Výzkum UVB - želvy

Dnes vám představím svůj dlouhodobý osobní projekt, jímž je výzkum vlivu UVB osvětlení na růst suchozemských želv v umělém domácím prostředí. Jde o dlouhodobé sledování vývoje zvířat chovaných pod různými typy lamp nahrazujících přirozené sluneční záření. V jednotlivých chovných prostorách využívám celé spektrum zdrojů – od kompaktních zářivek až po výkonné vysokotlaké výbojky – a sleduji jejich reálný vliv na utváření a růst karapaxu.

V každé kategorii používám ověřené typy lamp dlouhodobě (někdy i řadu let) a měním je za nové až po vypršení jejich životnosti. Od minulého roku mi navíc pomáhají speciální kalibrované přístroje na měření UVB, UVC i celkového UV indexu.

K dodávání vitamínu D do organismu želv nepoužívám žádné umělé kapky či preparáty. U všech svítím vybranými zdroji UVB po celou dobu denního světelného cyklu (zhruba 8–12 hodin denně, pokud mi to dovolí tepelné podmínky v dané místnosti), a u některých druhů takto funguji již déle než 5 let. U dospělých, již nerostoucích želv občas zdroj UVB pozměním, pokud v praxi narazím na vhodnější alternativu. Ze všech kategorií (výbojky, kompaktní zářivky, trubice i lampy s předřadníkem) se snažím nasazovat výhradně ty modely, které v mých měřeních vykazují nejlepší, respektive špičkové výsledky.

Na různých chovatelských diskuzích se stále setkávám s názory, že používání UVB lamp je nesmysl a že stačí umělá náhrada v podobě kapek Kombinal AD3 s podivným dávkováním (např. „jednou týdně kapku na zobák“). Každý z vás si však musí uvědomit, že k normálnímu životu na naší planetě patří sluneční záření – a tam, kde chybí slunce či adekvátní náhrada, nemůže existovat zdravý život. Proto musíme v umělém chovu plazům zajistit alespoň rovnocennou alternativu v podobě speciálních lamp.

Díky měřením (nejen v ČR, ale i v zahraničí) jsem zjistil, jaké dávky záření dostávají (nebo mohou dostávat) suchozemské želvy ve své domovině, a přesně totální komfort se snažím simulovat i u sebe doma. Spoléhám přitom na přirozený instinkt zvířete: pokud má želva slunce plné zuby, sama se včas schová – přesně tak, jak to dělá v přírodě. Při pozorování chovů vidím, že želvy tráví přímým sluněním v bezprostřední blízkosti zdrojů jen určitou část dne, a dávkují si tak záření zcela samy podle aktuální potřeby. Teploty pod některými lampami sice dosahují závratných hodnot, ale želvám to vůbec nevadí – pobyt pod zdroji si jednoduše zkrátí.

Tím, že lampy běží po celou dobu denního svícení, má zvíře možnost využít ideálních podmínek kdykoliv během dne. Pokud byste svícení zkrátili na pouhé dvě hodiny denně, snadno se stane, že želva bude v tom konkrétním čase zrovna odpočívat v chladnějším úkrytu a nedostane od sluníčka vůbec nic.

Najdou se samozřejmě rýpalové, kteří budou moje „bádání“ zpochybňovat, avšak pouze dlouhodobým výzkumem a poctivým sledováním zvířat se lze dopátrat reálných výsledků – nikoliv umělým dávkováním naslepo ve stylu „jedna paní povídala“. Na následujících příkladech vám představím konkrétní jedince a ukážu, v jakém prostředí vyrůstali. Na fotografiích můžete sami posoudit, zda je jejich vývoj přirozený. Zaměřuji se především na rostoucí mláďata, u nichž znám celý jejich dosavadní životopis. Podmínky mají v základu všechny stejné, takže případné odchylky v růstu lze objektivně posoudit. U choulostivých druhů, jako je například *Pyxis arachnoides*, volím cílené bodové UV lampy, neboť tento druh v přírodě zná v podstatě jen dvě stanoviště: buď je přímo na slunci, nebo hluboko v úkrytu.

Zastávám pevný názor, že každé zvíře má mít přístup ke „slunečnímu záření“ po celý den jako v přírodě. Zdárný vývoj mých svěřenců mě utvrzuje v tom, že tato myšlenka funguje v praxi naprosto skvěle a želvy prospívají na jedničku. Oproti tomu názor opozice svítit jen velmi omezeně považuji za chybný – celodenní osvit neprokázal za léta žádné negativní účinky, právě naopak. Za snahou svítit co nejméně se obvykle skrývá jen snaha ušetřit za elektřinu (vždyť provoz 300W výbojky něco stojí, zatímco kapka AD3 vyjde skoro zadarmo).

V dnešní době bývá často zatracováno vše s nálepkou „Made in China“. S tímto škatulkováním souhlasím asi ze 70 %, avšak co se týče terarijních UV lamp, nenašel jsem dosud lepší kompaktní žárovku než tu s označením ReptiGlo 10.0 26W. Přístroje se ošálit nenechají a v této kategorii podává skvělé výsledky. Měřením jsem ověřil, že na vzdálenost 10 cm vykazují tyto lampy výborné parametry a mají i solidní životnost.

Přistoupíme nyní k hodnocení rostoucích želv. Nezapomeňte, že krunýř suchozemských želv v přírodě nebývá dokonale hladký a rovný, nýbrž má přirozeně lehce zvlněný povrch. Drobné odchylky jsou dané optimálními chovatelskými podmínkami a bohatou stravou po celý rok.

Tuto stránku budu i nadále postupně doplňovat podle toho, jak budou želvy růst a stárnout. Je to běh na dlouhou trať, avšak jak sami vidíte na fotografiích, žádná z těchto suchozemských želv netrpí rachitidou ani netypickými deformacemi krunýře. Tento úspěch přisuzuji především tomu, že zvířatům dopřávám dlouhodobě to nejkvalitnější dostupné osvětlení v kombinaci se správnou péčí.