Ztracená želva

Utekla nám suchozemská želva

Ztratila se nám želva! První slova, která vyděsí každého majitele suchozemské želvy, pokud ji nenajde tam, kde předpokládá, tedy ve výběhu či ohrádce. Počet volajících a píšících nešťastných majitelů želv mě každoročně utvrzuje v tom, jak lehkomyslně někteří majitelé želv přistupují k zabezpečení prostorů proti útěku nebo při venčení ve volném prostoru spoléhají na to, že želva je pomalá a nemusí se ničeho obávat. Jaká chyba, pokud se želva rozběhne a nedělá to často, to je pravda, dokáže vyvinout pozoruhodnou rychlost.  Například želva vroubená dokáže upalovat tak rychle, že jí klidnou chůzí nestačíte ani náhodou. Vzdálenost, kterou dokáže urazit za pouhou minutu, je několik desítek metrů. Ve vysoké trávě jste bez šance ji najít.

Proto se Vás budu snažit v tomto článku  upozornit ne některé záludnosti chovu želv ve venkovním výběhu a při venčení v přírodě. V 99% případů jde o chybu ostrahy, tedy Vás a pouze 1% přisuzuji zlodějům, ať již se jedná o lidi nebo zvířata - predátory. Všeobecné obavy z kun, lišek, káňat, koček nebo jiné divé zvěře považuji za poněkud nafouknutou bublinu, protože jak víme, málokteré zvíře loví pro zábavu, nýbrž většinou pro obživu. Všem musí být jasné, že když je želva v noci nebo při nebezpečí zatažená v krunýři a nekouká ji zhola nic,  nikomu pak nemůže připadat jako přitažlivý kus masa k nakousnutí.

Je pravda, že i já jsem míval výběh malých želviček přikrytý pletivemý a to jen pro jistotu, protože klidné spaní je nadevše. Dnes to považuji pouze jako jakési zabezpečení pro strýčka příhodu nebo proti  psům a kočkám. Po přebudování výběhů jsem toto zrušil a moje želvy jsou již několik let bez krytu a bez problémů.  Pokud však máte doma také pejska, bylo by dobré výběh před ním zabezpečit. Často se stává, že psi želvu bez příčiny napadnou a pokousají a pletou si ji někdy s hračkou. Několikrát jsem přistihl, jak kočka nakukuje do výběhu a pozoruje se zájmem želvy, ale to bylo vše co předvedla a po chvilce ,aniž by se pokusila o nějakou akci, odešla. Bydlím u lesa a nouze o predátory tu opravdu není. Hlavně ty kočky se tady prohánějí ostošest. Takže můj názor je, když zakrýt, tak stačí bohatě do doby než želvy vyrostou do velikosti 8cm a dále záleží na každém, jak moc se o želvu strachuje.

Hlavním důvodem útěků želv jsou především tyto případy:

1) Volné pasení želvy

Jak už jsme si říkali, želva je poměrně rychlá a v přírodě i dobře maskovaná a stačí opravdu malá nepozornost a máme želvu úplně jinde. Malé želvy urazí klidně během okamžiku několikametrové vzdálenosti. Takže ji nespouštíme ani na chvilku z dohledu a čím neprostupnější terén je okolo, tím více jsme ostražití. Malým dětem je raději nenecháme hlídat vůbec a spoléháme vždy pouze na sebe. Jsou i tací, co na ní úplně v záchvatu jiných povinností prostě zapoměli.

2) Útěk želvy z přenosné ohrádky

Tento typ ohrádky má, tak jako vše, své klady i zápory. Výběh můžeme bez problémů přemísťovat dle libosti po zahradě, čerstvá strava, nikde nám nepřekáží, no prostě komfort se vším všudy, to je super. Je tu ale jedna obrovská a zásadní nevýhoda. Většinou ji pokládáme přímo na terén a ten, jak víme, není nikde moc dokonale rovný, drny, prohlubně v trávě, a v tom je právě kámen úrazu. Na první pohled to vypadá vše dokonale, ale podívejte se někdy důkladně podél spodní hrany a v trávě ji prohmatejte! Různé skuliny a nerovnosti poskytují želvě, a to hlavně malé, dostatek prostoru pro útěk a je jen otázkou času, až to místo objeví. Útěk není  záměrem želvy, ale prozkoumat nepoznané je výzva. Želva se snaží skulinu prozkoumat, a jak hrabe předníma nohama, zvětší si ji spolehlivě za krátkou dobu a svoboda je na světě.

Máme dvě možnosti, jak tomu zabránit. Tou první je zakopat ho po obvodu do hloubky 5cm, problém je ale v poškození trávníku. Druhou možností je tip pro kutily, a to přišroubování plechového břitu po celém obvodu, který přečnívá o oněch potřebných 5cm.  Pak stačí celý výběh pouze zašlápnout do trávníku a poškození plochy je téměř neznatelné.

3) Překonání hrazení výběhů želvou

Ač to na první pohled nevypadá, želva je schopná překonat až neuvěřitelně vysoké překážky a hrazení. Největší rizika vznikají u výběhů ze dřeva v rozích, kde se může zapřít oběma nohama a vlastně šplhat. Ostré drápy ji dokonale udrží a běda, jak se ji podaří zaháknout přední nohy za vrchní hrazení. V tom případě má vyhráno a dokáže zdolat i 50cm a vlastně šplhá. Částečně můžeme toto problematické místo zabezpečit jakýmsi trojúhelníkem připevněným v rozích a želva má po srandě. Běžná výška hrazení by měla být pro jednu želvu její délka x 2. U více želv počítejte s možností "výpomoci" použitím línějších jedinců želv jako žebříku.

Proto se snažíme při stavbě použít hladké materiály jako plast, hladké betonové dlaždice, sklo, makrolon.....vynalézavosti se meze nekladou. Tam je pak želva bez šancí a hladký povrch jí neposkytne dostatečnou oporu. Mám to osobně vyzkoušené.

4) Schováním želvy se přímo ve výběhu

Již několikrát jsem hledal nějakou želvu a byl přesvědčen, že utekla. Omyl - byla dokonale maskovaná ve výběhu. A to buď zahrabaná nebo prostě dokonale zašitá někde u keříku.....Takže pozor, než vyhlásíte poplach a hledací čety vyrazí, perfektně nejdříve propátrejte želví výběh a raději několikrát. Určitě se to vyplatí, a jsou případy kdy želva zaleze pod boudu, misku na vodu, kámen a prostě můžete ji čekat tam, kde by Vás to v životě nenapadlo, to mi věřte. Čím je menší, tím hůře se hledá. Nejvíce by měli zpozornět majitelé želv stepních, ty jsou na to přímo experti.

Přeci jen utekla - podařilo se jí to

Když se přece jen želvě podaří utéct, je většinou nalezení hodně složité. Dokonalé maskování společně s přirozenou schopností se ukrýt či dokonce zahrabat, činí při hledání velké problémy a leckdy se ji ani nepodaří nalézt. Pokud na útěk přijdeme včas, bude někde v nejbližším okolí a hledejte hlavně u paty drnů, keřů v záhoncích a všude tam kde se může ukrýt. Nebude určitě na volné ploše, to je proti instinktu. Často se také stává útočištěm okrasná kůra, hromada listí....

Když naše schopnosti selžou, můžeme použít psa, který ji někdy vyčuchá a spolehlivě najde. Nemáme-li svého, nevadí, poprosíme například souseda. Jsou případy, kdy se to opravdu podařilo.

Další nadějí je dopolední sluníčko, kdy se želvy jako plazi potřebují nahřát a sluní se. Většinou tedy vylézají z úkrytů, když ne celé, tak alespoň částečně a najít ji tím pádem je snadnější. Trpělivost přináší ovoce a pokud ji nenajdete první den, nemusíte zoufat času je dost  následující dny.

Žádný strach, neuhyne!

Uvědomte si všichni, že želva pokud jde o evropský druh, bez problémů přežije v našich podmínkách i zimu. To vše bez zásahu a pomoci člověka, klidně i po několik let. Jediné, co se jí nepodaří, je zde se rozmnožit. Nemusíme tedy činit žádná opatření pro její pobyt ve volné přírodě, pokud nám uteče a to ani v případě, že jsme ji pouze venčily a nebyla zvyklá být venku.

Úsměvný se mně zdá nedávný příběh jednoho chovatele, co mu utekla želva a volal mně, že se jim nepodařilo ji do večera najít, a tak na noc po celé zahradě umístil několik misek s vodou pro jistotu, aby želva nestrádala. Nikdo učený z nebe nespadl a v žádném případě se mu neposmívám a chápu, že z neznalosti věci měl o ní pouze strach, aby neuhynula - znovu opakuji, zbytečně! Želva sama se o sebe postará, a to úplně bez problémů.

Všem Vám tedy přeji mnoho úspěchů při hledání ztracené želvy, a hlavně zachovat chladnou hlavu a klid. V želvím světě totíž platí: jeden den, žádný den - jeden měsíc, žádný měsíc.........:-))

Závěrem:

Pokud se nám želvu nepodaří najít během prvních dvou dnů, nic se neděje, jsou mezi námi i tací, co ji našli na zahradě spokojenou po zimě na jaře, a prostě jim přírozeně přezimovala. Takhle to proběhlo i u našeho souseda, co má také želvu a považoval ji už za ztracenou. Někoho překvapí jeho soused, když zmíněnou želvu najde ve svém rajónu a přinese ji šťastnému majiteli. Pomůže i vyvěšení plakátu na sloupy v ulici, jeden nikdy neví kdo a kde ji může najít. Pokud vše selže a želva se prostě nenajde a to ani po delší době, nezapomeneme na povinnost u registrovaných želv vrátit veškeré doklady k želvě na příslušný úřad a postačí s komentářem, že nám utekla.

Jeden konkrétní případ želvího utečence!

Dobrý den, pane Junku,
tak bohužel se musím zařadit mezi lehkomyslné chovatele, co totálně podcenili dobu, po kterou se naše byla schopna zahrabat.
Obracím se na vás pro radu jako odborníka, který zná chování želv a jejich zvyklosti a potřeby už asi hodně dlouho a mohl byste tušit, jak hluboko se želva (zelenavá) běžně zahrabává.

S tou naší se to má takto. Protože byla předvčírem neklidná v teráriu, asi že byly tropické teploty (světla měla samozřejmě vypnuta), chtěla jsem ji doprat venkovního proběhnutí, protože zadal zrovna větřík před bouřkami a také aby se schladila u čerstvé vysazených rostlin ve stínu. Je to hodně zvídavá želva, tak ji občas proběhnutí dopřeji, než bude mít vybudovaný vlastni venkovní výběh.
Jenže jsem tentokrát netušila, asi z důvodu veder, že se během par chvil zavrtá do země rychlosti světla a já teď tuším, že tam v záhoně někde je, ale netuším, zda už po nekolikátém hledaní převrátit záhon naruby.

Zahradnici nám par dni před ztracením želvičky na to místo zasázeli dva bambusy, dva rododendrony a nějaké přizemní plazící keříky, to překryli netkanou textilii s otvory pro zasazené kytky a na to daly 20cm vrstvu borovicové kury. Už jsem jednou viděla, jak se zavrtává pod kůru, ale byla jsem klidná, kvůli té folii, že na ni narazí a hlouběji to nepůjde. Jenže teď to asi zvládla tím otvorem pro kytky, nejen pod kuru, ale asi i do pudy, sahala jsem i po loket pod tu folii kolem dokola a nic, tak to vpadá, ze bude asi v pude.
Mekka půda je vsak jen kolem květin, dále je původní půda jílovitá, v těch místech i bahnitá, do té by se už doufám asi nevrtala.

Otázka je, zda najde cestu zpět, protože pokud by chtěla vylézt jinde, je tam ta netkaná textilie:-(
Další otázka je, zda mam odhrabat kuru, rozpárat textilii, prohledat prostor a textilii dal nechat raději staženou, aby mohla příp. vylézt. Zatím jsme ten prostor zahradili pletivem, aby neutekla úplně.
Ted pres noc má nejnižší teploty za celou dobu, co ji máme, takže kdo ví, kdy se ji bude chtít vstávat a jít se nahrát na slunce.
Prosím proto o radu, zda mam počkat až vyleze a zda odkryt tu textilii ze záhonu a jak hluboko by se mohla nacházet, při předpokladu, ze už tak se zavrtala pod kuru 20 cm hluboko.
Předem velmi děkuji, s pozdravem Jana

euzelva:

Nebojte se, želva se najde a to dříve nebo později a dokáže s přehledem i přezimovat. Nepanikařil bych a v klidu vyčkal pár dní a klidně celé prázdniny, než překopete zahradu.  Kde je těžko říci, ale s přehledem si cestu ven najde. Zda odkrýt fólii je na zvážení a určitě bych to vzhledem k tomu, že nevíte kde želva je nedělal zrovna. Malá želva se zavrtá max. 5 cm a s ohledem na to, že je léto se určitě během několika dní až se opět oteplí objeví. Držím palce 

Copyright ©