Močové kameny u suchozemských želv

Suchozemským želvám – tak jako všem živým tvorům – se nevyhýbají zdravotní problémy a toto je jeden z nich. Při nevhodném chovu, většinou příliš suchém, se želvám vytvoří klasický močový kámen. Suchozemské želvy mají moč, které se říká močové uráty. Pro laiky je to na první pohled jakoby řídké vápno nebo menší krystalky, které mají při nevhodném a sušším chovu tendenci se nabalovat vzájemně na sebe, až vytvoří tak velký kámen, že některé želvy ho nedokáží vyloučit přirozenou cestou kloakou a časem uhynou. Jiným – jako v tomto případě – se to naštěstí podaří. Říkáme hurá!

Následuje autentický popis majitele nemocné želvy:

Nad dopisem chovatele želv:

Dobrý den,

dnes 22. 8. 2019 jsem si všiml, že naše želva má nafouklý ocásek, jako by měla zácpu. Proto jsem ji dal koupel a při omytí ocásku jsem zjistil, že má v kloakě jakoby kámen. Nejdříve jsem si myslel, že jej někde snědla, ale nešlo mi do hlavy, jak by ho sežrala, jelikož je o dost větší než její tlama a hlava. Věc jsem konzultoval již s veterinářem a byl domluvený na odstranění předmětu ze želvy.

Nakonec se jí podařilo objekt připomínající kámen dostat asi před hodinou ven, ale má teď podrážděnou kloaku. Želva má 4 roky a je velká cca 13 cm. Objekt, který vykálela, je veliký 2 × 2 cm a vysoký cca 1,6 cm, oválného tvaru, jakoby měkký kámen (vápenec) – tento druh kamene ale vůbec do výběhu neužívám, používám jen říční kameny větší než 4 cm, aby je želva nemohla pozřít.

Objekt je celkově tvrdý, ale při větším tlaku se drolí a divně zapáchá (což může být i od trusu). Želva měla problém, že cca 5 dní nežrala, a na specializované klinice mi sdělili, že má lehký zánět jater – léčba trvala asi 2–3 týdny. Želva i po léčbě a donesení domů byla stále divná, ale bylo mi řečeno, že cca 3 dny může být lehce apatická a odtažitá. Sice žrala, ale ne jako dříve, a vylučovala jen kousky trusu, ne celé kusy jako obvykle. Cca po 4 dnech z ní vylezl tento výše uvedený objekt. Mohlo by se jednat případně o ledvinový nebo jaterní kámen? Popřípadě jen žaludkem poničený kámen, který nedopatřením pozřela? V příloze Vám zasílám foto objektu, který želva vyloučila. Za odpověď předem děkuji, popřípadě za nějakou radu, jak želvě zmírnit podráždění kloaky.

Celá tato zdravotní komplikace naštěstí skončila dobře. Popis majitele však ukazuje, jak neodborní dnes veterináři ve znalostech suchozemských želv jsou – jeho diagnóza byla naprosto mylná a je zřejmé, že praktické zkušenosti až na pár výjimek nemají!

Aby k tomuto problému nedocházelo, je potřeba želvu pravidelně koupat. Stačí 1–2× týdně, čímž tento problém eliminujete na minimum. Pokud želvu chováme v teráriu, je zapotřebí také přirozené vzdušné vlhkosti, kterou zajistí částečně vlhký substrát. Neříkám, že těmito opatřeními možný výskyt problému zcela eliminujete, ale hodně jej omezíte na únosné minimum. Na vzniku problému se většinou podílí více faktorů, ale jedním z nejhlavnějších jsou celkové chovné podmínky konkrétní želvy, a to v dlouhodobém horizontu.

Kloaka této konkrétní želvy je podrážděná, ale brzy se zahojí. Chovatel by měl stav sledovat a zasáhnout pouze tehdy, pokud by v místě poškození nastal nějaký jiný zdravotní problém. Pak teprve – nejlépe společně s veterinářem – léčit povrchové zranění klasickými postupy.

Všem vám chovatelům – nejen začátečníkům, ale i těm zkušenějším – přeji pohodový chov a co nejméně problémů v chovu pro mě nejúžasnějších tvorů, a to suchozemských želv!

Související články:

• Zde ukázka pitvy u želvy, která na tento problém uhynula
• Trus a moč želvy