Virové a jiné infekce u želv

Suchozemské želvy, tak jako vše živé, mohou napadat různé viry, bakterie, kvasinky... Následně želva buď onemocní, nebo se stane pouhým přenašečem. Ve všech případech napadení se jedná často o velice závažné onemocnění, jako například zápal plic, a želvám jde při jakémkoliv zanedbání prakticky o život. Léčba je hodně obtížná, často nákladná a v případě virové infekce (napadení např. herpesvirem) prakticky neléčitelná.

Jako chovatele suchozemských želv mě samozřejmě zajímá i tato odvrácená tvář chovatelského života, a proto jsem pro vás získal materiály z praxe veterinářů a odborníků. Bohužel se mi přes veškerou snahu nepodařilo dohledat autora, a tímto se mu předem omlouvám za zveřejnění. Jde hlavně o to, aby laická chovatelská veřejnost pochopila, jak obtížné je léčit u suchozemských želv zápal plic – a v tomto případě se jedná o želvu suchozemskou.

Diagnóza: Pravostranně lateralizovaná pneumonie (zápal plic). Zápaly plic jsou u plazů většinou polyfaktorovým onemocněním (stres, nevyhovující mikroklima, špatná hygiena, vysoký infekční tlak atd.), jen zřídka se jedná o samostatné infekce primárními patogeny.

Mezi možné infekční příčiny patří:

1. Virové infekce: Nejdůležitější je v této souvislosti Chelonid Herpesvirus 4.
2. Bakteriální infekce: Většinou fakultativní patogeny (často Pseudomonas sp., Citrobacter sp., Escherichia sp., Aeromonas sp., Klebsiella sp. a Staphylococcus sp.). Pasteurella testudines je považována za primární patogen způsobyující pneumonie u některých terestrických druhů želv. Zaznamenány byly i pneumonie způsobené anaerobními bakteriemi, mykoplazmaty a chlamydiemi. Atypické mykobakteriální plicní granulomy lze zaznamenat ojediněle.
3. Plísňové infekce: S plísňovými infekcemi dolních dýchacích cest se lze setkat u želv v souvislosti s předcházející dlouhodobou antibiotickou terapií. Popsané byly ojediněle i primární plicní aspergilózy a jiné plísňové infekce (Paecilomyces, Penicillium, Candida sp.). Všeobecně jsou primární plicní mykózy u želv vzácné.
4. Verminózní pneumonie: Jsou u želv extrémně vzácné.

Plicní laváž za účelem získání vzorků na mikrobiologické a cytologické vyšetření z postižené plíce je nejlépe prováděna přes trepanační otvor v karapaxu. U našeho pacienta byl zvolen přístup přes trepanační otvor za sedace propofolem. Aspirací bylo asepticky získáno celkem 6 ml vazkého, kalného hlenu. Cytologickým vyšetřením byla zjištěna přítomnost velkého množství tyčkovitých bakterií, makrofágů s fagocytovanými bakteriemi a v menší míře heterofilní granulocyty a erytrocyty. Mikrobiologické vyšetření prokázalo infekci Acinetobacter sp. a Aspergillus fumigatus.

Hlavní pilíře terapie pneumonií jsou: hospitalizace pacienta, kauzální antibiotická/antimykotická medikace (systémově i intrapulmonálně), analgetická terapie, nezbytná je také intenzivní tekutinová terapie a včasná enterální výživa.

Pacientovi byla zavedena esofagostomická sonda, podávána enterální výživa (dětská ovocná přesnídávka s vysokým obsahem vlákniny) v objemu 10 ml/den a voda (2x 10 ml). Prvních 48 hodin byly současně aplikovány rehydratační roztoky (Duphalyte a fyziologický roztok v poměru 1:1, 10 ml 3x denně). Postupně byla nasazena cílená antibiotika, antimykotika (itrakonazol, amphotericin B) a probíhala každodenní nebulizace (inhalace) pacienta s antimykotiky, antibiotiky a mukolytiky (Mucosolvan).

Po pěti dnech nebulizace došlo k výraznému zlepšení. Respirační symptomy vymizely, želva začala dobrovolně přijímat potravu. Po 20 dnech a negativním kontrolním výtěru byl trepanační otvor uzavřen stomatologickým akrylátem. Želva byla aktivní a vážila 1120 g.

Můj komentář (euzelva.cz): V těchto případech je nutno upozornit, že zimující suchozemské želvy nemají nastartovanou imunitu a v případě jakéhokoliv problému jde vždy o život! Ani případná léčba "nenastartované želvy" se míjí účinkem, protože transport léků po těle je velmi omezen. Pokud k tomu dojde během zimního spánku nebo ve fázi buzení (cca 1 měsíc pohybu), je to v 90 % fatální a následuje úhyn!

U nemocných zvířat lze podávat acyklovir (80 mg/kg živé hmotnosti 1x denně po dobu 7 dnů), ale tkáňová koncentrace účinné látky nedosahuje u želv farmakologicky účinných hodnot. Doporučuje se zvířata z postiženého boxu izolovat, dezinfikovat prostředí účinnými antivirotickými preparáty (např. Virkon) za co nejvyšší teploty prostředí.

Dobrý den pane Junek,
v první řadě bych Vám chtěla poděkovat za krásné internetové stránky o želvách. Chovám želvy stepní a dostala jsem se do problémů, které nevím, jak řešit. Už jsem z toho zoufalá a nemůžu v noci ani pořádně spát. Ale napíši Vám vše od začátku...

Začátkem února jsem si pořídila mládě želvy stepní od pana Švarce ze Želechovic (družstvo Animal Holding) a tím to vše začalo. Po necelých 3 týdnech začala želva špatně dýchat, vydávala nepřetržitě i během spánku pisklavé zvuky, začaly se jí dělat u nosu bubliny, měla vlhké oči a přerušila příjem potravy. Okamžitě po těchto příznacích (1. 3. 2016) nasadil veterinář antibiotika, krmila jsem sondou, ale želva po 3 dnech (4. 3. 2016) hynula. Želva byla v karanténě.

Bohužel se nákaza začala projevovat i u některých z 9 želv stepních z vlastních odchovů, chovaných vedle v terárku (patrně přes mou nedostatečnou hygienu rukou). Od 7. 3. 2016 se u nich začaly projevovat stejné příznaky. I přes okamžitou izolaci se nemoc šířila. Nechala jsem v německé laboratoři Laboklin provést stěry na Herpesvirus a Mycoplasmu – výsledky byly bohužel pozitivní na obě infekce (to nejhorší, co může být).

Hlavní příznaky: Přestanou žrát, vlhké oči.
Individuální příznaky: Rýma a bubliny u nosu (5 želv), obrovské zahlenění (hlen vytéká i z tlamy – 3 želvy), zánět v oku (1 želva), nateklé lymfatické uzliny pod tlamou (2 želvy), pískání a dýchání s otevřenou tlamou (2 želvy, 1 z nich již uhynula).

Na radu prof. Knotka aplikuji acyklovir (3. den v dávce 80 mg/kg), nemocné berou antibiotika Enrogal, 7 želv, které přišly o apetit, krmím 2x denně sondou. Jedna želva už uhynula, 3 jsou v kritickém stavu, 4 mají mírné příznaky a jedna žere. Největší děs je v tom, že i po vyléčení zůstane herpes i mycoplasma u přeživších v těle v latentní podobě a budou doživotními přenašeči.

Veronika H., Napajedla (okr. Zlín)

Komentář euzelva.cz:
Velice smutný příběh, přesně vím, o čem mluvíte. Boj trval s nasazením toho nejlepšího na trhu dva měsíce – a konec. Herpesviry jsou neléčitelné a jde pouze o to, zda jedinec přežije. Želvy s největšími obtížemi na 99 % uhynou. Želvy z importů (faremní chovy) jsou kapitolou samou pro sebe – přežívá jich jen cca 20 %. Určitě bych si takové přenašeče nedržel pohromadě se zdravou skupinou.

Pokračování (9. 4. 2016 a 24. 4. 2016): Dobrá zpráva nakonec!

Nakonec to nad moje očekávání zvládly ještě další želvy – ze 9 nakonec přežily a žerou čtyři želvy! O jedné z nich by se dalo říct, že doslova "vstala z mrtvých". Byla už totálně zahleněná, nehýbala se, oči zavřené. Přestala jsem krmit i dávat antibiotika a zastrčila ji do kouta, aby mohla v klidu umřít. Po 4 dnech jsem ji našla pod lampou! Vypadala sice špatně, ale otevřela oči. Opět jsem začala krmit a podávat acyklovir. Trvalo to další 3 týdny, než se úplně zotavila a začala sama žrát. Ta si svůj život vybojovala!