Želvy a teploty

Termoregulace plazů - želv

Úvod:

Přemýšlím jak do toho neboť, teploty a vše okolo tohoto tématu nejsou vůbec jednoduchá záležitost, ale nejdůležitější je pochopit základní smysl tohoto tématu a hlavně to napsat srozumitelně. Ač nápis je zavádějící SUCHOZEMSKÁ ŽELVA jako studenokrevný plaz NEMÁ ŽÁDNOU TERMOREGULACI!! Ale reguluje svoji teplotu svým chováním. Toto je už učivo na základní škole a stále častěji se setkávám se zavádějícími informacemi na toto téma. Příklady jako, malé želvy mají špatnou termoregulaci do věku....a podobné nesmysly čtu každý den. Toto vše naznačuje o pisatelích, že neznají o želvách základní informace a začínajícím chovatelů zbytečně komplikují život. Jak si mají tedy vybrat tu správnou cestu? Budu se snažit Vám popsat tedy základní informace o teplotách a želvách.  Želva se pohybuje  po prostoru, kde jsou různé teploty, včetně vyhřívání na slunci, a tím si udržuje optimální teplotu! Velice jednoduché a k uspokojení těchto potřeb stačí jediné:  želvě to prostě jen umožnit.

První, co si musíme představit, abychom měli trochu jasno, je počasí v dané lokalitě, kde želvy žijí. Pro Evropu je synonymum Řecko. Většina z Vás také má želvu, která pochází z této oblasti nebo je tam mapován výskyt tohoto druhu. Týká se to hlavně běžných druhů jako T.hermanni, marginata a jak jinak graeca.

Druhá  neméně důležitá informace je, že malé želvy nemají v přírodě absolutně žádnou výjimku a jsou soběstačné už od vylíhnutí. Musejí zrovna tak jako dospělé želvy snášet veškeré nástrahy života včetně přírodních podmínek a teplot. To je velice důležitá informace a je potřeba si ji uvědomit. Jsou vybaveny jako ostatní instinkty, které je neomylně vedou v chování a chrání je před úhynem.

Třetí věcí je, že želva tam, kde jí to nevyhovuje, prostě neleze. Proto je tak důležité jí poskytnout i v teráriu a jiných ubikacích možnost různého teplotního prostředí a úkrytů. Na ní pak je, aby vše dle potřeby využívala ke své spokojenosti.

Počasí v Řecku pro představu, čemu musejí želvy odolávat:

Řecko, je typické svým středomořským klimatem. Teploty se v létě pohybují okolo 30°C, převládá jasno až skoro jasno. Výhodou je ta skutečnost, že i když se za čas objeví deštivé počasí s přeháňkami, tak vydrží maximálně jeden den.

Nejteplejší počasí je na ostrově Kréta nebo Kyklady. Zde se v létě přes den ručička teploměru dostane až na neuvěřitelných 40 °C. Tento druh počasí je ovlivněn africkým kontinentem.

Letní vysoké denní teploty a minimální počet dešťových srážek je typický pro toto období v Řecku. Každý den je obloha jasná a čistá bez jediného mráčku. Počet hodin, ve kterých svítí slunce, je neobyčejně vysoký. V červenci slunce svítí nepřetržitě celých 12 hodin / den, v červnu a srpnu se tato hodnota mírně snižuje na 11,25 hodin. Počet slunečných hodin v červnu i září je taktéž přijatelný, pohybuje se kolem 9 hodin / den.

A to už vůbec nemluvím o teplotách v Africe, Indii...kde želvy odolávají daleko vyšším teplotám a to bez problémů.

Pro zajimavost, současné teploty v lokalitě výskytu Geochelone elegans - Bahawalpur, Pakistan

Proto je důležité vědět, že tomuto počasí neunikne žádná želva a musí si poradit nalezením vhodného úkrytu s přijatelným teplotním rozhraním, které ji ochrání před vysokými teplotami nebo ji čeká upečení ve vlastním krunýři zaživa. I to se v přírodě stává a tyto želvy prostě mají smůlu. V tomto případě kdy vzduch má teplotu 50°C je teplota na slunci neuvěřitelně vysoká a přeci se všechny živočichové dokáží přizpůsobit a přežijí. Některé druhy želv nejteplejší období v roce přežívají letní estivací (letní spánek). Jednoduše proto, že nemají vhodné podmínky pro život a tímto se chrání.

Život ve venkovním výběhu:

Tam je to velice jednoduché, stačí jen želvám vybudovat různé úkryty, a když máme dostatek místa, je vhodné osázet výběh keříky, stromky..., které zajišťují želvám také potřebný stín k regulaci teploty. Okolo poledne bývají i v našich podmínkách na slunci teploty okolo 50 - 60°C a želvy slunce využívají dle potřeby hlavně v dopoledních hodinách, kdy se nahřívají na určitou teplotu, kterou pak během dne volně regulují dle potřeby. Proto, když jsou teploty v nepříznivém počasí okolo 15°C a je zataženo, aktivita želv je velmi malá a čekají na lepší podmínky hlavně teplotní. Nabízí se také otázka, proč želvy zimují a odpověď je jednoduchá.

Přežívají nevhodné klimatické podmínky pro svůj druh. Proto když bude teplá zima ,tak ani želvy v domovině prostě zimovat nebudou. V domovině želv, kde teploty jsou daleko větší, tak želvy v horkých dnech vylézají pouze brzy ráno a pak až pozdě odpoledne. Nejvyšší teploty přečkávají zalezlé v úkrytu, kam na ně slunce nemůže. Některé druhy během období největších letních veder přežívají letním spánkem (letní estivace). Tak jako v zimě jsou k tomu donuceny počasím a podmínky nejsou pro ně vhodné.

28. 5. 2010  11.45 h slunečno teplota ve stínu 20°C a snášející T.graeca, teplota na slunci "pouhých" 42,5 °C! Želva v pohodě hrabe jamku pro ni v nejvhodnějším místě u zdi a během hodiny snáší 4 vajíčka.

Terárium a želví stoly:

Teploty v tomto prostředí musíme přizpůsobit dvěma faktorům. Musíme si také uvědomit, že čím menší prostory máme, tím hůře se nám bude regulovat teplotní prostředí uvnitř. Můžeme si pomoci hlavně u terárií pootevřenými dvířky, když nám nestačí větrací otvory odvádět teplo a přehřívají se nám chovné prostory. Je tedy nutné želvám vytvořit prostředí různých teplotních míst, aby jim bylo umožněno regulovat spolehlivě svoji teplotu. Dostáváme se k jádru věci a to teplotě pod zdrojem (žárovkou, UV lampou...) kde je potřeba podle mě jednoznačně vyšší teplota v rozmezí 35 - 40°C pro letní teploty a simulaci tohoto období.

Tak jako na sluníčku. Jinde doporučované tepoty okolo 30 - 35°C pro letní simulaci jsou silně podhodnocené a mají za důsledek jen dlouhodobé vysedávání želv pod zdrojem a to hlavně z důvodu pomalého a nedostatečného nahřívání, ano jsou správné pouze v případě, že simulujeme jarní, podzimní nebo útlumovou část roku. Každá suchozemská želva včetně mláďat bez ohledu na věk má mechanismy sebekontroly a sama si nadávkuje čas potřebný k dosažení optimální teploty tak jako v přírodě. Tvrzení v článku, jenž mně poslal jeden tazatel, že teploty pod zdrojem u mláďat způsobují měknutí karapaxu "syndrom přehřátých želv" považuji za naprostý blábol nehledě na hodnotu °C  tepla. Je to absolutně matoucí informace, která se mě ve vlastním chovu nepotvrdila.

Fajn chce se mně říci, je to každého věc, ale syndrom přehřátý želv je naprostý výmysl. Jde o nepodložené tvrzení něco, jako kdybych já napsal o syndromu nedohřátých želv. Vypadá to sice vědecky, ale jestli jste někdy byli v ZOO Praha nahoře kde chovají G.pardalis, tak mláďata tohoto druhu tam mají Osram UV 300W a mohou se přiblížit dobrovolně až na 15 - 20 cm k ní a žádná nemá onen syndrom! Vymlouvat Vám to nebudu, ale želva, která si může teplotní rozhraní vybrat je spokojená želva a tak jako Vy se neupečete na sluníčku dobrovolně ani želva se, tak nezachová.

Připomínám, že jsem choval až 13 druhů suchozemských želv a tento syndrom jsem nikdy nepozoroval ani nezažil a to mají maximální teploty pod zdroji většinou všechny želvy při simulaci letního období. Samozřejmě když želvy někdo opéká celoročně jako buřtíky na maximum bez změny, bez možnosti výběru dostane se do problémů s nemocnou želvou nikoliv oním syndromem a pak je její chování nepředvídatelné a hrozí i tyto a další komplikace. Mláďata se sice vzhledem ke své velikosti rychleji prohřejí a následuje ústup do stínu nebo jiného prostředí, což je naprosto přirozené chování. Něco jiného je, ale trvale přehřáté terárium bez možnosti poskytnout želvě zchlazení, tam dochází k trvalému přehřívání a tím i hrozí úhyn nebo poškození zdraví!

G.radiata a celodenně spuštěná lampa, využívaná dle potřeby - 17 cm +- 65°C

Mláďata se líhnou v přírodě ve vhodnějším období, kdy většinou teploty kompletně nedosahují maxim a mají start do života samozřejmě malinko usnadněný. To se, ale netýká teplot na sluníčku, kde je prostě vedro i tak. Na druhé straně, pokud preferují stín tak ho mají a není co řešit. Tím padá hypotéza o teplotě pod zdrojem a znovu opakuji, když želvě nesedí, tak tam jednoduše neleze a zdržuje se ve vzdálenosti, která jí vyhovuje nebo v prostorách pro ni přijatelných.

Pod touto 70W UV lampou mám teplotu měřeno na substrátu až 50°C a želvy 1 h po spuštění bojují o nejvhodnější pozici pro rychlé nahřátí a pod lampou některé pospávají. Snímek pořízen ráno v 9 h.

Ten samý výběh v 13 h po krmení, kde je patrno, že želvy vytvořily kruh okolo nejteplejšího bodu a využívají nižší tepelné rozhraní než ráno. K večeru už zde nebudou a najdeme je v chladnější části prostor

Ten samý výběh 15.15 h řady slunících se želv řídnou

Na tomto případě je jasně vidět, jak si samy korigují teplotní rozhraní potřebné pro daný okamžik. Zatímco ráno bylo slunění nejintenzivnější, protože potřebují rychle dosáhnout potřebné teploty, tak v poledne již přecházejí do fáze udržovací, kdy už jen udržují vhodnou teplotu. O žádné z těchto želv nemůžeme říci, že by byla přehřívaná, neboť si tak jako každý plaz, volí sama tu nejideálnější teplotu v daném prostoru! Noční poklesy teplot jsou vhodné a v žádném případě želvám nesvítíme ani netopíme!! Pokles pro evropské druhy je vhodný co největší a ostatním dle chovného plánu pro daný druh.

Simulace ročního období u želv:

Hlavně nesmíme zapomínat, že při ryze terarijním chovu nemůžeme doporučené teploty (letní) udržovat po celý rok. Zhruba, každé 3 měsíce želvě pokud možno měníme teplotní rytmus a snažíme se přizpůsobit alespoň vzdáleně teplotně ročnímu období, které chceme simulovat včetně změny délky svícení. Pokud toto nebudeme dodržovat, budou suchozemské želvy dlouhodobě přehřívány nebo naopak nedohřívány, tak se želva může dostat do zdravotních problémů, popřípadě uhynout!!

Při simulaci jiného než letního období ponížíme postupně teploty až o 5 - 7°C a to i pod zdrojem světla. Snížené teploty například:

- pod zdrojem světla 28 - 33°C

- v chladné části 22 - 24°C

- délka osvětlení, denní ponechat a pod zdrojem snížit na 7 - 9 h

Když se Vám nepodaří snížit v chladné části, bytové jednotky.....snižte alespoň teplotu pod zdrojem tepla!

Nezapomeňte, že k tomuto tématu je nutno přistupovat s citem s ohledem na chování želvy a nikdo Vám nedá zaručený návod, protože každá suchozemská želva má zcela odlišné nároky jako jedinec a druh.

Důležité !!!:

Protože malé želvy se prodávají většinou celoročně neopomeneme se chovatele či prodavače zeptat na informaci jaké období želvě máme po zakoupení simulovat. Vyhneme se tím komplikacím s nevhodně nastaveným prostředím a to hlavně teplotním! Problémy s adaptací na Vaše nové prostředí je pak daleko snažší a želva není totálně rozhozená náhlou změnou.

Modelový příklad jak by to mohlo být nastaveno během roku (nutno brát vždy ohled na momentální stav suchozemské želvy)!!!

Pro evropské druhy (nezimující):
Prosinec - konec února = letní simulace (teplota pod lampou už 40°C, ve stud. části 25°C)
Od března = klesání teplot na jarní stagnaci
1/2 Března - 1/2 dubna = jarní stagnace (teplota pod lampou 30°C a ve stu. části 22°C)
1/2 dubna - květen = ještě klesání teplot
květen - říjen = jsou venku
říjen - konec listopadu = podzim
prosinec = postupný nárust teplot na létní simulaci

Pro africké želvy :
Listopad - 1/2 dubna = léto
1/2 dubna - konec května = teploty srážíme a připravujeme na přenos ven
začátek června - 1/2 června = ještě ty teploty srážíme a dáme je už ven
1/2 června - 1/2 září = odpočívají venku
1/2 září - konec října = vzestup teplot na léto
listopad = léto

Regulace tělesné teploty v přírodě nebo venkovním výběhu:

Ten stejný princip funguje i v přírodě viz. následující fotografie. Želvy si optimálně udržují teplotu těla podle počasí dle teplotních a světelných podmínek. Ráno začínají intenzivním sluněním pak následuje jídlo a okolo poledne začínají vyhledávat stín. Aktivita se jim vrací až v podvečer kdy teploty začínají opět klesat.

Dokonalá regulace teploty dospělých želv v přírodě. V 13.30 jsou všechny želvy na rozhraní světla a stínu a regulují svoji optimální tělesnou teplotu!

V pozdních odpoledních hodinách již opět vystavují karapax sluníčku a chytají poslední paprsky před západem slunce.

V bodech základní pravidla terarijního chovu:

1) Teplota pod zdrojem nesmí být příliš nízká a poznáme to podle dlouhodobého setrvávání želvy v nejteplejším prostoru pod zdrojem tepla. Jako minimum považuji 40 - 45°C měřeno na substrátu bez ohledu na velikost želvy pro běžně chované druhy pro letní simulaci.

2) Při simulaci jarního či podzimního útlumového období zvolíme teploty nižší o to řádově kompletně až o 5 - 10°C (30 - 35°C) a to i pod zdrojem světla! Měníme pokud možno každé 3 měsíce (dle chování želv).

3) Rozdílné tepelné rozhraní v chovných prostorách tak, aby želva měla možnost se zchladit a tím regulovat optimální teplotu a to vždy pro jakékoliv simulované roční období.

4) Nutný noční pokles teplot bez jakéhokoliv svícení či topení a to opět vždy pro všechny období.

5) Nepoužívat spodní topení v chovných prostorách pokud možno nikdy.

Důležité pro začátečníky, chovatelé želv!

Vždy záleží na velikosti chovných prostor. Ve velkých teráriích, želvích stolech...se nám daleko lépe nastavují různá teplotní prostředí naopak v menších chovných prostorách se simulují hůře různá teplotní prostředí a tam musí dojít k určitému kompromisu. V těchto prostorách se držíme spíše středních teplot, aby se celý prostor zbytečně nepřehříval!

Druhý problém může být u některých chovatelů, co chovu želv v podstatě moc nerozumí, protože prostě začínají a mají dilema s nastavením teplotních změn během celého chovného roku. Vždy se musí postupovat podle chovaní konkrétních želv ve vašem specifickém prostředí! Co to znamená? Pro laika jediné. Pokud jsou Vaše želvy spokojené, jedí, aktivují a vyloženě je vidět, že jim nic nechybí, tak nic neměňte, změna by měla přijít až se změnou jejich chování! V případě přehmatu můžete napáchat více škod než užitku!

Závěrem:

Tak jako u všeho nám stačí použít úsudek a hlavně se podívat jak želvy žijí v domovských lokalitách. Kdo nevěří, může použít obyčejný teploměr a změřit teploty na sluníčku, kde v letních měsících je i u nás teplota ve stínu okolo 30°C a na slunci rapidně větší. Letos na dovolenou si sebou beru teploměr a veškeré teploty na slunci pro Vás zaznamenám a to nejedu do Afriky, ale pouze do Chorvatska:-)) Nutno také podotknout, že i želvám ve vnitřních prostorách musíme simulovat dle podmínek různé roční teploty a nelze je držet stále ve stejných podmínkách. Něco za nás vyřeší venkovní roční období, kdy i v bytě při stejně nastaveném svícení teplota kolísá dle ročního období a počasí, částečně se tím i mění teplotní rozsah uvnitř terária. Také druh chované želvy je důležitý a africké želvy potřebují jiný přístup a teplotní podmínky než ty evropské.

Zmíním se krátce ještě o údajném měknutí želv. Průjmy a další symptomy, které vedou až k měknutí krunýře, jsou většinou způsobeny nevhodnými chovnými podmínkami komplexně, včetně stravy. Dále vrozené vady a selhávání některého důležitého orgánu vede také k měknutí karapaxu želvy. Předávkování uměle dodávaným vitamínem D (AD3) je další věc, kdy vždy dojde k tomuto efektu a želvě není již pomoci. Opakem je dlouhodobý nedostatek vitamínu D ve formě přírodního slunečního záření nebo UV lampou. To vše jsou postupy, které spolehlivě vedou k celkovému špatnému zdravotnímu stavu želvy a následné vnější projevy jsou  jejich důsledek více či méně fatální.

Jediné, co se na tom všem určitě nepodepisuje je slunce nebo zdroj tepla ho nahrazující a vhodně zvolená teplota v prostoru pod ním!

Toto vše je podmíněno vhodnými chovnými podmínkami, tak jako vždy.

Další užitečné informace se můžete dozvědět na stránce:

Odpovědi na nejčastější dotazy

Měření teplot u želv

Měření teplot v Chorvatsku

Copyright ©