Pokousané želvy

Poslední dobou se množí případy napadení suchozemských želv predátory. Želva sice nemá moc přirozených nepřátel, ale pokud nějakého predátora (psa, krysu, kunu...) náhodou potká a on na ni zaútočí, ne vždy odejde s čistým štítem a většinou jí jde o život! Krunýř jako její jediná ochrana dokáže vydržet hodně, ale větší predátoři – a to jsou hlavně psi – si s ním hravě poradí. Na této stránce se podíváte a přečtete příběhy některých z nich.

Většina menších nepřátel, jako jsou krysy, kuna nebo menší plemena psů, si s krunýřem želvy nedokáže poradit a zvíře útok přežije „pouze“ se šrámy na krunýři. Díky výborné regeneraci pak zůstávají menší či větší kosmetické vady. Napadení většími psy u středně velké želvy však může mít fatální následky a malou želvu je pes schopen pozřít celou. Zde se musím psů tak trochu zastat: jen v nepatrném množství případů jde o cílený útok, většinou si želvu spletou s hračkou. Otázkou pak zůstává jen to, jak moc si s ní „pohrají“. Znam spoustu případů, kdy želva a pes jsou těmi největšími kamarády, kteří se vzájemně respektují.

Někomu z vás se možná zdá, že jsem záměrně vynechal kočky. Chyba, nevynechal! Za celý svůj chovatelský život jsem se nesetkal s případem, že by kočka napadla želvu. Dokonce mně v létě běhají po zahradě a leckdy se vyhřívají na sluníčku společně se želvami ve výběhu. Když jdou okolo výběhu malých želv, jen nakouknou, co se to tam hemží, a odcházejí pryč. Moc dobře vědí, že to není nic k jídlu. Proto jsem je ze seznamu nebezpečných zvířat pro želvy de facto vyřadil. Neříkám, že se to nemůže stát, ale pravděpodobnost je minimální a želva by její útok ustála bez větší úhony.

Problém s hlodavci – od myší přes potkany až ke krysám – nastává hlavně u zimujících želv, které se nemohou bránit a jsou vystaveny napospas útoku. Hlodavci v zimním období hledají především potravu a želva je pro ně vítaným zpestřením jídelníčku. Na to si dejte velký pozor a v prostorách, kde se v zimovišti mohou hlodavci vyskytnout, doporučuji důrazně zabránit možnému kontaktu se spící želvou. Pokud někdo z vás má vlastní zkušenost s napadením želvy, budu rád, když mně napíše – bachtě pak tato varování výstrahou pro ostatní.

Dobrý den, zdravím vás z Blanska. Chtěla jsem se s vámi podělit o napadení želv, která se udála u nás na zahradě loni v létě. Fotku přiložím do zprávy na váš email. Přes noc mi z ohraničeného výběhu zmizely dvě želvičky – sestřičky. Jednu jsem našla za dva dny na zahradě s okousaným krunýřem a tu druhou mi přinesla paní (také okousanou), která bydlí přes silnici, vzdušnou čarou 70 metrů, přičemž mezi námi je ještě rodinný dům se zahradou ohraničenou betonovou zídkou. Našla ji na své zahradě. Zřejmě ji nějaká škodná odnesla, ale nevíme o jakou šlo. Mějte se pěkně a hodně chovatelských úspěchů přeje Věra S.

Tento celý příběh najdete v článku NEMOCNÁ ŽELVA (bod 10), kde se detailně zabývám problematikou léčby takto zraněné želvy po napadení.