Kontaktujte mě:

Miloš Junek, 603 268 990

euzelva.cz > Druhy želv > Moje přednáška v Zoo Praha

Moje přednáška v ZOO Praha

Pyxis arachnoides

Želví skvost z Madagaskaru - Želva pavoučí

Pyxis arachnoides moje přednáška v ZOO Praha na schůzce KCHŽ  28.11.2009

0-%C3%9Avod.jpg 

 

Pyxis arachnoides moje přednáška v ZOO Praha a něco navíc:

Dnes jsem byl požádán, abych jako člen KCHŽ (klub chovatelů želv) udělal přednášku místo kamaráda, který onemocněl. Jelikož nejsem moc dobrý řečník, musel jsem si dát čas na rozmyšlenou. Posléze jsem souhlasil, abych v klubu nebyl stále jenom jako posluchač a přeci nenechám kamaráda ve štychu. Nálada na schůzce byla pozitivní, účast také hojná a po první přednášce, kterou měl p. Hainz jsem dostal prostor já. Snažil jsem se vše podat srozumitelnou formou a dle mého se mi to i  snad povedlo a nikdo se nenudil. Vybral jsem si málo známý druh, který pochází z Madagaskaru, a to Želva pavoučí - Pyxis arachnoides. Žijí tam 3 poddruhy, a to Pyxis arachnoides - arachnoides, oblonga a brygooi, což je i má skupina. Želvy žijí v lokalitách, obrázek dole, v pásmu max. 50 km od moře.

Madagaskar s vyznačením lokalit výskytu Pyxis arachnoides a všech jejích poddruhů

P1.jpg

 

URČENÍ PODDRUHŮ - PYXIS ARACHNOIDES:

S určením jednotlivých poddruhů souvisí i zvláštní mechanismus, který právě u této želvy je vytvořen a želva se dokáže právě podle poddruhu takzvaně zaklapnout v krunýři. Jde o kloubní spojení plastronu vpředu, mezi štítky. Želva pavoučí tak může pomocí příčného kloubu uzavřít část plastrónu a tím si tak lépe chránit hlavu a přední končetiny. Pohyblivost tohoto spojení klesá od jihu na sever, takže nejpohyblivější je u poddruhu oblonga, zatímco u brygooi je často nepohyblivé. 

Na Madagaskaru  žijí společně na stejných lokalitách P.arachnoides a G.radiata. Při sčítání byla  hojnější z těchto dvou druhů zde žijících jednoznačně želva paprsčitá (Geochelone radiata). Na 1 ha plochy zde nalezli 15 – 20 exemplářů. Naopak na stejné ploše zde žije pouze jeden jedinec želvy pavoučí (Pyxis arachnoides). Tento druh je zařazen v Mezinárodní červené knize ohrožených druhů. Želva pavoučí (P. arachnoides) je rozdělena do tří poddruhů, vyskytujících se na jihu a jihozápadě ostrova:

Pyxis arachnoides arachnoides
Pyxis arachnoides brygooi-mnou chovaný druh
Pyxis arachnoides oblonga

 

Popis želv na krunýři:

Občas se mě někdo ptá, proč mám popsané želvy na vrchním krunýři. Je to jednoduché, chodím okolo terária, výběhu...každý den nepočítaně často a nemám čas pokaždé zjišťovat, kdo to vlastně je vzadu v rohu zaparkovaný :-)) Pokud má popis, je to jasné, například Tony. To už si zapamatujete lehce a příští den si zcela jistě všimnete, jestli je to stále on nebo Albert, s kterým se prohodil. Eliminujete tím možnost přehlédnutí nějakého zdravotního či jiného problému a na jedince se zaměříte.

 

Samec Albert  10 cm             Samice Matylda 13 cm

P4.jpg

 Pohled na spodní plastron kde u samce vlevo je zřejmá délka ocásku

P16.jpg

Vnitřní výběh celé skupiny

P2.jpg

 

Získání a chov:

V roce 2003  začátkem léta se mně naskytla možnost získat od jednoho chovatele z Čech, který už je nechtěl z nějakého důvodu chovat, skupinu želv 3,2,1. Tedy 3 samce, kde jeden z nich byl hodně mladý, ale již specifikovaného pohlaví, 2 samice a jedno malé mládě tohoto druhu samozřejmě se všemi doklady. Z počátku jsem vůbec netušil, jaké potřeby tento druh nárokuje a tak jsem sedl k internetu a hledal. Po nastudování všech materiálů jsem se rozhodl jít částečně svojí cestou. Zhruba 2 roky trvalo, než si celá skupina zvykla na nastavený rytmus a podmínky, kdy samice nesnášely a nejmenší želva uhynula bez sebemenšího váhového přírůstku, kdy normálně jedla a běhala. Začínal jsem si myslet, zda nejde o želvu trpasličího vzrůstu, bohužel nešlo. Tyto želvy jsou během roku jen velmi málo aktivní tak zhruba 3 měsíce. Další 1 - 2 měsíce před a po tomto období mají jakýsi start či útlum, kdy fungují zhruba každý 3. den. Nejvyšší aktivitou hýří v období listopad - březen. Většinou v prosinci začínají samice snášet vždy po jednom vajíčku, kdy další snůška se opakuje po 30 – 45 dnech a maximum je dohromady 2 - 3 vajíčka za rok na každou samici a období nejvyšší aktivity.

V tomto období jsou všechny želvy drženy v teplotě 30 - 32°C a velmi vlhkém prostředí, kde se simuluje období dešťů, velmi vlhkým podkladem a častým kropením i během dne. Samice kladou vajíčka bez problémů do směsi kokosového vlákna a písku. Jejich aktivita postupně klesá nehledě na prostředí v teráriu od začátku března a během května už jsou kompletně neaktivní, zahrabány někde v stinné části terária a pravděpodobně zahajují určitou hibernaci. Nic se nezmění ani při umístění do venkovního výběhu dle počasí na přelomu května a června. Červenec a srpen, naše nejteplejší měsíce je dokážou vytáhnout z klidu a pohody z boudy jen ojediněle při největších teplech v odpoledních hodinách, kdy občas něco zakousnou a zbytek odpoledne tráví ve stínu. Začátkem září, kdy jsou nastěhovány opět do terária a je jim postupně zvyšována vlhkost a teplota, dosáhnou plné aktivity až během listopadu. Je to zajímavé, jak odlišné mají chování od druhu G.radiata, s kterou sdílejí v přírodě stejné lokality.

Zvědavý samec Pyxis arachnoides

Tabulka vážení  želv:

V tabulce vážení  za poslední 3 roky je vidět, že nedochází k výrazným rozkmitům ani úbytkům na váze a želvám se daří dobře. Jen nejmenší samec pomalu dorůstá do úplné dospělosti. Jsou zde napsány i první moje 2 + 2 úspěšné odchovy z let 2009 - 2010, kde váha mláďat se pohybuje na standardní váze vylíhnutého mláděte např. T.hermanni 13 - 15g.

  

Tabulka vážení 1.9.07 - 26.8.10
  Pyxis-arachnosdes-ml%C3%A1%C4%8Fata-09-10-009.jpg

Strava:

Želvy jsou během zimního období krmeny především čínským zelím, polníčkem, rukolou s přidáváním vápníku a během léta standardně pampeliška, jetel, jitrocel...........Nejsou v tomto ohledu s nimi žádné problémy a želvy vykazují dobrou kondici a to dlouhodobě.

 Momentální počasí v oblasti výskytu mojí skupiny želv na  Madagaskaru 

 Jihozápadní Madagaskar

Jižní Madagaskar

Při chovu a inkubaci jsem bral v potaz i počasí během roku na Madagaskaru!! 

Madagaskar

Měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Průměrná teplota vzduchu (°C)

26

26

26

24

23

22

22

22

22

23

26

25

Průměrná teplota vody (°C)

25

26

26

26

25

24

23

23

23

23

25

24

Průměrné měsíční srážky (mm)

24

13

35

150

43

75

36

26

57

24

24

58

  

 

Odchovy mláďat:

Tak toto je, dá se říci, nekonečný příběh, ale pěkně popořádku. Od chovatele, který mně želvy prodal, jsem obdržel informaci o bezproblémovém odchovu a inkubaci alias T.hermanni. Začal jsem tedy tímto směrem a nic, vajíčka se nevyvíjela, zůstávala růžová a jevila všechny znaky neoplozených vajíček. Přistoupil jsem tedy k fázi hledání pravdy. Kontaktoval jsem Zoo Plzeň, kde se odchov v minulosti podařil, ale jejich informace, že použili plazí inkubátor bez hodnot jako teplota, vlhkost...pro mne byli nepoužitelné. V Zoo Praha se mně snažil pomoci p. Velenský, ale bohužel neměl také potřebné informace. Další etapa se vyvíjela směrem k chovatelům, kteří mně vlastně také nepomohli a žádné konkrétní informace jsem od nich nezískal.

Dodnes si o některých bohužel myslím, že mně prostě pravdu říci nechtěli i když co se týká tohoto druhu konkurence neexistuje, protože je nikdo neprodává. Dodnes nechápu zatvrzelost některých z nich. O to více si vážím svého vlastního výsledku a potvrzuje to rčení, když se chce, tak to jde, sice pomalu, ale jistě. Malinko jsem odbočil a po všech marných pokusech získat informace takto, jsem začal dělat pokusy, dohromady asi 15. Každé jednotlivé vajíčko jsem inkuboval v jiných podmínkách teplotních, vlhkostních a vyzkoušel jsem možné i nemožné substráty a výsledek jedno zalíhnuté mládě v poloviční velikosti. To mě jen utvrdilo, že jsem na stopě a vajíčka jsou sice oplozená, ale problém je jinde. A roky běžely. Po jedné návštěvě a družném hovoru s chovatelem, kterému jsem si stěžoval, se stočila řeč na Afriku, inkubaci G.pardalis a následně na Madagaskar a jeho polohu na mapě vůči Africe.

Následovala debata o líhnutí inkubaci. Tyto druhy žijí na stejném území a padla řeč na odstávku vajec, kterou jako jedinou jsem zatím nevyzkoušel a vyžadují ji hlavně G. pardalis i G.radiata. Ihned po návratu domů jsem sedl k internetu a asi týden mnoho hodin pátral po nějakém náznaku odstávky vajec při inkubaci tohoto druhu. Přečetl jsem stohy materiálu, až jsem narazil na toto: Studbook Breeding Programme Pyxis arachnoides: annual report 2001, kde jsem se dočetl na 24 stránce o inkubaci dále informace dole. Jelikož jsem už měl vajíčka různě inkubovaná a každé v jiné fázi u všech jsem pokusně ihned najel na fázi odstávky. Ze 4 vajíček se mně tímto způsobem podařilo vylíhnout 3 želvy, kde jedna měla deformaci žloutkového vaku a záhy uhynula. Další dvě už mají za sebou 3 měsíce života, rostou a jsou aktivní. Tak uvidím, jak to vše dopadne. Podotýkám, že žádné z vajíček nesplnilo podmínky první fáze dle návodu a tak si dovoluji tvrdit, že není tak podstatná, ale to vše ukáže až další rok 2010, kde ještě mohou nastat určité problémy po aplikaci celého postupu.

 Mládě P.arachnoides 3 dny po vylíhnutí

P6.jpg

P5.jpg

 

Odchované želvy  2009 - 2ks,  2010 - 2ks

Pyxis-arachnosdes-ml%C3%A1%C4%8Fata-09-10-002.jpg

Pyxis-arachnosdes-ml%C3%A1%C4%8Fata-09-10-003.jpg

 

Tajemství inkubace Pyxis arachnoides prolomeno !!!

 Toto je částečné Googlem přeložený dokument, který jsem našel a návod na inkubaci PYXIS ARACHNOIDES.

 

Je jedno místo, které nakryli S. arachnoides in 2001 (location A02, subspecies P. a. arachnoides ). arachnoides v roce 2001 (umístění A02, poddruh S. a. arachnoides).
Incubation succeeded after 357 and 252 days (2 hatchlings): 2 months at fluctuating temperatures Inkubační podařilo po 357 a 252 dní (2 hatchlings): 2 měsíce při teplotách kolísavé between 32.0-26.5°C (both 12 hours per day), with a dehydrating substrate (initially water:vermiculite mezi 32,0-26,5 ° C (i 12 hodin denně), s dehydratací substrátu (původně voda: vermikulit mass=3:1), then 2 months at room temperature (approximately 15-22°C, dry substrate) and the mass = 3:1), pak 2 měsíce při pokojové teplotě (cca 15-22 ° C, suchý podklad) a remaining time back in the incubator, after remoistening with water. Zbývající čas zpět do inkubátoru, po znovunavlhčení vodou. At locations A08 and A10 eggs were produced. Na místech, A08 a A10 vajec byly vyrobeny. These are still is being incubated (see appendix 1 for Jedná se stále se inkubují.

  

Závěrem:

V textu výše je pravděpodobně ukryto tajemství inkubace Pyxis arachnoides a nikdo si nedokáže představit, co mě to stálo za úsilí tohoto výsledku se dopátrat a ten čas - 5let. Možná si tady někdo řekne co tady plaší, vždyť to je známo už dávno. To je sice možné, ale  někteří razí heslo VÍM A NEPOVÍM - škoda. U nich jsem se setkal, když už jsem přece jen vypátral někoho, kdo chová tento druh, s neochotou něco prozradit, mlžením informací slovy asi, nevím, tak nějak, možná, normálně........... každý si zřejmě chránil něco, co nikdy nevlastnil. To opravdu nepochopím! Musím také poděkovat všem, kdo se mně naopak snažili pomoci a to především p. Velenský v Zoo Praha a pan X v Zoo Plzeň, kde jejich přístup byl opravdu srdečný a zúčastněný. Doufám, že jsem někomu usnadnil práci a na závěr za sebe mohu prohlásit:

Ten pocit vítězství je nádherný

P9.jpg

 Další fotografie jsou zde:   Chovná skupina

                                               Odchovaná máďata

 Copyright ©

Rychlý kontakt

Miloš Junek
Chovatel želv
+420 603 268 990

euzelva@seznam.cz

Facebook Twitter

Zasílání novinek

 

Želvy - prodej zvířat - terária - vybavení - rozvoz

 

   SvětŽelv.cz 

Nahoru © copyright euzelva.czPoslední aktualizace 12.12.2017 Mapa webuVytvořil Acceler