Deformace krunýře rachitis

Rachitis u suchozemských želv

Rachitis u želv nebo také česky křivice se u želv jak suchozemských, tak i vodních projevuje hlavně deformacemi celého karapaxu želvy, u vážnějších případů také ostatních kostěnných částí želvy a to zobáku, popřípadě končetin. Samotné želvy tyto deformace  podle stupně poškození mohou značně omezovat jak v pohybu, tak v jídle viz. úvodní obrázek. U samic hrozí díky tomu neschopnost snést vajíčka a tento problém může vyústit až v úhyn želvy. Většina "domácích chovatelů" někdy ani neví, že něco je špatně a takto postiženou želvu (různě deformovanou) považují zcela za normální. Vysvětlíme si, proč tento problém vzniká, jaké jsou hlavní příčiny vzniku a nakonec co udělat proto, aby se naší želvy tento problém netýkal.

Jak vypadá rachitická želva

Vzhled takovéto postižené želvy není moc pěkný a ten, kdo ví jak vypadá zdravý jedinec, ihned při prvním pohledu zjistí, že není něco v pořádku. Na serii obrázků uvidíte, jak mohou želvy někdy dopadnout. Míra deformací je různá od želv placatých, hrbolatých až po naprosto atypicky deformované. A začneme od naprosto správně rostlých želv.

Všichni uznáte, že pohled na takto postižené želvy není moc vábný a každému musí být jasné, že někde ve vývoji nastala zásadní chovatelská chyba.

Proč mám rachitickou želvu?

Zůstaneme pouze u suchozemských želv, nebezpečí poškození vzniká už od prvních krůčků nově vylíhlé želvy. Pokud chovatel zanedbá chovné podmínky, začne jeho obrněný miláček špatně růst a už brzy na něm poznáme počínající rachitis. I půlroční malé želvy jsou často poznamenané, a to hlavně začínajícím výrazně hrbolatým (nerovným) krunýřem. Deformace při nesprávném  způsobu chovu se pak s postupem času pouze prohlubuje až do dospělosti. Mezi ně nemůžeme počítat želvy, které se vylíhly s atypicky tvarovanym krunýřem (vrozené deformace krunýře). Vyjmenujeme si hlavní tři příčiny jejího vzniku rachitis - křivice:

1) Nevhodný chovný substrát

Většina suchozemských želv, hlavně v terarijním chovu, potřebuje k zdárnému vývoji i vhodný substrát včetně potřebné vlhkosti. Ten z Vás, kdo zastává zcela suchý chov v kombinaci s nevhodnym substrátem a jako příklad můžeme uvést například kočkolit, kukuřičná drť a různé granuláty.....pozná na želvě velice brzo špatný růst. V chovu nemá cenu vymýšlet, a nejlepší je použít již chovateli osvědčené substráty. Nejlépe kombinací více povrchů, dle prostorových možností. Při chovu ve venkovních výbězích vsadíme na ryze přírodní terény. Více o substrátech si můžete přečíst v článku viz. odkazy dole pod článkem.

2) Nevhodná strava

Dalším neméně důležitým prvkem růstu želv je samozřejmě strava s přihlédnutím na potřeby daného druhu želv. Na okraj pouze podotknu, že v přírodě želvy mají jídelníček vcelku chudý, bohatý na vlákninu a omezený danou lokalitou výskytu. V domácích chovech se často chovatelé uchylují k výrazně špatné stravě, pokud se řídí pouze podle toho, co želvě chutná. Želvy jsou, jak já s oblibou říkám, "všežravci" a pokud i my podlehneme tomuto nesprávnému pocitu je to opět špatně. Ani literatura, hlavně ta starší, nám moc nepomůže, spíše naopak. Zavařeniny, rohlík v mléce a jiné mňamky tam najdeme naprosto běžně. Chudák želva.

Velice špatné je také krmit želvy psími a nebo kočičími granulemi, i když jim to velice chutná! Také granule určené pro suchozemské želvy, pokud nejde vyloženě pouze o lisované seno, jsou nevhodné pro dlouhodobý chov. Všechno tohle příliš hodnotné a nevhodné krmivo způsobuje nadměrný růst, a když to řeknu lidově, tak želva roste jako "prasátko v chlívku". Samozřejmě takto většinou rychlý růst se organismu želvy nepodaří ukočírovat a máme zde dalšího adepta na deformovaného jedince. Více o stravě si můžete přečíst v článku viz. odkazy dole pod článkem.

3) Nevhodné osvětlení a UVB

Třetím neméně význačnym prvkem v terarijním chovu je vhodné osvětlení. Každý živočich potřebuje dostatek světla pro zdárný vývoj a želva není žádná výjimka. Proto by měly být chovné prostory dostatečně prosvětleny denním světlem. Těžko se bude zdárně vyvíjet jedinec pod skomírajícím světlem nevhodného barevného spektra. Nedílnou součástí chovných prostorů je pak výhřevné světlo a hlavně UV osvětlení! Dostatek UVB záření je podmínkou zdravého růstu želv, neboť na jeho základě si každý jedinec vytváří přirozeně v těle vitamín D, který je jakýmsi "ředitelem" rozdělování vápníku v těle želvy, laicky řečeno pro lepší pochopení. Více o osvětlení si můžete přečíst v článku viz. odkazy dole pod článkem.

Jednoznačně lze říci, že želvám prospívá v letním období pobyt ve venkovním prostředí a to nejen s ohledem na sluneční záření. Slunce nenahradí ani ta nejkvalitnější UV lampa. Právě proto ten z Vás, kdo má možnost želvě dopřát slunění ať to udělá. Nezapomeňte zachovat všechna pravidela chovu ve výběhu a při "venčení" želv (úkryt, ochlazovna..)!

Můžu rachitis u želvy nějak napravit

Bohužel, to Vás musím zklamat, napravit se deformace již nedají, ale u ještě rostoucí želvy je možná korekce. Pokud odstraníme příčiny špatného růstu, začne naše želva růst správně, krunýř, pokud je měkký, vytvrdne a deformace se částečně zastaví. U plně dospělého jedince je změna konečná, nenapravitelná a vhodné podmínky mohou pouze dopomoci k celkovému vytvrdnutí krunýře. Protože rachitis u těžších případů provází také výrazně měkký karapax, který se může až bortit (propadat) dovnitř želvy v opravdu extrémních případech, kdy je v chovu absolutně vše špatně.

Jak vypadá počínající rachitis

U malé želvy už během prvního roku života poznáme začínající rachitis hlavně podle toho, že každý štítek krunýře začíná jakoby výrazně vystupovat (želva začíná hrbolatět). To je asi podle mého první stádium těchto deformací a další pak následují, pokud neodstraníme chyby v chovu.U želvy na obrázku již došlo k výraznému vyprofilování štítků karapaxu a zatím nejsou patrné celkové deformace tvaru. Ty jsou až další fází změn. Konkrétně u této želvy je již nejvyšší čas na změnu!

Na prvním obrázku je už výrazně krunýř hrbolatý a tato želva je určitě už v pokročilejší fázy změn než ta na obrázku druhém. Na které je vidět zatím špatný růst v menší míře a jde o teprve začínající změny a tím i lehčí formu deformací - rachitis.

Jak vypadají vrozené deformace

Část malých suchozemských želv se už vylíhne s různě mírně atypicky tvarovaným krunýřem. Tyto jedince nemůžeme řadit mezi želvy postižené rachitis, ale pouze mezi želvy "deformované" od vylíhnutí. Jedná se především o jedince mírně tvarem vybočujícím běžné normě. Příčinou může být jak genetická chyba, tak problémy při líhnutí s vlastní skořápkou vajíčka. Některým želvám se nepodaří vylézt zcela ze ven a část skořápky, která zůstane přilepená na krunýři může ještě měkký karapax želvičky různě deformovat. Malá želva je totiž ve vajíčku jakoby přeložena, teprve když se úplně zbaví skořápky, tak dochází během několika hodin k narovnání celé želvy. Pokud tomuto přirozenému procesu něco překáží (např. skořápka vajíčka) dojde k zmíněným deformacím. Části těchto želv se během prvních měsíců karapax "vypne" do běžného tvaru, ostatním zůstane změna na karapaxu po celý život.

Mírné deformace vidíte právě u této želvy G.p. U tohoto jedince zůstala právě vlastní skořápka na těle déle než je běžné.

Závěrem

Jednoznačně se dá říci, že rachitis vzniká hlavně podstatnými chybami v chovu napříč všemi podmínkami. Kombinace všech faktorů najednou dokážou želvu zcela zničit a zapřičinit i její úhyn. Pokud je u Vaší želvy lehčí forma rachitis, to znamená pouze mírně vystuplé štítky, při zachování celkového tvaru karapaxu není to nic vážného. Jde v podstatě pouze o vzhled a tuto želvu to nijak neomezuje a může být i v super kondici. Je zcela jednoznačně chybou, že laická veřejnost si suchozemskou želvu představuje jako hrbolatého tvora asi pod dojmem dávných pravěkých časů - druhohory........Nejeden chovatel by Vám mohl vyprávět, že právě hodně rachitická želva je nejlépe prodejná a laik zvolí právě ji z výše uvedených důvodů což je škoda. S nástupem hlavně internetu se všeobecné povědomí o správném vzhledu a chovu želv mění, což je jedině dobře.

Také je potřeba dodat, že všechny druhy suchozemských želv nejsou stejné a některé druhy mají krunýř více či méně zvlněný. Proto než začneme panikařit, měli byste si zjistit, jak má vypadat v dospělosti právě ten Váš druh. Přeji Vám všem chovatelům želv, ať Vám doma vyroste ta nejkrásnější želva.

Jeden příklad za všechny

Dobrý den,
Píšu ohledně svého samečka želvy zelenavé. Dostala jsem ho, když mi bylo asi 5 let - což není věk, kdy bych byla na řádný chov připravená a moji rodiče nikdy přílišnými milovníky zvířat nebyli. Nechci však hledat zbytečné výmluvy - pointou je, že byl od mládí chov veden spíše spontánně a pocitově než důsledně a zodpovědně. Výsledkem je, že je můj 15ti letý želví princ výrazně rachitický - a takový je, co si ho pamatuji. Kam mé dětské vzpomínky sahají neměl jiný tvar krunýře...takže mne nikdy nenapadlo nějak pátrat po tom, zda je to tak správně, a nebo ne.

Terárko mám umístěné v pokoji a přes den mne želva často ruší usilovným škrábáním na sklo - je poté vždy na několik hodin vyndán ven. V bytě 4+1 má absolutní volnost - přelézá a oblézá co se mu postaví do cesty, škrábe se krunýřem o klavír, schovává do všech zákoutí ...prostě má z bytu velký želví lunapark. Spí "doma" v terárku. na léto jezdí na "letní byt" na zahradu k babičce.

Kromě pokročilého stádia rachitis (retrospektivně zpytuji svědomí a příčinu shledávám hlavně v nedostatku vápníku a UV záření) nejeví žádné známky nemoci - je velmi aktivní, socializovaný (nechá se hladit i na hlavě a nohách, jí z ruky, neutíká z bezprostřední blízkosti lidí - naopak k nám sám chodí ap.) a žere bez problémů (možná až moc :D). Přikládám pro představu pár fotografií z poslední doby.

Hlavní, na co se Vás chci zeptat je, zda byste mi doporučil nějaký postup změn, a nebo mám radši ponechat vše tak, jak je na to želva zvyklá ? (navzdory tomu, že to není zdaleka ideální vzhledem k chovatelským standardům)
Vychovali jsme si z želvy spíše kočku a byla bych nerada, kdyby tím zdravotně strádal ještě víc (než tím deformovaným krunýřem) :(

Omlouvám se, že Vás ve Vašem čase obtěžuji takovou slohovkou. Budu vděčna za jakoukoli reakci (včetně konstruktivní kritiky samozřejmě)

Moc děkuji za odpověď a přeji hezký zbytek večera
B.J

euzelva: Na změnu je již příliš pozdě, a já bych nic zásadního v chovu už neměnil. Pouze se snažte zdravěji krmit. Protože nejhorší, co můžete udělat, je totálně překopat želvě i sobě Váš společný spokojený život. Přeji pohodový chov

Některé související články:

Abeceda začínajícího chovatele

Strava želv

Tvrdost krunýře želvy

Vápník pro želvy

Úpravy krunýře želvy

Chovatelské desatero

 Copyright ©