Kontaktujte mě:

Miloš Junek, 603 268 990

Rychlý kontakt

Miloš Junek
Chovatel želv
+420 603 268 990

euzelva@seznam.cz

Facebook Twitter

Zasílání novinek

euzelva.cz>Zásady chovu želv>Kondice želvy a období

Kondice želvy a období

Želva a její kondice

A to vše v návaznosti na období v jakém se želva nachází

Kondice.jpg

Úvod:

Jak poznáme, v jaké kondici je naše želva? To není tak jednoduché a pokusím se Vám tady popsat alespoň některé náznaky, které ukazují na celkovou kondici želvy. Jedna věc je aktivita želvy a ta druhá její tělesný stav, v tom mohou být obrovské rozdíly. O tom všem rozhodují především chovné podmínky a samozřejmě strava. Je tedy potřeba rozlišit od sebe aktivitu a její tělesný stav!! U želv, které tráví hodně času odpočinkem nebo hibernací, je to pro laika těžko definovatelné. V žádném případě určitě neplatí, že pokud želva leze a jí, tak je v dobré kondici. Jak to tedy poznám? Aby toto vše pěkně zapadlo do logické mozaiky, musíme vědět, v jakém období se naše želva v ten daný okamžik nachází a podle toho se také odvíjí její kondice. První věc je její aktivita, která se u všech suchozemských želv střídá v návaznosti na období a to bez ohledu na to, zda ten či onen druh zimuje nebo ne. Život suchozemské želvy můžeme klidně rozdělit na základní dvě fáze po 6 měsících. První tato fáze se vyznačuje NÁBĚH - RŮST - ÚTLUM - POKLES a druhá POKLES - STAGNACE - NÁBĚH  aktivity. Tyto dvě období se plynule prolínají a navazují na sebe. Prvnímu období budeme říkat - období AKČNÍ a druhému NEAKČNÍ.

 

Co ovlivňuje kondici želvy?

- strava, včetně složení

- chovné podmínky, teplota včetně UV, vlhkost, velikost výběhu, substrát

- roční období ve venkovním chovu nebo simulované v terarijních podmínkách

- hmotnost želvy

 

ROČNÍ KOLOBĚH ŽIVOTA SUCHOZEMSKÉ ŽELVY

U evropských druhů Testudo marginata, graeca, hermanni můžeme celé roční období rozdělit dle kalendáře zhruba takto s přihlédnutím k počasí, které na to má zásadní vliv a jde o venkovní přírodní chov:

13.3. - 1.5.  NÁBĚH

1.5. - 30.6.  RŮST

30.6. - 1.9.  ÚTLUM

1.9. - 1.12   POKLES

1.12 - 13.3. STAGNACE

 

AKČNÍ:

Náběh - V tomto období po pozvolném "náběhu" je želva postupně stále více akční a poznáme to hlavně v její chuti k jídlu, kdy narůstá její apetit každým dnem s návazností na teploty. Teploty průměrově postupně lezou nahoru, délka dne se prodlužuje a želvy moc dobře vycítí, že začíná jaro a je jedno, zda jsou jedinci venku nebo jim to simulujeme doma v teráriu. Želva postupně vylézá z nočního úkrytu každý den a stále více někde běhá, hrabe, leze a šmejdí a v závislosti na podmínkách se dostává do růstového období. Dospělé želvy se začínají již takto brzy pářit.

Růst - brzy pak zpozorujeme i růst na celém krunýři (karapaxu i plastronu), kde  začnou být patrné přírůstky samozřejmě jen u želv, které ještě nejsou dospělé a přirůstají. Ruku v ruce jdou i váhové přírůstky. Dospělé samice během tohoto období snášejí vajíčka. U evropských želv rodu Testudo marginata, hermanni, graeca toto období nastává v jarních měsících většinou od května. U ostatních například z Madagaskaru či Afriky je toto období většinou simulováno v terarijních podmínkách, ale základní pojem zůstává a pro želvy jde o jarní období a je jedno, zda je jim to simulováno nebo vše zařídí příroda.

Útlum - S nástupem léta, letních teplot a nejdelších dnů začíná období stagnace kdy pozorujeme u želv menší apetit, želva přestane přirůstat, více pospává a v dobách největších veder zalézá do stínu a venku ji vidíme hlavně v ranních a večerních hodinách. Váha se ustálí na maximu a skončí přirůstání krunýře a nové světlé přírůstky se začínají probarvovat.

Pokles - Konec léta a začátek podzimu je ve znamení klesající aktivity, jídlo si dá želva jen občas a určitě ne každý den. Z úkrytu také vylézá jen na chvilku a pomalu končí půlroční období - AKČNÍ.

 

NEAKČNÍ:

Toto období plynule navazuje na předešlé AKČNÍ a týká se i nezimujících druhů ,jako například Geochelone pardalis........... Sice želvy nespí ,tak jako evropské druhy, ale mají období hlubokého útlumu v růstu, jídle, aktivitě.....Toto druhé 6 měsíční období opět můžeme rozdělit na POKLES - STAGNACE - NÁBĚH.

Pokles - aktivity tedy plynule pokračuje u zimujících želv až do období úplného spánku postupným snížením aktivity v závislosti na podmínkách. U nezimujících se toto období vyznačuje postupným snižováním apetitu želv a větším pospáváním někde v studenější části chovných prostor. Na jídlo většinou chodí jednou za 1 - 3 dny a na želvě je patrná únava. Interval jídla a vyhřívání se snižuje.

Stagnace - želvy během tohoto období spí a to se netýká jen zimovaných, kde je to zřejmé. Také nezimované nebo nezimující želvy mají absolutně snížené požadavky a potřeby. Želvy vylézá za účelem jídla opravdu zřídka a pauza mezi jídlem může být i řádově v desítkách dnů. S vyhříváním je to obdobné, pod lampou ji vidíme jednou za týden a veškerá činnost je utlumena na udržovací a odpočinkové tempo. Například Geochelone pardalis dokáže takto odpočívat i při denních teplotách okolo 25°C!! Pyxis arachnoides přecházejí na spánkové období bez ohledu na teploty!!

Pro začátečníky je vše toto matoucí, protože je nabourána jejich představa o nezimujících druzích želv, kdy předpokládají, že jim jejich mazlíček bude lítat po teráriu po celý rok. Bohužel často je to považováno z neznalosti za nemoc a želvám je nabouráván rytmus a to nejen neustálým buzením a strkáním někam, ale i nepotřebnou léčbou, kdy jsou napáchány značné škody na jejich zdraví a kondici a v extrému to může skončit i úhynem želvy. Návštěva veterináře v tomto období je riskantní, protože on vidí želvu apatickou, línou....a jeho diagnóza je samozřejmě nemoc a podle toho postupuje. Proto vždy musíte v zájmu zvířete upozornit veterináře na období v jakém se jedinec nachází!!!

Náběh - želvy se opět začínají postupně dostávat do aktivity. Přibývá dne, rostou průměrné teploty a zimující jedinci se pomalu probouzejí. Nezimující začínají čím dál tím více navštěvovat místo na jídlo a častěji se sluní. Je to vše velmi pozvolný proces a jejich aktivita se zvedá, až nám začne vše opět od začátku a jsme opět na startu.

 

Mláďata:

U mláďat je situace malinko odlišná. Jedinci evropských želv se líhnou většinou na přelomu 7.-8. měsíce roku a pokud je nezimujeme, většinou první výrazný útlum je na začátku jara ve věku 8 - 10 měsíců. A to hlavně u jedinců držených po celou dobu v neměnných podmínkách, většinou simulujících léto. Želvy se uchylují do úkrytu nebo rohu bez ohledu na teploty a začínají stagnovat v jídle a pohybu. Když to postihne naši želvu, dopřejeme jí v tomto období odpočinek snížením teplot a svícení. Želva to určitě uvítá a nezapomeneme na udržování mírné vlhkosti v místě odpočinku.

Když se u želv, co "zimují", rozhodneme nezimovat , tak jí velice prospěje umístění do venkovního výběhu na co nejdelší dobu, pokud máme tu možnost. Želva bude mít obrácený režim. Tedy v zimě v teráriu bude díky optimálním podmínkám růst a bude akční, kdežto venku díky průměrným teplotám bude stagnovat, odpočívat a  růst se zastaví. Je to přiměřený kompromis pro Ty, co se bojí zimovat nebo z nějakého jiného důvodu nechtějí. Útlumové období potřebuje každá suchozemská želva.

 

Tělesný stav:

Tak jsme postupně probrali aktivitu suchozemských želv během celého roku a navážeme na její tělesný stav. Jedním z hlavních předpokladů je známá poučka, že želva při vzetí do ruky musí působit váhově jako kámen nikoliv lehce jako míč. Je to přirovnání sice podivné, ale jako ukazatel kondice docela spolehlivá věc a každému zkušenému želvaři  dokáže mnohdy říci první vzetí do ruky spoustu věcí a nemusí ji ani podrobněji znát. Další známka dobrého tělesného stavu je vidět v okolí hlavy, všech nohou. v místech kontaktu s krunýřem želvy. Ukládají se tam tukové zásoby a jsou patrné na první pohled. Při nemoci či jiném problému jsou to první místa. kde tyto "polštářky tuku" zmizí. Organismus želvy je při strádání jako první využije.  Neklamným znakem dobré kondice je olupování kůže na měkkých tkáních a jde o zcela přirozenou věc vždyť želva je plaz! Samozřejmě určitým ukazatelem stavu je i krunýř (karapax), kde se ale projeví jen dlouhodobé problémy a momentální kondice u zdravé želvy takto posoudit nejde. Pokud, ale dojde k výraznému změknutí krunýře u dospělého jedince, je už pozdě a konec je bohužel v 99% neodvratný. Pokud želva trpí rachitidou nebo pyramidováním krunýře, nemusí to znamenat, že je ve špatné kondici. K těmto deformacím dochází při nesprávném chovu a podmínkách z různých příčin. Například nevhodná strava, podmínky chovu, nedostatek vitamínů....

Na následujících fotografiích si ukážeme viditelné znaky dobré kondice želvy na karapaxu, plastronu a těle.

I takto postižená želva špatnými podmínkami v chovu může být v dobré kondici

Rachitis-001.jpg

 Světlá zřetelná označená podélná čára je nový přírůstek karapaxu

P%C5%99%C3%ADr%C5%AFstky-001.jpg

 Nový přírůstek je světlé barvy a starší již mají barvu dle zbarvení karapaxu

P%C5%99%C3%ADr%C5%AFstky-002.jpg

Ještě nevybarvený nový přírůstek, který již tmavne

P%C5%99%C3%ADr%C5%AFstek.jpg

 Přírůstky na spodním plastronu také působí jako světlá čára

P%C5%99%C3%ADr%C5%AFstky-003.jpg

 Tukové zásoby při dobré 

Kondice-%C5%BEelvy-038.jpgkondici za hlavou

Kondice-%C5%BEelvy-018.jpg

 Zásoby tuku u zadních nohou

Kondice-%C5%BEelvy-013.jpg

Kondice-%C5%BEelvy-009.jpg

Kondice-%C5%BEelvy-020.jpg

Kondice-%C5%BEelvy-036.jpg

Kondice-%C5%BEelvy-027.jpg

Další známkou dobrého stavu je olupující se kůže zde na noze 

K%C5%AF%C5%BEe.jpg

Vážení: 

Neméně důležitou součástí v chovu je sledování hmotnosti a pravidelné vážení želv. Stačí v intervalu jednoho měsíce a zde přesně uvidíte ukazatel kondice. Váha samozřejmě kolísá během roku, ale měla by se držet v určitém rozmezí a u želvy 1kg může být roční rozkmit váhy klidně 100g a nic se neděje. U mláďat v růstovém období by neměla hmotnost výrazně klesat a je u nich trend spíše stoupající. U dospělých nemocných želv váha dlouhodobě stále mírně klesá a podle mě hranice poklesu, kdy je potřeba zakročit nebo se obávat je nad 10%. U rostoucích menších želv  je potřeba to posoudit individuálně.

Závěrem:

Pokud tedy posuzujete kondici svého miláčka, musíte brát v potaz více faktorů a to druh suchozemské želvy a hlavně období, v kterém se želva právě nachází,  to je nejdůležitější faktor. Problém je například u nově zakoupené želvy například G.pardalis, kde nový majitelé většinou nevědí, v jakém období se želva nachází a nastávají problémy s adaptací, kdy nový majitelé předpokládají, že želva bude akční jíst......Někdy je to naopak a nemusí to zrovna znamenat zdravotní problémy nebo nevhodné podmínky chovu. Samozřejmě tomu nepřidá změna prostředí a jiný přístup nového chovatele. Jde hlavně o želvy z importu, kde se nedá ani většinou zjistit, co vlastně mají želvy za sebou a co jim máme tedy simulovat.

Problémy s kondicí jsou hlavně s želvami dlouhodobě drženými v ideálních terarijních podmínkách bez možnosti odpočinku. Proto by se jim během roku měly postupně měnit teploty, délka osvětlení a alespoň takto trochu simulovat přírodní podmínky. Želvám to určitě prospěje a jejich kondice bude lepší. A hlavně to potřebují. U veterináře se snažte naznačit, v jakém období se želva nachází. Veterinář by to měl zohlednit v diagnoze. Apatická a pospávající želva vždy neznamená problém. Při vhodné stravě želva obvykle netrpí na obezitu, ale při nevhodné a nezdravé stravě se i ji týká tento civilizační problém, proto buďte hodně opatrní při podstrkávání nevhodného krmení. Jde o proces dlouhodobí a plíživý. Náprava je pak velice složitá a následky leckdy patrné na první pohled.

Copyright ©

 

Želvy - prodej zvířat - terária - vybavení - rozvoz

 

   SvětŽelv.cz 

© copyright euzelva.cz Poslední aktualizace 28.04.2017 Mapa webu Vytvořil Acceler Nahoru