Venkovní ubikace pro želvy

Boudy pro suchozemské želvy do výběhů

Úvod:

Jelikož se množí dotazy, jak vlastně má vypadat úkryt, bouda, ubikace ve venkovním výběhu rozhodl jsem se Vám oposkytnout návod a tip, jak se s tímto zdánlivě jednoduchým problémem vypořádat. Suchozemské želvy jsou odolní tvorové a boudu nutně k životu nepotřebují, ale v našich podstatně tvrdších přírodních podmínkách, než mají ve své domovině ji částečně, dle stylu chovu, potřebují. Boudu si jednoduše můžeme vytvořit sami nebo ji zadat do výroby profesionálům, ale takto se nám stavba hodně prodraží. Nastíníme si různé možnosti, materiály, ale i vlastní potřebu želv.

Pokusím se rozdělit boudy do několika kategorií a to hlavně podle toho, k jakým účelům bude použita. Je veliký rozdíl v tom, zda tam želvu budeme připravovat na zimování nebo bude sloužit pouze jako úkryt před sluncem. Půjde výhradně o boudy do venkovních výběhů a na balkóny....to je sice zase jiná kategorie a na stavbu jsou kladeny také jednoznačně rozdílné parametry, ale při dodržený základních pravidel žádný problém. Jako fotografické ukázky použiji nejen své boudy, ale i ubikace a boudy jiných chovatelů a chovatelek.

Záměrně vynechám stavby zděné, jenž také můžeme bez problémů použít a zde se jedná již o trvalé stavby, spojené většinou i s rodinným domem, stodolou......a při dodržení prostorových a ostatních požadavků mohou také výborně sloužit celoročně pro potřeby želv. Setkáváme se s nimi hlavně v zologických zahradách nebo u chovatelů především na vesnicích, kde nemají o venkovní prostory ani různé nevyužité stavení nouzi a to hlavně díky našim předkům a jejich způsobu života.

Jako vnitřní podestýlku je nejlépe použít seno nebo slámu, materiál plní izolační i čistě praktický důvod, protože želvy si prostě nevybírají kde udělají potřebu a je jim to absolutně jedno.

Zděné ubikace s otvírací střechou

Jaký tvar boudy a střešní krytinu použít:

Do všech chovných prostorů musí být bezproblémový vstup a proto je nejlepší, když máme odklápěcí celou střechu. Jen, tak se nám bude výborně čistit a i kontrola našich miláčků bude bezproblémová. Hodně záleží na velikosti celé ubikace a tvaru střechy. Můžeme klidně u menších prostorů zvolit štítový typ, ale většinou je vhodnější spád k jedné straně, protože manipulace je jednoduchá a zabírá nejméně místa. Popřípadě při větší ploše může být střešní díl dělený.

Jako krytinu na střechu můžeme použít většinu materiálů běžně používaných k tomuto účelu ve stavebnictví, na chatkách, přístřešcích...... Jediné a hlavní kritérium je váha a proto volíme od lepenky, speciální polykárbonátové desky  až po různé plastové profily tvaru U,S, které jsou běžně prodávány ve specializovaných prodejnách. Vyhneme se igelitu, který má malou životnost a špatně odolává větru a lze použít pouze na velmi omezenou dobu.

Když nám do boudy bude zatékat někde voda, nevyhneme se rapidnímu nabobtnání dřeva a jeho roztažnost nám pak připraví horké chvilky, například při otvírání vrchního krytu. Proto nezapomeneme všude dodržet dostatečné vůle a zapomeneme na strojnickou přesnost. Své vykonají i zimní mrazy a pohyb půdy, kdy u větších prostorů dochází ke křížení celé boudy a opět k problémům s otvíráním. Z tohoto důvodu jsou ideální klasické betonové základy nebo alespoň podložení boudy po okrajích například trámky, betonové sloupky........Prodloužíme rapidně životnost celé stavby či boudy.

Spád střechy k jedné straně

Štítový profil střechy

Otvírání celé vrchní části je poměrně složité a namáhavé

Velikost boudy:

Velikost - to je další dilema a pokud možno stavíme boudu již pro velikostní potřeby  dospělých želv příslušného druhu  a místem zásadně nešetříme. Dle mého je nejmenší vhodná velikost vnitřku boudy pro želvu 20 cm 80 x 60 cm. Z jednoho a prostého důvodu, menší prostory se snadno přehřívají a želva musí mít  i tady možnost pohybu. Musíme též počítat s určitým množstvím sena, slámy jenž se výborně hodí jako stelivo do těchto zařízení.

Podlahu, dno ano či ne?

Zde narážíme na další oříšek. Pokud nám bouda bude sloužit celoročně, je vhodné i zde mít podlahu, hlavně z důvodů izolačních (tepelné ztráty). Zde půjde jednoznačně o určitý kompromis mezi potřebami želv a technickou nutností izolovat prostory proti chladu. U celoročního typu volíme podlahu izolovanou zrovna tak, jako stěny a potřebnou vlhkost pak zajistíme umělohmotnou nádobou naplněnou vlhkym substrátem na části vnitřních prostorů. U půlroční boudy volíme podlahu nejlépe dřevěnou na 50% a zbytek necháme obyčejnou hlínu, tedy zemský povrch. U letního typu necháme boudu bez dna pouze s hliněnym podkladem a v připadě nutnosti můžeme umístit i na část volně položené prkénko

Kam umístit boudu?

Umístění boudy záleží hlavně na její konstrukci, když máme dobře izolovanou boudu umístíme ji klidně na slunce a vchodem k jihu, tak aby slunce vylákalo želvy ven. Něco jiného je pak  bouda letní absolutně neizolovaná tu raději umístíme někde do stínu například pod strom, keř...pokud tu možnost nemáme, snažíme se najít místo s co nejmenším denním svitem. Jen, tak budeme mít záruku, že se nám v hodně teplých a slunečných dnech nebude uvnitř přehřívat a teploty se udrží ve snesitelné normě pro želvy. Když se nám vhodné místo nebude dařit najít a prostě stín ve výběhu díky poloze pro boudu nenajdeme, musíme zajistit v letních vedrech co největší větrání. Pak stojí za to uvažovat místo boudy o  přírodním úkrytu, kde tyto problémy nenastanou.

Vhod do boudy:

I zde zvolíme dostatečně velký vstup pro dospělou želvu daného druhu s rezervou určitě 5 - 10 cm na každou stranu. Umístění zvolíme u menších boudiček zcela vpravo nebo vlevo a to hlavně proto, aby si želva mohla zalézt do vzdálenějšího kouta, kde je v chladnějších dnech tepleji. Dobré je z vnitřní strany na vchod pověsit např. starý koberec, jenž ho zakrývá a želva volně prolézá ven a dovnitř a vždy se za ní jakýsi závěs opět zavře. Brání se tím vytvoření nadměrného průvanu uvnitř boudy. U boudy pro více želv volíme vstup uprostřed, aby měly přístup ke vchodu ze všech stran zevnitř, protože jinak se začnou tvořit fronty a jedna želva dokáže spolehlivě zablokovat celý východ.

Odvětrání:

Nesmíme zapomenout při stavbě na regulovatelné odvětrání, aby v parném létě nedošlo k totálnímu přehřátí uvnitř, hrozí úhyn želvy!! V případě celoroční boudy to není tak potřebné neboť celá bouda se chová jako obrovská termoska, která v létě drží chlad a naopak. U ostatních typů je to potřeba vyřešit důkladněji a hodně nám může pomoci umístění boudy do stínu, kam nejde přímé slunce, nebo jen část dne. Toto se dá i plně automatizovat, například jako skleníky, ale to už je práce pro opravdového kutila nebo profesionála. Větrat se prostě musí dle typu více či méně s možností uzavření větracích vstupů.

Základní rozdělení dle typu a hlavně účelu použití:

1) Bouda stálá celoroční: jednoznačně nejsložitější a nedražší stavba, která je určena, jak již z názvu napovídá, pro trvalý a celoroční provoz. Slouží k přípravě želv na zimování a odzimování a některých případech i k samotnému přezimování. Teplotní odolnost musí být vysoká (-30°C).

2) Bouda půlroční: je určena na pobyt hlavně nezimovaných želv, co přicházejí do venkovních výběhů z vnitřních terárií. Používá se zhruba od začátku května do konce září dle teplot. Teplotní odolnost střední (-5°C).

3) Bouda letní:  používá se pouze jako letní úkryt a požadavky na teplotní odolnost nejsou prakticky žádné a želvám slouží výhradně jako úkryt před nepohodou či sluncem.

4) Bouda balkónová:  používá se většinou pouze jako letní úkryt a požadavky na teplotní odolnost nejsou prakticky opět žádné a želvám slouží výhradně jako úkryt před nepohodou či sluncem. V případě použití na delší období je nutné na jarní a podzimní období použít jiný typ boudy pro případ mrazíků.

1) Celoroční

tak to bude technicky nejsložitější stavba a nemůžeme použít cokoliv. Ke stavbě přikročíme s rozmyslem na tepelnou odolnost a hlavně počítáme předem s temperovacím elektrickým zařízením na zimní provoz. Materiál pro samotnou boudu může být ledajaký, ale nejlépe se pracuje se dřevem a různými jinými dřevěnými materiály jako jsou překližky, lepené desky.......Jako venkovní skelet můžeme použít právě tyto lepené desky neboť lépe odolávají celoročnímu provozu a vydrží podstatně déle než obyčejné dřevo.

Izolaci volíme určitě polystyrénové desky s tloušťkou minimálně 5cm a do vnitřních prostor použijeme obyčejné dřevo ve formě palubek, aby nemohly hlavně nečistoty pronikat výrazně do mezistěn k izolaci. Pokud vnitřní prostory natíráme, tak pouze laky nebo nátěry netoxickými a určenými na přímý styk s potravinami, to platí pro všechno, co používáme a přijde do styku se želvami. K uzavření vchodu nám nestačí pouhá dvířka a musí být taktéž izolovaná.

Plně Izolovaná bouda

Elektrické vyhřívání ubikace:

Samostatnou kapitolou je zajištění protizámrzového opatření ve velkých mrazech během zimních měsíců či brzy na jaře či na podzim. Použít můžeme topné kabely, desky či jiná el. zařízení a podmínkou je dvojíté jištění a možnost regulace jak samotného tělesa topného, tak vnitřní teploty. Laicky řečeno nemůžeme použít infra zářič neboť by při zapnutí docházelo k místnímu velkému ohřevu a želvy by se mohly v blízkosti přehřívat respektive probouzet ze zimního spánku a v extrémním případě hrozí i zahoření podestýlky. Proto je důležitá regulace jak teploty zařízení, tak teploty prostoru. Toto je již práce pro el. odborníka a celé zařízení počítejte řádově pro boudu velikosti 120x60x50cm vyjde na 10 tisíc. Žádná levná záležitost a nejdražší je digitální dvoustupňové ovládání včetně jištění a signalizace pro případ poruchy.

K vyhřívání boud určitě nepoužíváme světelné zdroje neboť i želvy potřebují mít v úkrytu kromě odpočinku i světelný klid.

Automatické ovládání topení

Více o vytápění ubikací se dočtete v samostatném článku:

TEMPEROVÁNÍ ŽELVÍCH UBIKACÍ

2) Půlroční

tak zde je předpoklad, že suchozemská želva, zde bude trávit sice celou dobu od jara do podzimu, ale nečekají ji v tomto prostoru žádné významné mrazivé dny, to znamená max. přízemní ranní mrazíky a to krátkodobě do -5°C. Podle toho odpovídá i konstrukce boudy. Izolace nám stačí do 1 cm polystyrénu a stejnou úlohu sehraje i použití silnějších prken při stavbě. Nemusíme budovat žádné vnitřní vytápění a vše pohodlně zajistíme plně uzavíratelným vchodem bez izolace. Podlahová plocha nám stačí 50 - 50% hlína dřevo. Želvy pouze při hrozícím nebezpečí mrazů na noc nebo potřebnou dobu uzavíráme v boudě a máme jistotu, že nám nezmrzne, což je nejdůležitější. Po ránu nám stačí otevřít vchod a o ostatní se postarají vzrůstající denní teploty.

Dřevěné boudy s uzavíratelným vchodem

Speciální desky Kingspan, automatické větrání pomocí pístnice

3) Letní

tady můžeme použít cokoliv a nároky nejsou žádné. Používá se během 3 - 4 nejteplejších letních měsíců, kde nehrozí žádné mrazy a tomu odpovídá i stavba. Můžeme použít vlastně cokoliv staré dřevěné bedny s víkem, truhlu po dědovi z půdy......možností je spousta. Zajistíme pouze střešní krytinu, vyřízneme vchod a podlahu a máme hotovo. Odpadají dvířka, která sice mohou, ale nemusí být i jakákoliv izolace, pouze proti vrchní vodě. Větrání mohou zajistit netěsnosti, jak v samotném obalu, tak můžeme vyříznout stálé větrací otvory. Želva se pak pohybuje ve výběhu dle uvážení a tento úkryt je pouze lepší alternativou k přírodnímu úkrytu. Na vzhledu nezaléží a pokud bouda plní funkci pouze praktickou nikoliv dekorativní je to v podstatě jedno jak vypadá. Želvám tedy určitě.

Ideální a ryze přírodní úkryt můžeme, také například vytvořit tak, že na dvě cihly dáme velký placatý kámen a výšku nad zemí přizpůsobíme želvě.

Využití starých dřevěných truhel různých tvarů

Ryze přírodní úkryty

Vše detailně o chovu želv na balkónech najdete v samostatném článku:

BALKÓNOVÉ VÝBĚHY PRO ŽELVY

4) Bouda balkónová

tak to se týká hlavně obyvatel paneláků, starších domů a prostě všech co nemají zahradu a přesto se rozhodnout želvě poskytnout  venkovní výběh na balkóně. Hlavním předpokladem balkónového výběhu je přítomnost slunečního svitu během dne na alespoň 4h denně, čím pak více tím lépe. Želvy prostě potřebují sluneční záření jako sůl a nemůže ho 100% nahradit žádná UV lampa. Pokud máme to štěstí, že máme na balkóně celodenní sluníčko, tak se často lidé bojí umístit do takového místa želvu pro vysoké teploty. Z toho nemusíme mít, ale žádné obavy.

Želvy jsou od přírody přizpůsobené snášet po část roku vysoké teploty a kdy byl například na dovolené v Řecku nebo Turecku moc dobře si uvědomí, jak vysoké denní teploty tam panují, pokud tedy dodržíme pár zásad balkónového chovu nebude problém, samozřejmě záleží na druhu suchozemské želvy a jejich nárocích. V případě, že se rozhodnete použít výběh od brzkého jara do pozdního podzimu a hodláte zde i želvy probouzet či nechat zazimovat, musíte na přechodnou dobu použít typ boudy, který odolá i nízkým mrazíkům a dá se želva uvnitř uzavřít. Na léto díky daleko větším teplotám pak zvolíte úkryt letní tedy hodně vzdušný!!

Zásady balkónového chovu:

- dobře větrané prostory, kde bude umístěn výběh

- dostatečně velké stinné místo po celý den

- nepoužívat raději klasickou boudičku

- dostatečný přísun vody, a zajištěné vlhké místo se substrátem či hlínou

- místo pro potravu a její podávání v stinné části

To vše splňuje například tento výběh jedné zapálené chovatelky. Naprosto dostačující výběh, který splňuje jak nároky na různé povrchy, tak dostatek stínu

Další typy venkovních výběhu na balkóně s boudami

Jako úkryt na balkónovém výběhu se jednoznačně hodí velký placatý kámen na nožičkách. Splňuje veškeré nároky co jsou kladeny na tento typ úkrytu. Vzdušnost, pomalu narůstající teploty v prostorách pod ním a hlavně se neohřívá tak rychle jako dřevo.

Závěrem:

Tak jako vždy stačí při stavbě přemýšlet hlavou a mít vždy na zřeteli potřeby suchozemských želv podle druhů. Jiné nároky bude mít želva pocházející z Evropy a zcela jiné ze střední Afriky. Tomu přizpůsobíme i charakter stavby, či ubikace. Jako boudy se dají také použít klasické skleníky, podzemní úkryty a mnoho dalších nápadů lze dokonale využít k tomuto účelu. Toto, co jsem popsal, jsou nejčastěji budované úkryty a venkovní ubikace a pro základní orientaci plně postačující informace pro začátečníky.

Šikovní kutilové určitě přijdou na spoustu nápadů, jak to vše zdokonalit, ale pokud už budujete opravdu luxusní boudu se všemi technickými vymoženostmi, nikdy nezapomínejte klást důraz na vnější kvalitní materiály, protože roky utíkají jako voda a je nemilé když se technicky dokonalý kousek rozpadne z důvodu nevhodně použitého materiálu již po pár letech. Také velikost je důležitá a pokud můžeme, místem nešetříme, neboť nevíme, zda zrovna nás v budoucnu želvy neuchvátí a chov se nám nerozroste o pár kousků.

Související článek:  Chovné zařízení pro želvy

Copyright ©