. 2003

ÚVOD

Ústřední komise pro ochranu zvířat schválila dne 25. 11. 2003 ”DOPORUČENÍ - Podmínky chovu plazů volně žijících druhů v zajetí” (dále jen DOPORUČENÍ). Dokument byl zpracován týmem českých odborníků a projednán s Unií českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZ).

DOPORUČENÍ nabývá účinnosti dne 1. 1. 2004.

PODMÍNKY CHOVU PLAZŮ V PÉČI ČLOVĚKA

Peče o plazy musí odpovídat nárokům druhu i daného jedince. Chovatel je povinen zajistit svým chovancům péči přiměřenou jejich potřebám, t.j. prostředí a výživu odpovídající nárokům chovaného druhu. Za tím účelem musí sledovat odbornou literaturu v (alespoň) nutném rozsahu. Musí vyloučit takový způsob chovu, který by zvířatům působil strádání, utrpení nebo zbytečný stress. Osvojení nezbytných znalostí by mělo předcházet uvedení zvířete do chovu (pokud lze) a mělo by k nim být přihlíženo při zařizování terária (nebo jiného chovatelského zařízení). Pro zájmové chovy by měla vždy být dávána přednost chovu zvířat získaných již z odchovů v lidské péči, protože těm lze lépe zajistit vhodné podmínky a nedochází k poškozování (ochuzování) přírodních populací druhu.

Každý by se měl včas, t.j. před získáním zvířete rozhodnout, zda je schopen zajistit mu přiměřené podmínky a to i v dospělosti (u plazů s ohledem na velikost dospělců u některých druhů je tato otázka zvláště aktuální) a pokud ne, od chovu zvířete takového druhu upustit. Nelze spolehat na umístění v zoo a podobných zařízeních. Před nákupem si musí osvojit znalosti o biologii příslušného druhu a z toho vyplývající nároky na jeho chov. Musí připravit terárium odpovídající požadavkům druhu. Je třeba dát přednost získání odchovaných zvířat.

Chov plazů je daleko složitější než je shrnuto v tomto doporučení a nelze proto používat jako dogma. Určitá nedokonalost materiálu je dána snahou o zestručnění a zobecnění zásad chovu tak, aby mohl i neodborník získat poměrně snadno základní představu o podmínkách chovu plazů v zajetí. Proto toto doporučení nemá a nemůže nahradit studium odborné literatury a není vhodné jako jediný zdroj pro získání vědomostí o chovu plazů, neboť bude využíváno především při kontrole chovů.

Dále uvedené údaje odpovídají dnešnímu stavu znalostí českých chovatelů, v případě potřeby je třeba je v pravidelných intervalech aktualizovat.

A. OBECNÁ ČÁST

I. Všeobecná část

1. Větrání a osvětlení

Plazi jsou ektotermní zvířata (tzn., že podstatnou část tepelné energie nutné k zajištění teploty svého těla získávají z vnějších zdrojů a jen část z vlastního metabolismu. Závislost není pasivní, ale díky behaviorální termoregulaci umožňuje plazům regulovat tělesnou teplotu ve vhodném fyziologickém rozmezí, mají-li k disposici přiměřený tepelný spád v prostředí - tj. teplá i chladnější místa.Jejich životní funkce proto závisí ve velké míře na podmínkách okolí. Z toho vyplývá to, že pro úspěšný chov má rozhodující význam větrání ubikace, odpovídající přirozeným poměrům. Podle specifických nároků pro druh je mnohdy nutné noční snížení teplotního gradientu. Rozsah minimální a maximální teploty i obvyklé teploty může být velmi různý, odkazy na to budou uvedeny ve specielním dílu. Mnoho plazů má termoregulační schopnost, která jim umožňuje, udržování konstantní tělesné teploty.

U některých druhů je důležité sálavé teplo, spojené se světlem určité intenzity nebo složení. Je třeba používat lampy a zářivky vhodného spektra a jejich správné umístění. Intensita osvětlení má význam pro aktivitu, zbarvení a celkový zdravotní stav.

Pro zachování zdraví plazů je také důležitá vlhkost vzduchu a substrátu. Podrobnosti jsou uvedeny ve specializované části.

Všechny faktory by měly odpovídat přírodním podmínkám v původním biotopu. Důležité je znát podmínky mikroklima, které se může někdy značně lišit od makroklimatu. To je od údajů získaných z klimatických atlasů. (Pozor ale, někdy je vhodné liší-li se podmínky v prostředí terária od přírodních, např. s ohledem na možnost přehřívání menších prostor, jiné tvorby mikroklimatu, expozici (slunce) a proudění vzduchu. Zvířata pak mohou lépe prosperovat v podmínkách, které nejsou identické s poměry na lokalitě výskytu ! )

Pro zabezpečení podmínek chovu musí být k dispozici vhodné přístroje pro měření teploty a vlhkosti vzduchu.

2. Výživa plazů

Pro každý druh je třeba zajistit odpovídající výživu. Použité krmivo musí obsahovat odpovídající množství vitaminů, minerálů a balastních látek. Je třeba dodat dostatečné množství vody, podle nároku druhu (blíže pro jednotlivé skupiny plazů v dalším textu). Podle zákona na ochranu zvířat proti týrání (č. 246/1992 Sb. vplatném znění) je zakázáno krmit živou potravou (týká se obratlovců).Výjimkou jsou pouze ty druhy plazů, které nejsou schopny přivyknout na krmení mrtvou potravou, tj, u druhů, které jsou schopny přijímat mrtvou živočišnou potravu, musí být krmná zvířata (obratlovci) před podáním zabita a to v souladu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání.

3. Vybavení terária

Uspořádání terária musí odpovídat nárokům chovaného druhu (např. hrabání, rytí, šplhání, plavání).

K důležitému minimálnímu vybavení patří:

- vhodný podkladový substrát (je-li třeba) v dostatečné vrstvě, podle nároku druhu

- druhově specifická možnost úkrytu, podle nároku druhu

- dle potřeby vodní nádrž, bazén

- dle potřeby možnosti šplhání (skály, větve, parkosy) vhodné velikosti a umístění

- dle potřeby osázení rostlinami k docílení vhodného mikroklimatu, jako možnosti úkrytu a podobně

- před kladením vajec připravit, vhodné kladiště, různé podle nároku druhu (někdy i žádné).

4. Spojování plazů

U párového a skupinového chovu, je nutné zabránit sociálnímu stresu, musí být zajištěna fungující sociální struktura. Při spojování plazů, se musí posuzovat individuelní rozdíly zvířat. Je také vhodné zajistit více krmných míst. (Pozor - velmi často záleží i na pořadí, v jakém jsou zvířata dána do nádrže. Např. je většinou obtížné, až riskantní, přidávat nové zvíře do skupiny !!! Někdy může být stressem i trvalý párový chov.)

Společný chov různých druhů se stejnými nároky na biotop, je možný, zvířata se však nesmí vzájemně rušit. Při vhodné volbě mohou lépe využít nádrž a snížit vnitrodruhové napětí, ale pochopitelně i naopak. Je nutné vyvarovat se nežádoucí hybridizace, řada případů je popsaná u hadů, několik i u ještěrů)

5. Velikost terária

Stanovit všeobecně platné údaje o velikosti ubikace je vzhledem k rozdílným nárokům plazů, velmi obtížné. Rozměry vycházejí z velikosti trupu, délky těla, délky karapaxu, s ohledem na přiměřenou přirozenou potřebu pohybu. Plochu lze výrazně zvýšit, policemi, terasami a využitím stěn. U řady druhů lze velikost plochy výrazně zvýšit různými policemi, terasami a využitím stěn. Dále jsou uvedeny vždy výhradně doporučené minimální rozměry u jednotlivých skupin a druhů plazů.

6. Péče o plazy

Péče odpovídající nárokům druhu zahrnuje udržování čistoty a hygieny, pravidelnou zdravotní kontrolu a nutné zákroky ošetření.

7. Zvláštní podmínky

Pro karanténu a ošetření nemocných zvířat a rovněž při zimování a odchovu mláďat mohou být nutné zvláštní podmínky chovu. Při krátkodobém držení (ne více než několik málo dnů) plazů v rámci terrabazarů apod. mohou být tolerovatelné výjimky u rozměrů ubikace a sociálního složení, ale výhradně pouze po dobu trvání takové akce. Minimální podmínky uvedené v tomto doporučení jsou závazné i pro obchody se zvířaty. (Pozor na stress ze změny prostředí, např. některé drobné leguánky (Leiocephalus) dokáže krátkodobé držení v nevhodných podmínkách téměř úplně vyřídit a rekonvalescence je dlouhá.)

I. ŽELVY (Testudines) – 12-13 čeledí, více než 270 druhů

Želvy patří mezi širokou veřejností k nejoblíbenější skupině plazů. Obecně se traduje, že se jedná o nenáročné živočichy, což není úplná pravda. Hlavně mláďata všech druhů patří do rukou zkušených chovatelů a nelze je doporučovat začátečníkům. Níže uvedený text nelze chápat jako návod k chovu, ale lze ho použít jako základní informace pro zabezpečení základních životních potřeb pro chov želv. Každý zájemce, který se rozhodne chovat želvy by se prvně měl seznámit s nároky, jaké daný druh vyžaduje. Doporučuji odbornou literaturu případně chovatele či specializovaná pracoviště mající s chovem zkušenosti. V ČR existuje Klub chovatelů želv sdružující zájemce i odborníky zabývající se touto zajímavou skupinou.

Terárium: U suchozemských želv je třeba vytvořit bariéru, kterou nepřekonají.Většinou není vhodné chovat želvy v klasických teráriích. Je možné použít m.j. lokálně vyhřívané neuzavřené nádrže - "želví stůl" dle např.J.Coba nebo jiné řešení. Optimální je v letních měsících dopřát želvám, u nichž nehrozí prochladnutí (Středozemí, Amerika a Střední Asie) pobyt na slunci ("vynášení na sluníčko" obvykle příliš vhodné není a bez možnosti úkrytu může i škodit) ve venkovních výbězích. Zde musí být tepelný zdroj (lampa,topný kabel) schopný želvám zajistit možnost ohřátí na 30 C. Není nutný pro druhy mírného pásu, pokud výběh obsahuje všechny nezbytnosti - suchý úkryt, vyhřívací místa atd. Chladné deštivé léto ovšem může škodit.Není doporučeno nechávat želvu volně pobíhat po bytě.

Velikost terária: Tohoto vzorce lze použít u většiny rodů, případné změny jsou uvedeny dále v textu. Vzorec pro výpočet minimálních rozměrů plochy dna pro chov želv :

Pro 1-2 zvířata:

délka krunýře x 5 = délka terária, délka terária x 0,8 = šířka terária, výška není rozhodující.

Pro 3-10 (na každou další želvu přidat 20 % z výše uvedené plochy)

Pozor u některých druhů na přidávání dalších zvířat, často je důležitější členění nádrže než zvětšení plochy !

Nad 10 a více (na každou želvu přidat 15 % z výše uvedené plochy)

Poznámka: U jednotlivých skupin je udávána maximální délka krunýře největších zástupců..

Suchozemské želvy

Pro jejich transport můžeme požít různé typy krabic /papírové, plastové apod /. Okolní prostor je dobré vyplnit zmuchlaným papírem, aby nedošlo k případnému poškození želv. Při transportu je třeba dávat pozor na prochladnutí či naopak na přehřátí.

SUCHOZEMSKÉ ŽELVY

12. Čeleď: Testudovití (Testudinidae)- rody Agrionemys; Chelonoidis; Chersina; Geochelone; Gopherus; Homopus; Indotestudo; Kinixis; Malacochersus; Manouria; Psammobates; Pseudotestudo; Pyxis; Testudo

a) Rod Agrionemys zahrnuje pouze jeden druh vyskytující se ve Střední Asii. Dosahuje velikosti až 20 cm.

Zařízení terária: Substrát písek, úkryt, mělká miska s vodou. Dobrá ventilace a teplota 20-25 C, možnost vyhřátí na 30-35 C. Želvy vyžadují ÚV záření nebo 1x za měsíc aplikaci (nejlépe per orálně) vitamínu A,D. Zdravé želvy je dobré zazimovat (8-10 C). Postup přípravy zimování je třeba nastudovat v odborné literatuře.

Sociální struktura: Jeden samec a více samic.

Poznámka: Nejběžněji nabízená želva. Mláďata těchto želv by neměla být doporučována začínajícím chovatelům.Dříve a asi opět řazena do rodu Testudo. Problém činí dodržování ročního rytmu života, některé populace v přírodě aktivují jen 3 - 4 měsíce, zbytek tráví v klidovém stavu : zimním, popř. i letním spánku. Nemá-li dobré úkryty silně hrabe. Největší dovezená samice, kterou jsem viděl, měla 28 cm.

b) Rod Asterochelys zahrnuje 2 druhy vyskytující se na Madagaskaru. Dosahující velikosti 45 cm.

Sociální struktura: Jeden samec a více samic. Pozor u A. yniphora je možná vhodnější, popř. nutný, skupinový chov, s několika samci ! Pro stimulaci páření.

Výživa: Rostlinná, někdy možno podat i živočišnou, ale raději opatrně, nadbytek škodí !

Rostoucí želvy je třeba krmit šťavnatou potravu v kombinaci s kvalitním senem. Při rychlém růstu dochází k deformacím krunýře, které již nelze vrátit do původního stavu.

Poznámka: Vzácně chované želvy. A.(G.) yniphora CITES 1.

c) Rod Chelonoidis zahrnuje 4 druhy vyskytující se v Jižní Americe a na Galapágách. Dosahují velikosti od 25-130 cm.

Zařízení terária: Substrát rašelina, hlína či hrabanka, úkryt, mělký bazének s vodou. Dobrá ventilace a teplota 22-25 C,možnost vyhřátí na 30-35 C. Želvy vyžadují UV záření nebo 1x za měsíc aplikaci (nejlépe perorálně) vitamínu A,D3.

Sociální struktura: Jeden samec a více samic.

Poznámka: Vzácně chované želvy. C.carbonaria má populace žijící ve vlhkých pralesích, požadavky tomu odpovídají, jednotný návod zde nemá smysl, i složení potravy se liší podle druhů. Ch.nigra CITES 1.

d) Rod Chersina zahrnuje jeden druh vyskytující se v Jihoafrické republice. Dosahuje velikosti 20-30 cm.

Sociální struktura: Možno i několik samců.

Poznámka: Vzácně chovaná želva.

e) Rod Dipsochelys zahrnuje jeden druh vyskytující se na Seychelách. Dosahuje velikosti 105 cm.

Zařízení terária: Substrát hlína,rašelina a hrabanka, úkryt, mělký bazén s vodou . Dobrá ventilace a teplota 22-25 C,možnost vyhřátí na 30-35 C. Želvy vyžadují UV záření nebo 1x za měsíc aplikaci (nejlépe per orálně) vitamínu A,D3.

Sociální struktura: Jeden samec a více samic.

Poznámka: Vzácně chovaná želva, kterou by měli chovat pouze specializovaná pracoviště,která mohou zajistit vhodné podmínky pro dlouhodobý chov.

f) Rod Geochelone zahrnuje 4 druhy vyskytující se v Indi, Burmě a v Africe na jih od Sahary. Někdy do něj řazeny i jiné rody, především Chelonoidis a Astrochelys, pozor při použití v praxi.

Zařízení terária: Substrát písek, hlína či hrabanka, úkryt, mělká miska s vodou. Dobrá ventilace a teplota 20-25 C, možnost vyhřátí na 30-35 C. Želvy vyžadují UV záření nebo 1x za měsíc aplikaci (nejlépe per orálně) vitamínu A,D.

Sociální struktura: Jeden samec a více samic.

Výživa: Rostlinná, někdy možno podat i živočišnou. Rostoucí želvy je třeba krmit šťavnatou potravu v kombinaci s kvalitním senem. Při rychlém růstu dochází k deformacím krunýře, které již nelze vrátit do původního stavu.Pozor na příliš vydatné krmení, např. u G.pardalis, i dlouhodobě se spokojí s trávou, největší G.sulcata potřebuje úkryty jinak hrabe, nejodolnější z rodu, dobře se rozmnožuje - až příliš, asijské druhy mají rozdílné nároky na vzdušnou vlhkost dle původu, pozor na nemoci dýchacích cest.

Poznámka: Občas chované želvy.

g) Rod Gopherus zahrnuje 4 druhy vyskytující se

v USA a Mexiku. Dosahují velikosti 18-40 cm.

Sociální struktura: Jeden samec a více samic.

Poznámka: Vzácně chované želvy. Gopherus flavomarginatus se vyskytuje v 1000-1400 m n.m. a vyžaduje nižší teploty. Pro rozmnožení těchto želv je dobré na určitou dobu v roce snížit teplotu a méně krmit.(G. flavomarginatus CITES 1, s UV ne zcela jasné, často i soumračná až noční aktivita, dle sezóny. Život v norách s relativně stabilním mikroklimatem.

h) Rod Homopus zahrnuje 5 druhů vyskytující se v jižní Africe. Dosahují velikosti 7-15 cm.

Sociální struktura: Jeden samec a více samic.

Poznámka: Vzácně chované želvy. S chovem nejsou zatím prakticky žádné zkušenosti. To platí i o vhodné potravě !

ch) Rod Indotestudo zahrnuje 2 druhy vyskytující se od Indie po Malajsii. Dosahují velikosti 35 cm.

Zařízení terária: Substrát hlína s hrabankou, úkryt, mělká miska s vodou. Dobrá ventilace a teplota 20-25 C,možnost vyhřátí na 30-35 C. Želvy vyžadují UV záření nebo 1x za měsíc aplikaci (nejlépe perorálně) vitamínu A,D3.Pozor, opatrně, slunci se spíše vyhýbají ! Vlhčí prostředí asi nutné. Méně pohyblivá, prostorové nároky menší než jiné zemní želvy stejné velikosti.

Sociální struktura: Jeden samec a více samic.

Poznámka: Častěji se chová Indotestudo elongata.

i) Rod Kinixys zahrnuje 6 druhů vyskytujících se v jižní Africe. Dosahují velikosti 20-30 cm.

Zařízení terária: Druhy K. belliana, K. lobatsiana, K. speakii a K. natalensis ( 300-1000 m n.m.) obývají sušší biotopy, K. erosa, K. homeana obývají spíše vlhčí. Želvy obývající suché biotopy je lepší použít jako substrát písek u pralesních hrabanku s rašelinou. Úkryty a mělká miska s vodou. Dobrá ventilace a teplota 20-25 C,možnost vyhřátí na 30-35 C. Želvy vyžadují UV záření nebo 1x za měsíc aplikaci (nejlépe perorálně) vitamínu A,D3.Pozor velké rozdíly dle druhů a poddruhů, pralesní např. K.homeana se slunění vyhýbá, některé druhy mají sezónní aktivitu, zvl. ze sušších oblastí.

Sociální struktura: Jeden samec a více samic.

Výživa: Rostlinná, někdy možno podat i živočišnou , především u pralesních druhů.Údajně žerou především plody, houby a drobné živočichy, nebo jejich zbytky . Při rychlém růstu dochází k deformacím krunýře, které již nelze vrátit do původního stavu.

Poznámka: Občas chované želvy.

j) Rod Malacochersus zahrnuje jeden druh vyskytující se v Keni a Tanzánii. Dosahuje velikosti 15-20 cm.

Zařízení terária: Substrát písek, ploché úkryty, mělká miska s vodou. Dobrá ventilace a teplota 20-25 C,možnost vyhřátí na 30-35 C. Želvy vyžadují UV záření nebo 1x za měsíc aplikaci (nejlépe per orálně) vitamínu A,D3.

Sociální struktura: Jeden samec a více samic.

Poznámka: Vzácně chovaná želva.

k) Rod Manouria zahrnuje dva druhy vyskytující se od Indie až po Malajsii. Dosahuje velikosti 30-60 cm.

Zařízení terária: Substrát hlína s hrabankou, úkryt, mělký bazének s vodou. Dobrá ventilace a teplota 20-25 C,možnost vyhřátí na 30-35 C.

Sociální struktura: Jeden samec a více samic.

Výživa: Rostlinná – hlavně tropické plody, možno podat i živočišnou. Při rychlém růstu dochází k deformacím krunýře, které již nelze vrátit do původního stavu. Doporučuje se aplikace vitamínu AD3.

Poznámka: Vzácně chovaná želva.

l) Rod Psammobates zahrnuje 3 druhy vyskytující se v jižní Africe. Dosahují velikosti 13-24 cm.

Sociální struktura: Jeden samec a více samic.

Poznámka: Vzácně chované želvy. Jejich chov v zajetí je problematický (hlavně vlhkost a složení potravy). Želvy obývají biotopy s velmi extrémními teplotami.

m) Rod Pyxis zahrnuje dva druhy vyskytující se na Madagaskaru. Dosahují velikosti 12-15 cm.

Zařízení terária: Substrát písek, rašelina či hrabanka. Úkryt, mělká miska s vodou.Několik měsíců pokles teploty na 19-20 C, pak 25-27 C, lokálně 35 C u P. arachnoides. P. planicauda od listopadu po duben tepleji 24-27 C, lokálně až 35 C a více rosit. Pak následuje sušší a studenější období, teplota 20-21 C. Želvy vyžadují ÚV záření nebo 1x za měsíc aplikaci (nejlépe perorálně) vitamínu A,D.U P.planicauda je to sporné.

Sociální struktura: Jeden samec a více samic.

P. planicauda v období dešťů přijímá různé druhy hub.

Poznámka: Velmi vzácně chované želvy. Jejich chov v zajetí je problematický.Nicméně P.arachniedes již odchována v ČR, P.planicauda množena v ZOO Jersey .

n) Rod Testudo zahrnuje 4 druhy vyskytující se v jižní Evropě a severní Africe. Dosahují velikosti 20-40 cm.

Zařízení terária: Substrát písek, úkryt, mělká miska s vodou. Dobrá ventilace a teplota 20-25 C,možnost vyhřátí na 30-35 C. Želvy vyžadují UV záření nebo 1x za měsíc aplikaci (nejlépe perorálně) vitamínu A,D. Zdravé želvy je dobré zazimovat (8-10 C). Postup přípravy zimování je třeba nastudovat v odborné literatuře. Pozor na místa původu i u téhož druhu !

Sociální struktura: Jeden samec a více samic.

Poznámka: Často chované želvy. Mláďata těchto želv by neměla být doporučována začínajícím chovatelům. Tuto želvu je možné nalézt na dovolené u Středozemního moře a je třeba zdůraznit, že tato želva, jako ostatně všechny suchozemské želvy jsou zařazeny v mezinárodní úmluvě (CITES) a jejich odchyt v přírodě je zakázán.

Závěrem: Některá obecná doporučení jsou uváděna u všech želv určité skupiny, ale jejich platnost je často druhově omezena a nelze je aplikovat obecně. To platí jak o složení skupin typu " samec a více samic ", tak o výživě typu " šťavnatou potravu v kombinaci s kvalitním senem ", prvé záleží i na velikosti nádrže, druhé se osvědčilo jen u některých zástupců uváděných rodů, pro jiné druhy těch že rodů neověřeno a občas lze i pochybovat o vhodnosti, především u pralesních druhů. Totéž platí pro slunění - UV- a vitamin D. Stejně tak je prokázáno, že u některých suchozemských želv kombinace volně přístupné vody a šťavnaté potravy vyvolává průjmy a je vhodné při krmení takovým krmivem omezit přístup k vodě ! Naopak při podávání suché stravy je nutný atd. Stejně formální je i údaj o přezimování, zvl. u vodních želv. V zájmovém chovu je někdy lépe se mu v zájmu chovanců vyhnout, raději než nevhodně zkusit, volil bych proto formulaci typu "... lze doporučit přezimování v podmínkách .....". Poznámka o různých nárocích poddruhů a často i populací téhož druhu uvedená v textu samozřejmě platí.

Kompletní znění dokumentu najdete zde: