Nemocná želva

Nemocná želva strašák všech chovatelů. Na tomto místě budu postupně názorně ukazovat, jak léčit nemocnu želvu a prakticky půjde o technické návody léčení v návaznosti na ŽELVÍ LÉKÁRNIČKU, kde jsou popsány hlavně léčebné přípravky a dávkování. Nejtěžší bude sehnat potřebný materiál na názorné ukázky, neboť to je většinou podmíněno nemocnou želvou. Toho, čeho se každý chovatel nejen suchozemských želv děsí, je nemocné zvíře v našem případě želva. Ještě horší jsou hromadné nemoci, epidemie což naštěstí není tak časté a jedná se spíše o výjimky při nedodržení karantény a zavlečení nějaké nemoci zvenčí nově pořízenou želvou nebo ve venkovním výběhu jiným volně se pohybujícím zvířetem.

Mezi nejčastější lehké nemoci patří již tradičně začervení a to většinou celé chovné skupiny. Prvotní nákazu nám zanese do chovu již zmíněný nový jedinec, nebo některé jiné zvíře. Želvy s oblibou pojídají trus, a to nejen mezi sebou, ale i od domácích a jiných zvířat jako například kočka, pes....včetně ptačího trusu. U těchto zvířat je vysoká pravděpodobnost, že jsou začervená, hlavně když to jsou divoká zvířata. Možnost nakažení určité želvy je pak dílem náhody a vzhledem k tomu, že želvy většinou žijí na menším prostoru, přenos na další jedince je jen otázkou času. V těchto případech musíme odčervit celou skupinu. Jak? To se dočtete v ŽELVÍ LÉKÁRNIČCE.

V horším případě postihne našeho miláčka nějaká jiná nemoc či problém, jenž není tak lehké vyléčit a hlavně diagnostikovat. Správně odhadnout nebo zjistit nemoc, jakou želva trpí, není nic jednoduchého a přizná to leckdy i odborník veterinář, který si prostě neví rady. Apaticky se chovající želva, tak to může mít tisíc důvodů a v konečné fázi nemusí jít ani o nemoc. Její občasné apatické a hodně spavé chování je často zaměňováno za nemoc a v podstatě jde jen o období kdy, si želva potřebuje odpočinout a jde o útlumové období, kdy zvířata odpočívají určitou část roku v snížené aktivitě. Projevuje se to u všech druhů bez ohledu na to, zda ten či onen druh zimuje nebo ne. Mylně se všichni domnívají, že pořízením "nezimujícího druhu želvy" budou mít doma celoročního atleta. Zářným případem je například Geochelone pardalis - želva pardálí u nás tak hojně nabízená a chovaná jako pet želva. I ona dokáže klidně 2 měsíce v roce usilovně odpočívat a projevovat se minimální aktivitou. Například želvy z Madagaskaru, jako Pyxis arachnoides a Geochelone radiata dokáží v roce 2 - 3 měsíce utlumit aktivitu na minimum, kdy upadají do částečného spánku a projevují žádnou nebo jen minimální aktivitu. Vylezou například jednou za 14 dní, něco málo sní a vrátí se na stejné místo na dalších několik dní. Začínající chovatel, který není poučen o tomto chování, si leckdy může myslet, že jeho želva je vážně nemocná vždyť má přeci nezimující druh, a proto si ji vlastně zakoupil!!

Většinou jejich chování není způsobeno ve vnitřních chovech teplotami, protože jedinci, kteří mají na výběr mezi teplotním rozhraním během dne 20°C v ochlazovně a 45°C pod lampou se zdržují v nejstudenější části nebo někde v rohu a vyloženě si odpočinek užívají a majitel, ten vyloženě trpí. S hrůzou běží s želvou k veterináři, když zjistí, že má "parkující" želvu a ten při prvním pohledu na želvu, která má většinou jakoby opuchlé oči a nejeví přílišnou aktivitu ji samozřejmě považuje za nemocnou (i majitel vlastně přišel s nemocnou a ne se zdravou) a tímto okamžikem nastává pro želvu období, které rozhoduje leckdy o jejím životě a smrti. Do takto polospící želvy jsou vpraveny na počátku většinou vitamínové a jiné podpůrné injekce a běda, když usoudí veterinář neznalý problému želv, také mnohdy na základě vyděšeného chování majitele želvy, že ona potřebuje určitě antibiotika - pro jistotu. Pak se tento problém leckdy začíná měnit pro želvu na boj o holý život a tam, kde vlastně na počátku žádný problém nebyl, jich je najednou spousta. Utlumený organismus v klidovém období dostane neuvěřitelně zabrat a některé slabší jedince to bohužel stojí život a stačilo jen málo - znát problematiku a hlavně chování svého miláčka a nepanikařit. K těmto fatálním chybám dochází hlavně u začátečníků a nikdo jim to nemůže mít za zlé, mají o želvu strach a nevědí, že právě toto její chování je vlastně úplně normální a zcela běžné pro většinu suchozemských želv. Bohužel i tady platí, že neznalost nikoho neomlouvá a jako všude se za chyby tvrdě platí a nejen penězi.

Chovatelem se většinou člověk nestává tím, že vezme peníze a zakoupí si pár želv, jak se někteří rádoby podnikatelé v této branži prezentují, ale až tím, že nasbírají spoustu zkušeností a i tady 100% platí pořekadlo chybami se člověk učí!! Kolik želv to stálo život, než na to či ono chovatel přijde, je věc druhá, ale nikdy to není úmyslné a vždy se každý snaží o nejlepší výsledek při řešení určitého problémů nebo nemoci. Pak si otevřete stránky jistého rádoby chovatele a v dobré víře v jeho zkušenosti od něho zakoupíte suchozemskou želvu k tomu AD3, které vehementně nabízí za dvojnásobnou cenu, než je na trhu, a tvrdí, jak ohromné s tím má zkušenosti a odvolává se na další praktikanty této metody. Fajn, říkáte si kapku, ale co, dáme dvě ať se náš miláček má dobře, pro něj jen to nejlepší a za pár dní další, super a ani nepotřebujeme UV lampu, která je dost drahá. Týdny běží, želva měkne a najednou je s ní konec - proč? Co jsem udělal špatně? Kde se stala chyba? A ejhle, tímto se z Vás postupně začíná stávat chovatel (ka), protože u příští želvy, pokud Vás první úhyn neodradí od chovu, to určitě už neuděláte za předpokladu, že si chybu uvědomíte.

Takovýchto rádoby ověřených metod, jak ušetřit.....a přilepšit želvě (a nejen jí) se dočtete na internetu spoustu a mají většinou společného jmenovatele - peníze. Znovu již po X budu opakovat a upozorňovat, na nesmyslné dávkování kapka na zobák nebo jiné metody včetně přímého dávkování do zobáku. Co to je? Na desetiletou nebo jednoletou želvu? Rozdíl je většinou pouhý 1kg a v dávkování desetinásobek!! Jak poznáte kolik toho želva potřebuje? Nemáte šanci a pohybujete se po laně přes propast bez záchrany. Je nutné si uvědomit, že tímto přímo obcházíte přírodní a jedinečné dávkování organismu, dle vlastní potřeby a o přímé dávce rozhodujete Vy. Jak to dopadlo se většinou můžete, pak zeptat Vaší "gumové želvy" pokud to stihnete než uhyne! Když to nabízí obchod s tisíci položkami, dokážu to ještě pochopit, ale člověk prezentující se jako chovatel želv, tak to opravdu nepochopím. Tomu člověku je úplně jedno, že si možná zabijete želvu, ale vidina více jak 100% zisku je obrovská. Samozřejmě mohu tady nechat odkaz na jeho web, ale z principu to nedělám, není to třeba, vše se mu vrátí samo, časem jako bumerang. Odhodit je snadné, ale opět chytit tak aby to nebolelo to dokáže málokdo.

Často se mně stává, že někdo píše jak želvu nenechává ve venkovním výběhu když prší je chladněji.....tak to je další zásadní chyba v chovu. Pokud želvu přesuneme do letního výběhu, zásadně ji až na výjimky nepřenášíme domů, a to ani na noc nebo za špatného počasí. Všechny evropské druhy hravě zvládají ranní teploty těsně nad nulou a déšť ani jiné počasí jim nevadí. Želva si v pohodě odpočine od terarijního chovu a z počátku díky nižším průměrným teplotám ve venkovním výběhu může v poklidu klidně strávit někde v úkrytu i spoustu dní i týdnů. Pokud není zimovaná, tímto si nahrazuje zimní spánek a jednoduše odpočívá, a to i díky počasí. Déšť ani nic podobného jí nevadí a sama si vybere zalézáním a vylézáním z úkrytu, co jí momentálně vyhovuje. Takže když ji přemístíme ven, již ji nedáváme domů ,samozřejmě pokud na to máme vhodné podmínky. V opačném případě je zmatená, protože se jí stále mění podmínky, prostředí a teploty a slabšího jedince to může rozhodit. Samozřejmě všichni nemáme možnost takovéto luxusní podmínky želvě vytvořit, ale naše snaha by měla směřovat co nejvíce jim to umožnit v daném prostředí. Panelák nebo venkovské stavení to se nedá srovnávat a proto věnujeme výběru vhodného druhu želvy co nejvíce času. Jen blázen si pořídí do paneláku např. G.pardális tímto okamžikem si právě pořídil dalšího člena rodiny, včetně docela slušných nároků do budoucna a to hlavně na prostor. Nehledě na další aspekty společného pobytu v obytných prostorách jako zápach z trusu, který je úměrný velikosti želvy a značně zapáchá!!

Další častou chybou je manipulace v teráriu. Mnozí chovatelé správně vybaví terárium, vše vhodně umístí a najednou, když už v něm mají želvu, nastávají problémy typu želva není tam, kde jsem si přečetl, že většinou má být. To se týká hodně často vlhkého substrátu, kdy některý želví jedinec má tu možnost ho využívat a on je vždy tam ,kde si majitel myslí, že je vše špatně a to jako naschvál v nejsušší části. Tak to vyřeší jednoduše, želvu začne na noc v dobrém přenášet do substrátu, kde ji zahrabe a je spokojen, jak jí udělal dobře. Ale tím pádem padá pro želvu ta jedinečná možnost si vybrat, kde stráví noc a začíná ji někdo nutit do něčeho, co vůbec nechce. Když to bude majitel provozovat dlouho, začíná si zahrávat s jejím zdravím. Jedinec je stresován pro něho nevhodnými podmínkami jednoduše proto, že je mu znemožňována možnost si sám vybrat. Jak dlouho vydržíte Vy, když Vás každou noc vždy někdo přenese třeba do sklepa. Chvilku to vydržíte, ale problémy na sebe nenechají dlouho čekat. To je právě ono, popíráme tímto zvířeti zásadní možnost svobodného výběru místa a prostředí. Právě proto by měl být prostor chovu co nejvíce členitý, a to i teplotně. Jen tak budeme mít naprosto spokojené zvíře žijící absolutně bez problémů.

Importy z chovných farem, tak to je další z věcí na co si dáme opravdu velký pozor!! Často používaná finta jako eu odchov .....znamená skoro vždy problémy. Proto pokud existuje jiná možnost zvolíme ji i za cenu dražšího nákupu věřte vždy se Vám to vyplatí. Želvy mnohdy než doputují ke koncovému majiteli, musí absolvovat neuvěřitelné dobrodružství, kdy v absolutně nevyhovujících podmínkách jsou většinou dopravovány lidmi, co nemají o chovu želv ani potuchy nebo je to nijak nezajímá. Podle toho také želvy vypadají. Podvyživené, trpící mnohdy průjmy až katary. Mají červy a různé parazity a stav je jednoduše bídný. Pokud se dostanou k prodavači, co jim také nerozumí, je dílo dokonané. Mnoho takto zakoupených suchozemských želv nevydrží dlouho a mohou o tom mluvit chovatelé, co takto nakoupili a píší mě s prosbou o pomoc takto zbídačených želv. U želv je značnou nevýhodou, že pokud umírají, trvá to hodně dlouho a chovatel, natož laik, má problém na první pohled odhadnout, jak se věci vlastně mají. Jsou některé vnější indície zdravotního stavu želvy, ale bohužel neplatí to vždy. Některé z želv se podaří zachránit, jiné bohužel to už mají za sebou a jsou v želvím nebi. Samozřejmě můžete narazit i na uvědomělého dovozce, a tyto problémy pak hrozí méně, ale většina těchto lidí to dělá hlavně pro peníze a podle toho to také vypadá. V poslední době jde hlavně o druhy, které nepodléhají od 1.1.2010 CITES G.pardalis, G.elegans, T.horsfieldi a některé další druhy. U faremního chovu je největší problém zdravotní stav v obrovském množství, kde nemoci a různí parazité se šíří raketovou rychlostí.

To, že tam nemají želvy na růžích ustláno je zřejmé všem, co znají tato magická slova - FAREMNÍ CHOV. Máme tedy doma takto zakoupenou želvu a vybrali jsme si jedince, co vypadal docela dobře a byl aktivní nikoliv někde pospávající, řešíme poslední problém a to, jak nastavit podmínky nové želvě. Protože nevíme ,v jakém období vlastně se želva nachází a jak jí tedy simulovat chov. Většinou je na nich šetřeno jak na jídle, tak na osvětlení atd., tak nic nezkazíme, když začneme simulovat období jejich největší aktivity v přírodě. Což většinou znamená teplo, světlo a dostatek vhodné potravy. Mnoho majitelů si stěžuje na počáteční malou aktivitu, ale pokud je tedy želva jinak zdravá, brzy přichází obrat k lepšímu.

Zverimex - další problematické místo pro zakoupení želvy. Personál až na výjimky nemá potuchu o zásadách chovu suchozemských želv. Přesvědčuji se o tom při každé návštěvě některého obchodu. Špatné osvětlení, nevhodná strava a chovné podmínky, malé prostory. Celkově to hodnotím nic moc. Čím déle tam želva pobývá, tím v horším stavu zvíře je, což je patrné na první pohled. Asi je i tak trochu chápu, ale neomlouvám. Personál nekvalifikovaný a musí se starat o spoustu různých zvířat a znát potřeby každého druhu zvlášť, to by bylo na týdenní školení. To dnes nikdo neřeší. Pokud se někdy neudržím a snažím se jim v dobrém poradit, sklidím většinou jen nenávistné pohledy, tak už to prostě nedělám. O cenách ani nemluvím, zbytečnosti, co Vám prodají jako doplňky, bez kterých Váš miláček údajně nemůže být, tak to je pomalu na samostatný článek...! Povědomí o UV lampách velice špatné atd..! Neházím všechny do jednoho pytle, jsou mezi nimi i odborníci na svém místě, ale zatím je jich pomálu - bohužel.

Pomalu se dostáváme k jádru věci, jak vlastně já poznám nemocnou želvu. Není to jednoduché, ale dle určitých indícií je možné to poznat. Hlavně je potřeba želvu znát, protože ne každý jedinec má stejné chování, ale naopak co želva, to originál. Jen my majitelé pak můžeme odhadnout, jestli je její chování normální nebo už nastupuje nějaký problém. Proto je nejtěžší první rok společného života a chovu, protože ji teprve poznáváme a nedokážeme rozlišit, co je a není ještě normální.

Alfou a omegou každého úspěšného chovu jsou, jak jinak, chovné podmínky a strava. S tím jde ruku v ruce zdravotní stav zvířat. To, jak moc dokážeme želvě přiblížit její domovské podmínky, je základ úspěchu a mělo by to být hlavní snahou každého chovatele. To, že to není zadarmo, je zřejmé a náklady na chov rostou náročností toho či onoho druhu. Čím jižněji má druh domov, tím nákladnější bude chov a to hlavně pro teplotní nároky. Staletí zažité podmínky onoho druhu nezměníme za pár let. Na želvě je jen, zda se částečně dokáže bez následků přizpůsobit a jaké to budou provázet komplikace nejen zdravotní. Sice to tak nevypadá, ale všechno co tady píšu se nějakým způsobem podílí na celkovém zdravotním stavu želvy. Něco ovlivňuje zdraví želvy přímo a okamžitě a naopak další faktory skrytě někde na pozadí a postupně se načítají, aby za čas ovlivnily zásadně zdravotní stav želvy a to většinou bohužel nevratně.

Zde jsem sestavil jakýsi žebříček, podle čeho lze usoudit, že naše želva je opravdu nemocná:

1) Želva v aktivním období náhle bez varování přestane žrát a slunit se. Zaparkuje na jednom místě a je apatická

2) Má výtok z nosu, očí, kloaky nebo ji hnisá nějaké povrchové zranění

7) Má hodně měkký karapax, který se při stisku propadá, jakoby se do ní prsty boří

9) Má hustou rýmu bakteriálního žlutého vzhledu, netýká se vodnatého světlého výtoku

14) V trusu, v okolí kloaky a na těle má viditelné cizopasníky - červy, klíšťata...

15) Zápal plic, projevuje se hlavně vytahováním hlavy dopředu nahoru a jakoby lapáním po dechu, a to i v nočních hodinách, kdy želva spí. Někdy toto chování provázejí i sípavé zvuky.

1) Celkové vysílení želvy ŽELVÍ LÉKÁRNIČKA bod 8 - aplikace:

Aplikace injekční: v této ukázce do předních nohou (kožní řasy) podkožně

Diagnóza: Testudo marginata - želva je dlouhodobě vysílená, apatická, nežere a po vyšetřeních nemá parazity. Toto je doplňková léčba k antibiotikám - v tomto případě lék Baytril

Provádíme do kožní řasy u předních nohou, zásadně podkožně a v žádném případě do svalu!! Takto se také aplikují antibiotika pokud jsou v injekční formě

Želvu držíme v sedě mezi nohama a jednou rukou přidržujeme nohu do které bude aplikace prováděna. Druhou rukou provedeme aplikaci

Želvu pevně držíme v sedě mezi koleny ve vertikální poloze a uchopíme ji za hlavou, tak aby ji nemohla zatáhnout zpět

Pomocí zbroušeného měkkého dřívka (smrkového) otevřeme zobák, tak aby nedošlo ke zranění a posuneme do koutku zobáku

1. způsob - držíme natažený krk a provádíme aplikaci do zobáku bez nástavce, po vstříknutí ještě alespoň 15 s želvu držíme v této poloze a čekáme až několikrát polkne, neboť hrozí vytečení léku ven

2. způsob - léčebný přípravek ve stříkačce s nasazenou akvarijní hadičkou pro aplikaci do žaludku sondou 10 - 15 cm dle druhu želvy

2) Zánět či poranění očí želvy ŽELVÍ LÉKÁRNIČKA bod 6 - aplikace a léčba:

Želva po aplikaci již otevřela oko. Délka léčby bude 5 - 10 dní 1x denně dle stavu oko

3) Zanícené ložisko ŽELVÍ LÉKÁRNIČKA bod 13 - návod, vyčištění:

Diagnóza: Samec G.elegans a zvětšující se červená boule na levé straně hlavy v místě přechodu lebky a krku. Místo bylo zanícené, napnuté a značně vystouplé. Proto jsem po konzultaci přistoupil na rozříznutí a následné vyčištění. Množství hnisu, které jsem nalezl ,mě hodně překvapilo a po důkladném vyčištění se želvě začíná místo zdárně hojit

‌3/1) Názorná ukázka jak může vypadat hnisavé ložisko v ušní dutině u želvy Testudo hermanni - želva zelenavá. Fotografie pochází od chovatele který řeší vlastně ten samí případ onemocnění jako měl náš operovaný samec G.elegans. S jeho souhlasem uveřejňuji následující fotografie.

V tomto případě je operace nevyhnutelná, a určitě se to mělo řešit o něco dříve! Není jisté, zda už nedošlo k trvalému poškození zdraví nemocné želvy. Postup léčení a operace by měl být stejný jako v bodě 3.

Dopis od chovatele: Dobrý den, prosím o radu jak se vyvarovat nemoci u suchozemských želv kdy jim "oteče hlava" kde je hnis a následně oslepnou. Stáří želv 2 - 4 roky. Prvně jsem je zazimoval v pilinách (nevím, zda to není tím). A také nevím, není li to infekční (raději je mám oddělené od ostatních). Pokud budete vědět jak mi pomoci, budu vám vděčný. Děkuji .......

3/2) A máme tady další příklad stejného problému u želvy druhu Testudo horsfieldi. Léčba stejná tak jako u předešlých případů. Želva má dobré vyhlídky na celkové vyléčení a to vzhledem k jejímu současnému stavu.

Popis problémů od chovatele: Želva má poslední dny problém se žraním. Přestože jeví zájem o jídlo, nemůže skousnout a hned jak se o to pokusí začne otevírat pusu, jakoby zívala. Současně s tímto problémem se želvě vytvořil mírně vystouplý puchýřek pod okem.

4) Parazit klíště ŽELVÍ LÉKÁRNIČKA bod 7 - místo napadení, odstranění:

Diagnóza: Běžná záležitost a to napadení želvy klíštětem. Nejčastěji se přisávají do měkkých tkání, ale jejich oblíbeným místem jsou i spoje štítků. V tomto případě u zadní nohy T.marginaty. Odstranění provedeme běžně vytočením pinzetou proti směru hodinových ručiček, tak jako u lidí. Pro jistotu po zákroku použijeme běžnou dezinfekci např. Betadine nebo Septonex.

5) Poranění krku a otok ŽELVÍ LÉKÁRNIČKA bod 4, 10 - celkové ošetření:

Diagnóza: T.marginata hluboké poranění na krku neznámého původu s velkým otokem na spodní části krku. Nasazena komplexní léčba a izolace od ostatních želv. Zranění vypadalo docela hrůzostrašně velmi hluboké až na samotnou dýchací trubici. Bylo potřeba zahájit okamžitě léčbu ATB spojenou se zavodňováním Duphalyte injekčně do břišní dutiny a odstranění přebytečné tkáně. Následuje promazávání mastí a suspenzí.

Závěrem: 14 dní po skončení léčby ATB je želva bez otoku, žeroucí a zranění v posledním stádiu hojení, bez výtoku či nějakých dalších komplikací.

6/1) Cizí těleso v podkoží ŽELVÍ LÉKÁRNIČKA bod 4 - celkové ošetření:

Diagnóza: T.marginata - zapouzdřený trn v tvrdé podkožní bulce velikosti pecky od třešně. Zranění v spodní části krku za hlavou, cizí předmět obalen tuhým hnisem. T.hermanni - menší zapouzdřený cizí předmět opět obalen tuhým hnisem. Obě poranění měla tendenci postupného růstu, a proto musela být chirurgicky odstraněna a rána důkladně vyčištěna a ošetřena.

Závěrem: nebylo použito ATB s ohledem na závažnost zákroku a případné zatížení organismu želvy před obdobím snůšek. Rány se hojí bez místních změn dobře a želvy jsou denně kontrolovány, zda místo zákroku nevykazuje změny infekce.....T.marginata tři dny po zákroku jak můžete vidět na obrázku má pouze místo mírně nateklé, bez výtoku, suché. Komplikace již nepředpokládám.

6/2) Cizí těleso v podkoží ŽELVÍ LÉKÁRNIČKA bod 4 - celkové ošetření:

Diagnóza: T.graeca stáří 1 rok - zapouzdřený kamínek, substrát......s hnisavým ložiskem v záhybu kůže na hlavě. Boule se zvětšovala a bylo potřeba to odstranit - vyloupnutím. Po vyloupnutí vznikne "jamka" bez krvácení kterou popřípadě dočístíme od hnisu a dezinfikujeme. V kožních záhybech na hlavě se toto stává želvám poměrně často.

Závěrem: nebylo použito ATB s ohledem na závažnost zákroku. Je potřeba to odstranit, vyčistit, dezinfikovat a nechat normálně zahojit přirozenou cestou. A mělo by to být dobré. Komplikace se nepředpokládají a místo je třeba pravidelně kontrolovat, aby nedošlo k infekci.

7) Mechanické poranění oka ŽELVÍ LÉKÁRNIČKA bod 6:

Diagnóza: T.marginata želva ve velikosti 20 cm samec si poranila závažně oko. Pravděpodobná příčina poranění je o dráp jiné želvy. U těchto nehod můžeme pouze nasadit podpůrnou léčbu a vyčkat jak to dopadne.

Závěrem: Oko bylo silně poškozeno a dnes je již jasné, že želva o něho přišla. Oko postupně zarůstá a de facto funguje pouze jen slzný kanálek což je na oku při podrobnějším zkoumání zřejmé.

8) Mechanické poranění ocasu ŽELVÍ LÉKÁRNIČKA bod 6:

Léky: Aplikace účinné dezinfekce Betadine roztok a peroxid vodíku pro vyčištění rány

Aplikace: min. 1x denně očistit prohlédnout a kontrola zda se místo poškození hojí

Diagnóza: T.hermanni dospělá želva ve velikosti 16 cm samec, si poranila závažně trn na konci ocasu a to částečným ulomením, takže trn visel již pouze asi na 1/4 v pravém úhlu. Pravděpodobná příčina poranění je zaseknutí trnu v terénu výběhu. Následný pád a působení páky zapřičinilo částečné vylomení tvrdého trnu na konci ocasu. U těchto nehod můžeme pouze přistoupit k amputaci a vyčkat až se místo zahojí.

Závěrem: Trn byl tak nešťastně vylomen, že jiné východisko než amputace vzhledem k dalšímu životu nebylo možné. Poškozené místo se musí monitorovat, zda dochází k úspěšnému a bezproblémovému hojení rány.

9) Plíseň krunýře želvy ŽELVÍ LÉKÁRNIČKA bod 14:

Léky: Mazání CANESTEN KRÉM a se stejnou účinností CLOTRIMAZOL KRÉM nebo SPRAY (stejná účinná látka a pouze jiný výrobce obou přípravků). Vyzkoušet můžete také CANESPOR KRÉM

Diagnóza: Testudo hermanni zanedbaná želva z bytového chovu s masivním napadením karaxu (krunýře želvy) plísní. Je potřeba odstranit odumřelé části, co nejvíce to půjde a to velice důkladně. Poté zahájit léčbu popsanými přípravky, s případným dalším odstraňováním otřepů.....

Závěrem: Bohužel v těchto případech se nedá nic jiného dělat a poškození karapaxu je nenávratné. Úkolem léčby je zabránit šíření plísně a tím i zastavit jak další devastaci poškozených míst, tak i napadení ještě zdravé plochy krunýře. V extrémních situacích to ohrožuje želvu na životě! Je to dlouhodobé léčení, ale ve většině případů se podaří plíseň zlikvidovat. Postižená místa se trochu povrchově zahojí a ohladí. Trvalé stopy, ale již zůstanou navždy.

10) Poranění želvy pokousáním potkany ŽELVÍ LÉKÁRNIČKA bod 4 a 5:

Následné ošetření: Višněvski balzam, Alaptid mast a popřípadě ATB mast Framykoin a následně zamezit vniknutí nečistot!

Aplikace: min. 1x denně očistit prohlédnout a kontrola zda se místo poškození hojí

Popis majitele želvy: Obracím se na vás s prosbou o radu. Želvu každý rok zimujeme bez problémů ve sklepě, ale včera bohužel došlo ke smutné události, dovnitř se dostal potkan a želvu napadl. Má poraněné nohy a na předních jí vykousal kousky masa. Naštěstí jsme to zjistili brzo po útoku, ještě včera navečer byla v pořádku a ráno už jsme jí našli poraněnou. Umyli jsme jí a všechna zranění vydezinfikovali betadinem (používám ho na poranění a odřeniny dětí). Zítra ještě koupíme tekutý obvaz ve sprei a rány zastříkneme (ten zelený). Máme ji doma v plastové vaničce bez podestýlky, aby se jí do ran nic nedostalo, a svítíme jí, aby byla v teple.
Můžeme ještě něco pro ní udělat? Želvu máme od jara do podzimu venku, nevím, jestli můžeme nějak pomoct k obnově a regeneraci tkáně, aby mohla (pokud to teď zvládne a dostane se z toho) na jaře zase ven na zahradu. Neumím si představit, jestli se můžou obnovit ty kostěné destičky na nohách, aby jí pak venkovní terén nohy nezraňoval.
Na veterinu ji vezmeme v neděli (jdeme s pejskem na očkování), aby se podívali, zda to nemá zanícené, žádné vitamínové injekce ji pokud možno nechci nechat dávat, mluvila jsem s nimi dnes telefonicky, víc se teď prý stejně dělat nedá.
Moc vám předem děkuji za případnou radu, byla bych vám moc vděčná, pokud máte nějakou zkušenost s takovýmito poraněními a poradil byste nám.
Přeji hezký den Jana P.

Diagnóza: jde o specifické zranění u želvy spící tvrdým zimním spánkem. Proto i postup by měl být v podstatě atypický a to následný. Jelikož je želva utlumena na maximální možnou míru, zranění by nemělo moc krvácet, což je určitá výhoda. Nevýhodou je možnost aplikace ATB injekčně neboť u takto spícího jedince je vlastně zcela neúčinná, protože nedojde k přenosu aplikované látky a hrozí další zdravotní rizika. Proč? Prostě z důvodu "nefunkčnosti" organismu spící želvy.

Probuzení by trvalo cca dlouho a i v této fázi jsou jakékoliv léčebné postupy rizikové, protože jde o stále "nefunkční organismus" želvy. A čas hraje proti nám. Proto by měly být veškeré tyto nevýhody současného stavu využity naopak v náš prospěch. I případný nástup infekce je podstatně zpomalen s ohledem na okolní teploty a stav želvy. Rány musíme důkladně vyčistit dezinfekcí a následně použijeme výše zmíněných mastí a popřípadě i ATB mast. Dokonale zamezíme jakémukoliv znečištění a budeme denně sledovat, zda nedochází k místním změnám. Hnisání, infekce....pokud by tato situace opravdu nastala, v tomto případě by nám už nezbývalo nic dalšího než želvu probudit a to postupně s pokračováním léčby.

Závěrem: Samozřejmě postup léčby by měl zvážit sám chovatel želvy, ale dle zkušeností s podobnými případy je tento navrhovaný postup vzhledem k stavu želvy a zranění tou nejlepší možnou cestou. Pokud vše půjde jak má, štítky opět bohužel nenarostou, ale rána se časem zacelí a zaroste. Okousané drápy by neměly být žádný problém a želvě dorostou. Držím želvě i chovatelce palce.

Ostatní by si měli vzít příklad a zamezit hlodavcům nebo jiným predátorům přístup k zimující želvě!

11) Poranění želvy pokousáním psem ŽELVÍ LÉKÁRNIČKA bod 4 a 5:

Následné ošetření: Višněvski balzam, Alaptid mast a popřípadě ATB mast Framykoin a následně zamezit vniknutí nečistot!

Aplikace: min. 1x denně očistit prohlédnout a kontrola zda se místo poškození hojí

Popis majitele želvy: Právě jsem zjistila (29. 5. 2016), že se náš pes dostal do výběhu a okousal želvě krunýř, který začal mírně krvácet. Ukousal docela velký kus, naštěstí žádná jiná poškození želvička nemá. Jedná se o uhlířku 3 roky starou!

Byli jsme s ní u veterináře - dostala vitamínovou injekci a ještě jsme dostali desinfekci. Od začátku normálně žrala a po pár dnech přestalo i krvácení. Takže tato nehoda naštěstí nebyla tak vážná, jak v první chvíli vypadala a želva nebude mít žádné trvalé následky (jen ty estetické) ...

Tato želvy má už nejhorší za sebou a její zranění jak píše majitelka bude pouze estetické. Ne vždy má takovýto příběh šťastný konec. Pokousání želv psy je velice časté zranění.

12) Poranění želvy autem ŽELVÍ LÉKÁRNIČKA bod 4 a 5:

Následné ošetření: Višněvski balzam, Alaptid mast a popřípadě ATB mast Framykoin a následně zamezit vniknutí nečistot!

Aplikace: min. 1x denně očistit prohlédnout a kontrola zda se místo poškození hojí

Popis zraněné želvy: cca želva, která si ke své smůle našla úkryt pod kolem auta, měla hodně velké štěstí. Došlo pravděpodobně ke sesmeknutí kola a krunýř praskl příčně a ve spodní části došlo k místním odřeninám.

Želva je čilá, ráno po týdnu nekrvácí a dochází k zarůstání rány viz obrázek. Léčba je stejná jako u každého poškození krunýře želv. Uvnitř rány je po týdnu vidět postupné zacelování rány směrem zevnitř. Želva je aktivní, žeroucí a má velmi dobrou šanci na zdárné vyléčení. Časem doplním další informace.

13) Červené fleky na karapaxu želvy (Metabolické onemocnění):

V lidovém léčitelství má jednoletá či dvouletá bylina zvaná ostropestřec mariánský své pevné místo již pěknou řádku let. Není tedy divu, že se v současnosti objevuje v řadě výživových doplňků. Svými účinky vás ostropestřec ohromí!

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je krásný noblesní bodlák z jehož semen se získává extrakt silymarin, který vykazuje ochranný účinek ve vztahu k jaterním buňkám.

Ostropestřec mariánský.jpg

Můj názor: Tento problém s fleky se občas vyskytuje u želv některých chovatelů. Pokud je to místní flek a objeví se náhle může jít i o "modřinu" způsobenou pádem, nebo místním přehřátím na slunci nebo pod lampou. Protože je karapax (krunýř želvy) prokrvený, tak vlivem vnějších podmínek může dojít k poškození vnitřní struktury a krevnímu výronu. Tento odborný posudek veterinářky lze považovat o relevantní, neboť fleky, špatné používání zadních nohou leckdy souvisí s onemocněním ledvin. Proč se to stává nevím, ale půjde pravděpodobně o kombinaci chovných podmínek a stravy a do dlouhodobě. Bohužel jedinečný a přesný návod, jak se tomu vyhnout vám ani zde neposkytnu. Berte to jako návod, jak želvě ulehčit život při onemocnění. Přeji všem chovatelům pohodový chov bez problému!

Mluvili jsme spolu po telefonu o mé želvě stepní. Pokusím se podrobně popsat problém mé 15leté želvy.
Zhruba před dvěma lety začala želva divně dýchat. Nejednalo se o nachlazení, tak jsem navštívila veterinářku MVDr. Danielu Mustafu Ali, která se specializuje na plazy.

Odebrala želvě krev a poslala na krevní rozbor, želvu prohlédla a neshledala nic viditelného. Když přišly výsledky krve, měla zvýšenou kyselinu močovou, tak mi paní doktorka doporučila vitamíny. Vypadalo to, že želva prodělala nějaké dýchací onemocnění, a proto hůře dýchá. Jinak je čilá a žere. Dávala jsem jí tedy vitamíny. Zhruba po dalších dvou letech jsem při koupání zjistila, že má na plastronu po obou stranách červené fleky.

Ihned jsem želvu naložila a jela za paní doktorkou. Její první slova, když jsem jí po příchodu řekla, co se děje, byly "a do prčic". Hned si želvu prohlédla a odebrala krev. Paní doktorka říkala, že to vypadá na ledviny a že prosakuje krev do kostí. Po dvou dnech paní doktorka volala s tím, že výsledky krve jsou špatné a nejspíš se jedná o metabolické onemocnění, že se mé želvě rozkládají játra a jsou trošku chycené i ledviny. Léčit se to nedá, a jestli je želva čilá, tak že by to asi úplně nějak neřešila. Jediné, co by určitě udělala, že by na potravu přidala ostropestřec mariánský na podporu jater.

Ostropestřec mariánský jsem hned koupila drcený v lékárně a každý den želvě posypu jídlo, jí ho úplně v pohodě. A asi to zabralo, protože fleky opravdu zmizely, jen je vidět, že plastron je jakoby odfouklý, ale je to jenom pocit jinak je tvrdý, černá barva hodně ustoupila, a to prosvětlení se jakoby rozšiřuje. Někdy je trochu vidět načervenalé fleky, ale jen velmi nepatrně. Přiložím fotky, které jsem pořídila bohužel později, tudíž fleky už nejsou viditelné. Také přikládám odkaz na stránky paní veterinářky, který najdete zde: Veterináři
Tímto chci moc poděkovat panu Junkovi, za to co dělá a že je vždy ochoten poradit.
Děkuji moc.