Želva kanibal

‌Zákeřné suchozemské želvy

Suchozemská želva kanibal! Býložravá želva a kanibal? To si z nás dělá někdo blázny! Opak je pravdou, s něčím takovým jsem se však setkal poprvé ve svém životě. Řeč je o želvách druhu Geochelone pardalis babcocki a opravdu netradiční příhodě. V chovatelském světě želv jen tak něco podobného nezažijete a hned tak ani neuvidíte. Tady si teprve každý z Vás opravdu silou okamžiku uvědomí, jaká rizika nese chov  rozdílně velkých želv na malém prostoru. Ale postupně, je pondělí 13. 1. 2014 hodinová ručička atakuje zhruba patnáctou hodinu a já zvedám již tento den poněkolikáté telefon, aniž bych tušil jaký horor se odehrává u chovatelů želv na druhé straně! V duchu si říkám, copak asi budeme řešit tentokát. Želva nečůrá, neběhá.....klasické dotazy?

Následující minuty hovoru mě vyvedou z omylu. Mladý muž na druhé straně telefonu mně popisuje situaci asi takto: Máme dvě suchozemské želvy Geochelone pardalis - želva pardálí ve velikosti 20 cm a 7 cm. Ta větší má celou hlavu té malé v zobáku a nechce pustit!!! Veškeré pokusy s páčením zobáku čímkoliv ztroskotávají a proto Vám volám, nevíme co máme dělat. To ještě netuším, že opodál asi šílí jeho něžná polovička. Tak s tímto jsem se v praxi ještě nesetkal, želva a kanibal? Trochu přehnané označení, ale takto ji pojmenovala majitelka oné želvy.

Zpátky do příběhu, osobně jsem se v chovatelské praxi u suchozemských želv s ničím podobným nesetkal, ale jediné smysluplné řešení mě napadé hned. Napustit vanu a obě želvy šoupnout do vody, tak aby měla ta velká hlavu pod vodou. Když se takto "topená želva" rozhodne nadechnout, tak vždy vystrčí hlavu dopředu a hledá hladinu k nádechu. V ten okamžik by ji měla také pustit.

Tato metoda se používá u želv, které je potřeba léčit a ony se nechtějí podřídit. Želva neutone, ale vždy vystrčí hlavu, aby se nadechla. Že dokáží takto vzdorovat klidně více jak hodinu, je mě známo, ale je jak u kterého jedince. Více poradit po telefonu nedokážu a s díky se loučíme, držím palce a dávám té menší v duchu šanci 50 - 50%. Pozdě večer se dovídám, jak to vše vlastně dopadlo a byl to doslova horor a nechám promluvit přímé účastníky:

Jak to vše popisují sami majitélé želv

Dobrý den, předem bych Vám rada poděkovala za dnešní ochotu nám poradit a pomoci při dnešní katastrofě s pardálkami. Abych byla upřímná, jsme stále v obrovském šoku. První pardálku jsem si koupila cca před 3lety - samozřejmě až po koupi jsem zjistila, že je to želva z dovozu, ale díky bohu neumřela mi a daří se ji opravdu vyjímečně. Roste nám před očima, aktuálně má 799 g.

I přesto, že jsem ji pořídila s drobnou rachtitidou, zdá se, že se ji krunýř aspoň trochu srovnal a když se podívám na fotky jiných pardálek, není to žádná katastrofa. Druhou jsem po dlouhém uvažování pořídila loni, želva je od chovatele, ale bohužel neroste tak rychle jako první. Po pořízení vážila nějakých 12 g, teď je na 68g. Jde vidět drobný přírůstek na krunýři, ale není samozřejmě tak razantní, jako u té velké.

Želvy chovám v teráriu, mají terarijní substrát, který pravidelně prolévám, samozřejmě veškerá osvětlení. Mají neustále přístup k vodě, který hodně využívají a i přesto je 1x za týden/10 dní koupu - pro klid v duši. Krmím je každý den/vím, že to není úplně to nejlepší/ - v zimě jen čínské zelí, v létě pampelišky, jitrocel, apod. - všechno sypu tunama vápníku. Jsou jen v teráriu, nechodí volně po bytě. Léto tráví na balkóně ve výběhu. Obě jsou fit, baští, jsou aktivní, mají pevné krunýře, v trusu jsem nenašla žádné breberky.

HOROR VE VANĚ:

Aktuálně jsem doma na rizikovém těhotenství, takže mám více času se želvám věnovat. Už jsem si několikrát s přítelem všimla, že velká želva šikanuje menší, ale nebylo to nic hrozného - občas přes ni přelezla, lehla ji na salát, ale nikdy nic vážného. Záměrně želvám dávám do terária potravu na víc míst, aby mohla baštit každá zvlášť a nedošlo ke sporu. Dnes jsem si všimla, že velká želva při žrádle opět nalehla na listy zelí a chudák malá neměla šanci se najíst a tak jsem velkou vytáhla ven a nechala ji mimo prostor terária, dokud se malá nenabaští. Pak jsem želvu vrátila. Nic se nedělo, velká se šla najíst a malá se v klídku opalovala. Najednou jsem viděla, že velká želva má v tlamě hlavu malé želvy. Hned přiběhl přítel a jediné, co nás napadlo bylo hodit želvu do vany a zkusit ji dát pod vodu. Nic nepomáhalo.

Pak Vám přítel volal, protože už jsem začínala šílet a panikařit. Po hovoru s Vámi se teda napustila vana a želva/y se tam dala - nic se nedělo 15 min, 30 min ... přítel zkoušel želvě vypáčit tlamu čím se dalo, ale stisk byl opravdu tak pevný, že to nešlo za nic na světě. Nakonec se v zoufalství napustila znovu vana vlažnou vodou a želvy se tam daly zpět, po dalších cca 40 minutách šílenství velká želva malou sama pustila. Malá želva přežila - je v naprostém šoku, ale netekla ji krev a žádné jevné pohmoždění jsem nenašla. Vrátila jsem ji zpět do terária, kde si zalezla do domečku a chrápe. Velká je teď mimo terárium a spí. K sobě už je NIKDY nedám. Snad to přežijí.

Ještě jednou Vám děkuji za dnešní pomoc.
Hezký večer

Závěrem

Uf, to se mně ulevilo, vše dobře dopadlo a jak osobně zpětně hodnotím tuto situaci z chovatelského hlediska? Pohlaví větší želvy neznám, ale tipuji, že to bude samec a ti si dokáží více hájit své zájmy. V tomto případě asi stravu. Z neznámého důvodu došlo k přímému útoku na hlavu a jejímu díky velikosti snadnému uchopení do zobáku. Následnou manipulací a snahou chovatelů je odtrhnout došlo pravděpodobně ke stresové situaci u větší želvy a to má za následek jediné. Želva se "zabejčí" a odmítne spolupracovat, takže tím pádem se snaží zatáhnout hlavu do krunýře i s hlavou v zobáku. Pomyšlení na to pustit ji, pravděpodobně vůbec nemá, protože řeší z její strany důležitější věc, a to je vlastní ochrana, cítí se ohrožena na životě.

Toto jsou rizika chovu různě velkých želv ve společných prostorách. Napadení z jakéhokoliv důvodu ze strany té větší hrozí vždy a díky velikosti i s tím možné komplikace, zranění, úhyn. Pokud je větší želva samec je riziko hodně velké a nedoporučuji k němu kupovat výrazně menšího jedince. A to se týká všech suchozemských želv napříč druhy.

Všem chovatelům přeji co nejméně podobných hororů ve Vašem chovu.

Copyright ©