Kdy je želva pohlavně dospělá?

Už jsem dospělá želva!‌

Kdy je suchozemská želva dospělá? Tak to častý dotaz na chovatele želv. Zajímá to většinou nejen začínající chovatele želv, ale i ty pokročilé. Většinou se chovatelé želv nemohou už dočkat první snůšky. Jiní chtějí prostě vědět jak to je, co mají doma za pohlaví a kdy bude jejich želva dospělá. Asi Vás nepřekvapím, že u každé želvy to může být opravdu hodně různé dle podmínek chovu a hlavně stravy. Právě proto lze vše stanovit pouze podle chovatelských zkušeností a dnes si dovolím tvrdit, že u každého druhu je to hlavně o velikosti suchozemské želvy!

Probereme asi nejčastěji chované suchozemské želvy ze středomoří a to želvy zelenavé - Testudo hermanni. U druhů Testudo graeca a Testudo marginata to je víceméně stejné a není zapotřebí se věnovat každému druhu v tomto ohledu zvláště, ale stačí probrat jeden druh jako ukázkový, dnes to vyhrála domácí želva zelenavá:-).

Želvy se mají v domácích chovech moc dobře a tomu leckdy odpovídá jak velikost želv, tak jejich pohlavní zralost. U některých samců je aktivita patrná už během prvního roku života. A u samic? Tam by se dalo říci, že tichá voda břehy mele. Stále nic a najednou máme v teráriu nebo výběhu snesená vajíčka.

Dost chovatelů je značně překvapeno, protože první snůšky lze u některých samic pozorovat již koncem třetího roku života. Samozřejmě jde o jedince výborně až nadstandardně živené a to ve velikosti nad 13 cm, nezimované a chované po celý rok v teráriu nebo bytě, kde jsou celoročně nejideálnější podmínky pro chov želv!  Vezmeme-li v potaz i poddruh Testudo hermanni hermanni.

Takže samice snáší, pokud je k tomu dostatečně veliká a navíc reprodukční orgány připravené. Většině samic  to naopak trvá, než poprvé snesou, a to cca 7 - 10 let. Zda jsou vajíčka oplodněná, nebo zda se zdárně vylíhnou malé želvy, je již otázka jiná a také to ovlivňují další faktory. Ale pokud začne želva snášet, je dostatečně dospělá a schopná se množit.

‌U samců to není vůbec o velikosti, jak se můžete přesvědčit na fotografii dvou samců 13 a 18 cm, kteří jsou oba hodně mladí, ale pohlavní ustrojí je již plně vyvinuté a schopné se zdárně pářit. Jak to poznáme? Samci schopní napářit samici, mají dlouhý silný ocásek u kořene hodně tlustý a projevují se během celého roku velkou snahou se spářit se samicí. Obtěžují samice doslova na každém kroku, a pokud máme více samců v chovu, tak dochází i k četným šarvátkám samců mezi sebou. Což některé nezkušené chovatele suchozemských želv doslova vyděsí, ale musíme si uvědomit, že práva silnějšího jsou i v přírodě daleko větší, než si dokážeme představit. Mít ve skupině výsadní postavení je prostě prioritou samců.

Nikdo z Vás se nemusí obávat, že při těchto šarvátkách dojde k nějakým vážným zraněním. Většinou když už, tak jde o povrchová zranění od kousanců. Brzy se to zahojí, a když chceme mít jistotu, tak místo ošetříme betadinem a pozorujeme během několika dní, zda se zranění zdárně hojí a například nehnisá.

Pokud tedy kdokoliv z Vás chce vědět, kdy má dospělou želvu, kdy začne snášet....tak toho musím zklamat. Na to bohužel jednoznačná odpověď nikdy neexistuje, ale pokud máme pár, tak počítejte s největší pravděpodobností mezi 5 - 10 lety u naprosté většiny jedinců chovaných v zajetí, v přírodě o několik lét déle. Proč? Protože v přírodě rostou želvy daleko pomaleji než v ideálním domácím chovu.

Jaké znaky by měla mít dospělá želva T.hermanni

Samec: silný a dlouhý ocas až k noze - nezáleží na velikosti jedince (většinou je to od 12 cm).

Samice: velikost minimálně od 13 cm a výše

Pravidlo jak poznat pohlavně dospělou jakoukoliv želvu!

U suchozemských želv je to vždy o velikosti nikoliv o věku. Takže Vám nikdy nebude snášet 10 cm želva zelenavá ve věku 10 let, ale naopak 15 cm želva ve věku 3 let! A o tom to je.

Malé suchozemské želvy

To, že se pářit snaží již malé želvy (hlavně samci), a to běžně už v prvním roce života, nechává většinu ostřílených chovatelů želv naprosto v klidu. Protože s tímto se setkávají ve svých chovech téměř každodenně. Je to pouze jakýsi "nácvik" pohlavního života do budoucna a nemá cenu se nad tím nijak pozastavovat. Navíc a to je hodně zajímavé toto chování lze pozorovat i u samic! Z chovatelského hlediska tedy naprosto nevýznamné chování. Navíc toto chování v žádném případě neznamená, že se opravdu spáří, a už vůbec nejde zdaleka o pohlavně dospělou želvou.

To uvádím pouze jako informaci pro začínající chovatelé a ty, kdo jste se s tím již setkali a přistihli jste svého malého miláčka, jak se usilovně snaží a doráží na stejně starého a malého želvího kamaráda:-). Popravdě řečeno, tak některé začátečníky chovatelé to doslova vyděsí. Všechny mohu ubezpečit, že jde pouze o hru na "dospělé" a pro každého kdo se s tím setká důvod se zasmát.

T.graeca a T.marginata

U želv druhu T.graeca je to v podstatě vše úplně stejné jako u želv zelenavých. U druhu T.marginata je pouze posunuta velikostní hranice o cca 8 - 10 cm nahoru. To znamená, že samice klade a samci úspěšně páří nejdříve od cca 20 - 23 cm. Je to vždy přibližné dle chovatelských zkušeností a nelze vyloučit při určitém způsobu chovu i výjimky od popisovaných údajů. Nebude se to ale určitě nijak zásadně lišit.

Ostatní druhy suchozemských želv

Pokud jde o jiné druhy suchozemských želv, lze použít jako vodítko pro pohlavní dospělost minimální udávanou velikost dospělé želvy pro daný druhu, popřípadě pohlaví (samec - samice). U některých druhů se to výrazně liší a samci jsou menší až klidně o 2/3. Pokud tedy želva dosáhne minimální udávané velikosti (a těsně pod ní), měla by být už pohlavně dospělá a tím i schopná úspěšné reprodukce. Jak to ve skutečnosti opravdu dopadne, je bohužel v rukách přírody a chovatel v tomto ohledu toho moc nenadělá.

Nejlepší cestou k cíli je vhodný chov společně se stravou a prostě vytvoření co nejlepších chovných podmínek. Chovatelské úspěchy se pak určitě brzy dostaví. Podmínkou rozmnožení je vlastnění chovné skupiny nebo alespoň chovného páru želv, které jsou navíc také zdravotně v pořádku, ne vždy je to u všech želv pravidlem. I v říši želv najdeme bohužel neplodné jedince na celý život, poznat je to velmi těžké a lze to říci až po několika letech chovu, kdy se rozmnožení nedaří. Dalším rébusem je, zda jde o neplodného samce či samici, jak píši, je to vždy "chovatelský" oříšek.

U suchozemských želv se osvědčila v chovu i přítomnost více samců, a tím i podpora přirozené konkurence. Samci více soupeří mezi sebou a i samice si vybere toho pro ni nejvhodnějšího partnera pro oplodnění vajíček. Tento způsob chovu má bohužel i svou odvrácenou tvář. Ve větších chovech a skupinovém chovu želv, čítajících klidně deset a více kusů to problém není, ale pokud máme jednu samici a dva nebo více samců, je nejvhodnější způsob chovu na omezeném prostranství oddělený chov, při terarijním chovu je to dokonce nutnost! Společný chov želv obou pohlaví pak pouze například v jarním období. Pokud se budete ptát proč, tak pouze z důvodu toho, aby samci samici moc nestresovali neustálým dorážením.

Nesnažte se zbytečně vše uspěchat a násilně mít doma co nejdříve dospělou želvu, například nevhodnou hutnou stravou nebo jinými metodami chovu, protože pokud se uchýlíte k těmto metodám, které jsou proti přírodním zákonitostem, vždy to želvu poznamená, a to hlavně po zdravotní stránce. Nakonec pak takto "rychlené želvy" mají i hodně deformovaný karapax. Všem Vám přeji hodně radosti a málo starostí při chovu suchozemských želv.

Příbuzné články:

Rozmnožování želv

Vývoj želvy - růst a věk

Želvy a jejich hmotnost

Penis suchozemské želvy