Tvrdost krunýře želvy

‌Jak měřit tvrdost krunýře želvy

Úvod:

Má suchozemská želva má měkký krunýř - co mám dělat? Tak to je také jedna z nejčastějších otázek, které mně chodí na email. Není lehké na tuto otázku odpověď a hned si řekneme, proč. Vliv na tvrdost krunýře má více faktorů a také pojem měkký krunýř je tak trochu zavádějící. Pod tímto si lze představit různou tvrdost a každý z nás si pod tím představí určitě něco jiného. Jako základ nám postačí rozeznat čtyři druhy tvrdosti. Od vylíhnutí želvy se tvrdost jejího krunýře mění a to v pořadí 4 - 3 - 2 - 1 a na druhý stupeň tvrdosti naši stupnice se většina želv dostane během prvního roku života. Úplné tvrdosti "1" dosáhne pak každý jedinec v následujícím období dle životních podmínek během několika měsíců. Když už u tvrdé želvy nastane proces 1 - 2 - 3 - 4 je něco špatně a ne vždy to skončí dobře. V první řadě tedy definujeme různé tvrdosti, ať je z čeho vycházet:

1)  Kámen                                                       2) Tenisový míček

o tvrdosti nemůže být pochyb                           při větším tlaku prstu mírně pruží

3) Plastový míček                                       4) Nafukovací balónek

 při větším tlaku prstu hodně pruží                  při tlaku se prsty boří hodně dovnitř

Způsoby měření tvrdosti:

Čtyři základní tvrdosti pro pochopení máme stanoveny a teď ještě, jak nejlépe zkoušet tvrdost. U menších želv ji vezmeme mezi prsty, kde máme největší cit. A to nejlépe třemi způsoby (viz. fotografie) a tlakem prstů proti sobě vyzkoušíme tvrdost krunýře. Spodní plastron je vždy měkčí než vrchní karapax. U dospělých je to v podstatě jedno, tam musí být u všech krunýř pevný a tvrdý a nevykazuje žádnou pružnost i při velkém tlaku, nebo úplně minimální až těžko rozpoznatelnou. Tlak postupně zesilujeme a dáváme pozor hlavně u malých želv, aby jsme jim neublížili nadměrnym zmáčknutím spodního plastronu. Postupujeme s citem, ale nemusíme se obávat prohnutí, neboť u zdravé želvy je celý krunýř dostatečně pružný a odolný.

Malé želvy do 1 roku života:

Musím připomenout, že čerstvě vylíhlá želva má celý krunýř velmi měkký a je celá jakoby tvrdě gumová - pružná. Od této chvíle nastává po asi měsíční počáteční stagnaci  postupný proces jak růstu, tak tvrdnutí krunýře. U různých druhů želv může období stagnace trvat déle, někdy až půl roku. Většina začínajících chovatelů želv si myslí, že želva má mít tvrdý krunýř a při první konfrontaci s realitou propadnou panice, že je něco špatně a želva je nemocná. Čím menší a mladší želvu si zakoupí, tím má většinou měkčí celý krunýř. U každého jedince je to jinak a první období, kdy krunýř poměrně i když ne zcela ztvrdne, je hranice prvního roku života. Samozřejmě to ovlivňují i chovné podmínky, druh želvy a veškeré další okolnosti, ale jako stanovení nějaké hmatatelné hranice můžeme brát právě jeden rok. Rozdílné to bude určitě u zimovaných želv, želv celoletně ve venkovním výběhu nebo želv chovaných celoročně v terarijních ideálních podmínkách. Obecně také můžeme říci, že pokud malé želvě krunýř postupně tvrdne čím dál víc s narůstajícím věkem je vše v pořádku a nemusíme mít žádné obavy bez ohledu na to jestli je želvě rok nebo rok a půl. Každý jedinec je jiný a i druh suchozemské želvy na to může mít vliv s přihlédnutím na určité druhové specifika.

Na amatérském videu dole můžeme pozorovat u želv dvou zástupců evropských druhů T.marginata a T.hermanni (želva vroubená a zelenavá) ve věku 6 měsíců rozdílné velikosti jak tvrdý mají hlavně spodní plastron. U všech při tlaku pruží a prohýbá se. Jde o želvy, které mají k dispozici jak kvalitní UV lampy tak stravu bohatou hlavně na vápník a jsou to rostoucí jedinci. Při postupném měření další půlrok jim bude celý krunýř postupně tvrdnout a pružnost se bude zmenšovat a pomalu vytrácet. Tyto želvy jsou již tvrdé jako zhruba tenisový míček na vrchním karapaxu a spodní plastron je o něco měkčí asi jako plastový míček.

U želv mladších, okolo věku 3 měsíců, se jedná o tvrdost zhruba plastového míčku ještě po celém krunýři. Ve věku určitě do půl roku se nemůže projevit absence vitamínu D u těch želv, které jsou chované v prostorách bez UV osvětlení a sluníčka. Pokud želva místo toho, aby postupně tvrdla, začne měknout a její krunýř začíná být měkký jako nafukovací balónek a při tlaku se do ní začnou prsty výrazně " bořit ", jde o takto malých želv o vrozenou vadu nebo selhávání některého z orgánů. Může to být vrozená vada nebo krajně nevhodný až nebezpečný způsob chovu včetně stravy. U takto malých želv končí tento problém v 99% úhynem a lze to přičíst i částečně přírodní selekci. Chovateli jsou tyto želvy nazývané také jako gumové a opravdu při pohmatu takto působí. Léčba není  skoro nikdy úspěšná s ohledem na velikost želvy a nesnadné zjištění problémů, který to způsobuje.

Na těchto fotografiích je právě takto postižená želva Testudo graeca - želva žlutohnědá, které již není bohužel pomoci. Při tlaku je zřetelně vidět jak se prsty právě boří do vrchního karapaxu a spodní plastron je již propadlý a neodvratný konec se bohužel blíží. Pokud to dojde u želv do tohoto stádia již opravdu nemá cenu podstupovat s jedincem nějakou léčbu.

T.graeca před pravděpodobnym úhynem s měkkým krunýřem

Větší a dospělé želvy:

Dospělé suchozemské želvy mají vždy tvrdý krunýř jako kámen. Druhý případ je, když máme doma již starší želvu nebo dokonce dospělou, která již měla krunýř tvrdý a naopak začneme pozorovat částečné měknutí. Tady je při včasném zásahu ještě možnost nápravy. Pominu některou z vážných nemocí, kdy tak jako u kterékoliv jiné želvy může jít o neodvratný konec a toto je jen důsledek nějaké jiné vážnější poruchy. Naprostá většina tohoto efektu je v dlouhodobých nesprávných chovných podmínkách, stravě a nedostatku vitamínu D, vápníku nebo v nevhodných poměrech minerálů potřebných pro zdárný vývoj jako je například fosfor - vápník. Nedostatek vitamínu D je jak píši na více stránkách způsoben hlavně tím, že želva nemá přístup ke sluníčku nebo UV lampě a to vždy dlouhodobě. Například za 3 měsíce tento efekt nenastane, jak se mnozí mylně domnívají. Také ten, kdo se nechá zlákat k používaní umělého syntetického vitamínu D a želvu předávkuje to nejdříve pozná tak, že želvě začne měknout krunýř a v tomto případě již není cesty zpátky a želvu čeká neodvratně konec.

Abych se, ale vrátil na začátek. Při jakémkoliv náznaku měknutí a to zcela bez příčiny u této skupiny želv přikročíme ihned a neodkladně k nápravě a to i tehdy když na želvě není viditelně znát žádná změna žere, běhá..... k těmto krokům.

1) pokud nemáme UV lampu ihned nějakou co nejlepší do našich prostor pořídíme nebo zajistíme přístup ke sluníčku.

2) upravíme postupně stravu a vynecháme nevhodné potraviny

3) zajistíme vhodné chovné podmínky včetně vlhké části terária

4) začneme sypat nejlépe každý den na potravu vápník

5) popřípadě vyhledáme odbornou veterinární pomoc

To jsou nejzákladnější kroky, které když se nám podaří zvládnout, je opětovné ztvrdnutí krunýře otázkou pár týdnů a bez následků. Efekt léčby se nikdy neprojeví ihned!

Závěrem:

Toto je pouze letmé nakouknutí do dané problematiky a musíme mit na paměti, že příčin měknutí krunýře suchozemské želvy je mnoho a ve velkém procentu jde o vážné onemocnění či selhávání některého orgánu, ať již je příčinou cokoliv včetně nevhodných podmínek chovu a stravy, proto je zapotřebí s léčbou začít co nejdříve a neodkladně a konzultace s odborníkem není nikdy na škodu. Podotýkám, že tyto závažnější problémy nelze kvalitně vyřešit na dálku (telefon, email..) a musí želvu vidět veterinář nebo někdo jiný osobně, jen tehdy je léčba úspěšná, cílená a předejde se mylné diagnóze.

U malých želv je to právě naopak, líhnou se měkké - pružné a postupem času tvrdnou. Proto u této skupiny nemusíme propadat panice a ve většině případů jde o neznalost problematiky. Také se tento efekt projevuje u nadměrně rychle rostoucích želv z důvodu nevhodné a stravy a nedostatku základních stavebních látek pro celý krunýř, kdy laicky řečeno, organismus želvy nestíhá. V přírodě rostou želvy velmi pomalu a to díky většinou chudé stravě a drsným podmínkám. V domácích chovech je pravdou opak a po staletí formovaný organismus želv na tento překotný růst není přizpůsoben a proto často dochází i k deformacím.

Pokud nám želva během vývoje změkne provází toto velmi často i deformace krunýře, které jsou již pak nevratné a jde o rachitis.

Nakonec si neodpustím jako již několikrát varovat Vás před používáním vitamínu D v umělé syntetické podobě AD3. Nevíte, kolik toho želva potřebuje a v případě předávkování což se stane hned, je to její neodvratný konec bez možnosti návratu nebo léčby!!!!

Úpravy krunýře želvy

Copyright ©