DNA testy želv

Testy paternity pro odchovy želv

‌Nové nařízení které nepotěší žádného chovatele suchozemských želv z Česka se týká DNA testů u želv. Opatření nikoliv evropské unie nýbrž pouze naše "České" znevýhodní hlavně chovatele těchto druhů, protože tyto testy nehledě na náročnost jsou i hodně drahé. Obrázek jaké toto nesmyslné nařízení bude mít dopad na všechny chovatele ať si udělá každý z Vás.

Udajně je podle neověřených informací postup tento:

Objednáte si testy, příslušní odborníci přijedou na odběry a u toho musí asistovat jako dohlížející orgán ještě pracovník z krajského úřadu životního prostředí. Aby se zabránilo manipulaci se vzorky. Kdo to vše zaplatí nemusím ani psát! Toť vyjádření. Odběr se provádí stěrem ze sliznici v zobáku želvy.

Nevím jak jsou obeznámeni úředníci s chovem suchozemských želv, ale dovedete si představit co bude za ohromný problém když se 10kg Geochelone radiata naštve a zasekne se (v praxi to znamená zatažení hlavy co nejvíce do krunýře a překrytí předními končetinami)? To znamená nemožnost odebrání vzorku neboť takto vystrašená želva neukáže hlavu ani násilnou činností a zaujme obrannou pozici. Ani vypáčení nohou nepomůže, protože želva zobák prostě neotevře a navíc je hlava hluboko v krunýři. To, že hrozí poranění želvy je jasná věc.

Úředníkům v tomto případě doporučuji vzít si sebou stan a spací potřeby, to je nadlouho. Zrovna, tak odběr u 4cm želvy nebude bez problémů. Kdo si tato rizika vezme na triko to jsem sám zvědav. Vždyť dospělá želva tohoto druhu znaméná chovatelský klenot a násilná činnost a tím i ohrožení želvy nepřipadá v úvahu. Pozvat si toto "komando" pokaždé když budete chtít získat výjimku ze zákazu obchodní činnosti je ekonomická sebevražda. Některé druhy snášejí po jednom vajíčku a želvy se líhnou vlastně během celého roku. Je toho hodně co vlastně by nám všem měli vysvětlit.

K čemu toto nové nesmyslné nařízení povede?

Toto je originální dopis rozesílaný chovatelům suchozemských želv:

Vědecký orgán CITES bude při každé žádosti o stanovisko k vydání výjimky ze zákazu obchodních činností požadovat doložení testů paternity, pokud se bude jednat o jedince odchované u žadatele, u následujících druhů suchozemských želv:
Astrochelys radiata, Pyxis arachnoides, Pyxis planicauda a Malacochersus tornieri.

Vědecký orgán CITES považuje paternitní testy za jediný věrohodný důkaz odchovu těchto druhů. Jedná se o druhy, které jsou zařazeny do přílohy A nařízení Komise (EU) č. 709/2010, se kterými je dokumentován nelegální obchod a jejichž odchovy nejsou časté. Bližší informace jsou v příloze.
Laboratoře provádějící testy paternity pro uvedené druhy se v zásadě shodují s již dříve doporučenými laboratořemi uveřejněnými na webových stránkách AOPK ČR k CITES v sekci informace pro chovatele a obchodníky (viz.www.nature.cz)
Prosíme MŽP, aby rozeslalo tuto informaci na všechny krajské úřady a zmínilo tuto povinnost i na poradě s krajskými úřady, která proběhne
7. 4. 2012.

Postup úřadů do ke dnešnímu dni 1. 9. 2012:

1) Žádost o test ze strany chovatele

2) Příjezd zástupce kraje a s pověřeným pracovníkem k odběru

3) Provedeny stěry, dáno do obálky a za přítomnosti chovatele odesláno na odborné akreditované pracoviště - zatím Německo

4) Čekání na výsledek

5) Platba 80 euro za jeden vzorek

6) Pěkná díra do financí

K čemu tato opatření povedou?

Z pohledu chovatele a značnému znevýhodnění oproti zahraniční konkurenci pouze k těmto krokům:

- absolutní neprodejnost některých druhů suchozemských želv

-  zvýšený výskyt želv bez registrace

- ztráta kontroly úřadů nad prokazatelně odchovanými želvami

Tak se ptám sám sebe. Má tohle nějaký smysl? NE!

Ukážeme si to na příkladu druhu Malacochersus tornieri - želva skalní

Uvedený druh dlouhodobě chovám a vím o čem je řeč: Malacochersus tornieri

- Chovná skupina 6ks želv 3 + 3

- průměrný počet vajíček ročně  6ks - vylíhne se 5 ks

- cena testů 6 x 80 - 480 euro (12 000,-)

- mmomentální cena odchované želvy na trhu s doklady a výjimkou max. - 4500,-

- případný zisk z prodeje želv 22 500,-

- náklady na testy 12 000,-

- náklady na celoroční chov v teráriu na energie......:

                       - výkon terária W - 136 W x 10 h - 1360 W denně

                       - 1360 W cena za den 6,- x 365 dní - 2190,-

                       - UV lampa 1x ročně 1000,-

                       - Substrát cca 500,-

                       - Daň z prodeje 4500,-

                       - Celkem náklady 20190,-

                       - Celkový případný zisk 2310,-

A to jsem nepočítal náklady na stravu, vitamíny. vystavení výjimky, provoz inkubátoru, inzerci, práci.......

Závěr k tomuto opatření:

Celkem shrnuto a podtrženo. Za takových podmínek by byl každý blázen žádat o testy paternity! Dokud si toto příslušné úřady neuvědomí, nebudou se setkávat se žádostmi o testy paternity na tento druh v CZ vůbec. Možná pak budou tvrdit, že všechna minulá mláďata byla podstrčena a být se do prsou jak jejich opatření měla smysl.

V tom se dovoluji oponovat. Toto vše je na hlavu postavené a všem chovatelům želv komplikuje neskutečně život!! Bohužel všechna tato opatření podporují jen nezákonný obchod se zvířaty a podle mě by to mělo být právě naopak! Z toho všeho je mi smutno, takto jsem si to nepředstavoval, místo potírání nezákonného obchodovaní se zvířaty tady máme neskutečnou šikanu chovatelů.

Poslal Petr

Nové zjištění:

Tak se mi podařilo zjistit, že jsem zhova...... lidí z AOPK ještě silně podcenil, navrhují na svých stránkách německý Institut fur Pharmacie und Moleculare Biotechnologie v Heidelbergu, jako jediný je uvedený pro dělání testů u Malacochersus tornieri a cenu za vzorek má danou 150 Euro. Jako kontaktní osoba je uveden Prof. Michael Wink, člověk se solidní erudicí, ale který se určitě nebude rozpakovat takové peníze přijmout, můžete mít dobrý pocit, nejspíš z nich půjde velká část na podporu vědeckého výzkumu v Heidelbergu...

‌Želva paprsčitá (Astrochelys radiata)
Druh zařazen do přílohy CITES I A dle nařízení Komise (EU) č. 709/2010. Na červeném seznamu IUCN je zařazen do skupiny kriticky ohrožený. V ČR tento druh odchovává pouze několik zkušených chovatelů, nejvyšší počet odchovů za jeden rok byl 28 jedinců v roce 2010 a 37 v roce 2011. Celosvětový mezinárodní obchod s odchovanými jedinci je nízký. Ve světě i v Evropě (včetně ČR) je velmi často předmětem nelegálního obchodu.

Želva pavoučí (Pyxis arachnoides)
Druh zařazen do přílohy CITES I A dle nařízení Komise (EU) č. 709/2010 (do roku 2005 zařazen do přílohy II B). Na červeném seznamu IUCN je zařazen do skupiny kriticky ohrožený. Odchov druhu je náročný, snůška obsahuje nejčastěji pouze jedno vejce. V ČR se ročně odchová několik jedinců tohoto druhu ročně. Nejvíce jedinců bylo odchováno v roce 2010, jednalo se o 6 mláďat. Celosvětový mezinárodní obchod s odchovanými jedinci je velmi nízký. Ve světě i v Evropě (včetně ČR) je velmi často předmětem nelegálního obchodu.

Želva ploskoocasá (Pyxis planicauda)
Druh zařazen do přílohy CITES I A dle nařízení Komise (EU) č. 709/2010. Na červeném seznamu IUCN je zařazen do skupiny kriticky ohrožený. Odchov druhu je náročný, snůška obsahuje nejčastěji pouze jedno vejce. V ČR se tento druh neodchovává. V mezinárodním obchodu se odchovy vyskytují výjimečně. Tento druh je předmětem nelegálního obchodu ve světě i v Evropě.

Želva zploštělá (Malacochersus tornieri)
Druh zařazen do přílohy CITES II A dle nařízení Komise (EU) č. 709/2010. Odchov je náročný, pouze jedno vejce na snůšku. U nás se odchovalo nejvíce 10 jedinců za rok, a to v letech 2007 a 2008. Tento druh se k nám dováží ve vysokých počtech, v roce 2008 bylo dovezeno 60 exemplářů, v roce 2009 se jednalo o 23 exemplářů a v roce 2010 o dalších 41 exemplářů. Ve všech případech se jednalo o dovozy z Afriky. Jedinci tohoto druhu jsou předmětem nelegálního obchodu ve světě i v Evropě.


 Se svolením autora uveřejňuji tento zajímavý materiál k DNA testům

Určení původu jedinců spadajících do CITES metodou DNA-paternitních testů

Určení původu jedinců spadajících do CITES metodou DNA - paternitních testů
Ministerstvo Životního Prostředí poskytlo v úterý 9. června tohoto roku (2009) jednak pracovníkům svých agentur (tedy AOPK – Agentura Ochrany Přírody a Krajiny – slouží mimo jiné také jako vědecký orgán CITES, ČIŽP – Česká Inspekce Životního Prostředí – slouží jako výkonný aparát – prohlídky, kontroly atd.), ale i chovatelům možnost vyslechnout si přednášku profesora Dr. Klause Oleka a jeho asistentky RNDr. Ivany Türbachové z laboratoře v Rheinbachu (Labor für Abstammungsbegutachtungen).

Jde o laboratoř akreditovanou k provádění DNA testování původu jedinců metodou zkoumání lokusů mikrosatelitní DNA a to nejen u lidí, ale i u jiných živočišných druhů. Akreditace je jedním z problémů, protože je nutné ji neustále opakovat a platit za ni,
přitom musí být akreditace patrně zvlášť i na DNA z plazů, proto bude jen málo konkurenčních laboratoří, jejichž výsledek by byl úředně nezpochybnitelný…

Přednáška měla, jako ostatně i mnoho jiných záležitostí, své dvě stránky. První, ta “přivrácená“, je vědecká stránka daného problému. Erudice profesora Klause Oleka, zkušenost a spolehlivost personálu jeho laboratoře zaručují důvěryhodnost jeho výsledků.

Metoda analýzy mikrosatelitní DNA je oproti starším metodám (spočívajícím např. v restrikční analýze kompletní buněčné DNA), méně pracná, nevyžaduje tolik DNA od zkoumaného subjektu, její izolace je méně náročná než izolace DNA pro analýzu restrikčními endonukleázami a je možné ji standardizovat – tedy není teoreticky nutné mít všechny vzorky na jediném obrázku z jedné elektroforézy a obrázek z elektroforézy těchto je přehlednější a vcelku jednoznačně vyhodnotitelný. Využívá se PCR amplifikace vybraných STR–markerů (Short Tandem Repeat – krátké úseky 4 – 5 opakujících se bazí). Využívá se při tom známých
polymorfních míst v genomu (tzv. lokusů). Jako nejčastější asi přijdou z plazů na přetřes želvy, proto bude informace zaměřená hlavně na ně, ale předpokládám, že pro ostatní plazy budou platit dost podobná pravidla.

Pro želvy se jedná o stanovení osmnácti lokusů, které musí dostat potomek od obou rodičů. Trochu problém bude, pokud je některý z těchto lokusů přítomen ve stejné podobě u všech jedinců v dané skupině, pak lze předpokládat, že jde spíše o motiv specifický druhově či pro skupinu druhů. Pokud jsou v pořádku všechny lokusy, laboratoř to oznámí jako shodu s vysokou pravděpodobností, pokud je chybný jediný, provádí se následné analýzy. U lidí se taková mutace objevuje cca v jednom případě z deseti tisíc, jak jsou na tom plazi, k tomu statistika chybí. Vzhledem k tomu, že v chovné skupině želv často není známo, od které
samice nalezená vejce pochází, natož pak který samec (je-li jich víc) je otcem kterého mláděte. Analýza dokáže vyloučit eventuálního jedince, který nemá s chovnou skupinou nic společného, ze souboru jedinců, kteří jsou k dispozici, lze pak vytipovat pravděpodobné rodiče jednotlivých kusů.

Trochu problém je chybějící jedinec – v případě úhynu potenciálního rodiče mláďat bylo doporučeno kadaver (mrtvolu) zamrazit (co nejdříve po úhynu), protože ze zmrazeného materiálu je možné izolovat použitelnou DNA, pokud není příliš rozložená počínajícím tlením. Pokud některý z jedinců chybí, je stanovení méně spolehlivé a také se to pochopitelně uplatní ve zprávě z laboratoře…

Chyby nebo sporné výsledky se podařilo zatím vždy dohledat jako chyby zaviněné lidským faktorem – záměnou vzorků, zpravidla už při jejich odběru, profesor Olek ale nepopřel ani možnost, že k takové záměně může dojít i vinou personálu laboratoře. Na výsledky této akreditované laboratoře se tedy dá většinou spolehnout, byť prohlášení RNDr. Türbachové, že fotografie gelu s čárami po elektroforéze se k protokolu nepřikládá proto, aby se předešlo “nevědeckým spekulacím“ (nebo jak to bylo formulováno), to skutečně aspirovalo na ocenění “Vtip Roku“…
*
Zádrhelem se stává až druhá stránka věci – totiž placení – chceš výjimku na jedince, tak si pěkně zaplať panáčku…

Kučera z Ministerstva znovu poněkud umanutě opakoval svou mantru, že chovatelé “přimíchávají“ k odchovaným mláďatům mláďata odchycená v přírodě. Když už někdo v argumentaci používá nepravdivé údaje, mělo by to být provedeno alespoň méně zjevným způsobem, věrohodněji a neopakovat pořád stejně nelogická a hloupá tvrzení…

Požadavek na paternitní analýzu DNA může zadat jednak soud, jednak si ji může, v podstatě na základě své vlastní libovůle (čti zvůle), vyžádat kterákoli agentura při podání žádosti o Výjimku ze Zákazu obchodní činnosti – týká se to druhů uvedených v seznamu EU-A, kam ke vší hrůze patří mimo jiné i nejčastěji množené evropské suchozemské želvy Testudo hermanni boetgeri a marginata, stejně jako mnohé další. Tento požadavek může vznést jak AOPK, tak ČIŽP (viz výše). Rozhodujícím pro udělení výjimky je Odbor Životního Prostředí příslušného krajského úřadu nebo magistrátu hlavního města Prahy, stanovisko AOPK i ČIŽP
je v tomto směru jen negativním doporučením, je ale otázkou, kolik krajských úředníků se rozhodne postupovat proti takovému nedoporučení…

Protože prý v rámci Občanského zákoníku je dokazovací povinnost na žadateli, je na něm, aby zaplatil náklady za takové dokazování, a to bez ohledu na to, jaký je jeho výsledek. Tvůrci se patrně inspirovali u našeho známého génia Járy Cimrmana – „Můžete s tím polemizovat, můžete s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžete…“ Tedy i v případě, že analýza prokáže, že mláďata z vaší chovné skupiny pocházejí, stejně peníze zpět nedostanete.

Tím se z DNA analýzy stává velmi mocný nástroj pro ekonomickou likvidaci nepohodlného chovatele – analýza jednoho vzorku stojí 50 Euro + 19 % DPH (59.5 Euro). Hypotetická chovná skupina 5 samic, 3 samců a jejich 40 mláďat by stála 2856 Euro (+ poplatek bance za převod + poštovné + odměna svědkům při odběru vzorku DNA) a tyhle peníze by bylo nutné zaplatit předem. Potom by člověk dostal pověstný žlutý papír a mohl by tedy těch 40 mláďat prodat. Při nadbytku, jaký teď v Evropě panuje, by víc, než 75 Euro za jedno nedostal, takže ze zdánlivě vydělaných 3000 Euro zbude za 40 mláďat jen 144 Euro, z toho ještě odečtěte (nevím kolik) poplatek za bankovní převod, poštovné, náklady na otop, elektřinu, veterináře atd. a hlavně tyto peníze dostanete až s dost velkým zpožděním (budete téměř s jistotou v “červených číslech“). Byl jsem navíc upozorněn, že udat mláďata, zvláště ve větším počtu, za cenu 75 Euro, je opravdu umění a reálnější je cena 40 – 50 Euro za jedno zvíře.

Dá se tedy naprosto klidně prohlásit, že zadá-li někdo takovouto analýzu, vědomě se snaží chovatele mimosoudními prostředky zruinovat. V případě této hypotetické skupiny není částka ještě tak dramatická, ale pro velkochovatele, na kterého by si nějaký úředník “zasedl“, by to bylo o dost víc. Ano, na výjimku není právní nárok. Lze taky odmítnout nechat analýzu provést, pak vám ale zůstanou neprodejná mláďata, nadto je tu riziko jejich zabavení ČIŽP. Proti nevydání výjimky se lze odvolat k Ministerstvu Životního Prostředí, na kterém ale sídlí řada hodně problematických nedůvěryhodných úředníků. Nejsem právník, takže nevím, jak se vůči takové úřední šikaně je možné bránit. Během přednášky se sice přítomní “ochranáři“ snažili chovatele uklidňovat, že k zadání analýzy DNA došlo ZATÍM jen jednou…
*
Dovolil bych si tedy citovat na závěr novináře Jiřího X. Doležala – „Bděte, protože Zelení Khmerové nespí!“ (kniha
Psychoželva Leesa a lov rohatých zmijí)

Další podrobnosti o DNA testech najdete zde

Soubor PDF

 Perlička na závěr, hodně smutny a věřím, že jednou to vše pomine

Oficiální dokument stažený ze stránek AOPK ČR

 

Paternitní testy potřebné pro vydání stanoviska

k výjimkám ze zákazu obchodních činností

Vědecký orgán CITES vyžaduje výsledek paternitních testů DNA ke každé žádosti o výjimku ze zákazu obchodních činností pro odchovy následujících druhů:

-        ara hyacintový (Anodorhynchus hyacinthinus)

-        amazoňan rudoocasý (Amazona brasiliensis)

-        amazoňan nádherný (Amazona pretrei)

-        amazoňan rudooký (Amazona rhodocorytha)

-        jestřáb lesní (Accipiter gentilis)

-        želva paprsčitá (Astrochelys radiata)

-        želva pavoučí (Pyxis arachnoides)

-        želva ploskoocasá (Pyxis planicauda)

-        želva zploštělá (Malacochersus tornieri)

Paternitní testy lze provést v jakékoli laboratoři, která společně s výsledky testů dodá důkladný popis metodiky analýzy, přesný typ použitých přístrojů (jako sekvenátor apod.), podrobný seznam testovaných lokusů a použitých primerů (pokud nebude dodán seznam lokusů a primerů, je potřeba dodat elektroforegram) nebo jiné doklady potvrzující správnost výsledků. Pokud nebudou dodány tyto informace, nebudeme test akceptovat. Veškeré tyto dokumenty je nutné přiložit k žádosti o výjimku.

Je možnost využít i jakoukoli jinou laboratoř, důležité však je doložení nejen výsledků, ale i metodiky. Veškerá komunikace ohledně provedení testů a platby je na chovatelích. Při odběrech vzorků je NUTNÁ PŘÍTOMNOST ZÁSTUPCE ORGÁNU OCHRANY PŘÍRODY (pracovník krajského úřadu nebo vědeckého orgánu CITES).V případě potřeby je možné nás kontaktovat a domluvit další postup.

Spolupráci nám přislíbily následující laboratoře:

-        Genservice v Brně. Testují vzorky krve. Cena za vzorek je  přibližně 1200 Kč. Kontakt: MVDr. Alena Hovorková, genservice@volny.cz, tel. 541562186

-        Genomia v Plzni. Stanovení genetického profilu jestřába. Doba vyšetření: 14 dnů. Cena za jeden test 1180 Kč. laborator@genomia.cz, www.genomia.cz, tel: +420 373 749 999

-        Labor für Abstammungsbegutachtungen GbR v Německu. Testují vzorky peří. Cena za vzorek je přibližně 70 Euro. Kontakt: Dr. Ivana Türbachova, turbachova@lfa-gmbh.de, tel. +49 209 944 3798. Komunikace s paní Türbachovou možná v češtině, jinak německy.

-        Institut fur Pharmacie und Moleculare Biotechnologie v Německu. Testují vzorky krve. Cena za vzorek je přibližně 150 Euro. Kontakt: Prof. Dr. Michael Wink, wink@uni-hd.de, tel. +49 6221 544881

-        Italian National Institute for Wildlife v Itálii. Testují různé typy vzorků DNA. Cena je přibližně 100-200 Euro. Kontakt: Dott. Ettore Randi, ettore.randi@infs.it, +39 051 6512111

-        NGB Genetics v Itálii. Testují různé typy vzorků DNA. Cena přibližně 80-110 Euro. Kontakt: Dott. Vittorio Lucchini, v.lucchini@ngbgenetics.com, +39 329 9508266

Následující tabulka uvádí laboratoře a druhy, které testují.

 

Tak jsme nečekali dlouho a už se zjistilo, že nařízení je špatné !!!

1) Nové změny CITES platné od 1. 11. 2013

Tak už je to tady, příslušné orgány zjistili, že vyžadovat testy paternity pouze v CZ na některé druhy zvířat včetně suchozemských želv nevyjímaje je naprostý nesmysl a bude docházet k..................

Více se dozvíte zde: Novinky v nařízení CITES

Soubory ke stažení:

• dna-paternitni_test.pdf