Plíseň krunýře želvy

Dnes si povíme něco o plísních na karapaxu (krunýři) suchozemských želv. Plísně jsou všude, kam se podíváme, a jsou vlastně součástí života nás všech. Že nás dokážou pěkně potrápit a setká se s nimi během života v nějaké formě každý člověk, ví už dnes každý dospělák. U zvířat – v našem případě suchozemských želv – to není jiné. Nebudeme se zabývat plísňovými onemocněními na měkkých tkáních, ale vyloženě plísní krunýře želv. Tento nebezpečný a v podstatě neviditelný zabiják dokáže v některých případech zcela zdevastovat krunýř naší milované želvy.

V přírodě je to u suchozemských želv z některých lokalit docela rozšířená nemoc a někteří jedinci na ni běžně uhynou. Přírodní selekce je prostě neúprosná a nezná žádné slitování. Proto pokud kupujete novou želvu, nalezli jste želvu... vždy ji pečlivě prohlédněte, abyste si do chovu nezatáhli nějakou plíseň! Pokud si toho nevšimnete, může se vám rozšířit do celého chovu. Proto je nutné dodržovat karanténu. I v běžném chovu by měl být každý chovatel ostražitý, stav krunýřů svých želv průběžně sledovat, při prvním podezření ihned nasadit léčbu a nedovolit šíření plísní.

V domácích chovech u chovatelů želv jde sice o daleko menší výskyt tohoto onemocnění, ale i tady se s plísní občas setkáváme, a to dokonce u malých želv ve velikosti okolo 6 cm. Kde to želvy dostanou... je v podstatě otázka na nějakého specialistu na plísně, ale nám pomůže jediné: co nejdříve se plísně zbavit a zastavit další leckdy zničující devastaci krunýře. Pokud ji neléčíme, nemoc postupuje sice pomalu, ale napadá postupně celý krunýř v delším časovém horizontu, a v některém stádiu začnou želvě odpadávat celé kusy nebo štítky vrchního karapaxu.

Většina chovatelů si toho všimne, až když je onemocnění více rozšířené, neboť želvu to nijak neomezuje, chová se naprosto přirozeně a v první fázi jde vlastně o "kosmetickou" vadu. Problém je, že zastavit toto nenápadné onemocnění není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Určitě existuje několik druhů plísní a zjistit, co na tu "naši" zabírá, je docela oříšek, neboť okem viditelné výsledky léčby jsou někdy až v horizontu týdnů soustavného léčení.

Postup léčení se skládá z důkladného odstranění poškozeného krunýře až ke zdravé části. Mnohdy musíme místa, která jsou silně poškozená, doslova odrhnout na zdravou část. Můžete to přirovnat k odstraňování rzi z kovu před nátěrem. I zde platí: čím důkladněji to uděláte, tím lepší jsou vyhlídky na úspěšnou léčbu. Léčebné přípravky, které jsou většinou ve formě mastí, najdete v ŽELVÍ LÉKÁRNIČCE – bod 14. Nebo detailní postup léčby v NEMOCNÉ ŽELVĚ – bod 9.

Plísně bych nezaměňoval s hnilobou krunýře – tam je to hodně o vlhkosti a někdy také o hoblinách, propagovaných některými chovateli. Pro zajímavost: jeden postřeh chovatelky koní – koně ustájení na hoblinách trpí po čase hnilobou kopytní rohoviny. No, moc bych se nedivil, kdyby i želvy mohly začít trpět nějakou formou hniloby či plísně krunýře/plastronu po dlouhodobém pobytu ve vlhkých, ne-li mokrých hoblinách! Ale to jsem malinko odbočil.

Každopádně každý chovatel želv by měl své želvy občas detailně prohlédnout, zda u nich toto nebezpečné onemocnění karapaxu nezačíná. Na příkladech níže můžete vidět napadení plísní již v hodně rozšířeném stádiu, kdy jedné z želv odpadávají už i celé štítky.