euzelva.cz > Nemoci, léčení, úpravy > Úprava drápů a zobáku želvy

Úprava drápů a zobáku želvy

Úpravy přerostlých zobáků a drápů želv

Úpravy zobáků a drápů želv

Úvod:

Pokud je náš miláček – suchozemská želva – chován v teráriu či ve výběhu na měkkém podkladu a krmen jen měkkou stravou, dojde za čas k přerůstání drápů a hlavně předního horního zobáku. Pokud nezakročíme, dojde postupně i k trvalé deformaci nosní části. Nutno podotknout, že téměř vždy jde o důsledek nevhodných chovných podmínek. V přírodě dochází k samovolnému obrušování drápů o skalnaté podklady při šplhání a průzkumu terénu, a u zobáku jim pomáhá různorodá strava suššího a tvrdšího charakteru, u které mají s příjmem potravy daleko větší práci (nehledě na to, že se snaží okusovat kdeco, což jim pomáhá k samovolnému obrušování).

V nevhodných podmínkách to takto nefunguje, a proto musíme želvě pomoci a tyto části udržovat broušením sami. Částečně pomůže úprava terénu ve výběhu či teráriu, kde na části plochy zvolíme kamenné podloží (například pískovec) a poskytneme sépiovou kost. Ani tato opatření však často nestačí, proto si pořídíme potřebné nástroje a při náznaku přerůstání provedeme úpravu. Může se také stát, že zakoupíme nového jedince, který už je takto postižen – pak je nutné sáhnout k nápravě. Někdy jde jen o drobné kosmetické úpravy, jindy o nutný razantní zásah za účelem pomoci zvířeti. Hodně přerostlý zobák brání v příjmu potravy a kousání, zatímco extrémně dlouhé drápy omezují pohyb a hrabání (nehledě na trvalé deformace). I zde platí: pokud se na to necítíme, svěřím želvu do péče odborníka, pro kterého je to rutina.

Nástroje potřebné k úpravě:

Velikost nástroje musí především odpovídat velikosti želvy. Nástroje můžeme pořídit ve specializované prodejně, nebo si vystačíte s tím, co se nachází v každé domácnosti – tedy ostré štípací kleštičky, jemný pilník na kov a nástroje z domácí manikúry na nehty. Na velmi přerostlé části u dospělých želv můžeme pro hrubé zarovnání použít malé kleštičky a konečnou úpravu doladit pilníkem. U menších druhů a odrostlých mláďat postačí manikúra. Nezapomeneme pro jistotu nástroje i upravované místo před i po úkonu dezinfikovat přípravkem Betadine.

Kleště a jiné nástroje na úpravu zobáku a drápů želvy:

Úprava zobáku želvy

Maximálně přerostlý zobák

U tohoto želvího jedince jde už o velmi přerostlý zobák (obrázek je převzat z internetu). Želva má už i částečnou deformaci horní nosní části – tady už není na co čekat, zobák jí překáží při příjmu a ukusování potravy. Nejdříve na několikrát postupně kleštičkami zkrátíme přerostlou část až těsně po úroveň horní čelisti a pak doladíme do konečné podoby pilníkem (zrovna tak jako náš nehet). Názorný postup viz níže.

V žádném případě – pokud potřebujeme želvě vytáhnout hlavu – nepoužijeme k uchopení přerostlou (prodlouženou) část zobáku! Vzniká dosti velká páka a hrozí vytržení celé horní části až k nosu, kde pak jde o krvavé a velmi nepříjemné zranění.

Takto určité ne – přerostlý zobák

Kam až je nutné zobák zastřihnout

I takto to může dopadnout, pokud se zanedbá péče – pak je úprava složitější a komplikovanější:

Úprava horní části zobáku dospělé samice G. elegans (1450 g)

U této želvy nejde o nic fatálního, ale na první pohled je vidět, jak jí přední horní část začíná znatelně přerůstat, a zde je úprava již žádoucí. Nechával jsem to na období, až si tento jedinec zvykne na nové prostředí (neprováděl jsem úpravu ihned po nákupu, abych neprohloubil už tak značný stres ze změny). V akutnějších případech to samozřejmě provedeme co nejdříve.

Náhled na částečně přerostlou horní čelist z boku:

Čelní pohled na přerostlou čelist:

Pevné uchopení želvy za hlavou (kde končí lebka a začíná měkká část), aby nemohla hlavu zatáhnout zpět. Pak začínáme od kraje s postupným hrubým zastřižením kleštičkami:

Postupujeme až na druhý konec. U spodní čelisti provedeme jen lehké zarovnání (zde stav před úpravou):

Následuje zabroušení čelisti jemným pilníkem na kov do roviny. Nemusíme mít strach, je to čistě nehtovina:

Stále želvu pevně držíme za hlavou (mezera mezi prsty je menší než lebka želvy):

Po dokončení úpravy čelist vypadá skvěle a želva má na několik let pokoj:

Geochelone pardalis babcocki

Nově zakoupený samec G. pardalis b. před úpravou zobáku:

Šťastný úsměv po zdařené úpravě:

ZÁVĚREM K ZOBÁKŮM:
Želva po úpravě vypadá spokojeně a pokud v tom máme cvik, následná úprava netrvá déle než 2 minuty. Spodní čelist většinou není třeba zastřihovat, stačí opilovat nerovnosti lehce do roviny. Některé želvy mají zobák různě vyštípnutý – v těchto případech hlubší nerovnosti po úpravě klidně zůstávají a ničemu to nevadí. Jde o nehtovinu, takže želva nijak výrazně netrpí. Zarovnáváme přibližně do roviny s horní zadní částí čelisti (upravujeme pokud možno jen přední části).

Úprava drápů želvy

Zde je patrné, kde končí cévka – po zaštípnutí nesmí dojít ke krvácení (znamenalo by to, že jsme to přehnali):

Po uskřípnutí vhodným nástrojem konec zabrousíme, aby nebyl otřepaný a ostrý:

Náhled před konečnou úpravou opilováním (vlevo je zřetelně vidět konec cévky):

Po úplné konečné úpravě (přerostlé drápy mohou mít délku až několik centimetrů a kroutit se):

Zde je vidět, jak mají vypadat neupravované drápy (u T. hermanni) – mají hezké zaoblení a želva si je obrousí sama ve vhodně navrženém výběhu:

Závěrem

Jak je vidět na obrázcích, postup je to jednoduchý a nemusí se ho bát ani začínající chovatelé. Dodržování čistoty a následná preventivní dezinfekce patří ke každému úkonu. Když se vám náhodou stane, že po zákroku začne místo krvácet, je to známka, že jste to při krácení přehnali – provedeme dezinfekci a více už s tím neuděláme (pro vás je to poučení pro příště: dvakrát měř a jednou řež).

Musíme také přihlédnout k druhu želvy: například samice G. elegans mají zadní drápy dlouhé pro snazší vyhrabávání a kladení vajíček, a zastřižení nakrátko by jim to podstatně znemožnilo. Vždy si proto zjistěte, jaká délka je standardní pro druh, který vlastníte.