Želvy a úsměvné příhody nejen na fotografiích

Úvod:

Občas se podaří nejen na fotografii zachytit úsměvný záběr, nebo celý příběh ze života suchozemské želvy, a tady bude právě prostor podělit se s vámi, společně se zasmát a na chvilku zapomenout na problémy s želvami, doma, ve škole, v práci... Často sedávám u želv s fotoaparátem a pozoruji nejen jejich chování, ale čekám na zajímavé momenty ze života želv. O nic jiného zde nepůjde. Bez ohledu na druh či stáří želv. Doplním krátkým popiskem příhody či záběru a doufám, že naši obrnění společníci nás dokážou někdy i rozesmát. Pokud se někomu z vás také podaří zachytit nějakou pěknou úsměvnou fotografii, rád ji zde zveřejním i s popisem, který je mnohdy důležitý pro pochopení situace. Můžete i vy přispět nějakým tím humorem nebo příhodou.

Okolo výběhu u nás roste psí víno a želvy ho občas s oblibou okusují. Pak to vypadá jako v ZOO u antilop – pěkně sestřižené do roviny jako podle pravidla. Tento samec Testudo hermanni, jinak také Max, využil příležitosti a vyšplhal se na záda Testudo graeca, která mu dobře posloužila jako žebřík. Zdálo se, že jí to vůbec nevadí, a rozjímala vesele dál. Želvy mohou takto „želvího žebříku“ využít i k útěku, proto pamatujte při stavbě na dostatečnou výšku hrazení.

Před pár lety jedno menší město v Čechách zažilo opravdový teror. Místní obyvatelé se báli vycházet ven, zavírali své děti raději doma a nepouštěli je do škol. Okolí totiž terorizovala... ŽELVA! A teď si představte, jaké to je, když si takhle jdete na procházku se psem a najednou ze křoví vyleze želva! No, to musela být hrůza!

Obecné poučky o bezpečnosti hovoří jasně – „pokud jste v ohrožení, zavolejte policii!“ A tak byli kvůli želvímu teroru skutečně povoláni uniformovaní složkové a želva putovala do basy.

No, ona to basa samozřejmě nebyla. Místní strážníci si vzali želvu na služebnu a starali se o ni. Než příslušník odešel z práce domů, musel poslechnout jasný rozkaz na dveřích, který hlásal: „Než půjdeš domů, nakrm želvu!“. A tak želva pobývala krátký čas na služebně strážníků a jistě se lecčemu naučila. Pochopila, že terorizovat nevinné obyvatele měst je špatné, a odpykávala si svůj trest.

Nepomohly ani plakátky rozvěšené obětavými strážníky po okolí, ani dotazy chovatelům. O želvu nikdo nejevil zájem. A tak po nějakém čase musela do útulku.

Jenže jeden strážník netrpělivě čekal, jestli se někdo přihlásí. A když se tak nestalo ani po krátkém čase v útulku, přemluvil partnerku, aby si želvu adoptovali. A tak se za ní vydali. V útulku byl mezi kotci malý oplocený zelený palouček a na něm velmi spokojeně pobíhala veliká krásná želva. To ale nevěděli, jaké je čeká překvapení! Při vstupu zaměstnankyně útulku do kotce se želva doslova rozběhla a vrhla na botu nebohé paní a začala se s botou pářit. Bylo nejen jasné, že želva je samec, ale také pořádný chlípník. „Bude se jmenovat Howard!“ zvolala nastávající majitelka, čímž pojmenovala želváka podle postavy ze seriálu Teorie velkého třesku. Howard v seriálu se také vyznačuje zálibou v činnosti, kterou právě předváděl želvák.

A tak našel želvák Howard nový domov. Kde jeho život začínal, těžko říct. Jeho nedobře rostlý karapax a zhojené, ale zřetelné stopy po zubech velikého psa hovoří za vše. Teď se snad bude mít již jen dobře. Obyvatele Česka můžeme uklidnit – nad Howardem neustále bdí příslušník městské policie, takže teror již nehrozí.

Přeji krásný den, Elúmen + Syt

Tímto děkuji pisetelce za opravdu povedený článek (20. 04. 2024)