Kontaktujte mě:

Miloš Junek, 603 268 990

euzelva.cz > Hibernace želv > Želvy co nezimují

Želvy co nezimují

Nezimuji "malou" želvu

Želva co nezimuje.jpg

O zimování suchozemských želv toho bylo napsáno již hodně. Každý z Vás se musí rozhodnout, jestli želvu bude nebo nebude zimovat a jestli dá na doporučení konkrétního chovatele. Podle toho jí musí přizpůsobit chovné podmínky. Pouze na okraj podotýkám, že zimování není podmínkou života želvy. Zde se budu věnovat ještě jednou detailně právě nezimujícím želvám v prvním roce života, kde je potřeba věnovat jim zvýšenou pozornost. Ten, kdo klasicky zimuje, postupuje podle návodu, který najdete na stránce ZIMOVÁNÍ A ODZIMOVÁNÍ SUCHOZEMSKÝCH ŽELV. Řeč dnes bude o evropských druzích želv a to Testudo hermanni, marginata, graeca a horsfieldi, co majitelé nezimují.

Nejproblémovější druh z těchto želv je zcela jistě T.graeca - želva žlutohnědá, neboť na ty období útlumu přichází daleko dříve, opět musím připomenout, že se to týká menší části želv nikoliv všech. Pokud jim není umožněn odpočinek dopadá to často špatně. Proto tento druh vyloženě začátečníkům osobně nedoporučuji, protože velice dobře znám jejich potřeby a nároky. Proto v CZ najdete i omezený počet chovatelů, co je nabízejí a jedná se z evropských druhů jednoznačně o nejkomplikovanější druh v porovnání s vroubenými a zelenavými želvami. Více o tomto druhu najdete v článku Testudo graeca - chov.

V první řadě jde o to pochopit, kdy a co naše želva vyžaduje a zkušený chovatel to pozná na první pohled, laik začínající chovatel bohužel ne. To je hlavní příčinou následných problémů, které většinou přicházejí plíživě a velmi pomalu, což právě začátečníci nejsou schopni mnohdy v chování želvy rozpoznat. Problémem je, že pokud máte více želv a vyžaduje-li jedna odpočinek, může druhá chtít pravý opak a to situaci ještě více komplikuje. Doufám, že po přečtení tohoto článku budete opět o něco chytřejší a napomůže to zachránit nejednu želvu.

letni-prazdniny.jpg

Ale vezmeme to pěkně popořadě. Jsou letní prázdniny a u většiny chovatelů suchozemských želv se začínají líhnout malé želvičky. Ihned po několika dnech se želvy rozkoukají, začínají pomalu jíst. Většina z nich dříve či později změní svého majitele a mezi ně můžete patřit právě Vy. V období od letních prázdnin do konce roku (srpen až prosinec) se prodávají v 99% želvy, co zatím samozřejmě nezimovaly a ani původní chovatel to díky případnému prodeji nebo díky nevhodným podmínkám k zimování ani neměl v plánu. Předpokládám, že ani Vy jako nový majitel to v plánu mít nebudete a navážete na předešlý způsob chovu. To znamená navážete na simulaci podmínek chovu, které měla u původního chovatele a většinou v tomto období jde o letní způsob chovu. Po tento okamžik je vše v pořádku, ale postupme o krok dále.

Želvička nám po zakoupení pěkne papá, běhá, je každodenně aktivní no prostě žádný problém. Ale přehoupne se konec roku a je měsíc leden. Pozor, tady to vše začíná! Želva je stále v pohodě a my spokojeni, jak vše pěkně klape. Zkušený chovatel je ale na pozoru. Právě koncem ledna je většině těchto želv právě 6 měsíců, a to v přírodě začíná když ne přímo zimování, tak příprava na něj, prostě nastal čas útlumu. Určitou nevýhodou při rozpoznání problému je právě to, že se to netýká všech želv, ale pouze nepatrné části z nich, a na nás je poznat kterých jedinců konkrétně se to týká. Ostatní želvy tento fakt naprosto ignorují a spokojeně pokračují ve zdárném vývoji, růstu a aktivitě a nepotřebují žádnou změnu.

leden.jpg

Co, ale s těmito unavenými želvami? Tam je právě onen kámen úrazu. Na ně přijde neodolatelná potřeba si odpočinout, a pokud na to chovatel nezareaguje, začíná konec dalšího želvího života. Je to nemilosrdné, ale je to tak. Pokud nezměníme způsob chovu, je dříve či později konec!! Proboha, jak to poznám klade si tuto otázku vyděšený chovatel, co právě čte tyto řádky.

Toto vše, co zde popisuji, se netýká nových majitelů co nastaví želvám absolutně nevyhovující podmínky chovu, nedají na doporučení chovatele a želvu vlastně ničí vlastním přičiněním od počátku chovu u něho. Zde není problém s odpočinkem, ale s chovnými podmínkami obecně. V horším případě se mohou potýkat s dalšími souběžnými problémy jako nevhodné podmínky chovu, stravy, teplot a případnou nemocí vyplývající právě ze způsobu chovu.

Popíšeme si první symptomy, podle kterých to můžeme poznat a to v pořadí jak jsou podle mě důležité. Nesmíme zapomenout, že pokud máme opravdu želvu v tomto stavu, tak by měla splňovat převážnou většinu příznaků, nikoliv pouze jeden.

Jak to poznám, že želva potřebuje odpočinek 

1) Z našeho dříve želvího sportovce se stává lenoch a nejvíce času tráví spánkem pod výhřevnou lampou a prakticky neodchází jinam, želva je apatická.

2) Nezalézá na noc jako dříve do oblíbeného úkrytu nebo místa odpočinku a zůstává stále v místě pod výhřevnou lampou nebo poblíž, ani se nezahrabává.

3) Spodní plastron, který by měla mít želva při vhodném chovu jakoby mírně vypouklý, je naopak rovný nebo mírně propadlý a výrazně má měkčí střed spodního plastronu "břicha" viz. obrázek 4

4) Želva má sice přírůstky, ale pokud ji pomačkáme, tak místo, aby celý krunýř pružil a tvrdnul, tak začíná výrazně měknout

5) Apetit a chuť k jídlu již není to, co to bývalo a sice si občas něco zobne, ale prostě moc tomu nedá

6) Želva  ztrácí výrazné ostré zbarvení krunýře a barvy se stávají nevýraznými a stávají se matnými

7) Někdo může namítnout, že jedinec je jinak v pohodě, oči čisté, když ho násilně probereme (vykoupání, manipulace) je trochu akční.......zdání klame a nenechte se zmást chováním

Na modelové ukázce obr. 1 vidíme místo odpočinku kam želvy nebo želva obvykle na noc zalézají či se zahrabávají. Naopak náš "postižený jedinec" zůstává v místě nejteplejším, tedy pod výhřevnou lampou a to i během noci. Aniž by se snažil zahrabat nebo nějak ukrýt. Tato želva je pro zkušeného chovatele první podezřelá, že není něco v pořádku. Jednoznačně proto, že každá želva se snaží na odpočinek někam zalézt, schovat, ukrýt. Pokud máte více želv, terárií a výběhů jako já a během noci je obejdete, nenajdete na volném prostoru ani jednu a to ani ve venkovních výbězích. Je to jejich přirozená obrana před predátory......Jakmile začne některá z nich každý den zůstávat najednou na volné ploše jde na 90% o nemocného jedince. Samozřejmě někdy se to výjimečně může stát, že tam zůstane, ale určitě to nesmí být pravidlo!

Obr. 1

misto-odpocinku-zelvy-001.jpg

Místo, kde se zkouší tvrdost spodního plastronu obr. 2

testudo-marginata--1-.jpg

To vše jsou příznaky toho, že želva prostě vyžaduje odpočinek a je nejvyšší čas na to jako chovatel a majitel včas zareagovat. A to častým koupáním (dehydratace) a snížením všech teplot, doby svícení a postupně ji prostě utlumit v daných podmínkách přímo v chovném zařízení (terárium, akvárium, želví stůl). Uvidíte, že pokud je unavena, zareaguje na tento povel velice rychle a usnutí je otázkou pár dní. Protože byl již nejvyšší čas zasáhnout, musíme v místě odpočinku udržovat vyšší vlhkost a pro tento účel se hodí vlhké hobliny, ačkoliv jinak pro stálý chov nejsou podle mě vůbec vhodné. Pokud vše provedeme včas, pak želvám stačí tato "první pomoc" a nemusíme je vůbec zimovat klasicky (teploty mezi 1 - 7°C) a postačí pouze  již zmíněné postupné vypnutí celého osvětlení. Můžete se také rozhodnout pro klasické "tvrdé" zazimování, a to pouze když máte vhodné podmínky viz. článek o zimování. To je v dané situaci nutné posoudit podle momentálního stavu želvy, jestli není až moc vysílená.

Jestliže máme v chovném zařízení více želv, není jiného řešení, než takto unaveného jedince oddělit a umožnit mu popisovaný odpočinek. V opačném případě přijde při totálním "přetažení a přetížení" želvy v brzké době úhyn! Já vím, je to vše těžké, ale chov čehokoliv živého s sebou nese různá rizika a každý živočich potřebuje určitý osobitý přístup, právě proto neexistuje univerzální návod na chov. Nechci tady nikoho strašit, ale pomoci, pokud to dokážu alespoň radou, těm méně zkušeným chovatelům želv.

Želva má spodní plastron ve středu vypouklý a hodně tvrdý je vše O.K. obr. 3

testudo-marginata--3-.jpg

Řada z Vás určitě namítne, že želva má možnost zalézt do studené části terária a tam odpočívat, ale to nedělá. Takže zákonitě přeci odpočinek nepotřebuje. Vypadá to sice logicky, ale tady je právě ten kámen úrazu. V přírodě je to tak, že s klesajícími teplotami klesá i výhřevnost slunce, délka dne....a to se v teráriu v těchto případech neděje. Takže i když se želva v tomto období v přírodě plácne na sluníčko, které již tolik nehřeje ani ona se nepřehřívá. V teráriu je to jinak, teploty zůstávají na letních hodnotách a želva je sice unavená, ale nedostává právě díky letním teplotám impuls k zahájení odpočinku, tak jako v přírodě.

Takže studené části využívá sporadicky a zvyšuje naopak pobyt pod výhřevnym světlem, které je ale vzhledem k momentálnímu stavu organismu želvy moc výhřevné! Tím je nechtěně celkově přehříváná a rozběhnou se v ní nežádoucí jak to nazvat? Pochody. Začnou se ve zvýšené míře usazovat močové uráty, dochází k odvápnění "měknutí želvy", dehydrataci.........pokud se to vše nenapraví včas, je to vlastně jakási nechtěná sebedestrukce a následuje její brzký konec. Tyto želvy jsou prostě totálně dezorientované, zblblé a nejsou schopny to řešit samy a čekají, že vše vyřeší příroda sama - čekají marně, neboť vše je simulace nastavená chovatelem, majitelem!

Toto je důležitý příznak, že želva potřebuje odpočinek obr.4

testudo-marginata--4-.jpg

Právě měsíce leden až únor jsou prvním rizikovým obdobím a druhá vlna přijde na některé želvy během měsíců duben - květen. Aby tomu každý rozuměl na některé želvy přijde toto období nejčastěji začátkem roku na jiné začátkem jara a na ostatní kdykoliv během roku. Určitě ne na tu samou tři měsíce po sobě, jde o míru pravděpodobnosti, která se nejvíce projeví právě ve velkochovech, kde máte možnost porovnávat. Zde mají výhodu ti chovatelé, co želvy budou během léta chovat ve venkovních výbězích, protože jarní umístění ven je pro ně signálem odpočinku a to díky zákonitě sníženým průměrným teplotám (chov doma - venkovní výběh).

To vše se nemusí samozřejmě týkat zrovna Vaší želvy. V tomto odbdobí musí chovatel želv takovéto jedince vyřadit z prodeje, a pokud to neudělá čekájí Vás pravděpodobně problémy s aktivitou želvy v horším případě možnost brzkého úhynu! Není to ani z důvodu nemoci, vrozené vady....pouze z banálního "přetažení želvy". Zkušený chovatel toto pozná a takovou želvu samozřejmě neprodá a počká, až bude opět v kondici po odpočinku. Jiné je to hlavně u překupníků, rádoby chovatelů.....tam se nekouká na nic, jen na zisk, ale to jsem odbočil a popisuji to vše již v jiném článku na svém webu euzelva.cz.

Pro ty z Vás, co budou želvu kupovat právě v prvních měsících roku, mám dobrou radu. Nekupujete žádnou suchozemskou želvu, co má prapadlý spodní plastron dovnitř a uprostřed výrazně měkčí. Bez ohledu na to, co Vám říká prodejce a jak želva vypadá!!!! Potřebuje útlum nebo je nemocná, ale to by měl vědět především prodejce a takové želvy v žádném případě neprodávat! Je spousta radílků co si přečtou třeba tento článek a začnou chrlit rozumy, ale věřte, že bez velkých zkušeností s chovem želv Vám to nejsou schopni vysvětlit a ani na želvách nepoznají, že se blíží problémy a jaké.

vlastni-pokusy.jpg

Pokusy s chovnými podmínkami u suchozemských želv:

Někdo z Vás také může namítnout, že jde o želvy přehřívané, nekoupané, vysušené a já nevím co ještě lze vymyslet za teorie o úskalí chovu suchozemských želv. I tyto hypotézy mohu spolehlivě vyvrátit, protože právě tento problém se vyskytuje napříč různými chovnými podmínkami a můžeme se s tím setkat i u želv například zimovaných ve venkovním výběhu během léta. A co si budeme povídat, to naše léto je teplotně pouze slabý odvar toho, co se v létě děje například v Řecku, Bulharsku, Albánii nebo Chorvatsku, kde tyto suchozemské želvy žijí. Samozřejmě jako chovatel spousty druhů želv, kterého zajímá vše co se děje okolo chovu těchto zvířat toto chování již zkoumám několik let, a není to pouhý výmysl jednoho dne. Jako další příklad pro ty co jsem nepřesvědčil, uvedu například tyto tři pokusné skupiny želv.

1) Od vylíhnutí ve venkovním výběhu a jejich přirozené zazimování, po usnutí dle počasí přemístěny do zimoviště, zhruba po třech měsících probuzení, najetí na jarní teploty a ihned na jaře přemístěny do venkovního výběhu. Tedy dle některých teorií ten nejlepší způsob chovu.

2) Od vylíhnutí ve venkovním výběhu až do konce října bez jiných chovných zásahu než podávání stravy. Následně umístěny postupně do teplot "jarních" 30°C pod výhřevnou lampou, v chladném místě 18°C a během noci 15°C. Osvit denně denním světlem 8h a výhřevné 3h pauza a 3h. Koncem ledna přecházím postupně na letní teploty.

3) Od vylíhnutí ve vnitřím výběhu se simulací jarního počasí a od začátku listopadu letní teploty pod výhřevným světlem 40 - 45°C v studené části 23 - 25°C noční pokles k 20°C, časté koupání. Osvit denně denním světlem 10h, výhřevná 9h. Koncem ledna přecházím na jarní počasí.

poznatky-z-pokusu.jpg



Poznatky z pokusů:

U první skupiny jsou jednoznačně nejhorší výsledky. Které se projeví díky zimování až s odstupem času tedy během jara a léta. A opět se zde najdou jedinci, kteří potřebují odpočinek a dopřávají si ho ve venkovním výběhu i přesto, že jsou zimované! Vše osobně přičítám částečně nevyhovujícím podmínkám počasí v CZ a to hlavně za poslední dva roky, které díky teplotám opět tlačí některé želvy do útlumu. Nehledě na uhyny a problémy spojené přímo s vlastním zimováním a odzimováním. U dalších dvou skupin želv opět nehledě na diametrálně rozdílné podmínky chovu se našlo opět pár želv, které během začátku nového roku nebo v předjaří dostaly chuť si odpočnout s příznaky, které popisuji výše.

Podotýkám, že tyto chovné pokusy již dělám několik let a výsledky pozorování si můžete přečíst právě, zde na této stránce. Podle veškerých ukazatelů jde pouze o to uspokojit momentální potřeby každého jedince. I tyto želvy pokud včas zareagujeme na jejich potřebu vše zvládnou v pohodě a dále se zdárně vyvíjí. Vyzkoušel jsem i různou četnost koupání u každé skupiny a nenašel jsem podstatný rozdíl. Proto podle mého není hlavní příčinou ani tento problém jak se někdy uvádí.

Závěrem:

Je to vše složité a ani se nedivím některým z Vás, že máte obavy, jak to zvládnete. Ale toto vše, co popisuji se týká pouze nepatrné části želv a určitě to není nějaký všeobecný problém. S tímto problémem se můžeme setkat i u želv podstatně starších, i když daleko v menší míře. Jde pouze o to, umět želvám naslouchat a přizpůsobit podmínky chovu jejich potřebám a chování. Nemá cenu zbytečně panikařit při každém odpočinku pod výhřevnou lampou. Možná jsem teď tak trochu náhrál těm chovatelům, co začnou psát, vidíte já to říkal jedině zimovaná želva je ta nejlepší a vyhnete se všem těmto problémům a podobné propagační a marketinkové slogany. Pokusy to bohužel vyvrací.

Musím Vás zklamat, ani u zimovaných želv se těmto problémům nevyhnete! Pouze s tímto případným problém budete bojovat o několik měsíců déle v závislosti na způsobu chovu. Nehledě na skutečnost, že při nákupu zimovanou želvu nepoznáte a musíte se spolehnout pouze na danou informaci a jak věrohodná je musíte posoudit už sami. Zimovaná želva nikdy neznamená, že po zbytek roku můžete simulovat léto a problémy jsou fuč. Kéž by, chce se mě zvolat, to by byla paráda. Žádné úhyny, problémy......, tak to bohužel není a i želvy, co zimují, potřebují simulovat roční období.

Pokud Vám mám laicky poradit, moje rada bude znít asi takto: Podmínky chovu měňte vždy, když se změní chování Vaší želvy. Hoďte za hlavu různé 100% návody a naslouchejte jejímu chování a brzy přijdete na to, že Vám včas dá vědět, kdy potřebuje změnu. Pořád ale platí, že suchozemská želva je nenáročný tvor a ke svému spokojenému životu potřebuje opravdu málo, jen jí umět trochu naslouchat a porozumět.

Opravdu nemocné jsou želvy velmi málo a ve většině těchto případů jde právě pouze o nutnost ji umožnit odpočinek. Proto Vám přeji šťastnou ruku při výběru a chovu právě té Vaší suchozemské želvy.

upozorneni.jpg

Upozornění:

Pokud kdokoliv u těchto želv špatně odhadne situaci a namísto snížení teplot zvolí jejich zvýšení, je dílo zkázy dokonáno a to klidně i během několika hodin!!!

Pokud s takovou želvou navštívíte veterináře a začně ji léčit (zákonitě a většinou si bude myslet, že je želva nemocná podle jejího stavu), je konec neodvratný - nejde o nemocnou, ale pouze unavenou želvu!!!

Rozpoznat unavenou želvu od nemocné je jeden z nejdůležitějších faktorů v chovu suchozemských želv, každý přehmat znamená velké problémy nebo úhyn!!!

Veškeré pokusy s teplotami a chovnými podmínkami dělejte postupně a pomalu!!!

muj-mozek.jpg

Poradíte?

Mám doma suchozemskou želvu, která se chová tak a tak, mám jí snížit teploty nebo zvýšit ...........poraďte jak postupovat dál.............

Moje odpověď:

Bohužel neporadím, Vaši želvu neznám, neviděl jsem, neznám Vaše chovné podmínky a rozhodnutí je vždy na chovateli samotném. Každá moje rada by byla pouze z mé strany spekulace a nečekejte radu ani od ostatních chovatelů želv. Každý, kdo to bude s Vaší želvou myslet dobře, Vám dá stejnou odpověď. Pouze majitel želv musí zhodnotit stav a rozhodnout se, jak postupovat v chovu dál. Nesprávná odpověď může Vaší želvě pouze ublížit! A opakuji již poněkolikáté, že aby někdo mohl konkrétně poradit, musí želvu když ne znát, tak alespoň vidět osobně!

Možná se někdo z Vás naštve, protože čekal něco jiného, ale věřte mně, že bych Vám poradil strašně rád, ale nebudu spekulovat a vystavovat se nebezpečí, že zrovna té Vaší želvě nevědomky ublížím, protože zrovna toto téma je velice složité.

Pokud chce přesto někdo poradit se všemi riziky, pokusím se. A potřebuji poslat co nejvíce detailů o stavu želvy, její historii chovu časově co možná nejdelší včetně teplot.

1) názorný příklad za všechny 23.1.13:

Dobrý den
V půlce listopadu nám do domácnosti přibyl nový člen rodiny, půlroční želváček Bohoušek. Celou dobu byl živý, jedl s chutí, vše prozkoumával a očmuchával, ale poslední asi týden se mi zdá jakoby ze všeho znavený. Přečetla jsem si tedy na vašich stránkách článek, co by to asi mohlo být. Jí daleko méně a zdá se bez chuti, pospává v blízkosti výhřevné lampičky na noc sice odchází do své sloje, ale párkrát usnul na místě kde byl, bříško propadlé nemá, spíše rovné ale takové měkké - pruživé. Mám z něj pocit, že se mu nic nechce, jen se povalovat a spát...
UVB lampička mu svítí denně asi 6 hodin, výhřevná 8, terárium je umístěno blízko okna, takže denního světla má dostatek.Na základě vašeho článku mě tedy napadlo, zda by to nemohla být "zimní ůnava" a neměli bychom snížit svícení a nechat ho více odpočívat v chladu. Poradil byste mi prosím s Bohouškovým stavem?
Děkuji a přeji pěkný den

Ano: tato želva pravděpodobně potřebuje snížit teploty a simulovat "jarní počasí"

2) názorný příklad za všechny 29.1.13:

Dobrý den,
měla bych technický dotaz jak snížit želvě teplotu.Od září co jsme želvu koupili tak jsem jí svítila od 10-20 h.Máme akvárko nahoře nekryté takže v nejteplejší části měla cca 35 stupňů a v chladné kolem 25.Minulý týden jsem stáhla svícení o hodinu a vytáhla květináč s výhřevnou žárovkou co nejvýše neb se mi zdála želva unavenější,už tak moc nežrala a celkově vypadá na odpočívající želvu.Večer se teda stále zahrabává do substrátu.

Ano: tato želva určitě potřebuje snížit teploty a simulovat "jarní počasí"

Související články s tématem:

ZIMOVÁNÍ A ODZIMOVÁNÍ ŽELVY

                                                                                                                                  Copyright ©

Rychlý kontakt

Miloš Junek
Chovatel želv
+420 603 268 990

euzelva@seznam.cz

Facebook Twitter

Zasílání novinek

 

Želvy - prodej zvířat - terária - vybavení - rozvoz

 

   SvětŽelv.cz 

Nahoru © copyright euzelva.czPoslední aktualizace 21.10.2017 Mapa webuVytvořil Acceler