Geochelone radiata oprava poškozeného karapaxu

Dnes si povíme a ukážeme na příkladu, jak lze opravit silně poškozený krunýř suchozemské želvy – v našem případě druhu Geochelone radiata. Tuto výplň krunýře dělali pravděpodobně někde v Bangkoku, ačkoliv tento druh želv pochází z Madagaskaru a v chovech je rozšířen u některých chovatelů i v Česku (což ale na samotnou ukázku nemá vliv). Podmínky jsou podle toho, co lze vyčíst z fotografií, ryze amatérské, ale to je v těchto zemích naprosto běžné – na profesionálně vybavenou ordinaci tam mohou bohužel zapomenout.

Tyto suchozemské želvy (Geochelone radiata) jsou v dospělosti hodně velké, a proto si všimněte, jak důležitá je při "operaci" fixace celé želvy, aby se nepohybovala. Někomu se to může zdát amatérské, ale účel světí prostředky. Chválím chovatele, který prováděl zákrok a opravu, neboť ač to tak nevypadá, jde o čistě profesionální práci.

Uvědomme si, že tyto želvy dosahují hravě 40 cm a mohou mít i 15 kg, a pak to je pořádný šrumec! Když se tato želva začne bránit, má pořádnou páru, a pokud jí dovolíme se zapřít nohama, je skoro k neudržení. Důležité je proto znemožnit pohyb – tato poněkud neobvyklá "kbelíková metoda" slaví úspěch. Průhledná páska slouží k fixaci celé želvy proti převrácení při změně těžiště.

Želva má hluboké poranění na vrchním krunýři a podle typu zranění nepůjde o napadení predátorem, ale spíš o nějakou nehodu. Můžeme pouze spekulovat jakou (střet s autem, sekačkou, ručním nářadím...). Jisté je, že pokud by nedošlo k výplni, želvě by tento druh poranění již dostatečně nezarostl a v místě citelného zeslabení by hrozilo další opakované poškození. Vyloučit se nedají ani různé plísně – v tomto místě by byl krunýř vystaven neustálému působení infekcí, neboť by se tam držela hlína a další nečistoty. Na první pohled je jasné, že zranění není čerstvé a již došlo ke zhojení okolních tkání krunýře.

Co možná každý z vás neví: krunýř suchozemské želvy je prokrven, a u takového čerstvého, hlubokého a závažného zranění by silně krvácel. Pro samotné technické zacelení rány musí být povrch postiženého krunýře zcela povrchově zhojen, a to bez mokvání, výtoků a dalších nežádoucích poúrazových změn. Jako výplň musí být použit materiál, který není toxický, dobře se před zaschnutím tvaruje a po vytvrzení nemění svůj objem. Ačkoliv nevím, co přesně onen pán použil, v Česku jsou známé případy použití dentakrylu. V dnešní době by se v odborných lékařských kruzích jistě dal vypátrat i vhodnější materiál.

V tomto příspěvku jde o to ukázat široké chovatelské veřejnosti, jak lze "opravit" krunýř suchozemské želvě, která prostě měla pořádnou smůlu. Jak se to povedlo, můžete posoudit sami, ale před výkonem mně neznámého člověka smekám a nezaslouží si nic jiného než pořádnou pochvalu, neboť pomohl tvorovi, který mu to sice nemůže oplatit, ale bude po celý další život spokojený. Dnes měla velké štěstí suchozemská želva druhu G. radiata!

Fotografie byly použity se svolením autora, za což mu moc děkuji.

Jak postupovat při různých zraněních krunýře najdete také v samostatném článku:

Želví lékárnička