Geochelone radiata - chov

Geochelone radiata

Astrochelys radiata

Ostrovní diamant - Želva paprsčitá

Úvod:

Článek bude o pravděpodobně největší želvě Madagaskaru Geochelone radiata - želva paprsčitá. Nebudu sem kopírovat texty z internetu a snažím se Všem zde zprostředkovat a zdělit především své vlastní poznatky s tímto výjimečným druhem želv. Vrchní krunýř- karapax je vysoko klenutý a zvlněný do tvaru mírně vystouplých  vrchních štítků. Barevně jsou želvy tmavé až černé s jasně žlutými paprsky směřujícími do středu štítků, prostě nádhera. Ačkoliv v poslední době některé želvy mění své názvy, jako tato na Astrochelys radiata, nepovažuji za vhodné se podřizovat modním trendům a zůstávám u původního zažitého názvu. V podstatě moc nechápu, proč neustále ty změny, asi potřebuje někdo vykázat činnost, některé druhy želv je mění jako ponožky.

To jsem trochu odbočil, želva paprsčitá je nejrozšířenější suchozemskou želvou na Madagaskaru. Žije na společných lokalitách s Pyxis arachnoides ,ovšem v daleko větším zastoupení ,kde se vyskytují jedinci v poměru 20:1 na ploše 1 hektaru ve prospěch G.radiata (dle pokusného počítání na této ploše). Domorodci jsou tyto želvy využívány jako zdroj obživy a jejich velké krunýře používány na různé účely jako nádoby. Také samozřejmě dochází k jejich odchytu a prodeji pašerákům, kteří je na lodích odvážejí na pevninu. Jejich hlavním nepřítelem je tedy civilizace a člověk, kdy například při stavbách silnic, pokud se to tak dá nazvat, vyhloubí v odlesněném úseku rýhu do země hloubky 30 - 50 cm těžkou mechanizací, šíře silnice a mají hotovo. Potud je vše v pořádku, než do této "pasti" napadají želvy všech druhů, co se v dané oblasti pohybují. Nejsou schopni zdolat vyvýšenou hranu "silnice" většinou sypkého podkladu a v žáru poledního slunce bez možnosti úkrytu se upečou doslova ve vlastním krunýři viz. fotografie níže.

Tento problém popisuje jeden cestovatel, který se jim snažil pomoci a vyndával je nahoru a po mnohahodinovém úsilí to s vzdal jako zbytečnou a hlavně marnou činnost, jsou tam takto údajně uvězněny stovky želv a některé po vyproštění padají opět znovu dolů. U chovatelů je tato želva hodně oblíbená, ač se dorůstá v dospělosti až 40 cm a 16kg, kdy samice bývají o málo větší než samci. Želva je zařazena do Cites "A" a je potřeba výjimky ze zákazu obchodní činnosti. Mláďata s řádnými doklady se prodávají od 17 - 22 tisíc a jsou málo dostupná. Dospělé želvy většinou hodně přes 100 tisíc Kč a možná koupě je spíše dílem náhody než nabídky. Z toho je patrné, že není tak hojně rozšířená jako méně finančně náročné druhy suchozemských želv. Je oblíbená pro svoji krásu a právem označovaná jako nejkrásnější suchozemská želva. Je jen otázka času kdy bude více rozšířena, protože její chov pominu-li nároky na prostory, není složitý a jde o dobře se adaptující druh. Dle mého není daleko doba, kdy cena mláďat klesne pod 18 tisíc z důvodu začátku faremních odchovů a velkého množství ještě zatím nedospělých želv mezi chovateli. Želvy nezimují a jako všechny suchozemské mají období akce a útlumu.

Výskyt a podnebí na Madagaskaru:

 Mapa výskytu s vyznačením oblasti

Tmavě označené oblasti dole je hlavně trnitá buš, místo výskytu G.radiata

Průměrné roční teploty a srážky na Madagaskaru

Chov:

Mnou chované želvy získané ze zahraničí jako menší, mohou být nejteplejší 3 - 4 měsíce v roce ve venkovním výběhu bez temperovaného úkrytu a zde jsou přiměřeně akční a na rozdíl od P.arachnoides většinu léta neprospí. Želvy od malička chovám společně s G.pardalis b. a jak se zdá, želvy s tím nemají zatím sebemenší problém (níže časem upřesňuji). Je to vzhledem k lokalitě jejich výskytu v přírodě a přibližně stejným chovným podmínkám, které potřebují pro svůj život a i část světa, kde se nachází a i lokality výskytu dělí jen poměrně malá část moře mezi Afrikou a Madagaskarem a vzdálenost není nikterak fatální. Jak rostou společně ve stejných chovných podmínkách, mohu konkrétně porovnávat rozdílnost obou druhů, kde G.p.b vykazují určitou nesouměrnost v růstu krunýře viz. Geochelone pardalis - chov, kterého jsem si vědom a příčiny mně jsou známé.

Zde si dovolím vsuvku, ve velikosti želv cca 20 - 30 cm jsem zjistil jak pozorováním, tak chováním želv, že tyto dva druhy si prostě ve společném výběhu nesedí. Byl jsem nucen je rozdělit a viditelně jim to zlepšilo náladu i začaly daleko lépe nabírat hmotnost. Nešlo o nějaké fyzické napadání, ale čistě bylo chovatelsky cítit, že to, co doteď fungovalo již dále takto nelze. Závěrem je jednoduchý, dlouhodobí chov tohoto druhu ve společném výběhu je prakticky hodně riskantní.

Geochelone radiata je na tom, ale úplně jinak, podmínky a způsob chovu jim naprosto vyhovují a jsou pravděpodobně ideální. což mohu posoudit hlavně podle stavby krunýře, jež je dokonale rostlý, a vůbec si v tomto případě nemyslím, že si moc fandím. To můžete posoudit sami podle fotografií níže. Tak jako u jiných želv, mám prokázáno, že v létě stagnují v růstu a aktivita je menší, mají prostě to své pravé "zimní počasí". A to pravé léto pro ně nastává příchodem do vnitřních výběhů kde postupně začínají aktivovat a rapidně růst v pro ně ideálních podmínkách dle mého pozorování. Z toho vyvozuji závěr, který nemám potvrzen ničím jiným než vlastním pozorováním, že kdo jim to chce otočit tak jako jiným druhům z oblasti subtropů tak se časem dostane do potíží a problémů, neboť naše léto jim očividně nemůže nahradit to jejich.

 Zde je vidět, jak popisuji, vyhrnutá silnice s pozůstatkem želvy, takto jich tam umírají stovky!!

I takto v domovině některé želvy bohužel končí.

 Na stavbě této moji želvy je vidět krásně formovaný karapax - na tu jsem právem hrdý!

Výběhy a chovné podmínky:

venkovní - výběh, kde tráví  naše léto,je zařízen prozatím na rozloze 3,5 x 2,5 m s boudou bez teplotního temperování s keříky a travnatým podkladem. Trávu s oblibou želvy spásají a to i když mají místo na jídlo, kde jim je podávána čerstvá strava. Dle vyjádření jednoho chovatele fungují jako živé sekačky :-))). Bazének na osvěžení a pití je nutností. Jinak neprojevují v našem létě moc aktivitu a i když vylézají za pěkného počasí každý den, tak tráví na volném prostranství jen opravdu malou část dne. Želvy nepřenáším domů ani za špatného počasí a nepůsobí jim to žádné viditelné problémy. Na rozdíl od želv evropských jsem nepozoroval žádnou snahu o únik ani se o to nepokoušejí. Vzhledem k stavbě jejich krunýře a chování nemusí být jejich výběh ohraničen extrémně vysokou ohradou.

Část již inovovaného venkovního výběhu s místem na jídlo a ochranou před sluncem

Vnitřní výběhy:

Vnitřní výběh měly do loňského roku 1 x 1 m s použitím 1x Osram 300W a dvou trubic jako imitace venkovního osvětlení 2 x 18W, od letoška zimu poprvé tráví společně s G. pardalis ve vnitřním prostoru o rozloze 5,5m². Na obrázku je vidět nový vnitřní výběh, kde jsou letos prvním rokem. Jako substrát  standardně používám osvědčené kokosové vlákno s pískem v kombinaci s dřevěnými a kamennými překážkami a zcela vpravo ryze kamennou částí. V tomto hlavním prostoru jsou celodenně 10 - 12h v běhu 3x Osram 300W ultra-vitalux pro místní ohřev a teplota v prostoru se pohybuje po náběhu teploty na 30 - 32°C a pod lampami  až k 46°C zrovna tak jako na sluníčku. Noční pokles 15 - 22°C dle venkovního počasí a prochladnutí prostor. Na části výběhu, která slouží jako ochlazovna a teplota tam vystoupá nejvýše k 23°C, je jako podklad domácí seno, které mohou dle libosti i konzumovat a rády se do něho zahrabávají. O vlhkost se starají vodní trysky, které pouštím ručně dle potřeby a simulace ročního období. Na tom všem nehodlám nic do budoucna měnit dle zásady - co funguje neměním!

Část vnitřního výběhu s překážkami a různými povrchy

Želva v ochlazovně se senem kde spí zavrtaná s teplotou maximálně 23°C

Mláďata:

Strava:

Dokud je v přírodě možnost trhat zelené krmení, dostávají tak jako jiné želvy ručně trhanou tříděnou směs hlavně s listy pampelišky, jitrocele....na určené stinné místo ve výběhu. Dále se mohou volně pást na trávníku, kde převažuje jednoděložná tráva s prvky plevele a želvy toho využívají dle libosti. Během zimy, tak jako ostatní želvy, jako základ čínské zelí a k tomu občas rukolu, polníček bez ovoce s každodenním posypem vápníkem díky společnému výběhu s G.pardalis. Mohou bez omezení konzumovat seno v chladnější části domácího výběhu. Želvám to očividně prospívá, což lze posoudit podle pravidelných přírůstků a podle kvality vrchního karapaxu.

 Kuk, když si zvyknou, jsou naprosto nebojácné.

Ve venkovním výběhu želvy fungují jako travní sekačky, spásají trávu úplně nakrátko

Závěrem:

Před koupí by si měl každý pořádně rozmyslet, zda této krásné, leč v dospělosti dosti velké želvě dokáže vytvořit životní podmínky. Vzhledem k prostorovým nárokům želv a jejich pořizovací ceně, potřebám během zimního pobytu ve vnitřních výbězích, které je nutné dostatečně vytápět, poskytnutí kvalitních UV lamp, to vše dohromady je docela finančně nákladné ,a proto tyto želvy nedoporučím těm, kteří si chtějí pořídit želvu jen jako domácího mazlíčka. Pro chovatele a ty, co to myslí opravdu vážně a jsou schopni toto vše želvám bez problémů zajistit ,ji mohu jen doporučit. Netrpí na žádné nemoci jsou dobře adaptovatelné a dokáží se přizpůsobit. V chovu jsem se zatím se žádným vážnějším problémem nesetkal. To vše ovšem funguje jen pokud jim zajistíte kvalitní chovné podmínky se vším všudy. Osobně jsem přesvědčen, že moje nastoupená cesta v chovu G.radiata je správná a určitě ne jediná. Do budoucna hodlám pokračovat v takto nastavených podmínkách chovu a nic neměnit. Dle dosavadních pozorování a vývoje želv jsem o tom přesvědčen.

Copyright ©