Administrativa po úhynu želvy

 Postup po úhynu suchozemské želvy legislativně

Chovatelský žívot má i odvrácenou tvář, a tou je případný úhyn naši suchozemské želvy. Většinou je želva součástí rodiny, každodenního života a žije s námi spoustu let,  najednou je konec. Čím je člověk starší tím více vnímá tuto neodvratnou součást každého živého tvora. Po úhynu nás čeká ještě povinnost čistě legislativní u určitých druhů želv, které podlehájí povinnosti CITES a vlastníme k nim doklady, mezi nejznámější řadíme především druhy:

Testudo hermanni - želva zelenavá

Testudo marginata - želva vroubená

Testudo gracea - želva žlutohnědá

Jedná-li se o druh, který nepodléhá registraci, je to jednoduché a želvy se můžeme bez problémů zbavit například zakopáním, nikde nemusíme nic hlásit nebo něco podobného.

Zcela jiný je případ registrované želvy, která má CITES a spadá do skupiny želv chráněných. V tomto případě je naší povinností do měsíce po úhynu informovat příslušný úřad, kde je želva registrovaná, o úhynu a vrátit kompletní doklady k želvě, přesněji CITES a výjimku ze zákazu obchodní činnosti, pokud ji vlastníte (žlutý doklad). Můžete to vše i poslat poštou a připojit krátkou zprávu: Vracím veškeré doklady po úhynu želvy. Vrácení dokladů nepodléhá žádnému zpoplatnění.

Likvidace je opět ve Vašich rukou a nikdo Vás nebude zpovídat, jak jste se želvy zbavili. Nemusím podotýkat, že důstojná likvidace ostatků nespočívá ve volném pohození kamkoliv a do vaší popelnice také jistě nepatří. Více zde: Uhynulá želva

Pokud doklady CITES z jakéhokoliv důvodu zapomenete včas vrátit nikdo Vám hlavu neutrhne, ale nezapomeňte, že v tomto případě jste stále v registru vedeni jako vlastníci živého exempláře, se všemi zákonnými povinnostmi z toho vyplívajícími. Proto ve vlastním zájmu byste je měli neodkladně vrátit, a tím vše uzavřít!

Vždy je možnost to udělat a jakousi výhodou je, že datum úhynu na úřad většinou neoznamujete. Nikdo nemá zájem lustrovat, kdy Vám uhynula, je to v podstatě už jedno.

Copyright ©