Kontaktujte mě:

Miloš Junek, 603 268 990

euzelva.cz > Rozmnožování želv > Snášení želvích vajíček

Snášení želvích vajíček

‌Vše o snášení suchozemských želv

14607424-turtle-cartoon.jpg

Touhou většiny chovatelů suchozemských želv je rozmnožit je a dokázat odchovat mláďata. Cesta k tomu není jednoduchá, ale kdo má trpělivost, dočká se. Vysvětlovat, že k tomu všemu je zapotřebí vlastnit želvy obou pohlaví, je tak tochu obehraná písnička. V tomto článku se, ale nebudeme věnovat vlastnímu množení, nýbrž pouze snášejícím samicím, které, pokud to nevíte, tak v plodném věku snášejí bez ohledu na přítomnost samce. Rozdíl je pouze v tom, že vajíčka jsou nebo nejsou oplodněná.

Vše spojené s případnou inkubací vajíček najdete v samostatných článcích:

- Inkubace želvích vajíček

- Inkubátory pro želvy

- zkažená želví vajíčka

Zpátky k tématu, probereme postupně vše co je se snášením spojené a hlavně důležité. Můžeme to vše shrnout do několika bodů, které celé toto období provází:

snasejici-zelva.jpg

1) Pohlavní dospělost

Často se setkávám s otázkami typu, kdy je želva dospělá? Kdy začne snášet?........To vše je těžko odhadnutelné a záleží na mnoha okolnostech, které částečně sice chovatel může ovlivnit, ale nikoliv zásadně.

Prvním předpokladem zahájení snášení je velikost suchozemské želvy daného druhu či poddruhu. Je pravdou, že u některých skupin může být v rámci druhu rozdíl ve velikosti dospělé želvy až 5 - 8cm. Určitý předpokladem může být, pokud známe velikost matky, ale to u drobných chovatelů co si želvu zakoupí z velkého množství želv, nelze prakticky určit. Někteří větší chovatelé si sice vedou podrobné záznamy, mají dospělé želvy v oddělených skupinách, ale 100% se na to nedá stejně spolehnout.

Druhým předpokladem je  pohlavní vyzrálost samice a nikde není napsáno, že pokud je želva ve velikosti dospělé želvy, tak je pohlavně dospělá a začne snášet. Proč? No je to jednoduché, ten kdo chová želvy nevhodným způsobem, tomu rostou nepřiměřeně rychle a své konečné velikosti mohou dosáhnout už v rozmezí 3 - 5let v extrémním případě. V přírodě dle životních podmínek v dané lokalitě počítejte se započetím snášení zhruba ve věku 15 - 20let. V domácích chovech se želvy mají lépe a vhodně chovaná želva začíná snášet ve věku od 8let dle druhu.

Například mně letos poprvé snesla vajíčka želva druhu Geochelone pardalis, kterou mám od mala, dnes ve věku právě 8 - 9 let. Já osobně jsem se setkal s želvou druhu Testudo hermanni, která začala snášet ve věku 5let a jméno má Hrbola. Zakoupil jsem ji už větší z domácího chovu, nevhodně živenou a mírně rachitickou.

Výsledek - nedá se určit čas, kdy je želva dospělá. Pouze odhadnout, pokud znáte její minulost

2) Zahájena činnost reprodukčního mechanismu

Častá situace nastává, že máte doma želvu, která je ve velikosti dospělé želvy, neroste již a přesto nesnáší. Tak sakra v čem je zádrhel. Pominu možné zdravotní problémy a zaměřím se na jiné možnosti. První je celkově nevhodný chov lišící se rapidně od potřeb želvy daného druhu, nemůžete prostě "předělat želvu" během pár let, když její vývoj je formován milióny let. K podstatným předpokladům pro nastartování reprodukčního mechanismu je u želv, které zimují, právě zimování.

Druhou podmínkou u některých druhů je první spáření se samcem, pokud ho nemáme, máme prostě smůlu a želva snášet nejspíš nezačne. Když se nám podaří poskytnout dlouhodobě želvě všechny tyto předpoklady, tak se nastartuje její periodické snášení dle zvyklostí druhu.

pareni-zelv.jpg

3) Příprava před snášením

Jaká příprava?-  můžete si říci, ale tak jako se připravuje před porodem každá matka, i na želvě se pozná, že bude snášet. Zkušený chovatel to pozná již nějaký ten týden před vlastní snůškou. Jaké jsou příznaky, si řekneme opět v bodech:

- Krajně neklidná želva

Pobíhá neustále po výběhu, teráriu nebo jiných chovných prostorách. Snaží se lézt tam, kde ji to jinak ani nenapadne a prostě je nebývale čilá

- Žere vše, co ji přijde pod nos

Cpe se neurvale hlínou, kamením a prostě vším, co se dá sežrat. Důvod je jasný, k "výrobě" vajec potřebuje dostatek minerálů a hlavně vápníku. V přírodě to právě doplní pojídáním podloží, na kterém žije, a to obvykle vápencového původu. Pokud se jí to nepodaří a nebo nemá možnost, snese vajíčka buď mírně kožovitá, nebo s tak tenkou skořápkou, že při manipulaci prostě nevydrží a praskají. To je ale až při hodně velkém nedostatku vápníku a setkáme se s tím při chovu ve velmi špatných podmínkách.

4) Hledání kladiště

- Očichává zem

K výběru místa těsně před snášením slouží i jakýsi teplotní senzor, který má zcela jistě vrozený. Leze pomalu po výběhu, lehce rozhrabuje půdu předníma nohama a silně zem jakoby očichává. Chce vybrat to nejvhodnější místo pro své potomstvo. Ze zkušeností se dá říci, že v tomto průzkumu ani tak nerozhoduje kvalita podloží, jako právě teplota. Mnozí chovatelé připravují poctivě místa na snášení, vlhčí je, prokypřují....ale želva si prostě snese jinde. Jak to, řeknnou si opět mnozí z Vás. Předem se opravdu nedá určit, pro které místo se želva rozhodne a někdy je to fakt úplně to nejnesmyslnější místo. Pod keřem v absolutním stínu a další nepravděpodobná místa. Prostě my chovatelé nejsme želvy a kde nám se to zdá idelní, pro želvu je to nesmysl. Toto období může trvat až jeden měsíc.

hledani-kladiste.jpg

- Denní doba

Většina želv chovaných ve venkovních výbězích, snáší za slunečného počasí během dopoledních hodin, a pokud nezačne hrabat do 11h, pak to pravděpodobně vzdá. Další čas je v podvečer po 17.hodině. Bavíme se, ale v těchto případech o slunečném počasí. Existují i výjimky mimo tento čas a pravděpodobnost je hodně malá. Například, když je zataženo, ale teplo, před bouří, želvy to vycítí několik hodin dopředu. Takže věřte, že někteří jedinci dokáží zbořit veškeré předpoklady a vhrnou se do toho na přímém slunci klidně i po poledni. Pokud to ale mám nějak shrnout, tak 90% želv snese v čase 7 - 11 a 17 - 21h.

Něco jiného jsou prostory terarijního chovu a tam je to kdykoliv během dne.

5) Vlastní snášení

- konečně hrabe

Hurá, želva našla to nejvhodnější místo a začíná zadníma nohama hrabat a nastávají další problémy. Zem je tvrdá, překážky v podloží....a prostě po chvilce úporného snažení toho želva zanechá. Zůstává po ní menší důlek....záleží na tom, jak hluboko se dostala.

Tento proces se může klidně opakovat několikrát v horizontu několika dní, až se nakonec podaří najít to pravé místo, místní podmínky jsou jí nakloměné a zhruba po hodině hrabání jamky hruškovitého tvaru želva začne snášet. Po snesení, porovnání vajíček v jamce zadníma nohama, začne fáze zahrabávání, která trvá asi okolo 30 minut. Želva dokáže zahrabat vajíčka tak důkladně, že pokud přijdete do prostor kde snášela, za pár hodin, tak nedokážete určit, jestli snášela nebo ne. Zkušený chovatel to pozná například až během několika dní, kdy je ze sportovce opět beránek. Pokud máte větší výběh, je snaha o nalezení místa snášení většinou marná.

Proto jedním z důležitých předpokladů v období snášení je zvýšený dozor u chovných prostor a časté monitorování činnosti želv. V praxi to znamená hlavně během měsíce května u evropských druhů, nikam nejezdit a sedět u želv, samozřejmě s rozumem.

priprava-jamky.jpg

vlastni-snaseni.jpg

zelvi-vajicka.jpg

6) V jakém ročním období suchozemské želvy snášejí

V podstatě musíme rozlišovat o jaký druh se jedná, způsob chovu a místní podmínky. Rozhoduje napříkladi taková maličkost jako je počasí, poloha výběhu vůči světovým stranám, nadmořská výška a dokonce i to, zda a jakou mají želvy ve výběhu boudu, skleník....To vše zásadně ovlivňuje průměrné denní teploty a tím dobu a snášení. Dá se říci, že ten chovatel, který používá ve venkovním výběhu skleník se dočká na jaře první snůšky zhruba o 14 dní dříve.

Zůstaneme u nejběžněji chovaných druhů želv a to zelenavých, vroubených a žlutohnědých, které jsou chované vesměs ve venkovních výbězích a zimované. Dle místních podmínek a počasí na jaře začnou první želvy snášet cca začátkem května a pak ještě ideálně v intervalech po 20 - 30 dnech dvakrát. Je tu veliké ale. A to počasí, které zásadně ovlivňuje snášení ten či onen rok. Pokud se výrazně pokazí, může se stát, že želvy snesou pouze jednu nebo také žádnou snůšku a počítejte, že ideálu a snu všech chovatelů tři snůšky během roku, dosáhnete u těchto druhů pouze výjimečně a jednou za čas a pouze u některých jedinců.

Sice nevím čím to je, ale zásadní obrat v snášení přichází každoročně s datem 21.6., kdy je nejdelší den. Po tomto datu začne rapidně klesat počet snůšek bez ohledu na počasí a v podstatě začátek letních prázdnin to vše odpíská. Po tomto datu snesou želvy již zcela výjimečně. Tak dokonale to mají nastavené. Veškeré podrobnosti o snášení, počtech vajíček u toho či jiného druhu najdete v těchto článcích:

Jaro.jpg

Želví rok 2010        Želví rok 2011      Želví rok 2012      Želví rok 2013      Želví rok 2014

7) Snášení v teráriích a domácích prostorách

Toto téma je jednoduché, většina chovatelů nemění podstatně během roku chovné podmínky a pokud se želva rozhodne snášet, tak to může být kdykoliv během roku a nedá se to přesně odhadnout. Ten chovatel, který se snaží simulovat roční období, tak vypozoruje, kdy mu želva snáší a v podstatě, pokud zachová rytmus, tak želva se přizpůsobí a pak každý rok bude snášet +- stejně. Například jako u mě Pyxis arachnoides, které si navykly na zvolený rytmus a nemají výrazné výkyvy a jsou prostě naprosto čitelné.

To vše je otázkou praxe, zkušeností a u každého druhu to může být hodně různé vzhledem na jejich zvyklostem v původní domovině, které mají zakódovány, Želvy potřebují k snášení, aby nastaly určité podmínky jak teplotní tak vlkostní a rozhoduje také, zda průměrné teploty klesají nebo stoupají. Je to prostě přírodní alchymie a alespoň do ní částečně nahlédnout dá hodně práce a až za roky chovatel pozná přesně podle chování, co želvy potřebují, ale to je již jak by řekl můj pubertální syn, "vyšší level"

snaseni-v-terariu.jpg

8) Vliv změny prostředí na snášení

Další okolnost, která ovlivňuje podstatně schopnost želvy snášet, je výrazná změna prostředí. Neříkám, že se týká všech želv a najdou se určitě i výjimky, které budou snášet bez ohledu na každou změnu, ale těch bude podle mě naprosté minimum. Když želvě dlouhodobě chované v naší péči, změníme podstatně v rámci úprav výběhu celé její známé prostředí, samozřejmě k lepšímu s úmyslem vytvořit ji lepší chovné podmínky, tak želva to většinou pochopí naprosto jinak.

Vše má najednou jinak, místo na odpočinek, ubytování, terén.......začně si myslet, že byla přestěhována a je to jako s lidmi. Čím starší želva je, tím hůře to snáší. Někdo si prostě řekne, co to tady zase mele, želvám je to fuk. Setkal jsem se s tímto problémem ve své chovatelské praxi již několikrát, u nově zakoupených dospělých želv je to běžný jev.

Změní se jim, ať chcete nebo ne systém chovu, chovné prostory, stravovací režim a v neposlední řadě teplotní prostředí. Tomu se nevyhnete a můžete se snažit, jak chcete. Otázkou zůstává pouze to, jak moc se odchýlíte od minulého chovu. Uvedu, zde dva různé příklady z praxe a samozřejmě jich znám více:

Názorné příklady z praxe

První je samice Gejša druhu Testudo marginata - želva vroubená. U minulého majitele snášela každým rokem u mě až po třech letech po zakoupení.

Druhý příklad opět snášející samice a to druhu Geochelone pardalis - želva pardálí. Ta má bohatší historii. Nejdříve ji vlastnil kamarád, kterému snášela. Pak byla prodána jinému chovateli, který ji po dvou letech kdy vůbec nesnášela, prodal mně. U mě začala snášet po dvou letech. Výsledek je výpadek ve snášení 4 roky.

Třetí názorný příklad je druh Malacochersus tornieri - želva skalní. Moje snášející chovná skupina s produkcí 5 - 9 vajíček ročně. Chovné prostory už jim byly malé a byl jsem nucen jim je změnit za daleko luxusnější. Získaly tím o 50% více prostoru, no prostě a jednoduše jsem je obrazně přestěhoval z paneláku na ranč při zachování podmínek chovu, takže změna minimální. Výsledek - zatím jednoroční 100% výpadek ve snášení. Co se dá dělat, příroda se ošálit nedá a želvám to nevysvětlíme.

Vše je opět jinak

A tak bych mohl pokračovat s názornými příklady hodně dlouho. Nejen z mé praxe, ale i kolegů chovatelů želv. Někdo může namítnout, že zakoupil želvu a ona mu během měsíce snesla vajíčka bez problémů. Vyložit se to dá dvěma způsoby a s tímto jsem se také setkal.

První případ, kdy želva snese brzy po nákupu v našem novém prostředí. Byla prodána těsně před snášením a v podstatě je jí jedno, kde snese a její prioritou je zachování rodu, ostatní věci jsou pro ni zatím nepodstatné. Ano snese, ale další roky je výpadek, protože už brzy pozná, že je úplně někde jinde.

Druhý a ten méně pravděpodobný je, že jste narazili na jedince flegmatika a té želvě je naprosto fuk, kde je a prostě snáší každý rok bez ohledu na vše. Takového jedince jsem potkal ze spousty příkladů snad pouze jednou a jde spíše o výjimku než pravidlo.

problemy-pri-snaseni.jpg

Problémy

které nastanou pokud se nepodaří najít místo na snášení

Předpokládáme, že želva je zcela zdravá, schopná snášení a nedaří se ji najít ideální místo na snášení a nikdo z nás neví, proč. Prostě běhá a běhá a může to trvat dle pozorování až dva měsíce a najednou se začne želva zklidňovat bez toho, aby snesla. Na pořadu dne je tolik populární mezi některýmí chovateli takzvaná - zadržená snůška.

ZADRŽENÁ SNŮŠKA

Na řadu přicházejí veterináři, oxytocin (vyprovokuje snášení) a případně i operace podle diagnózy a stanovení léčby. Želva, pokud má štěstí a zaberou medikamenty, se vyhne operaci, v horším případě se řeže....Výsledek po tomto zákroku je nejistý a život relativně zdravé želvy ohrožen. O celkové ceně za to všechno netřeba vůbec mluvit.

Jak je to v praxi, Vám teď názorně popíšu. Já osobně bych nikdy nenechal želvu takto týrat a můj přístup je - příroda si poradí. Mám bohaté zkušenosti z chovem deseti druhů suchozemských želv a setkal jsem se již s ledas čím přímo v praxi. Želvy ponechávám jejich osudu a zatím v 100% případů to dopadlo následovně.

Po zklidnění a pravděpodobném osobním rozhodnutí želvy, že to prostě nedopadne, začně během několika dní samovolné vypuzovají vajec do volného prostoru. V praxi to vypadá asi, tak že najdete vajíčko volně v boudě, pod svahem kam se skutálelo, na místě kde se žere....prostě se jich náhodně zbavuje a nenamáhá se nic hrabat ani řešit. Z těchto vajec se mně osobně nepodařilo nikdy nic vylíhnout i když jsem je inkuboval.

Všechny takto "postižené" želvy to zvládly bez problému a nikdy se nestalo, aby tato nepříjemnost přinesla nějaké zdravotní či jiné problémy. Proto si dovolím na tomto místě tvrdit, že zadržená snůška je nesmysl, fáma a výplod fantazie některých nedočkavců, kteří většinou nevědí o čem je řeč a zcela zbytečně panikaří.

Připouštím pouze problém čistě mechanický, kdy želva z nějakého důvodu prostě nedokáže vajíčka snést, ale ani vypudit, tam je na místě odborný zákrok, ale rozpoznat to musí být hodně zapeklitá věc.

Takže k zadržené snůšce radím všem, nechte to na želvě, však ona si poradí a snažte se ji vytvořit co možná ty nejideálnější podmínky k úspěšnému snášení.

Jeden příklad za všechny z chovatelské praxe

Kamarádka chovatelka vlastní dospělé želvy druhu Geochelone radiata (cena této želvy jen tak mimochodem je okolo 130 tis) a loni koncem jara jí takto vyváděla jedna její samice, která u ní měla snášet vůbec poprvé. Dokonce vyhrabala i kompletní jámu na snášení a výsledek nikde. Měla jasné příznaky želvy, která nemůže najít vhodné místo ke snášení. Přichází na řadu veterinární vyšetření utrazvukem a výsledek je nevím přesně cca 5 vajec připravených ke snesení, pravděpodobně v konečné velikosti.

Samozřejmě kdekdo začal radit a na přetřes přišel i oxytocin. Naštěstí zachovala chladnou hlavu a nedala se na žádnou z nabízených cest a rozhodla se to nechat na želvě. Dobrá volba, říkám a možná ji tím zachránila život. Ale zpět do výběhu, želva to po několika pokusech prostě hodí za hlavu a vrátí se k běžnému způsobu želvího života. A měsíce běží, běží, běží a nic. Vajíčka jsou stále v želvě a nic. Tento druh želv nezimuje a v domácích výbězích jsou většinou celou zimu aktivní.

Je to přesně jeden rok od této příhody a letos koncem jara se situace opakuje a želva snáší bez problémů oněch pět zadržených vajíček pěkně spořádaně do jamky. Dnes už bohužel vím skoro jistě, že z nějakého důvodu se nic nevylíhne, ale to není podstatné. Důležitý je celý průběh tohoto příběhu.

ponauceni.jpg

Ponaučení pro všechny chovatele želv

Co z tohoto příběhu vyplývá? Vše se vyřešilo zcela přírodní cestou ke spokojenosti všech a kde dnes mohla chudák želva být, pokud by zmíněná chovatelka podlehla tlaku argumentů a zaručeně zadržené snůšce....nechám na každém z Vás. Ale já ji tleskám a to hodně. Ono to rozhodnutí nebylo opravdu lehké.

Znovu se mě poněkolikáté potvrdilo, že nemá cenu za každou cenu řídit život želvám a naopak to nechat na nich. Rozhodnutí je na každém z Vás, pokud se do těchto situací "dostanete", ale vzpomeňte si na má slova ZADRŽENÁ SNŮŠKA neexistuje a šance, že zrovna Vaše želva s tím bude mít opravdu problém, kde půjde o život je 1 : 99. Takže přeji všem při rozhodování co dál šťasnou volbu a pevné nervy.

Ani veterináři nedokáží určit, zda připravená vajíčka ve vejcovodech hodlá želva snést dnes nebo za rok. Na tomto příkladě můžete vidět tu obrovskou schopnost želv určit si samy, co s těmi vlastně už připravenými vajíčky nakonec provedou.

Závěrem:

Bylo tady toho řečeno už dost a každý z Vás, kdo se vrhne na chov suchozemských želv to možná časem pocítí na vlastní kůži. Každá podstatná změna při chovu želv přináší velká rizika a vynechání snášení je jedno z těch příjemnějších a nejméně bolestivé. Takováto změna leckdy jde ruku v ruce se zdravotními i jinými problémy a pokud si někdo myslí, že želvy ocení, když přijdou do "lepšího prostředí", tak to  je na velkém omylu!!

Proto by každý z Vás měl navázat na chov předešlý i za cenu, že bude vědomě chovat želvu z chovatelského hlediska špatně. Změny by měl nastolit postupně a nikoliv nárazově. Z pohledu želvy, která samozřejmě nechápe, že její dosavadní chov byl špatný, je na tento způsob zvyklá a nastavená, je razantní změna hotové peklo.

Abyste pochopili o čem mluvím, zkuste se vžít do její kůže a uvidíte. Já osobně mám na tyto změny jedno pravidlo a to: POKUD ŽELVA PŘEŽIJE PRVNÍ ROK ŽIVOTA U VÁS PO ZMĚNĚ, TAK JE SKORO VYHRÁNO!

Vám Všem chovatelům přeji hodně radosti nad snesenými vajíčky, mláďata a co nejméně problémů v tom našem želvím chovatelském světě.

 Copyright ©

Rychlý kontakt

Miloš Junek
Chovatel želv
+420 603 268 990

euzelva@seznam.cz

Facebook Twitter

Zasílání novinek

 

Želvy - prodej zvířat - terária - vybavení - rozvoz

 

   SvětŽelv.cz 

Nahoru © copyright euzelva.czPoslední aktualizace 17.10.2017 Mapa webuVytvořil Acceler