Kontaktujte mě:

Miloš Junek, 603 268 990

Rychlý kontakt

Miloš Junek
Chovatel želv
+420 603 268 990

euzelva@seznam.cz

Facebook Twitter

Zasílání novinek

euzelva.cz>Druhy želv>Testudo marginata - chov

Testudo marginata - chov

Testudo marginata

Evropský král - Želva vroubená  

Dosp%C4%9Bl%C3%A9-%C5%BEelvy-004.jpg


Úvod:

Tak tady máme největšího představitele želv, pocházejících ze středomoří, Testudo marginata - želva vroubená. Patří, tak jako T.h a T.g do čeledi Testudovití a řádu želvy. Podobně je to se zařazením Cites, kde opět patří do skupiny "A" a tedy k prodeji a nákupu potřebujete ještě výjimku ze zákazu obchodní činnosti, tedy náš proslavený "žlutý papír".  Přečtete si tady pár poznatků a postřehů z chovu této neobyčejné želvy a samozřejmě moje zkušenosti s tímto druhem. Jedná se o největšího zástupce suchozemských evropských želv a při průměrné velikosti dospělé želvy  okolo 25 - 33 cm a váze 2,5 - 3,5 kg působí impozantně. Samozřejmě velikost je závislá na poddruhu želvy, kdy menší jsou vzácnější želvy " T.marginata wiesingeri ", které se velikostně pohybují na dolní hranici velikostí a vah. Tento poddruh je dodnes oficiálně neuznaný.  Běžněji chovaná T.marginata marginata se pohybuje při horní hranici velikostí a vah. Jsou zaznamenaní i jedinci  5 - 7 kg, ale to už jsme opět u specifických podmínek vytvořených přírodou, člověkem....

Z evropských želv na tento druh nedám dopustit. Má jednu velkou výhodu, a to je fakt, že na rozdíl od ostatních, se Vám ve venkovním výběhu hned tak v trávě neschová. Zbarvení je od kompletně černých jedinců až po světlejší  v podobě béžových fleků na karapaxu ( občas se někde píše žlutých, ale přikláním se k barvě béžové, posoudit můžete sami) . Právě proto se jedinci  v trávě prostě nedají přehlédnout. Na rozdíl od T.hermanni na kterou málem šlápnete při jejím hledání, když je schovaná pod trsem trávy a díky maskování dokonale neviditelná. Podle mě je T.marginata dokonale nejvhodnější a nejhezčí doplněk Vaší zahrady či velkého výběhu. Ji tedy hledat tak často jako ostatní druhy určitě nebudete.

Želvy díky podlouhlému tvaru působí opticky větší, než ve skutečnosti vlastně jsou. Želvy mají v mnoha případech krásný jakoby závoj na zadní třetině karapaxu (krunýře), kdy samci ho mají malinko výraznější. Samice jsou většinou o malinko větší než samci a ve skupině podle velikosti jsou skoro k nerozeznání, což u středomořských želv jiných druhů není tak obvyklé. Rozměry, které uvádím jsou průměrné u většiny jedinců, co chovám ,a pokud mám říci pravdu viděl jsem jich už spoustu u různých kamarádů také chovatelů a málokdy se najde jedinec, který by výrazně vybočoval. Jde o klidné želvy, které mezi sebou nesoupeří, a to ani samci mezi sebou. Želvy netrpí na žádné nemoci a jedinou výjimkou je jarní rýma, kde jde pravděpodobně o velké rozdíly mezi nocí a dnem v teplotách. Na želvách není znát žádná změna, kromě mokrého nosu a já ji nijak neléčím. Přejde sama, zrovna tak jako začala. Stává se to každoročně u většiny jedinců.

Různě jsem doplňoval skupinu a nikdy nedocházelo k bojům jako u T.hermanni a vždy se to obešlo bez šarvátek. Samci si vystačili  jen s pohledy, žádné syčení, kousání jednoduše nic. Možná jsem měl jen šťastnou ruku při výběru a určitě se najdou bojechtiví jedinci, tak jako všude, včetně nás lidí. Jediné období, které vnese trochu rozruchu do skupiny, je období páření na jaře. To samci klidně spolupracují a jeden doráží na samici zepředu a druhý zezadu kousáním do všeho, co jen malinko vykukuje z krunýře. K znehybnění samice to sice stačí, ale víc nic. Většina želv u mě je klidných a v pohodě se nechají hladit na hlavě, pod krkem až na Sama. Ten jakmile někoho zahlédne třeba jen v dálce, jeho úprk do boudy hlava nehlava je až k smíchu. Tento oblíbený sport provozuje již více jak 6 let a je to nejbojovnější samec skupiny. Prostě nespolečenský tvor, co jiného si myslet.

Tak jako dnes u všech želv, zakoupení zdravého dospělého jedince je problém, o samicích ani nehovořím. Že je koupě vždy riskantní, neboť nevíme co se za tím skrývá, je zřejmé. Doklady, nejlépe kompletní, platné včetně výjimky, to je sázka na jistotu a bezproblémový chov. Darovací smlouva, pro někoho strašák, pro druhého způsob, jak obejít zákony. Někdy se jí ale nevyhnete, okolnosti Vás donutí a nic jiného Vám vlastně nezbude. Majitel želvy odmítá zajistit výjimku, želva je nádherná, zdravá prostě musíte ji mít za každou cenu, pak se opravdu odolává těžko a  pokušení je velké. Vše je parádní, želvu  Vám na úřadě přepíší, to vše až do doby, než ji zařadíte do chovné skupiny. Přijdou mláďata, žádost o výjimku a pak měsíc čekání na povolení a oprávněné obavy, zda ta Vaše krásná "nová" želva to veškeré snažení nezhatí. Situace docela na mrtvici, už jsem si to také prožil s dobrým koncem naštěstí. Spousta lidí, ale narazí a pak zpytují svědomí zda to opravdu stálo za to. Proto si každý musí zvážit rizika takovéto na první pohled výhodné transakce. I ten kdo si pořizuje želvu jen " na dvoreček" může klidně dopadnout jako já a skončí se stádem.

Cena dospělých želv se pohybuje okolo 8 - 12 tisíc a hodně záleží na okolnostech prodeje. Od zdravotního stavu až po doklady a pohlaví. Mláďata se běžně prodávají u chovatelů v rozmezí 1500 - 1800,- i když většinou je to závislé na konkurenci a kvalitě. Někteří budu říkat prodejci, na nich neskutečně šetří a označení chovatelé si prostě nezaslouží. To vše má jeden jediný důvod - peníze, aby náhodou nemuseli dát o něco navíc. Na mláďatech se toto zacházení leckdy výrazně podepíše v negativním slova smyslu. Ještě hůře jsou na tom jedinci, co pocházejí ze zverimexu, kde leckdy neuvěřitelně strádají špatnými podmínkami a stravou. Personál většinou až na výjimky vůbec neví, co tento jedinečný druh plazů pro život potřebuje. Díky prodejním cenám jsou pak nuceni tam trávit řadu měsíců a podle toho pak vypadají. Deformace krunýřů jsou vidět na některých jedincích již na první pohled. Občas se sice najdou odborníci, ale stále jich je pomálu.

Testudo marginata v našich podmínkách stále není tak zdomácnělá jako například T.hermanni a teprve se zabydluje v povědomí začínajících chovatelů. Strašákem leckdy je její velikost, ale přiznejme si, že až na výjimky je dospělé evropské želvě každé terárium malé. Potřeba větších prostor či výběhu je u dospělých želv žádoucí. Při správné péči a chovných podmínkách se dospělosti dorůstá při pravidelném zimování až kolem 20 let. Něco jiného je opačný přístup s nadbytkem nesprávné stravy, bez zimování v ideálních terarijních podmínkách kdy může být dospělá i pod hranicí 10let. Ano, tak rapidně ovlivňují chovné podmínky jejich růst a týká se to víceméně všech suchozemských želv.

T.marginaty se probouzejí ze zimního spánku jako první a na rozdíl od T.h a T.g jsou v krátkém časovém období po probuzení pohlavně aktivní, a to hlavně samci. Porovnat to můžete  v článku ŽELVÍ ROK. Rozpoznat dospělého samce není většinou problematické neboť tak jako většina má rapidně delší ocásek a již zmíněnou sukýnku na zadním karapaxu (krunýři). Detailně je tento problém popsán v článku URČENÍ  DRUHU A POHLAVÍ ŽELV.

 Různé zbarvení samic od černé vlevo až po hodně světlou

T.marginata-020.jpg

T.marginata weissingeri vpravo dospělý samec v porovnání s T.marginata marginata je daleko menšího vzrůstu a to pouhých necelých 25 cm

T.marginata-0077.jpg

 Délka ocásků a hlavně rozdílná stavby plastronu nemůžete pohlaví splést

T.marginata-014.jpg

 Porovnání zadní 1/3 plastronu a jejich rozdílná stavba u obou pohlaví

T.marginata-012.jpg

T.marginata-0122.jpg

Testudo marginata weissingeri je menší neuznaný poddruh žijící v jediné lokalitě v Řecku a to západní části Peloponésu Kardamili

Weisengeri.jpg

Abel-008.jpg

Abel-010.jpg

Abel-012.jpg

Výskyt:

Testudo marginata se vyskytuje od Italského ostrova Sardínie přez nevelké lokality Apeninského poloostrova, dále směrem na východ Albánie a končí na místě největšího výskytu v Řecku a začíná od Olympu dolů včetně Peloponéského poloostrova. Želvy žijí hlavně na úpatích hor v nepřístupných většinou kamenitých místech, kde rostou hlavně keře a suché traviny a to až do nadmořské výšky 1600m. Což je hlavně vidět na detailu na mapce č.3. Žijí i poblíž obydlených a zemědělsky využívaných oblastí a dle mého názoru jde o jejich přirozené lokality a až příchod člověka jim zabral jejich území, stali se z nich tak nucení "sousedé". Tak jako všechny želvy určitě záměrně nevyhledávají lidskou přítomnost.

Výskyt Testudo marginata a postupně je vidět, největší koncentrace je v Řecku a na Sardinii

t.marginata-1.jpg

Na detailu v Řecku je dobře vidět, jak lokality výskytu  jsou hlavně na úpatích hor

t.marginata-2.jpg

Počasí:

Na mapě výskytu označená místa, kde je aktuálně vidět momentální počasí Atghero na Italském ostrově Sardínie a dále v Tripolisu na Peloponéském poloostrově v jižním  Řecku. Pokud Vás zajímají statistiky z těchto oblastí, stačí poklepat daný banner. Můžete porovnat současné teploty na pokrajích největšího výskytu v Evropě. Nejteplejší letní horké dny želvy přežívají letní aestivací v chladných skalních skulinách nebo zahrabány někdy pořádně hluboko dle informací i přes 1 m.

Momentální počasí na přibližném začátku a konci výskytu v Evropě:

Itálie - ostrov Sardínie

Řecko - Peloponéský poloostrov

 

Naše milovaná ochočená T.marginata Gejša, nechá se drbat na hlavě, krku a proč to jméno? Nezaměnitelné šikmé oči to nemá žádná jiná:-))

T.marginata-0255.jpg

‌‌

Venkovní výběhy:

Co Vám asi budu povídat, co největší samozřejmě s ohledem na počet jedinců co ho budou obývat. Různorodý terén s úkryty, keříky, kopečky....je naprosto vhodný. Je jasné, že ne každý máme, včetně mě, k dispozici oboru jak pro jeleny, a z toho je třeba vycházet. Čím menší, tím více toho musíme nacpat do daného prostoru.  Určitě se jim snažíme vytvořit dokonalé hřiště s ohledem na želvy, ale neriskujeme zbytečně krkolomnými překážkami, aby se nám želvy při pádu neotočily na záda. Hrozí přehřátí, pokud se jim to stane okolo poledne, kdy slunce pálí nejvíce a nepodaří se jim včas vrátit na nohy.V tomto případě  hrozí i úhyn. Tyto želvy jsou podle mě trochu líné a neběhají, až na jarní období, po výběhu, jako některé jiné druhy. Lehnout pěkně na sluníčko, pospinkat, prošmejdit výběh, kde je něco k nakousnutí a šup do boudy nebo opět na sluníčko.

Co by nemělo určitě chybět, je možnost se před sluncem schovat do stínu na to nezapomínejte, K tomuto účelu výborně posluží keříky či nějaký přírodní úkryt. Jedná se o větší želvy a tomu musí odpovídat i okolní hrazení, kde nejlepší je hladký materiál. Dokáží překonat neuvěřitelně vysoké překážky a většinou běda, když se jim podaří zaháknout přední nohy za horní hranu. Útěk na sebe nenechá dlouho čekat a dohledat pak želvu je většinou zbytečná práce. Takže pokud dřevo, tak raději o 1/3 vyšší než u jiného materiálu. Želvy se nepodhrabávají, pokud necítí vyloženě možnost útěku a nezapomeneme někde ponechat u země skulinu. Toho pak využijí a jejich touha prozkoumat ,co to tam vlastně, je postupně donutí zvětšit otvor až proklouznou a utečou. Proto pro jistotu zakopeme hrazení minimálně 5 - 10cm hluboko. Tak jako u jiných želv, nesmí chybět místo na stravu, nejlépe v stinné části, koupaliště a zásobárna pitné vody musí být dobře čistitelné a přístupné, pokud možno co nejlépe.

Používám na místo pro jídlo osvědčené betonové desky položené na šikmo, je to výborně čistitelné zahradní hadicí a v případě výkalů to dobře odtéká a nezdržuje se moč zbytečně v prostoru stravy. Pokud želvy chceme přírodně připravit na zimování a venku je i uspat, je dobré mít izolované venkovní ubikace s možností temperování proti zamrznutí. Izolace je dobrá i v letních vedrech, udržuje vnitřní teplotu stálou bez extrémních výkyvů a prostor se ani při teplotách nad 30°C nepřehřívá. Na podzim musíme v případě hrozby mrazu jen želvy posbírat a uzavřít do vnitřní ubikace bez možnosti ji opustit. To pro jistotu, aby se nechtěly procházet. Tento způsob přípravy na zimu považuji za absolutně nejvhodnější bez zbytečných zásahů člověka. U výběhu pro mláďata platí to samé jako u T.h a to zabezpečit proti dravcům, psům........a jiné zvířeně, která by se mohla postarat o zranění či odnos mláďat. Dobře poslouží pletivo či sítě napnuté do jakéhokoliv rámu. Možností je spousta.

Část výběhu T.marginata

V%C3%BDb%C4%9Bhy-0022.jpg


Strava:

Tak jako krmím Testudo hermanni a graeca, i tyto želvy dostávají stejnou stravu počas celého letního období založenou výhradně na přírodních produktech. Nezapomínáme, že středomořské želvy jsou téměř výhradně býložravé!! A podle toho jim přizpůsobíme   jídelníček.  Brzy na jaře, kdy nejsou dostupné ještě žádné přírodní traviny, dostávají čínské zelí a hned, jak začne růst tráva, přejdu postupně dle možností na ručně trhanou a tříděnou směs bylin, kde většinu tvoří pampeliška včetně květů, jitrocel, jetel...V období ,kdy dozrává ovoce ,dostanou sem tam jahodu, třešeň, jablko a to vždy umírněně a jen pokud je to dostupné v přírodě, tedy v době sklizní. Občasný posyp vápníkem neuškodí hlavně v jarním období před snášením vajíček. Nepoužívám jinak žádné granule a jiné přídavné umělé produkty. Dle statistik váhy želv soudím, že to ani není potřeba a všechny želvy, co jsem dospělé kdy získal, do půl roku šly s váhou nahoru a to většinou o 10 - 40% což značí a poukazuje na vhodnou stravu i podmínky a mám s tímto přístupem dlouhodobě výborné zkušenosti. Želvy netrpí na žádné nemoci, což je pro mě směrodatné. I jejich kondice je dobrá a prostě není nad spokojenou a zdravou želvu. Pak i já mám klidné spaní a pocit, že více jsem pro ně prostě udělat nemohl. Něco o stravě naleznete v článku STRAVA ŽELV.

To je ten pravý želví ráj - nic lepšího k jídlu nemůže být

Krmen%C3%AD-%C5%BEelv-003.jpg

Snášení vajec:

Testudo marginata v mém prostředí a venkovních výbězích snáší z evropských druhů jako první. Po tři roky nazpět to bylo mezi dny 23 - 27.4. Loni 2009 to bylo například 25.4. a samozřejmě to ovlivní počasí a nástup jarních teplot. Uvidíme letos, zatím odhaduji až začátek května, ale příroda může překvapit. Průměrý počet vajec na jednu snůšku je 7ks, ale možnosti samic jsou dle mých statistik běžně od 6 - 13ks. Co to ovlivňuje, mně není jasné, ale chovné podmínky a počasí určitě. Samice snášejí většinou výhradně v dopoledních hodinách a to od 7 - 11h a výjimečně navečer, eviduji i případ v 20h. Jamku hloubí poměrně velkou, aby se do ní mohla pohodlně vejít všechna vajíčka a jako většina želv, hruškovitého tvaru. Celý proces trvá přibližně 1 - 1,5 hodiny a končí dokonalým zahrabáním a udusáním zadníma nohama.

Druhá snůška proběhne za 20 - 25 dní po první a samice snáší průměrně 9 kusů a je to pravděpodobně spůsobeno zlepšenou kondicí po zimování v období největší aktivity, kdy první snůšky probíhají brzy po zimě a samice ještě nejsou v 100% kondici. Případná třetí snůška po dalších 20 - 25 dnech je závislá na počasí a průměr je 5ks kdy samice jsou již na konci reprodukčního období pro tu danou sezónu. Stává se také, že samice překvapí i zklamou a roční průměr je úplně mimo statistiky a prostě se nedají úkolovat. Ani počet snůšek není zaručen a víceméně se odvíjí hlavně od počasí a kondice. Problém nastává, což jsem zatím u jiných druhů tak výrazně nezaznamenal, při změně výběhů kdy samice vynechají klidně rok , než si zvyknou na nové prostředí. Extrém je vždy při doplnění chovu o samici, kdy ta začíná klidně snášet až za 3 roky a pravděpodobně jde  z jejího pohledu nejen o změnu místa, ale i o systém chovu a tam je jejich přizpůsobivost ještě delší. Viz. naše favoritka Gejša. Samozřejmě jde ryze o jedince a nedá se to všeobecně paušalizovat a návod, jak pro ně toto stresující období překonat, není. Jde asi o náturu jedince a každý si zvyká na nové prostředí jinak ,zrovna tak, jako my lidé.

Mája pod dozorem Gejši při snášení na jižním svahu v dopoledních hodinách

P1000604.JPG

 Detail hnízda a citlivé rovnání vajíček zadníma nohama, kdy rozbití některého je výjimečné

P1000605.JPG

Odchovy mláďat:

Vajíčka inkubujeme identicky tak jako u T.hermanni. Po snesení vajíček a označení jména samice, data snůšky a polohovacího znaku, je přeneseme do inkubátoru a při bezpečné teplotě okolo 31°C inkubujeme bez nočního poklesu teplot při vlhkosti 80 - 100%. Líhnout se začínají o něco déle, než u T.h ,a to mezi 58 - 65 dnem od počátku inkubace. Procentuální úspěšnost líhnutí je u mě dlouhodobě nad 92%. Pro inkubaci vajíček se mně dokonale osvědčil substrát vermikulit, který využívám až na výjimky u všech želv. Více o inkubaci se dozvíte v samostatném článku: INKUBACE ŽELVÍCH VAJÍČEK . Malé, už klubající se želvy, v žádném případě nevyndáváme z vajíčka a trpělivě čekáme, až vylezou samy a toto  pravidlo platí pro všechny suchozemské želvy. Želva si nejdříve udělá ve skořápce zobákem malý otvor a začne dýchat. Pak vyčkává, až se ji zcela zatáhne na bříšku žloutkový vak. Když je vše hotovo, začne se teprve drát ven. V případě, že ji vyndáme dříve s nezataženým váčkem, může dojít k infekci a úhynu želvy.Tak doporučuji vydržet a těšit se, až se sama rozhodne pro start do světa:-)). Jediné co musíme při konstrukci inkubátoru pohlídat je aby malá želva nemohla při prvním cestování po vylíhnutí, než ji objevíme ,spadnout do vody při použití vodního inkubátoru.

Jako příklad a porovnání nebudu dnes zmiňovat úplně malé želvy, ale vezmu si na rozbor starší želvy střední velikosti dole na obrázcích. Jedná se o jedince z roku 2003 zakoupené tehdy od chovatele želv a je to větší Ferda a menší Velký který je už vlastně menší:-)) Jsou až na dvě zimy zimovaní zrovna tak jako dospělé želvy a od začátku v identických chovných podmínkách společně ve venkovním výběhu. Jde dnes již o 2 samce s ideálním karapaxem (krunýřem), kde je zřejmé, že u nich jsem se " 100% trefil" do chovných podmínek a i když jsou stejného věku a pohlaví, jejich velikost je rozdílná. Tady je vidět, že prostě každý tvor roste jinak a nelze to paušalizovat ani u suchozemských želv. Jelikož takto chovaní jedinci přirůstají na etapy a pomalu, tak jako v přírodě, kde tento proces je pravděpodobně ještě pomalejší s ohledem na dostupnou  stravu. Krunýř je hladký a ve vrchních partijích je absolutně hladký bez přírůstkových podélných výstupků a to hlavně u Ferdy. Stejně staří jedinci v jiných podmínkách dokáží být klidně až o 1/3 větší či v celoročních terarijních podmínkách dokonce plně dospělí.

Z toho všeho vyplývá jediné. Nikdy nic není jisté a pokud Vám u malé želvy někdo tvrdí bude tak či tak (váhy,míry, věk) většinou neví nic a může jen předpokládat a pracovat dle statistik a pravděpodobností onoho druhu. Jaký bude průběh a výsledek, to je věštba z křišťálové koule a nevím to samozřejmě ani já a přesvědčuji se o tom každý den. Jediné co Vám tedy mohu s jistotou říci u malé želvy je, toto je pro mě nejkrásnější evropská suchozemská želva Testudo marginata!

 

Pětiměsíční mláďata, kde jsou vidět obrovské rozdíly v velikosti a zbarvení 

T.hermanni%2B-T.marginata-2.3.2010-011.jpg

Dokonale narostlí jedinci Ferda a Velký včetně délky a váhy

T.marginata-ferda-a-spol-005.jpg

T.marginata-ferda-a-spol-002.jpg

T.marginata-ferda-a-spol-003.jpg

T.marginata-ferda-a-spol-006.jpg

Registrace mláďat:

Zbývá jen malé želvy co nejdříve nafotit s přiloženým metrem pro identifikaci velikosti. Fotíme spodní plastron a želva musí dle předpisů pokrývat 2/3 fotografie a musí být dobře znatelná kresba. Poté požádáme na krajském úřadě či pobočce o vystavení Citesu a popřípadě také výjimky ze zákazu obchodní činnosti pro případ prodeje. Od 1.1.2010 je žádost o výjimku zpoplatněna 1kus -100,-. Při žádosti na více kusů nad 20 ks je pak už jednotný poplatek 2000,-

 

 Zde mládě T.marginata na fotografii na žádost o Cites s označením druhu a pořadového čísla. Foto provedeno na kostičkovaném papíře 1 x 1 cm pro určení velikosti

ml%C3%A1%C4%8Fata-2008-004.jpg


Zimování:

V tabulce je část vážení T.marginata, jde o plně zimované želvy. VEN znamená přenos ze zimoviště do venkovních ubikací. Naopak  DOMŮ je návrat do zimoviště. Především stojí za povšimnutí porovnání vah DOMŮ - VEN. Vezmeme-li v potaz rozdíly a chybu měření, zjistíme, že želvy si za tu dlouhou dobu zimování zachovaly svojí původní váhu nebo došlo i k zvýšení!! To je neklamná známka kvalitního zimování a také moje vizitka. Za povšimnutí stojí u tohoto druhu ukazatelé celkové hmotnosti za dané období a je zřejmé, že jde postupný nárůst celkové váhy u většiny želv. Co to znamená, je zřejmé neboť většině želv ze středomoří, co mám, jde tento ukazatel nahoru hlavně v první fázi po získání. Dobré podmínky chovu a výjimečně přírodní strava působí na želvy pozitivně,  i když jde o už nerostoucí dospělé želvy.

Zmiňovaná Gejša měla letos na jaře 2010 v hodnotě VEN - 3350 g!! S adaptovanými želvami po 3. roce od získání pak nemám vůbec žádné zdravotní problémy. Přesně tak dlouho podle mě želvě trvá, než plně přivykne novému působišti a vyrovná se všemi změnami a novým přístupem k chovu. Dále dle orientačního vážení je zřejmé, jak na jaře dochází k nárůstu váhy želv a konec léta a začátek podzimu už je ve znamení poklesů. Začíná příprava na zimní spánek. Někomu se to může zdát brzy, ale v naších klimatických podmínkách je zima daleko delší, než ve středomoří a pro želvy určitě náročnější.

 

Tabulka vážení T.marginata 11.3.07 - 10.12.08

V%C3%A1%C5%BEen%C3%AD-T.marginata.jpg

‌‌

Závěrem:

Chov těchto nejúžasnějších želv Evropy Vám tedy mohu jen doporučit. Nejen z důvodu bezproblémového chovu, ale také jejich určitou majestátností, která jiným evropským druhům prostě chybí. Tuto želvu si nemůžete v dospělosti splésti ani s T.hermanni, T.graecou či T.horsfieldi, poněvadž jsou svojí stavbou a barvou hodně odlišné a na evropské poměry i specifické. Je možné je chovat vyloženě ve venkovních výbězích a to klidně od malička a když je budete zimovat nepotřebujete ani žádné vnitřní vybavení. Náklady na provoz jsou v malém množství víceméně nulové až na stavbu výběhů, kde si domácí kutil jistě poradí a dokáže ho zhotovit s minimálními náklady. To, co platí u T.hermani ohledně zimovaní, je možno použít i zde. Rozhodnutí po nějakém čase zimovat, je vhodné a přirozené. Kdo se na to necítí nebo nemá vhodné podmínky na zimování ,ať raději od tohoto ustoupí. Každý rok mně volá spousta lidí a svěřují se, jak jim uhynula během zimy želva. Někdy je to z neznalosti problematiky zimování, jindy podcenění rizik nebo absolutně nesprávný postup. Často také dojde k přírodní selekci, kdy ani nejlepší a nejvhodnější zimování nedokáže želvu zachránit. Takže se do toho nevrhejte po hlavě a zvažte nejdříve Vaše možnosti.

Uvedené rozměry a váhy jsou jako vždy orientační, ale specifické a běžné pro tento druh. Může se Vám stát, že budete mít doma výrazně odlišného jedince, což není určitě na závadu, spíše zvažte zda její velikost není na zapsání do Guinnesovy knihy rekordů. Přeji Vám tedy mnoho krásných zážitků s touto nepochybně úžasnou želvou od bájného Olympu.

Tam kde jeden život začíná , druhý pomalu končí  - rozdíl pouhých 50let‌

T.marginata-024.jpg


Copyright ©

 

Želvy - prodej zvířat - terária - vybavení - rozvoz

 

   SvětŽelv.cz 

© copyright euzelva.cz Poslední aktualizace 22.06.2017 Mapa webu Vytvořil Acceler Nahoru