euzelva.cz > Druhy želv > Geochelone carbonaria - chov

Geochelone carbonaria - chov

Geochelone carbonaria

Želva uhlířská

Další suchozemská želva, o které si něco řekneme, je Geochelone carbonaria - želva uhlířská. Základy chovu, osvědčené postupy a hlavně chovné podmínky želv. Osobně jsem tyto dospělé želvy nechoval, a proto jsem požádal kamaráda, chovatele tohoto druhu, aby pro vás sepsal osvědčené metody v chovu jak dospělých, tak malých želv. Samozřejmě jsem si prohlédl již několikrát jeho chov, a tak jako každý, koho to baví, má vše dokonale vychytané a želvy v super stavu. Jelikož je velice úspěšně rozmnožuje, můžete i jeho odchovy nalézt během roku v mé nabídce želv k prodeji.

Tyto želvy se většinu času zdržují ve stínu a vlhku a do terénu vyrážejí sporadicky. Proto je vhodné hlavně vnitřní výběh uspořádat členitě a vytvořit prostorné úkryty. Popřípadě prostor můžeme osázet vegetací pro lepší udržení vlhkosti. Pokud ji želvy budou okusovat použijeme květináč nebo jiný "vynález", aby na ně prostě nedosáhly.

Tyto želvy mají většinou černý karapax se žlutými, naoranžovělými nebo načervenalými skvrnami, což vypadá velice pěkně. Samci mají jako většina suchozemských želv delší širší ocásek a klenutý spodní plastron. Na obrázcích můžete vidět, jak krásné tyto želvy mohou být, hlavně zbarvením.

Výskyt želv druhu Geochelone carbonaria:

Suchozemské želvy obývající vlhké savany Jižní Ameriky. Dorůstají průměrné velikosti 40 - 50 cm, ale většina želv se vejde do 35 - 45 cm. Jejich přirozená domovina a výskyt je v Panamě, Paraguayi, Kolumbii, Peru, Brazílii, Bolívii, Venezuele a Argentině. Nevyskytují se žádné známé poddruhy.

Chov želv:

Samotný chov není příliš náročný, pokud dodržíme pravidla chovu pro daný druh, a to hlavně teplotní. Ani stravu nelze považovat za méně důležitou. Mladé želvičky chováme v teráriu (čím větší, tím lepší) a to na terarijní hlíně (kokosové vlákno s pískem) s vrstvou smrkových bezprašných hoblin na jedné třetině plochy, která drží dobře vysokou vlhkost a proto se tam želvičky s oblibou zahrabávají. Když jsou želvy větší, používáme dle uvážení hobliny nebo substrát, do kterého mohou popřípadě i snášet dospělé želvy vajíčka.

V případě použití pouze hoblin musíme přizpůsobit nějaké místo jako kladiště, kde opět použijeme substrát. Vlhkost udržujeme na 90 - 95% a použitý substrát je tedy hodně vlhký. V žádném případě nedoporučuji mazání krunýře olejem apod. Což je vlastně pravidlo pro všechny suchozemské želvy napříč druhy.

Podstatnou podmínkou chovu je v chovném zařízení umístění dostatečně velkého bazénku s vodou! Pro suchozemské želvy až nadstandardně velkého! Želvy ho hojně využívají a zároveň odpařující se voda pomáhá udržet vzdušnou vlhkost.

Teploty chovu:

V teráriu udržujeme teplotu 27 - 32°C s nočním poklesem na 23 - 24°C. Do terária musíme umístit žárovku pro výhřev (výhřevná žárovka, UVB výbojka...), kde přímo pod žárovkou by měla být teplota okolo 35°C. Nezapomeneme ovšem i na nutnost UVB zdroje, který tam musí být použit vždy! Svítíme denně 11 - 12 h, želvy jsou teplomilné na to nesmíme zapomínat. Takže každé chovné prostory musíme osadit osvětlením, tak abychom dosáhli požadovaných teplot a vlhkosti!

Jak jsem zaznamenal u některých chovatelů může být problémem udržení požadovaných teplot a vlhkostí. Záleží na chovném zařízení, ale v tomto případě bude nejlepší klasické uzavřené terárium. I tam se můžeme dostat do situace, že výkonnější lampy nelze s ohledem na výšku terária použít, a stále se nám nedaří dosáhnout požadovaných teplot. V tomto případě lze použít výhřevné podložky a desky, které si umisťují pod substrát s přichycením na spodní desku terária.

Topná deska.jpg

Větší želvičky se snažíme přes léto umístit ven, kde mají možnost přijímat sluneční paprsky, a to pouze během cca tří nejteplejších měsíců v roce a teploty v noci by neměly být určitě pod už kritických 15°C a nejlépe okolo min. 20 - 22°C. Vyhřívaný úkryt na minimální noční teplotu je podmínkou chovu ve venkovním prostředí. Tyto suchozemské želvy NEPŘEZIMUJÍ!!! Tím pádem aktivují po celý rok.

Potrava těchto želv:

Základní potravou je zelená strava (nejlépe pampeliška, následuje jitrocel, kopřivy, travní směs, jetel s květy apod.). Můžeme doplnit zeleninou a ovocem (okurka, rajče, kedlubnové listy, jahody, meloun, banány, angrešt, hroznové víno, jablko apod.), v zimě dáváme čínské zelí, NIKDY salát!! Želvám podáváme vápník ve formě skořápek, práškového CaCO3 nebo sepiové kosti a dle zkušenosti můžeme dávat mladé šneky (podle velikosti želvy), vše je vhodné kombinovat.

Protože tento druh želv potřebuje částečně i živočišnou stravu (mláďata více), podáváme jednou týdně konzervu pro kočky od firmy MIAMOR, nejlépe tuna - kalamáry nebo tuna - shrimps. Dále také jednou týdně granule pro želvy (namočit před podáním). Vše je odzkoušené jak u dospělých, tak malých želv.

Tímto krmit želvy 1x týdně

Masová konzerva pro G.carbonaria.jpg

Možno zakoupit přimo při nákupu želvy, nebo také objednat v e-shopu.

Malé želvy:

Daří se bezproblémově tyto želvy odchovávat. Inkubační doba je při 30°C cca 130 - 160 dní. Malé želvy se líhnout dle velikosti vajíčka, většinou 5 cm. Jsou tak jako ostatní želvy od vylíhnutí soběstačné a nepotřebují nějakou nadstandardní a speciální péči.

CITES, administrativa:

Tento druh želvy nepodléhá CITES, nemusí se nikde registrovat a Vaší povinností je vézt chovnou knihu pro želvy, kam musíte vše řádně zaznamenávat. Při zakoupení Vám tedy postačí kupní smlouva nebo prodejní doklad.

Vnitřní výběh pro tento druh v ZOO Dvůr Králové. Najdete ho v pavilónu Vodní svět, kde je celoročně tropické klima (teplo a vysoká vlhkost). Dostatečně velký bazének s vodou by se dalo říci, že je nutností.

Výběh G.carbonaria v ZOO Dvůr Králové.jpg

Mé chovatelské postřehy z chovu G. c:

Během jednoho roku, kdy tyto malé želvy chovám, jsem zjistil následující. Je to opravdu bezproblémový druh, který mě v ledasčem i překvapil. Za jednu z největších kladů chovu považuji jejich úžasný kontakt s chovatelem. Stačí se k vyhrazenému teráriu přiblížit, nebo když zarachotí dvířka a už se všechny želvy zbíhají a čekají, co dostanou nebo co se bude dít :-). Natažené krky hodně dopředu, všechny bojují o co nejlepší pozici, no prostě slepice před krmením.

To u ostatních druhů až v této míře opravdu nepozoruji a je to podle mého chovatelského úsudku dané druhem suchozemských želv. Nespornou výhodou je absence potřeby odpočinku, kterou se vyznačují evropské druhy želv. Želvy se sice mají během roku menší útlum, ale nic výrazného. Variabilita stravy jistě uspokojí nejednoho chovatele, který má želvám tendenci "nacpat" vše co jim chutná. Neplatí to samozřejmě doslovně a vše má své meze, ale oproti jiným druhům je opravdu spektrum potravy o dost jiné a z našeho lidského pohledu opravdu bohaté a pro druh potřebné.

Sice nedokáži odhadnout, zda jim tato činorodost vydrží i v dospělosti, ale každopádně pokud už se rozhodnete z nějakého důvodu pro tento druh želv, tak Vás určitě nezklamou a klady určitě převáží před zápory chovu. Každý druh želv má některé výhody a nevýhody v chovu a na každém začínajícím chovateli je zvážit co právě do jeho prostředí bude tou nejoptimálnější volbou. A jak už to v životě chodí, co se líbí jednomu nemusí druhému, takže Vám všem přeji tu nejlepší volbu při výběru kamaráda na celý život.

Vlhkost v teráriu

Zásadní chovatelskou prioritou těchto želv je vlhkost a při chovu udržet klima jejich domovských oblastí. A tím je abnormálně zvýšená vlhkost chovného prostředí. Vlhké substráty sice udrží vlhkost na určité úrovni, ale pokud použijete v chovu těchto želv mlhovač jako tak jako v tomto případě já, tak to tyto želvy to vyloženě nabudí a je to poznat i na jejich aktivitě, vyloženě jim to prospívá. Samozřejmě to není můj "zlepšovák", ale převzal jsem to a vyzkoušel na doporučení chovatelů u nás i v zahraničí, kteří se chovem tohoto druhu zabývají dlouhodobě a mají to vyzkoušené a osvědčené.

V podstatě toto zařízení můžete vložit do jakékoliv nádoby s vodou tak jako já, a nebo do skalních vodopádů......a tím maskovat jeho použití. Účel to splní vždy, ale po pravdě ten chovatel, co má terárium v obytných prostorách bude spíše dbát na to, aby ho nějak zamaskoval :-). Způsobů jak to udělat je nespočet a každý chovatel a domácí kutil si určitě poradí. Já mám nastaveno použítí mlhovače přes spínací hodiny během dne každé dvě hodiny, tedy přesněji 5x po 1 minutě. Během takto nastaveného mlžení je spotřeba vody na provoz 5 minut denně cca 100 ml vody.

Toto zařízení také prodávám v mém e-shopu a najdete ho zde: Mlhovač Fogger

Ukázka použití mlhovače Fogger v praxi u želv

Nevýhody chovu:

I tento druh želv má své chovatelské nevýhody a mezi ně především patří
- velikost dospělé želvy, a tím i začné nároky na prostory (nehodí se do malého bytu)
- zápach, u velkých želv je citelný neboˇpotřebují i živočišnou stravu (možný problém v bytech)
- hodně vlhkomilná želva, potřeba mlhovače nebo rozprašovače vody
- značná vlkost chovného prostředí, tím potřeba uzavřených chovných prostorů (terárium)

Závěrem:

Tak jako ostatní suchozemské želvy si najde tento druh své odpůrce nebo naopak příznivce. Někomu bude možná vadit nutná částečná živočišná strava, ale jak jste si přečetli, stačí opravdu jedenkrát do týdne a lze využít uváděné konzervy. Náročnost těchto želv není moc velká a k nesporným výhodám patří absence zimování a želva nám bude dělat společnost po celý rok. Ovšem i tento druh střídá během kalendářního roku období, kdy je abnormálně akční a naopak.

Na závěr Vám všem chovatelům, kteří se rozhodnete pro tento částečně exotický druh želvy, přeji hodně úspěchů v chovu bez obtíží a věřím, že i tady najdete společníka a kamaráda..............

‌

Ukázka použítí mlhovače u želv uhlířských