DNA testy želv

Nové nařízení, které nepotěší žádného chovatele suchozemských želv z Česka, se týká DNA testů u želv. Opatření nikoliv Evropské unie, nýbrž pouze naše „české“, znevýhodní hlavně chovatele těchto druhů, protože tyto testy – nehledě na náročnost – jsou i hodně drahé. Obrázek, jaké toto nesmyslné nařízení bude mít dopad na všechny chovatele, ať si udělá každý z vás.

Údajně je podle neověřených informací postup tento:

Objednáte si testy, příslušní odborníci přijedou na odběry a u toho musí asistovat jako dohlížející orgán ještě pracovník z krajského úřadu životního prostředí, aby se zabránilo manipulaci se vzorky. Kdo to vše zaplatí, nemusím ani psát! Toť vyjádření. Odběr se provádí stěrem ze sliznice v zobáku želvy.

Nevím, jak jsou obeznámeni úředníci s chovem suchozemských želv, ale dovedete si představit, co bude za ohromný problém, když se 10kg Geochelone radiata naštve a zasekne se (v praxi to znamená zatažení hlavy co nejvíce do krunýře a překrytí předními končetinami)? To znamená nemožnost odebrání vzorku, neboť takto vystrašená želva neukáže hlavu ani násilnou činností a zaujme obrannou pozici. Ani vypáčení nohou nepomůže, protože želva zobák prostě neotevře a navíc je hlava hluboko v krunýři. To, že hrozí poranění želvy, je jasná věc.

Úředníkům v tomto případě doporučuji vzít si s sebou stan a spací potřeby, to je nadlouho. Zrovna tak odběr u 4cm želvy nebude bez problémů. Kdo si tato rizika vezme na triko, to jsem sám zvědav. Vždyť dospělá želva tohoto druhu znamená chovatelský klenot a násilná činnost a tím i ohrožení želvy nepřipadá v úvahu. Pozvat si toto „komando“ pokaždé, když budete chtít získat výjimku ze zákazu obchodní činnosti, je ekonomická sebevražda. Některé druhy snášejí po jednom vajíčku a želvy se líhnou vlastně během celého roku. Je toho hodně, co by nám vlastně měli všichni vysvětlit.

Vědecký orgán CITES bude při každé žádosti o stanovisko k vydání výjimky ze zákazu obchodních činností požadovat doložení testů paternity, pokud se bude jednat o jedince odchované u žadatele, u následujících druhů suchozemských želv:
Astrochelys radiata, Pyxis arachnoides, Pyxis planicauda a Malacochersus tornieri.

Vědecký orgán CITES považuje paternitní testy za jediný věrohodný důkaz odchovu těchto druhů. Jedná se o druhy, které jsou zařazeny do přílohy A nařízení Komise (EU) č. 709/2010, se kterými je dokumentován nelegální obchod a jejichž odchovy nejsou časté. Bližší informace jsou v příloze.
Laboratoře provádějící testy paternity pro uvedené druhy se v zásadě shodují s již dříve doporučenými laboratořemi uveřejněnými na webových stránkách AOPK ČR k CITES v sekci informace pro chovatele a obchodníky (viz www.nature.cz).
Prosíme MŽP, aby rozeslalo tuto informaci na všechny krajské úřady a zmínilo tuto povinnost i na poradě s krajskými úřady, která proběhne 7. 4. 2012.

1) Žádost o test ze strany chovatele
2) Příjezd zástupce kraje a s pověřeným pracovníkem k odběru
3) Provedeny stěry, dáno do obálky a za přítomnosti chovatele odesláno na odborné akreditované pracoviště – zatím Německo
4) Čekání na výsledek
5) Platba 80 euro za jeden vzorek
6) Pěkná díra do financí

Z pohledu chovatele a značnému znevýhodnění oproti zahraniční konkurenci pouze k těmto krokům:

• absolutní neprodejnost některých druhů suchozemských želv
• zvýšený výskyt želv bez registrace
• ztráta kontroly úřadů nad prokazatelně odchovanými želvami

Tak se ptám sám sebe: Má tohle nějaký smysl? NE!

Ukážeme si to na příkladu druhu Malacochersus tornieri – želva skalní

Uvedený druh dlouhodobě chovám a vím, o čem je řeč: Malacochersus tornieri

• Chovná skupina 6 ks želv 3 + 3
• Průměrný počet vajíček ročně 6 ks – vylíhne se 5 ks
• Cena testů: 6 x 80 = 480 euro (cca 12 000 Kč)
• Momentální cena odchované želvy na trhu s doklady a výjimkou max. 4 500 Kč
• Případný zisk z prodeje želv: 22 500 Kč
• Náklady na testy: 12 000 Kč
• Náklady na celoroční chov v teráriu na energie...:
  • výkon terária W – 136 W x 10 h = 1360 W denně
  • 1360 W, cena za den 6 Kč x 365 dní = 2 190 Kč
  • UV lampa 1x ročně: 1 000 Kč
  • Substrát cca: 500 Kč
  • Daň z prodeje: 4 500 Kč
• Celkem náklady: 20 190 Kč
• Celkový případný zisk: 2 310 Kč

A to jsem nepočítal náklady na stravu, vitamíny, vystavení výjimky, provoz inkubátoru, inzerci, práci...

Celkem shrnuto a podtrženo: za takových podmínek by byl každý blázen žádat o testy paternity! Dokud si toto příslušné úřady neuvědomí, nebudou se setkávat se žádostmi o testy paternity na tento druh v CZ vůbec. Možná pak budou tvrdit, že všechna minulá mláďata byla podstrčena a bít se do prsou, jak jejich opatření měla smysl.

V tom se dovoluji oponovat. Toto vše je na hlavu postavené a všem chovatelům želv to neskutečně komplikuje život!! Bohužel všechna tato opatření podporují jen nezákonný obchod se zvířaty, a podle mě by to mělo být právě naopak! Z toho všeho je mi smutno, takto jsem si to nepředstavoval – místo potírání nezákonného obchodování se zvířaty tady máme neskutečnou šikanu chovatelů.

Poslal Petr

Tak se mi podařilo zjistit, že jsem „zhovadilost“ lidí z AOPK ještě silně podcenil. Navrhují na svých stránkách německý Institut für Pharmazie und Molekulare Biotechnologie v Heidelbergu jako jediný uvedený pro dělání testů u Malacochersus tornieri a cenu za vzorek má danou 150 euro. Jako kontaktní osoba je uveden prof. Michael Wink, člověk se solidní erudicí, ale který se určitě nebude rozpakovat takové peníze přijmout – můžete mít dobrý pocit, nejspíš z nich půjde velká část na podporu vědeckého výzkumu v Heidelbergu...

Želva paprsčitá (Astrochelys radiata)
Druh zařazen do přílohy CITES I A dle nařízení Komise (EU) č. 709/2010. Na červeném seznamu IUCN je zařazen do skupiny kriticky ohrožený. V ČR tento druh odchovává pouze několik zkušených chovatelů, nejvyšší počet odchovů za jeden rok byl 28 jedinců v roce 2010 a 37 v roce 2011. Celosvětový mezinárodní obchod s odchovanými jedinci je nízký. Ve světě i v Evropě (včetně ČR) je velmi často předmětem nelegálního obchodu.

Želva pavoučí (Pyxis arachnoides)
Druh zařazen do přílohy CITES I A dle nařízení Komise (EU) č. 709/2010 (do roku 2005 zařazen do přílohy II B). Na červeném seznamu IUCN je zařazen do skupiny kriticky ohrožený. Odchov druhu je náročný, snůška obsahuje nejčastěji pouze jedno vejce. V ČR se ročně odchová několik jedinců tohoto druhu. Nejvíce jedinců bylo odchováno v roce 2010, jednalo se o 6 mláďat. Celosvětový mezinárodní obchod s odchovanými jedinci je velmi nízký. Ve světě i v Evropě (včetně ČR) je velmi často předmětem nelegálního obchodu.

Želva ploskoocasá (Pyxis planicauda)
Druh zařazen do přílohy CITES I A dle nařízení Komise (EU) č. 709/2010. Na červeném seznamu IUCN je zařazen do skupiny kriticky ohrožený. Odchov druhu je náročný, snůška obsahuje nejčastěji pouze jedno vejce. V ČR se tento druh neodchovává. V mezinárodním obchodu se odchovy vyskytují výjimečně. Tento druh je předmětem nelegálního obchodu ve světě i v Evropě.

Želva zploštělá (Malacochersus tornieri)
Druh zařazen do přílohy CITES II A dle nařízení Komise (EU) č. 709/2010. Odchov je náročný, pouze jedno vejce na snůšku. U nás se odchovalo nejvíce 10 jedinců za rok, a to v letech 2007 a 2008. Tento druh se k nám dováží v high počtech – v roce 2008 bylo dovezeno 60 exemplářů, v roce 2009 se jednalo o 23 exemplářů a v roce 2010 o dalších 41 exemplářů. Ve všech případech se jednalo o dovozy z Afriky. Jedinci tohoto druhu jsou předmětem nelegálního obchodu ve světě i v Evropě.

Se svolením autora uveřejňuji tento zajímavý materiál k DNA testům.

Ministerstvo životního prostředí poskytlo v úterý 9. června tohoto roku (2009) jednak pracovníkům svých agentur (tedy AOPK – Agentura ochrany přírody a krajiny – slouží mimo jiné také jako vědecký orgán CITES; ČIŽP – Česká inspekce životního prostředí – slouží jako výkonný aparát – prohlídky, kontroly atd.), ale i chovatelům možnost vyslechnout si přednášku profesora Dr. Klause Oleka a jeho asistentky RNDr. Ivany Türbachové z laboratoře v Rheinbachu (Labor für Abstammungsbegutachtungen).

Jde o laboratoř akreditovanou k provádění DNA testování původu jedinců metodou zkoumání lokusů mikrosatelitní DNA, a to nejen u lidí, ale i u jiných živočišných druhů. Akreditace je jedním z problémů, protože je nutné ji neustále opakovat a platit za ni, přitom musí být akreditace patrně zvlášť i na DNA z plazů, proto bude jen málo konkurenčních laboratoří, jejichž výsledek by byl úředně nezpochybnitelný...

Přednáška měla, jako ostatně i mnoho jiných záležitostí, své dvě stránky. První, ta „přivrácená“, je vědecká stránka daného problému. Erudice prof. Dr. Klause Oleka, zkušenost a spolehlivost personálu jeho laboratoře zaručují důvěryhodnost jeho výsledků.

Metoda analýzy mikrosatelitní DNA je oproti starším metodám méně pracná, nevyžaduje tolik DNA od zkoumaného subjektu, její izolace je méně náročná a je možné ji standardizovat. Pro želvy se jedná o stanovení osmnácti lokusů, které musí dostat potomek od obou rodičů. Trochu problém bude, pokud je některý z těchto lokusů přítomen ve stejné podobě u všech jedinců v dané skupině. Analýza dokáže vyloučit eventuálního jedince, který nemá s chovnou skupinou nic společného, a ze souboru jedinců lze vytipovat pravděpodobné rodiče.

Zádrhelem se stává až druhá stránka věci – totiž placení: chceš výjimku na jedince, tak si pěkně zaplať, panáčku...

Kučera z ministerstva znovu poněkud umanutě opakoval svou mantru, že chovatelé „přimíchávají“ k odchovaným mláďatům mláďata odchycená v přírodě. Když už někdo v argumentaci používá nepravdivé údaje, mělo by to být provedeno alespoň méně zjevným způsobem a neopakovat pořád stejně nelogická a hloupá tvrzení...

Požadavek na paternitní analýzu DNA může zadat jednak soud, jednak si ji může – v podstatě na základě své vlastní libovůle (čti zvůle) – vyžádat kterákoli agentura při podání žádosti o výjimku ze zákazu obchodní činnosti. Týká se to druhů uvedených v seznamu EU-A, kam ke vší hrůze patří mimo jiné i nejčastěji množené evropské suchozemské želvy Testudo hermanni boettgeri a marginata, stejně jako mnohé další. Rozhodujícím pro udělení výjimky je Odbor životního prostředí příslušného krajského úřadu nebo Magistrátu hl. m. Prahy, stanovisko AOPK i ČIŽP je v tomto směru jen negativním doporučením...

Protože prý v rámci občanského zákoníku je dokazovací povinnost na žadateli, je na něm, aby zaplatil náklady za takové dokazování, a to bez ohledu na to, jaký je jeho výsledek. Tedy i v případě, že analýza prokáže, že mláďata z vaší chovné skupiny pocházejí, peníze zpět nedostanete.

Tím se z DNA analýzy stává velmi mocný nástroj pro ekonomickou likvidaci nepohodlného chovatele – analýza jednoho vzorku stojí 50 euro + 19 % DPH (59,5 euro). Hypotetická chovná skupina 5 samic, 3 samců a jejich 40 mláďat by stála 2856 euro (+ poplatek bance za převod + poštovné + odměna svědkům při odběru vzorku DNA) a tyto peníze by bylo nutné zaplatit předem...

Dá se tedy naprosto klidně prohlásit, že zadá-li někdo takovouto analýzu, vědomě se snaží chovatele mimosoudními prostředky zruinovat. Na výjimku není právní nárok. Lze taky odmítnout nechat analýzu provést, pak vám ale zůstanou neprodejná mláďata, nadto je tu riziko jejich zabavení ČIŽP...

Další podrobnosti o DNA testech najdete zde (PDF)

Paternitní testy potřebné pro vydání stanoviska k výjimkám ze zákazu obchodních činností

Vědecký orgán CITES vyžaduje výsledek paternitních testů DNA ke každé žádosti o výjimku ze zákazu obchodních činností pro odchovy následujících druhů:

• ara hyacintový (Anodorhynchus hyacinthinus)
• amazoňan rudoocasý (Amazona brasiliensis)
• amazoňan nádherný (Amazona pretrei)
• amazoňan rudooký (Amazona rhodocorytha)
• jestřáb lesní (Accipiter gentilis)
• želva paprsčitá (Astrochelys radiata)
• želva pavoučí (Pyxis arachnoides)
• želva ploskoocasá (Pyxis planicauda)
• želva zploštělá (Malacochersus tornieri)

Paternitní testy lze provést v jakékoli laboratoři, která společně s výsledky testů dodá důkladný popis metodiky analýzy, přesný typ použitých přístrojů, podrobný seznam testovaných lokusů a použitých primerů. Při odběrech vzorků je NUTNÁ PŘÍTOMNOST ZÁSTUPCE ORGÁNU OCHRANY PŘÍRODY (pracovník krajského úřadu nebo vědeckého orgánu CITES).

Spolupráci nám přislíbily následující laboratoře:

• Genservice v Brně – testují vzorky krve, cena cca 1200 Kč.
• Genomia v Plzni – stanovení genetického profilu, cena cca 1180 Kč.
• Labor für Abstammungsbegutachtungen GbR v Německu – testují vzorky peří, cena cca 70 euro.
• Institut für Pharmazie und Molekulare Biotechnologie v Německu – testují vzorky krve, cena cca 150 euro.
• Italian National Institute for Wildlife v Itálii – cena cca 100–200 euro.
• NGB Genetics v Itálii – cena cca 80–110 euro.

Nové změny CITES

Tak už je to tady, příslušné orgány zjistily, že vyžadovat testy paternity pouze v CZ na některé druhy zvířat včetně suchozemských želv nevyjímaje je naprostý nesmysl...
Více se dozvíte zde: Novinky v nařízení CITES