Kontaktujte mě:

Miloš Junek, 603 268 990

Rychlý kontakt

Miloš Junek
Chovatel želv
+420 603 268 990

euzelva@seznam.cz

Facebook Twitter

Zasílání novinek

euzelva.cz>Servis chovatele želv>Abeceda začínajícího chovatele želv

Abeceda začínajícího chovatele želv

ŽELVÍ PORADNA

Abeceda chovatele suchozemských želv od A - Z

Smail%C3%ADk-porad%C4%9Bnko.jpg

Zde se pokusím zodpovědět nejčastější dotazy týkající se želv.

Jsem chovatelem suchozemských želv a toto jsou mnou dlouhodobě vyzkoušené postupy a netvrdím, že jediné správné a záleží na každém, pokud je využije či ne. Vždy je potřeba také přihlédnout k druhu chované suchozemské želvy!! Snažím se vše podat způsobem, aby tomu rozuměl každý začínající chovatel, a mnohdy jde o zjednodušení daného tématu.

Pokud už vlastníte želvu a je dlouhodobě navyklá na Vámi nastavené podmínky je zdravá, prospívá a prostě Vám soužití vyhovuje....nedoporučuje se náhle razantně změnit cokoliv po přečtení třeba těchto stránek. Pokud se rozhodnete pro změnu tak ano, ale pomalu a opatrně. Můžete se tím vyvarovat větších problémů a je možno zjistit lépe zda Vaše kroky jsou správné či ne!! Pro zdárný vývoj všech želv je potřeba dodržet několik zásad a také je správně zkombinovat což je snahou všech chovatelů. Mezi ně patří složení stravy, světelné a tepelné podmínky, kvalita a délka zimního spánku (pokud jde o druh který ho potřebuje), vlhkost a chovná ubikace.

 

Seznam otázek:

1. Jaký druh želvy si mám pořídit?

2. Přivezli jsme želvu domů jak dál?

3. Čím krmit suchozemskou želvu?

4. Jaký substrát použít do terária?

5. Jaké použít osvětlení a teploty v teráriu?

6. Jaké potřebuji příslušenství do terária?

7. Jak a zda zimovat?

8. Jak odzimovat želvu?

9. Jaké a jak velké mám zvolit terárium nebo výběh?

10. Přenášet želvu ven a zpět do terária?

11. Jaké doklady potřebuji při koupi a co znamenají?

12. Jak poznám nemocnou želvu?

13. Jak poznám a určím pohlaví?

14. Jak a kde na úřadě přihlásit želvu?

15. Kdy a jak často čistit terárium?

16. Na co si dát pozor při nákupu doplňků a vybavení?

17. Mýtus a pověra želv z jižní Afriky

18. Mušky a jiná havěť v teráriu

19. Mraveniště ve výběhu želv

 

Jako každý živý tvor včetně člověka, psa, slona......potřebuje také želva k životu určité podmínky, když je nemá je to časem tragédie, pro želvu i majitele!!  Proto si chov a pořízení želvy řádně rozmyslete a zvažte Vaše možnosti, protože chov, aby byl bezproblémový, vyžaduje Váš čas, lásku a finance.

Určitě všichni, tak jako já víte, že i když máme chovné podmínky nastaveny na nějaké doporučené optimum ne vždy to želvě v danou chvíli musí vyhovovat. Podmínky se upravují průběžně podle chování želvy s použitím citu pro chov. Například na jaře když želva začíná být apatická, tak se sníží teploty.........Vše prostě nelze vtěsnat do tabulek, návodů a každý jedinec vyžaduje osobitý přístup chovatele. Takže 100% návod jak chovat suchozemskou želvu neexistuje, tak to bohužel bylo, je a bude.

                                                                                                             Miloš Junek                                                                                                                                  

1. Jaký druh želvy si mám pořídit?

 

Začátečník:

Jsem začínající chovatel rozhodnutý chovat suchozemské želvy a řeším jaký druh je pro mě nejvhodnější? Všem co o želvách nevědí vůbec nic doporučuji vybrat si jeden ze 4 druhů běžně u chovatelů dostupných evropských želv kde ceny mláďat nepřesahují většinou cenu 2000,-. Je třeba podotknout, že tyto druhy vyžadují stejnou péči, prostředí, světelné podmínky, stravu až na nepatrné a vcelku nepodstatné změny či úpravy výběhu pro ten daný druh ......tudy tedy cesta k výběru nevede:-)). Jedna z nejdůležitějších věcí je jaký výběh či terárium jsme schopni v dospělosti želvě vytvořit a zde se začíná lámat chleba.

Pokud máme domek či byt se zahradou nebo dostatečně velký balkón a jsme ochotni se podělit o prostor s želvou je výběr ryze otázkou vkusu. Pokud jen byt a to ještě menších rozměrů měla by nás zajímat i velikost dospělců a jejich nároky na prostor a tady Vám popíšu druhy a jejich velikosti podotýkám běžné a průměrné a samozřejmě se najdou jedinci kteří vybočují z průměru z důvodu: poddruhu skupiny, určité lokality kde žijí a spec. podmínek vytvořených člověkem či přírodou a zeměpisnou oblastí. Po poklepání názvu uvidíte dospělého jedince-samici. U těchto druhů jsou samci většinou menšího či stejného vzrůstu. Bude řeč o dospělých želvách zimovaných a držených celé léto ve venkovním výběhu jiné to je samozřejmě u jedinců v teráriích kde aktivní období je daleko delší a pokud nezimují i dospělosti se dorůstají dříve.

Testudo hermanni - želva zelenavá:

dorůstá se běžné velikosti 18 - 25 cm a samci 15 - 19 cm, venkovní aktivita zimovaných želv dle prostředí 5 - 6 měsíců bezproblémová. Dospělá samice snáší v průměru ve dvou snůškách 3 - 8 vajec. Menší poddruh Testudo hermanni hermanni 14 - 16 cm. Více o tomto druhu v samostatném článku: TESTUDO HERMANNI - CHOV

Testudo graeca - želva žlutohnědá:

dorůstá se tak jako zelenavá 20 - 25 cm a samci 15 - 20 cm, venkovní aktivita zimovaných želv dle prostředí 5 - 6 měsíců bezproblémová jen u želv chovaných celoročně venku občas dostane rýmu, která se neléčí a odezní sama v 99%. Nejhůře z těchto želv snášejí časté změny chovných prostor a podmínek. Dospělá samice snáší v průměru ve dvou snůškách 3 - 6 vajec. Více o tomto druhu v samostatném článku: TESTUDO GRAECA - CHOV

Testudo marginata - želva vroubená:

dorůstá se většinou 25 - 33 cm, dle poddruhu. Samci tohoto druhu jsou stejně velcí bezproblémová, venkovní aktivita zimovaných želv 5 - 6 měsíců. Dospělá samice snáší v průměru ve dvou snůškách 6 - 13 vajec. Více o tomto druhu v samostatném článku: TESTUDO MARGINATA - CHOV

Testudo horsfieldi - želva čtyřprstá, stepní:

dorůstá se velikosti 18 - 23 cm a samci 15 - 20 cm, tento druh nechovám tak použiji dostupné podklady od kamaráda co je chová. Je to druh který je aktivní nejkratší dobu v roce, venkovní aktivita zimovaných želv 3 - 5měsíců a samci se vyznačují dosti razantním způsobem chování k samicím což je dáno druhem a jejich specifikem, to ale nic nemění na tom, že samice jsou mnohdy hlavně na nožičkách značně pokousané. U tohoto druhu je nevýhodou, že se umí tak důkladně zahrabat, že je najdeme až na jaře a musíme doufat, že přežijí. U tohoto druhu je třeba si dát pozor na importovaná zvířata čile se s nimi obchoduje jelikož nepotřebují výjimku ze zákazu obchodní činnosti a ne vždy bývá adaptace na nové podmínky pokud jde o dovoz bez zdravotních problémů. Více o tomto druhu v samostatném článku: TESTUDO HORSFIELDI - CHOV

Pokročilý:

Pokud se tedy na to cítíme jak finančně tak odborně můžeme se vrhnout na druhou skupinu kde se cena mláďat pohybuje 3 - 6 tis. Začít můžeme u želvy největší.

jde o velmi hojně nabízenou želvu která se dorůstá velikosti v dospělosti 40 - 55 cm v extrému 70 cm a s tím musíme do začátku počítat. Nikdo Vám kromě jistých předpokladů nedokáže říci zda zrovna ten Váš kousek nebude zrovna rekordman. Je to bezproblémová želva která může být i 4. nejteplejší měsíce ve venkovním výběhu bez nějakých problémů v našich zeměpisných šířkách. Jediné s čím se musí počítat je nutnost vnitřního vytápěného výběhu během ostatních měsíců a pro 1 dospělce je minimum 1,5 x 1,5 m což je někdy problém. U mláďat které si pořizujeme se vyhneme importovaným zvířatům a zaměříme se na chovatele kteří opravdu tento druh chovají. Vyhneme se tím i případným zdravotním problém které hrozí u importů daleko více a tento druh patří k hojně dováženým. Více o tomto druhu v samostatném článku: GEOCHELONE PARDALIS - CHOV

Geochelone elegans - želva hvězdnatá:

je to jedna z nejhezčích želv kde samice se dorůstají velikosti tak 20 - 25 až 30 cm a samci kteří jsou rapidně menší okolo 14 - 18 cm dle poddruhu a lokality ze které pocházejí. Pokud je tato želva chovaná celoročně v teráriu což je pro ni asi nejvhodnější prostředí nebo jiných prostorách upravených pro tento druh je vše v pořádku. Ale jedná se o jeden z nejchoulostivějších druhů kde stačí průvan nebo nevhodné podmínky včetně špatně navrženého venkovního výběhů a je na problém zaděláno. Bouda musí být temperovaná nejméně na 20°C. jinak brzy začínají nekonečné problémy hlavně s rýmou, zápalem plic a ubýváním na váze....a málokdy se vyhneme odborné léčbě včetně antibiotik a výsledek je vždy krajně nejistý a pro chovatele stresující. Podle mého názoru tento druh lpí daleko více na svém prostředí než jiné a pokud je spokojena není vhodné cokoliv měnit. Dospělá samice snáší v průměru ve dvou snůškách 3 - 8 až 10 vajec. Více o tomto druhu v samostatném článku: GEOCHELONE ELEGANS - CHOV

Malocochersus tornieri - želva skalní:

tato želva je na rozdíl od ostatních z profilu plochá, dorůstá se velikosti okolo 15 - 18 cm a vyznačuje se hlavně výbornými schopnostmi šplhat je na to vybavena a nad překážkami které dokáže zdolat někdy člověk nevěřícně kroutí hlavou. Proto je potřeba při stavbě výběhu věnovat pozornost hrazení které by mělo být dostatečně vysoké, ale i hladké bez možnosti se aby se želva mohla nějak zapřít pak bez problému leze po kolmé zdi. Co se týče chovu jde vesměs o bezproblémové zvíře, které může být 3 - 4 nejteplejší měsíce ve venkovním výběhu kde je nutno vnitřní boudu udržovat na min. teplotě 13 - 15°C. Většinu denního času jsou zalezlé někde ve skulině a velice málo využívají slunění na volném prostranství a vylézají hlavně za potravou. Ve výběhu ji vyhovují skalnaté překážky a úkryty různé velikosti tvořeny převážně kameny. S chovem nejsou problémy a dospělá samice snáší v průměru ve třech snůškách 1 - 2 vejce. V chovné skupině se většinou nesnesou dva dospělí samci a dochází k urputným bojům o výsadní postavení. Více o tomto druhu v samostatném článku: MALACOCHERSUS TORNIERI - CHOV

Chovatelé a blázni:

Tyto dvě kategorie jsou si dosti blízké i když to na první pohled tak nevypadá. V této kategorii už jde o opravdové skvosty z říše suchozemských želv více či méně finančně a fyzicky dostupné kde ceny začínají u mláďat okolo 10tis. a šplhají podle druhu k cenám závratným!! Tady už nemá cenu popisovat chovné podmínky.......každý kdo se do toho chce pustit by měl předem nastudovat co nejvíce materiálu k pořizované želvě a také se následně připravit počínaje výběhem...Mezi tyto želvy patří např. jedinci těchto druhů:

Geochelone radiata :

Více o tomto druhu v samostatném článku: GEOCHELONE RADIATA - CHOV

Geochelone sulcata :

Více o tomto druhu v samostatném článku: GEOCHELONE SULCATA - CHOV

Pyxis arachnoides:

Více o tomto druhu v samostatném článku: MOJE PŘEDNÁŠKA V ZOO PRAHA

Chersina angulata:

Více o tomto druhu v samostatném článku: CHERSINA ANGULATA - CHOV

 

Homopus signatus, Geochelone platynota a mnoho dalších druhů.

 

Závěrem:

Je třeba vědět, že vše tady řečeno se týká želv které znám či chovám a mohu k tomu něco osobního říci a zdá se mě zbytečné sem kopírovat informace kterých je na internetu spousta a pochybuji, že někdo rád čte několikastránkové popisy. Jsou to vesměs želvy nejběžněji chované a běžných rozměrů a vždy je potřeba si pamatovat, že vše se odvíjí a záleží na chovných podmínkách a jejich celkovém skloubení, tam to vše začíná a končí a je alfou a omegou každého chovu nejen u želv, ale všech zvířat. Na chovu nejběžnější skupiny želv doporučených pro začátečníky si za ještě přijatelné peníze vyzkoušíme zda nás to bude bavit a pokud ano můžeme časem jako lidé kteří vědí o čem to je postoupit do dalšího levelu - samozřejmě můžeme první přeskočit, ale v případě neúspěchu to bude více bolet a to nejen finančně. Nezabíhám záměrně do naprostých podrobností u každého druhu a snažím se poskytnout základní orientaci podloženou především svými zkušenostmi, úspěchy či naopak.

 

Výběr druhu želvy do Vašich podmínek:

Tady se neřeší co želva "vydrží" nebo jak se dokáže přizpůsobit, ale jak který druh je vhodný pro zamýšlený způsob chovu. Čím dále jste od podmínek v přírodě tím vlastně želva více trpí aniž by si to chovatel uvědomil. Tímto jednoduchým porovnáním s podmínkami co hodláte nastavit a jak budete chovat dojdete k druhům které se hodí pro Vás více nebo méně. Ve Vašem případě podle tohoto jednoduchého vzorce dojdete k volbě..........To není názor můj na něco, ale holá fakta, které se někomu nemusí líbit a může je i popírat, ale rozevírající se nůžky nepopře nikdo. Proto by se každý chovatel měl zaměřit, aby rozevření bylo co nejmenší.

Pokud toho z podstaty možností nemůže dosáhnout ani přibližně jsou problémy na dohled a předem může zapomenout na dlouhodobou životnost želvy. Onen kompromis pak je zvolení druhu, který se do jeho podmínek hodí nejlépe. Tím je řečeno vše, a proto se třeba někdo divý proč jemu jsem doporučil to a druhému ono, vždy mě zajímá pokud o to zákazník stojí, jak želvu bude chovat a jeho podmínky pro chov a podle toho mu doporučím z nabídky druh pro něho nejvhodnější. Jsou druhy suchozemských želv, které jsou vhodné přímo pro terarijní celoroční chov, ale pochybuji, že někdo hodlá utratit za nového mazlíčka 15 a více tisíc a proto se výběr scvrkává na nejběžnější, tedy evropské druhy želv a to jak dostupností, tak cenou.

Více se můžete dozvědět v samostatných článcích zde:

Jaký druh suchozemské želvy si pořídit

Želva do malého bytu

 

! Důležité:

Protože malé želvy se prodávají většinou celoročně neopomeneme se chovatele či prodavače zeptat na informaci jaké období želvě máme po zakoupení simulovat. Vyhneme se tím komplikacím s nevhodně nastaveným prostředím a to hlavně teplotním! Problémy s adaptací na Vaše nové prostředí je pak daleko snažší a želva není totálně rozhozená. U mnou prodávaných želv zjistíte podmínky za jakých jsou od vylíhnutí chované zde: Chovné podmínky mláďat želv

VÍCE V SAMOSTATNÉM ČLÁNKU:

Jaký druh želvy vybrat

Nezkušený chovatel želv

2. Přivezli jsme želvu domů jak dál?

 

Přeprava:

Přepravovat je vhodné většinou v nějaké krabičce nejlépe s víkem a neprůhlednou. Na dno dáme např. noviny, substrát, natrhanou luční směs, seno........Nevhodné jsou různé tkaniny jelikož malé želvičky mají velmi ostré drápky a zachytávají se jim o látku a může dojít ke zranění. Pokud želva nemá světlo a teplo tak většinu cesty prospí a není vhodné s ní moc manipulovat, protože jako pro každého je to určitý stres, který je zbytečné zvyšovat. V autě ji umístíme mimo zdroje tepla jako topení, přímé slunce...aby nedošlo k přehřátí.

Už jsme doma:

Předpokládám, že většinou jsou prostory pro želvu připravené dopředu a tak rozsvítíme veškeré osvětlení a želvu umístíme do nejstudenější části terária. Želva si sama pak určí která teplota ji momentálně vyhovuje. První hodiny pobytu v novém prostředí bude usilovně mapovat a prozkoumávat nové prostředí a je dobré mít od začátku stravu i vodu na místě kde ji to budeme podávat. Želva bohužel není pes a zvyká si na nové prostředí daleko déle a může se stát, že se zahrabe a určitou dobu ignoruje vše. Co je potřeba hlídat jsou doporučené teploty protože pokud je želva nemá je pasivní. Pokud chceme aby byla aktivní i v pozdějších odpoledních hodinách kdy jsou hlavně děti doma upravíme počátek svícení až na dopolední čas 10 - 11h. Želvě tímto posuneme den:-))

Závěrem:

U malých želv trvá většinou první půl rok, než se dostanou do plné aktivity a začnou vydatně jíst a růst. Je důležité upozornit, že ani u jedinců stejného druhu a stáří nemusí toto období být identické a v extrémním případě může být i protichůdné.

3. Čím krmit suchozemskou želvu?

 Pozor na všechny zvláště zemědělsky stříkané a hnojené lokality při trhání zeleně v přírodě, u silnic, doma na zahradě a v okolí domu!!!

V létě:

Luční směs, zejména jsou vhodné a mají rády listy i květy pampelišky, ibiškové květy, jetel, jitrocel…....Vynechat šťavelany vyvazují v organismu želvy vápník (šťovík...). Aromatické byliny ze zahrádky jako třeba: mateřídoušku, řepík, tymián, měsíček, meduňku, levanduli, rozmarýn, jestřabina, dobromysl.........Pro chuť jim to můžete občas dát, ale baštit to pravděpodobně nebudou, protože aromatické byliny nemají moc rády. Pro dlouhodobou výživu to není tedy vhodné a můžete nabídnout jen pro zpestření jídelníčku. Pozor na zeleninu jako kedlubna, kapusta, květák, řepa, salát......tyto rostliny obsahují nadměrné množství dusičnanů a jsou proto v dlouhodobém hledisku nevhodné.

Želvy potřebují potravu bohatou na vápník (poměr vápník fosfor 3:1) a vlákninu.

Pampeliška (100g) - energie 188 kJ, vláknina 3,5 g, vápník 187 mg, fosfor 66 mg

Salát (100g) - energie 54 kJ, vláknina 1 g, vápník 32 mg, fosfor 23 mg

Ještě má někdo pocit, že je salát vhodné krmivo?

 

V zimě:

čínské zelí jako základ, vyzkoušet můžete i mrkev. Polníček, rukolu a salátovou čekanku (endivii) z marketu kdy je nejlepší zamíchat k zelí 1x týdně pro zpestření stravy. Můžete vyzkoušet i kvalitní seno, ale dle mé zkušenosti ho želvy navyklé na zelené krmení žerou až po několika denní hladovce. Pro dostatečný přísun vápníku sypat jídlo uhličitanem vápenatým 2 - 3x týdně (calcium carbonicum) nemůžete želvu předávkovat a dá se zakoupit v mém e-shopu (stejnou látku obsahují také tablety Vitacalcin – ale musíte je rozdrtit a nejsou vhodné pro dlouhodobé používání a to díky přídavným látkám) nebo můžete nastrouhat sépiovou kost, také možno dát do terária celou, ale pak není zaručen přísun vápníku, protože některé želvy ji ignorují, jiné zbožňují nutno vyzkoušet! Při takto podávaném vápníku je zakázané dodatečně dávat synteticky (uměle) vitamín D. Pokud totiž dodáte želvě uměle D dojde k jeho zvýšenému vstřebávání a následnému ukládání vápníku hlavně do velkých aktivních svalů včetně srdce!! Pokud dostává D z UV lampy či sluníčka je vše bez problémů, želva si vše řídí a dávkuje sama (i ten vápník co ji přidáváte) a tak to má být a nic ji nehrozí:-))

 

Ovoce:

Minimálně, jen pro chuť, vhodné jablko, jahoda, švestka. Dle mého 1x měsíčně-max.1x týdně kousek ke stravě jako pamlsek. Absolutně nedoporučuji různé exotické ovoce, citrusy, zejména rajčata na sebe váží tolik pro želvu důležitý vápník a podporují tím její odvápnění!!! Uvědomte si, že v přírodě se dostanou k ovoci během roku jen za předpokladu, když dozraje a padá ze stromu a musí mít také to štěstí a vyskytovat se v dané lokalitě nebo poblíž. Takže velice omezeně nebo vůbec.

 

Podařilo se mě najít tabulku obsahu vápníku a fosforu v rostlinách a ovoci. Některé jsou však navzdory obsahu vápníku pro želvy nevhodné či nepoživatelné. Berte to tedy pouze jako informační materiál!

1-Hodnoty-potravy.jpg

Granule:

Můj názor na granule: jediné co já jsem ochoten akceptovat je lisované granulované seno a ostatní pokud můžete, vyhněte se jim, obecně jsou lidi určitým způsobem zmanipulování reklamou na psí granule, slova jako - nejlepší krmení na světě - nic lepšího pro svého miláčka nemůžete udělat atd. Pravda je na opačné straně, zeptejte se například jakéhokoliv špičkového chovatele čistokrevných psů na jeho názor a samozřejmě i pes si raději dá maso než granule. A co se na to podívat jinak, kdo z Vás by jedl granule pro lidi s vědomím, že jí to nejlepší? Patrně jen pár jedinců. Výroba těchto produktů je zaměřena hlavně na to aby zvířatům chutnala, nehledě na přidávaná barviva, stabilizátory, pojiva.....nepodléhají přísným pravidlům a dlouhodobému výzkumu. Propagační videa co lze na internetu vidět, jak se želvy krmí granulemi je čistá manipulace prodejců a je potřeba mít na paměti, že to co chutná ještě neznamená, že je to zdravé.

Většina problémů se objeví až dlouhodobě v horizontu několika let (10 a více), kdy na nápravu už je většinou pozdě a to vše je jen daň za určité pohodlí kdy stačí jen sáhnout do krabičky a máme nakrmeno. Granule jsou tak jako v dnešní době prakticky vše jen obyčejný byznys, a kdo to myslí se želvami opravdu vážně poskytne jim vše formou přírodní stravy což je úplně to nejlepší, co můžete udělat. Když už se někdo rozhodne je používat tak nejlépe jednobarevné, určené pro suchozemské želvy a předem je namočit a nenechávat v teráriu déle než 24h (brzy plesniví)! Granule zvětšují svůj objem a váží na sebe vodu, proto jsou suché pro želvy nevhodné. Kombinovat pokud možno co nejvíce s přírodní stravou! Samozřejmě tak jako vždy záleží jenom na Vás co ji poskytnete, a jak dlouho tady s Vámi bude spokojeně žít.

2015, posledních několik let jsem začal praktikovat u malých želv během zimního období přidávání granulí ke stravě a to pouze 1x týdně! Granule jsou vyrobené na zakázkupro suchozemské želvy. A to hlavně z důvodu chudší stravy během zimního období. Malé želvy hodně rychle rostou, a v první fázi by jim granule měly doplnit případný deficit některých potřebných látek k zdárnému růstu.

 

Vápník:

CALCII CARBONAS - uhličitan vápenatý používám dlouhodobě u všech želv a jde o nápad mé chytré manželky, kdy před léty mě navrhla tento jednoduchý a účinný způsob jak želvám zajistit tuto velice důležitou složku. Lehce povápnit na potravu, dle druhu suchozemské želvy 3 - 7x týdně a mám s tím jen ty nejlepší výsledky. Dnes tento náš "vynález" začíná propagovat i konkurence což prospěje hlavně všem želvám.

 

Zkušenost jedné chovatelky se salátem:

Dobrý den. Na Vaši radu jsem zašla k veterináři a dobře jsem udělala. Želvička byla otrávena prý salátem, který miluje. Dostala 2 injekce vyhříváme 24 hodin denně ,aby se zrychlil metabolismus a včera již otevřela oči a začala žrát. Vůbec jsem si toho nevšimla, ale doktor mne upozornil, že změnila barvu, že je modročerná, že se dusí. Teď už ok, nemám dávat salát, okurky, rajčata........ Tak jsem nakoupila nové granule, vitamíny, sépiovou kost (nechce jí zrát) a snad nám zase poporoste. Děkuji xxxxxxxxx

 

Závěrem:

KE STRAVĚ NEJSOU VHODNÉ ŽÁDNÉ PIŠKOTY, MASO, TVAROH, VEJCE, ROHLÍKY …………A ZBYTKY Z KUCHYNĚ. NEŘÍKÁM, ŽE TO ŽELVA NEŽERE, ALE JE TO PRO NI NEZDRAVÉ A MNOHDY I SMRTELNĚ NEBEZPEČNÉ!!!!! ORGANISMUS ŽELVY NEUMÍ ZPRACOVAT VE VELKÉM ŽIVOČIŠNÉ BÍLKOVINY!!! KDYŽ UŽ SE ROZHODNETE PODAT NĚCO NEZDRAVÉHO TAK OBČAS PRO CHUŤ A V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ OPAKOVANĚ A NEUSTÁLE!!!

NEDOPORUČUJI: podávat želvám uměle vitamín D pokud nejste odborník v dané problematice!!!!! Opravdu se tomu vyhněte, naděláte většinou více škod než užitku.Něco navíc najdete také v článku: ZÁSADY CHOVU SUCHOZEMSKÝCH ŽELV

Další podrobnosti ke stravě, jejímu uchovávání najdete v článku: STRAVA ŽELV

 

Často mně na email chodí různé dotazy na stravu želv a tento může posloužit jako dobrý příklad:

Dotaz:

Dobrý den. Na internetu mi Vaše stránky přijdou jako nejzasvěcenější a proto bych se rád zeptal právě Vás-nedávno jsme si koupili malou hermanku a potřebujeme poradit se zimní stravou. Myslíte že je možno si například pampelišky a podobné zkusit přes zimu nějak pěstovat doma? Samozřejmě vím o Pekingském zelí, ale nechci dávat našemu želváčkovi celou zimu pouze jednu a tu samou věc. Také jsem četl, že si například pochutnají na zímním kaktusu etc, ale rád bych slyšel ještě Váš názor...Za případnou radu Vám mnohokrát děkuji, s pozdravem xxxxxx

 

Moje odpověď:

Pěstovat pampelišku samozřejmě můžete a je to vhodné proti tomu nemůže mít nikdo nic. Jen dobře pro želvy, ale co se týče podávání kaktusu a jiných neznámých rostlin? Tady je potřeba si dát velký pozor, existují spousty druhů a leckdy si lidé myslí, že pokud to želva žere, tak je to pro ni dobré a jde v tomto směru o naprostý omyl. Na internetu pak najdete návody na osvědčené krmné byliny, rostliny.....ale co obsahují a jak jsou vhodné pro želvy nezná prakticky nikdo a hlavním ukazatelem je většinou to jak to či ono želvám chutná. Já mám také rád uzené maso a určitě není zdravé hlavně při časté konzumaci.

Složení tohoto kaktusu neznám a může být klidně pro želvy toxický, takže je lépe se držet pravidla: pokud neznám složení podám jen občas nebo raději vůbec! Želvy jsou hodně konzervativní ve všem včetně stravy a potřebují konzumovat potraviny, kde je ideální poměr hlavně fosfor - vápník....... a to jednoznačně splňuje čínské zelí, envídie a čekanka z potravin co lze sehnat v zimním období. Proto je dobré držet se krmení u kterého je známé především jeho složení a doporučují ho specialisté a odborná literatura a je vhodné a zdravé. Lepší než riskovat případné zdravotní problémy želvy. Špatně a nevhodně zvolená strava se na želvě projeví většinou až časem což nás může zmást a vždy to mějte na paměti.

 

Až někdy budete opět vymýšlet co nového a chutného dáte Vaší želvě k jídlu,  vzpomeňte si na toto:

Proč dávat suchozemské želvě k jídlu něco co nemá v přírodě!!

Odpověď je velice jednoduchá - želva to prostě nepotřebuje a mnohdy ji to škodí!!

4. Jaký substrát použít do terária?

Motto:

Úkolem nás chovatelů není vymýšlet nové, úžasné a supermoderní substráty, ale snažit se napodobit co nejvíce podmínky ve kterých želva žije v přírodě. A o tom to vše je.

Miloš Junek

Substrát:

Nejlépe na 1/3 terária kamínky oblázky - NE ostrý štěrk. Nebo ploché kameny. Zbytek kokosové vlákno vše si můžete zakoupit v mém e-shopu, připravit dle návodu a přimíchat 4l písku kopaného (možná alternativa místo hlíny). Substrát držet vlhký hlavně u mladých želv. Na noc vhodné porosit terárium rosičem na domácí květiny. Želva si tak může přirozeně vybrat mezi suchem a vlhkem což je důležité. Místo substrátu je možno použít obyčejnou hlínu (pozor na kupovanou hlínu a hnojené lokality při nabírání hlíny na zahrádce nebo v přírodě) která je pro želvu nejlepší a hlavně nejpřírodnějším podkladem. Je vhodné a můžete smíchat s pískem pokud, Vám nebude vadit špinavá želva a popřípadě i terárium není co řešit, (samozřejmě nezapomínat kombinovat s kameny.....).

 

Lignocel - kokosové vlákno:

Smíchané s pískem, někdy i s hlínou používám více jak 15let u všech druhů želv. Zatím mě žádná na pozření lignocelu neuhynula a to každou želvu osobně pitvám, tak vím o čem mluvím. Toto se může již považovat za bernou minci jako dlouhodobí výzkum a pravděpodobnost, že nastane tento problém je zatím velmi nízká. Pokud se někdy toto stane jde podle mě o problém, kdy se lignocel nahromadí v trávicím traktu až po ucpání z jiné příčiny. Jde tedy už pouze o následný problém. Většina lidí co to píše to nemá ověřené a mnohdy jde o fámy nebo překroucení faktů.

Nedávno mě do fóra psala jistá slečna, že želva se najedla lignocelu, zvrací........Rengen nic neprokázal a následná operace želvy na klinice v Brně vnesla jasno do záhady. Bylo zjištěno, že měla zaseknutou kost ve střevu a následkem toho se v ní nahromadil písek, kameny, kterých se v přírodě dokáže běžně zbavit. Po lignocelu jak jinak ani památky. To je právě ono, kdo si to přečetl poslal to dále a výsledek je jasný - může za to lignocel opak je však pravdou! Takto to bohužel je ve většině případů.

Samozřejmě je zcela každého věc jak k tomuto přistoupí, ale za sebe mohu říci měnit nic určitě nebudu. Spousta lidí co je mají v hoblinách si nemohou zvyknout, že želvy jsou špinavé........ jste si opravdu jisti, že to želvám vadí? Vždy je tedy potřeba kombinovat více povrchů. Želva se běžně v přírodě a na zahradě zahrabává do hlíny a urči ji to nevadí. Jak připravit substrát v článku zde:

Příprava substrátu do terária pro želvy

 

Nedoporučuji:

Dnes tak hojně používané hobliny, granulát pro kočky.....Nejde v zásadě o přirozené prostředí. Někdo možná bude oponovat, že želva se má dobře, roste, žere....To je sice pravda, ale na místě je otázka co ji zbývá? Snaží se jen přežít v prostředí jaké má což je přirozené pro každého tvora včetně člověka, ale ty následky. Vlhké hobliny brzy plesnivý, zhutní se, je velmi znesnadněna údržba prostor z důvodu zamíchání staré stravy a výkalů do podestýlky a tím výrazně znesnadňuje jejich sběr. V neposlední řadě na měkkém podkladu nedochází vůbec k přirozenému obrusu drápků.

Závěrem:

Vždy je nejlepší si představit želvu v přírodě a snažit se co nejvíce přiblížit její prostředí u Vás podmínkám jaké tam má. Považuji za vhodné kombinovat různý terén a tím dát želvě na výběr. Samozřejmě vše dle možností chovatele a věřte, že Vám za to poděkuje:-)). Zaznamenal jsem několik negativních ohlasů ohledně mého názoru na HOBLINY a jelikož ani já si nejsem vždy jistý na 100% a pracuji někdy i na základě úsudku, proto jsem napsal na Kliniku chorob ptáků, plazů a drobných savců v Brně panu přednostovi: prof. MVDr. Zdeněk Knotek, CSc, který je specialista a uznávaný odborník a požádal ho o jeho profesionální nestranný názor nu tuto problematiku a s jeho souhlasem zde uveřejňuji jeho kompletní odpověď:

Vážený pane Junku,
Pokud jde o podestýlku nebo přesněji řečeno substrát do terária, potom se vždy bude jednat o kompromis. Pokud jsou želvy chovány ve výbězích, na zahradách, nebývá problém. Terárium je však vždy malé a koncentrace rizik je zde velká. Naprosto nevhodné jsou piliny. Rovněž hobliny (ačkoliv tento substrát mnozí teraristé používají i desítky let) nemohu doporučit. Pokud jsou hobliny zvlhčené a zahřáté, což je v teráriích naprosto běžné, potom se jedná o vynikající substrát pro baktérie, kvasinky a plísně. Následky v chovech hadů jsou obecně známy – respiratorní infekce a chronické dermatitidy. Ani želvy nejsou k tomuto riziku imunní. Navíc hrozí riziko cíleného nebo náhodného pozření hoblin – výsledkem je obstipace některého z úseků trávicího traktu (navíc těžko diagnostikovatelná běžnými zobrazovacími metodami). Některé hobliny mohou uvolňovat toxické aromatické látky (například terpeny). Odborná veterinární literatura je jednoznačně proti používání pilin a hoblin v teráriích.
Minimální riziko a naopak docela vhodný podklad pro želvy v teráriu představuje kvalitně usušené seno. Plní všechny funkce hygienického substrátu (podestýlky) a pokud je želvami pozřeno, tím lépe. Objem vlákniny je totiž v potravě želv důležitým faktorem.

S pozdravem
Prof. MVDr. Zdeněk Knotek, CSc., Dip ECZM (herpetology) *,**
Klinika chorob ptáků, plazů a drobných savců
Fakulta veterinárního lékařství
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
a
**Klinik für Geflügel, Ziervögel, Reptilien und Fische
Veterinärmedizinische Universität Wien
K tomu není co dodat, snad se mně podařilo přesvědčit o nevhodnosti tohoto podkladu alespoň někoho:-))) Děkuji panu profesorovi za jeho odborné stanovisko.

 

I takto to může bohužel někdy dopadnout! Jednalo se o želvu, kterou majitelka měla ode mě chovanou na substrátu hoblin a najednou začala z ničeho nic mít želva popsané problémy.

sprava-orig.jpg

5. Jaké použít osvětlení a teploty v teráriu?

Osvětlení a teploty:

Simulace denního světla -zářivková trubice obyčejná bílá nebo úsporná zářivka šroubovací 10 - 12h denně a je potřeba si dát pozor aby byli bílého spektra! Pro lokální ohřev bodová žárovka na zahřátí umístit do kraje terária a teplota měřena na substrátu pod lampou 40 - 45°C svítit 10h denně (kdo má pochybnosti ať si dá v létě teploměr ven na sluníčko) pro simulaci letního období. Bodovku je vhodné umístit k jedné straně terária pro udržení nižší teploty na druhé straně terária která slouží jako (ochlazovna). Ideální teplota v teráriu 25 - 28°C (letní odbobí). Bodová žárovka také slouží jako topidlo a je třeba začít třeba s 25W a postupně pokud to nevytopí zakoupit silnější a zvednutím nad substrát regulovat těch 40 - 45°C (letní teploty).

Pokud nemá želva celoročně přístup ke sluníčku, je nutné poskytnout nezbytné UVA,UVB speciálními výbojkami, zářivkami....... aby si želva mohla vytvářet vitamín D. Tento vitamín je nezbytný pro hospodaření s vápníkem a fosforem - při jeho nedostatku měknou kosti a dochází k rachitidě (deformace krunýře). Nejvíce jsou jí postihována mláďata: Osram ultravitalux 300W a další kvalitní výbojky odkazy najdete na úvodní straně vlevo dole a měření na: http://www.euzelva.cz/clanky/zelvy-mereni-zdroju-uv-uvod.html. Při výběru je potřeba zohlednit topný účinek lamp aby nedošlo k celkovému přehřátí terária. Kvalitní UV lampou stačí svítit hodinu denně a lze osvit rozdělit na dopolední a odpolední cyklus, pokud máte dostatečně velké terárium lze svítit samozřejmě i déle což je nejlepší.

Naopak kompaktními zdroji svítíme po celou dobu svícení. Přes noc je žádoucí co největší pokles teplot (dle druhu suchozemské želvy) klidně až k 15°C a samozřejmě veškeré osvětlení a topení je vypnuto. Při simulaci jiného než letního období ponížíme postupně teploty až o 5°C a to i pod zdrojem světla.

 

Závěrem:

Poskytnutí UV záření (sluníčko nebo UV lampa) je tedy základním faktorem, nezbytným pro dobrý růst a vývoj plazů. Vitamín D lze sice dodávat ve formě potravinových doplňků uměle (synteticky), ale tento způsob je hůře kontrolovatelný i pro zkušené chovatele a předávkování rovněž způsobuje měknutí kostí, onemocnění ledvin až smrt a navíc je při tomto postupu zakázané už zmiňované přidávání vápníku!! Vždy je nutné mít na paměti, že přehřívání je škodlivější než naopak!! Pokud želvě v (období aktivity) nevyhovují teploty je většinou zalezlá a čeká na vhodnější podmínky. Nevhodná teplota je jednou z nejčastějších chyb začínajících chovatelů želv.

 

Zjednodušeně:

VITAMÍN D: 

1) když dodáváte vitamín D prostřednictvím sluníčka nebo UV lampy což je nejlepší můžete libovolně přidávat vápník!                                            

2) když synteticky což se vůbec nedoporučuje tak zákaz přidávat vápník!

UV ZDROJE:

kvalitní UV záření vhodné pro želvy nejsou schopny vytvořit tělesa zářivkového typu a když ano tak jen na velmi malou vzdálenost! Pokud hledáte kvalitu hledejte lampy typu výbojka! Pokud Vám někde nabízejí žárovku za 130 Kč jako UV je to blbost a i kvalitní zářivky jsou za ceny většinou nad 400,-! Jestli už ale nějakou speciální zářivku máte zakoupenou je vhodné ji umístit do vzdálenosti max. 5 - 10 cm od želvy jen tak zaručíte alespoň nějaký mizivý účinek a využijete její potencionál. Samostatný článek:

Jeden ukázkový příklad šíření dezinformací za všechny

Dotaz:

Zdravím.
Miloši setkal jste se někdy s podobným případem?
cituji:
Můžete cukrovat vápníkem, ale musíte zároveň dodávat D3. Jinak je průšvih. Vápník se nezpracuje, ale ukládá se mimo kostí i v orgánech a nakonec dojde k úhynu. Výsledek pitvy je pak rozsáhlé množství ložisek vápníku v kostech, ale hlavně i v játrech a ledvinách.
Díky Jarda

Odpověď:
Jde o naprostý nesmysl! Pokud želvě podáváte vápník nemusíte se vůbec ničeho obávat a to v případě, že vitamín D si organismus želvy tvoří sám na základě UVB Záření a je jedno zda to bude slunce nebo UVB speciální lampa. Ovšem POZOR, pokud ji budete synteticky dodávat D3 např. kapky NESMÍTE UMĚLE PŘIDÁVAT VÁPNÍK!!!!!! Tam pak hrozí právě průšvih ukládání vápníku v celém organismu a těmto želvám se mezi chovateli říká - kamenné želvy.

Takže pokud někdo napsal to, co popisujete je to naprostý chovatelské "p…e" neboť doporučuje pravý opak, tedy vlastně navádí k cílenému zabíjení želv! Pokud tedy tyto názory šíří po internetu, tak podporuje zvýšený úhyn všech suchozemských želv.
Omlouvám se za ostřejší výrazy, ale v tomto případě je to zcela na místě.
Miloš

 

Další informace o UV zdrojích a měření v samostatných článcích:

ŽELVY - UVA/B LAMPY

MĚŘENÍ ZDROJŮ UV ZÁŘENÍ

Doplňky k chovu: E-shop vše pro želvy

 Maximální teploty a rozmístění osvětlení v teráriu 

download.jpeg

 

Bodovou lampou a UV osvětlením je lepší vždy svítit na substrát než na kamení......!!

 

Teploty pro evropské želvy v teráriu pro letní obobí:

Testudo hermanni, marginata, graeca 

 

8.00 hod. start osvětlení teplota v teráriu obou částech dle prostředí 18 - 22°C

13.00 hod. vše běží, postupný nárůst teplot:

                    - bodovka v centru tepla na substrátu 40 - 45°C teplota se drží po celý den

                    - chladná část okolo 25°C teplota postupně stoupá až do večera

18.00 hod. hodin těsně před vypnutím veškerého osvětlení, v chladné části max. na 28°C

19.00 - 8.00 hod. noční režim vše je vypnuté, teplota klesá postupně až do rána k 20°C

 

Hlavně nesmíme zapomínat, že při ryze terarijním chovu nemůžeme doporučené teploty (letní) udržovat po celý rok. Zhruba, každé 3 měsíce želvě pokud možno měníme teplotní rytmus včetně délky svícení a snažíme se přizpůsobit alespoň vzdáleně teplotně ročnímu období, které chceme simulovat. Pokud toto nebudeme dodržovat, budou suchozemské želvy dlouhodobě přehřívány nebo naopak nedohřívány, tak se želva může dostat do zdravotních problémů, popřípadě uhynout!!

Popis:

Snažil jsem se zde popsat, jak je to s teplotami v teráriu, určeno hlavně pro začátečníky. Měříme vždy na substrátu a je důležité vědět jaký druh želvy chováme a jaké období simulujeme. Takto popsané platí pro želvy evropské, kterým simulujeme v daném období letní počasí. Teploty se mohou mírně lišit a u opravdu velkého terária délky asi tak nad 1m mohou být  klidně v studené zóně nižší s postupným přechodem až pod lampu na zmíněné maximum 23 - 28 - 45°C. Teploty lze regulovat dle wattů osvětlení (slouží ke svícení a topení). Nebo u otevřených akvárii částečným zakrytím horní části. Komu se zdají teploty vysoké musí si uvědomit, že teploty v Řecku, Bulharsku....kde želvy žijí, tak během léta dosahují ve stínu hodně nad 30°C a na slunci je klidně hodně přes 50°C a v noci okolo 22°C! Těmto teplotám se nepřibližujeme ani náhodou, ale nemůžeme být moc nízko. Během dne tedy v chladné části nemůžeme mít 20°C pokud simulujeme letní počasí!! To je hluboko pod letní normou. Něco navíc v článku:

KONDICE ŽELVY A OBDOBÍ

ŽELVY A TEPLOTY

MĚŘENÍ TEPLOT U ŽELV

6. Jaké potřebuji příslušenství do terária?

 

Příslušenství:

Misku na vodu, a je vhodné na dno vložit placatý kámen pro snadnější výstup a vstup želvy z misky. Hloubku vody želvě maximálně po zobák, nutno čistit dle potřeby. Misku na žrádlo pro snadnější údržbu. Vhodné skalky a na šikmo položené ploché kameny, kůru ze stromů.......to vše sloužící jako úkryt s přihlédnutím na bezpečnost zvířat a umístěné v studenější části terária. Vlhkoměr a teploměr by měl být také součástí vybavení pro lepší přehled.

 

Závěrem:

Chybou je topný kámen, který je pro želvy krajně nevhodný a žádný odborník na plazy nedoporučuje!! Také pozor na umístění překážek poblíž a pod bodovou lampou kde je dost vysoká teplota a pokud se Vám želva na tomto místě převrátí na záda a nepodaří se ji během relativně krátké doby o návrat na nohy dochází často pak k úhynu v důsledku přehřátí.

Něco navíc hlavně o nákladech na chov a pořízení doplňků najdete v samostatném článku: NÁKLADY NA CHOV ŽELV

Doplňky k chovu: E-shop vše pro želvy

7. Jak a zda zimovat?

 

Zimování mláďat:

Po zkušenostech doporučuji kdo se rozhodne pro zimovaní tak až na 3 zimu jejího života! Důvod je, že želva už je dostatečně vitální a zvládne i nějaký ten drobný přehmat začínajícího chovatele. Musíme si také uvědomit a přiznat, že nikdy nedokážeme nastavit a simulovat podmínky při zimování tak jako v přírodě kde to během zimy i dost kolísá dle počasí. Během 1 zimy dochází pravděpodobně i k přírodní selekci, pro slabší jedince je pak zimování krajně riskantní ! Čím mladší želva je tím je více náchylná a méně odolná při nesprávném postupu a drobných přehmatech během zimování!!!
Samozřejmě v domovině zimuje hned tu první zimu, ale zima tam přichází daleko déle než u nás a želva má dostatek času se řádně připravit a hlavně jsou tam rozdílné klimatické a jiné podmínky než u nás. Příroda se tam s nikým moc nemazlí a slabší jedinci a ti co mají smůlu prostě umírají a přežijí jen ti nejsilnější. A tomu se snažíme u řízeného chovu vyhnout a mě to takto po různých pokusech a nemalých úhynech vyhovuje a funguje. Názory a návody na toto téma se různí, ale každý chovatel chce na jaře vše co dal na podzim spát i probudit a to je hlavní:-))) Už jsem četl i názor, že když nebudete zimovat ztratí želva tuto přirozenou vlastnost - to není pravda! Vždyť v přírodě zimují jen když je příhodné počasí na zimování.
 
Pořídil jsem si více dospělých želv, které nebyli nikdy zimované a u mě zimují normálně, bez jakéhokoliv problémů. To, že má želva zimovat od 1 roku je to sice správná Hypotéza, ale dle zkušeností ze zimování je lepší až jak píšu a samozřejmě rozhodnutí je na každém z Vás. Podle mého názoru je toto téma také součástí konkurenčního boje a skutečnost je pak často jiná. Jaká? Odpověď se přímo nabízí. Úspora el.energie, krmení, místa, starostí.... Ve velkochovech přeci stačí zazimovat polovinu produkce a máme ihned o polovinu nižší náklady a vyšší zisk nebo si snad někdo myslí, že jde o něco jiného?! Na to je vždy potřeba pamatovat, že každá mince má rub a líc. Snažím se předat zkušenosti, jak to dělám já a kde mám jen ty nejlepší výsledky. Pokud se želva nachází přes léto ve venkovním výběhu a budeme ji zimovat (platí i pro dospělé želvy) je nejlepší ji nechat až do pozdního podzimu přirozeně usnout venku a pak pouze přenést do studeného sklepa kde se teplota pohybuje +3 - +7°C ideál a umístíme ji do připravené bedýnky s vlhkým substrátem např. lesní hrabanka a dobré zkušenosti mám i s lignocelem.
 
Pokud se nám vyskytují ve sklepě hlodavci je potřeba jim znemožnit přístup k zimující želvě vhodným způsobem třeba pletivo..... Při tomto postupu je nutno ji na podzim více hlídat, aby se nám nezahrabala někam, kde ji už nenajdeme nebo neumrzla při prvním nečekaném mrazíku. Je vhodné ji přenášet na noc do venkovní zateplené boudy. Mláďata zimujeme asi 3 měsíce a dospělce můžeme celou zimu, kdy je také vhodné občas želvu převážit a při rapidním úbytku asi pod 20% váhy ji raději dříve probudíme to platí i pro dospělé želvy. Budíme opatrným postupným navyšováním teplot klidně i 14dní a pokud želva začíná být čilá můžeme ji vykoupat ve vodě teploty prostředí v kterém se zrovna nachází!!!!! V žádném případě v teplé vodě!!!! Želví rok 2010, Želví rok 2011, Želví rok 2013, Želví rok 2014. Zimování z terária je problematičtější a zde je potřeba postupně snižovat teplotu, stravu a svícení dlouhodobě dokud želva neusne kdy je také potřeba ji koupat ve vodě, aby se dostatečně vyprázdnila. Simulovat ji podzim pokud nemáte vhodný sklep je možno použít i ledničku kde podmínky simulujeme jako ve sklepě s důkladnější kontrolou vlhkosti. Vždy postupujeme s rozvahou a pomalu bez teplotních šoků! Něco navíc se dozvíte i zde. Zimování a odzimování želvy

 

 

Závěrem:

Platí pravidlo, pokud se na zimování necítíte tak se mu raději vyhněte při větší chybě je to její konec, želva ho bezpodmínečně k životu nepotřebuje. Většinou během roku si chybějící zimování nahradí sníženou aktivitou třeba ve venkovním výběhu. Pokud se i přesto stane, že se Vám želva sama zazimuje v teráriu tak vypněte veškeré osvětlení a nechte ji odpočinout, dokud neprojeví opět aktivitu a nezapomenout hlídat vlhkost substrátu! Vždy je třeba mít se na pozoru, zda se nejedná o nějakou nemoc a nepoplést to s zimováním!! Vše jsou to mé vyzkoušené poznatky a postupy a nikomu je nenutím. Mě fungují, ale klidně můžete aplikovat i jiné návody různých chovatelů většinou všechny vedou k úspěšnému cíli.

 

Rizika zimování a porovnání:

Než se rozhodnete zimovat, musíte vědět i jaká rizika podstupujete, a proto jsem připravil jednoduché srovnání želvy chované doma a ty z přírody. Hlavně želvy chované v domácích podmínkách jsou většinou málo otužilé. Případná rizika, která podstupujeme si každý určitě uvědomí sám. Nezáleží na tom kolikrát je již želva zimovaná vždy stojí všechny začátkem podzimu na pomyslné startovní čáře v rozdílné kondici a co bylo loni nemusí platit letos. V přírodě je to jedno tam slabší umírá a život běží dál.

  
 

Doma                                                     Příroda

1. rozmazlené želvy, teploty, strava......       daleko odolnější, otužilejší........

2. želvy, chceme vždy probudit                    přírodní selekce, slabší umírají

3. nevhodná příprava na zimování               bez problémů dlouhodobá, postupná

4. nevhodná teplota v zimovišti                    ideální želva se přizpůsobí, časté změny

5. konstantní teplota po celou dobu             časté změny želva se i probudí a znovu usne

6. nevhodná nebo nesprávná vlhkost           dokonale sladěno s častými změnami

7. nevhodný substrát                                    vybere si sama to nejvhodnější podle instinktu

8. špatně zvolená délka zimování                každý rok je to jinak s mnoha změnami

9. nevhodné probouzení                               ideální postupné, dlouhodobé

Více informací najdete na samostatné stránce: Zimování a odzimování želvy

 

8. Jak odzimovat želvu?

 

Úvod:

Pomalu, leč to venku zatím nevypadá, se někteří, co zimují chystají odzimovat  svoji milovanou želvu v domácím prostředí a blíží se i období, kdy se začnou pomalu probouzet i ostatní zimované želvy.

 

Přírodní odzimování ve venkovních ubikacích: 

Přírodní odzimování je v celku jednoduché. Želvy se spící dle počasí většinou koncem března nanosí do venkovních ubikací, které máme zateplené a zajištěné tak, aby v případě mrazíků želvy nezmrzly. Prudký nárůst teplot by mohl způsobit želvám teplotní šok a proto sledujeme počasí a proces přesunu do ubikací provedeme raději dříve nežli později. Tam je přikryjeme nejlépe např. slámou nebo senem a necháme ostatní na přírodě. Sami se dle počasí jak narůstají průměrné denní teploty probouzejí. Pro celý proces si vybereme počasí kdy hlásí, alespoň pár dní dopředu horší počasí, tedy nejlépe bez sluníčka a zataženo.V žádném případě je nevyndáváme z boudy na sluníčko a necháváme to vše na nich. Něco navíc se dozvíte i zde. Želví rok 2010, Želví rok 2011, Želví rok 2013, Želví rok 2014
 
 

Řízené odzimování v domácích podmínkách:

Budeme se zabývat želvami co máme většinou v během roku v teráriích a zimují různě ve sklepě, ledničce......a z nějakého důvodu jsme se rozhodli, že je ten správný čas. Předpoklad je, že naše želva je v prostorách, kde teplota je asi ideálních +2 - +7°C. Musíme si uvědomit také, že její tepová frekvence dle odborné literatury je dokonce 1 tep za minutu, tedy hodně málo!!  Musím upozornit, že každá zimovaná želva, pokud ji vezmeme do ruky, projeví nějakou malou aktivitu. Zafuní, zatáhne se více do krunýře.......Když se ani nehne má hlavu více vystrčenou ven, zapadlé oči a ani při manipulaci nejeví známky jakéhokoliv pohybu, je pravděpodobně bohužel mrtvá. Jestliže tedy jeví známky života, přistoupíme k samotnému procesu  probouzení.

 

Postup: 

1. Pokud je to možné i s bedýnkou.... kde je zimovaná,  přemístíme do prostor, kde teplota vzduchu je větší, tak nejvíce do 13 -15°C ( nevytápěné místnosti, chodby, garáže, půdy.....) a případně pokud tam jde denní nebo jiné světlo tak celou nádobu něčím přikryjeme tak, aby tam nepronikalo světlo, samozřejmě necháme škvíru na výměnu vzduchu.
  

2. Zde ji necháme  klidně i týden nebo dva a chodíme pozorovat, zda se něco děje a želva se začíná pohybovat po prostoru nebo ne. Bude určitě měnit pozice, ale hlavně záleží na tom, zda začíná lézt a jak čile. Když  je stále i v této teplotě líná a málo pohyblivá, tak po těch dvou týdnech ji můžeme přemístit do pokojové teploty. Pokud se, ale začíná projevovat zvýšenou aktivitou v daném prostoru, přemístíme ji dříve než za oněch 14 dní do pokojové teploty. 

3. Opět s celou nádobou, teráriem..... přemístit do pokojové teploty kde je 20 - 22°C. Když je přiměřeně hodně aktivní už ji nezakrýváme a necháme sice v stinné části pokoje co nejdále od topení a zdrojů tepla stále v bedýnce opět podle aktivity asi týden bez lokálního světla a ohřevu. Pokud je stále málo aktivní tak můžeme i v pokoji částečně zakrýt a izolovat od světla. 

4. Zde už by měla v této teplotě projevit aktivitu a začít prozkoumávat terén, to je znamení, že můžeme přistoupit ke koupání ve vodě, vždy stejné teploty, v které se nachází želva - na to velký pozor. Po 15 minutách koupele ji můžeme přemístit už do terária nebo jejího vnitřního prostoru a začínáme svítit 10 - 12h denním světlem, zatím bez bodového světla minimálně 1 - 2 dny  a už můžeme nabídnout jídlo a samozřejmě misku s vodou. Po této startovací době zapneme už veškeré osvětlení zatím bez UV, pokud ho máme, a želvu pozorujeme, zda nejsou nějaké komplikace. 

5. Musíme si hlavně uvědomit, že neexistuje návod, který se dá aplikovat přesně po krocích a hodinách či dnech. Každá želva se chová jinak, takže délku mezi jednotlivými body viz. nahoře 1 - 4 a teplotami vyloženě upravujeme dle momentální situace a stavu želvy. Tu o nějaký den zkrátíme tu zase přidáme. Čím mírnější a pomalejší probuzení bude, tím lépe a hrozí méně komplikací. V přírodě nebo boudě ve výběhu to trvá měsíc i déle dle počasí.

Co v žádném případě neděláme, když chceme želvu odzimovat a vyndáme ji ze zimoviště kde je +2 - 7°C ven a chceme zahájit proces probouzení.

 

1. ihned vykoupat, dokáže ji spolehlivě zabít voda o teplotě 20°C!

2. ihned umístit do vyhřátého terária v bytě!

3. ihned umístit na sluníčko, a to ani v pokoji na podlaze za oknem!

4. ihned umístit pod bodové výhřevné světlo!

5. ihned umístit k jakémukoliv zdroji tepla - radiátor topení.....

Vše to jsou metody, které ji dokážou spolehlivě zabít nebo v lepším případě hodně ublížit!!!

 

Závěrem:

Během zimování i při teplotě lehce nad 0 v zimovišti, pokud má želva prostor mění pozice a částečně se pohybuje. Je to přirozené a není potřeba se nad tím pozastavovat a neznamená to, že želva nespí. Pokud budeme během celého procesu odzimování postupovat pomalu a obezřetně, nehrozí žádná závažná rizika. Rychlost procesu přizpůsobujeme dle potřeby a u každého jedince to je jinak a záleží na mnoha faktorech, které byli počas zimování a ovlivňovaly kondici želvy. Přeji všem, aby ta Vaše želva byla po odzimování ta nejšťastnější!

Více informací najdete na samostatné stránce: Zimování a odzimování želvy

9. Jaké a jak velké mám zvolit terárium nebo výběh?

 

Terárium:

K tomuto lze dodat, že všeobecně platí pravidlo pořídit terárium co největší nám prostor a peníze dovolí. Vyhneme se v budoucnu vícenákladům na pořízení většího. Rozměry tady záměrně nebudu uvádět, ale každému je jasné doufám, že větším výběhem se nic nezkazí:-)). Pokud to bude terárium je dobré mít dvířka z čela a vrch zakryt, dobře se nám bude udržovat teplota a je lepší i přístup a údržba ubikace. Pokud zvolíte akvárium, je dobré částečné zakrytí aby, neunikalo teplo. Důležité je také vědět, že jakékoliv terárium, akvárium....je pouze záležitostí vkusu a popřípadě doplněk bytu a želva to vůbec nepotřebuje!!!!!!! Pokud ji zajistíte chovné podmínky (teplota, vlhkost, osvětlení, prostředí.....) třeba v staré dřevěné bedně, plastové vaně a další ........ věřte, že želva bude stejně spokojená jako v teráriu. Jen je potřeba použít materiál zdravotně nezávadný!! Každé terárium by mělo mít zajištěno vhodnými otvory nebo mřížkou větrání pro částečnou cirkulaci vzduchu ovšem bez průvanu!!

Samostatný článek na toto téma najdete zde: ŽELVY A CHOVNÉ ZAŘÍZENÍ

Terária: Terária na prodej

 

Venkovní výběh:

Zde je to celkem bez problémů.Slunce , vlhkost......máme zajištěné a je potřeba zajistit možnost úkrytu na to si vystačíme s přírodním materiálem jako dřevo, ploché kameny, keříky atd. a můžeme použít ledacos hlavně zajistit želvě možnost úkrytu před sluníčkem a nepohodou. Pro případ, že bude pernamentně ve venkovním výběhu od brzkého jara do zimy a bude se zde probouzet a usínat k zimnímu spánku je třeba úkrytu věnovat větší pozornost např. zateplená bouda, podzemní úkryt.......popřípadě prostory temperované kde je zaručeno, že teplota neklesne pod +1°C!! Výběh by měl být situován na jih s přístupem sluníčka a vhodné je i pestrý terén pro naše sportovce:-))) Jako kopečky, bezpečné překážky, průlezky no prostě takové velké hřiště jako v přírodě. Největší pozornost klademe na zajištění proti úniku.

Na výběr máme spoustu materiálu a vždy volíme dostatečně vysoké hrazení s ohledem na velikost želvy a jejich počet ve výběhu. Pokud jich máme více jsou schopny jedna druhé posloužit jako žebřík a zdařilí unik je hotov. Čím hladší materiál zvolíme tím nižší může být hrazení. Jestli někdo potřebuje reálnou výšku tak podle mě je dostatečná dle rovnice: délka želvy x 3. Jak hluboko zapustit výběh do země? Ještě jsem se nesetkal s želvou, která při příchodu k překážce začne hrabat dolů pak nahoru a prostě se podhrabe!! Takové druhy sice existují, ale jsme stále u evropských želv. Např. druh Gopherus agassizii dokáže až 10m hluboké nory!! Ale pozor musíme zapustit do země min. 5 cm, aby želva necítila možnost úniku pak si dokáže předníma nohama zvětšit a vytvořit dostatečný prostor pro únik.

 

Závěrem:

Dodržujeme hlavně při stavbě jak výběhu, tak terária zásadu zdravotně nezávadných materiálu a vždy přihlédneme k velikosti a možnostem želvy kdy krkolomné překážky mohou být spíše na škodu než k užitku. Želva také nesmí být vystavena stálému průvanu, který hrozí zejména při pokojovém chovu, který není zase tak vhodný a ani vzdáleně nepřipomíná přírodní podmínky, nebo nevhodně zvolené větrání chovné ubikace nebo terária.

10. Přenášet želvu ven a zpět do terária?

 

Zde je rada jednoznačná. Každá změna prostředí je pro želvu stresující a tak časté přenosy se snažíme eliminovat na co nejmenší počet. Není to pes a je nevhodné několikrát denně ven-terárium-ven-pokoj......Kromě stresu jde také o velké změny teplot a průvan, které jim vůbec nesvědčí. Je jim nejlépe ve známém prostředí a jsou na ně hodně fixované. U dospělých jedinců je známá věc při změně výběhu některé samice přestanou i na několik let snášet než se ztotožní s novým prostředím!!

 

Závěrem:

Pokud přesto želvu přenášíte tak vždy umístit do stinného místa a dbát aby nedocházelo k velkým změnám teplot a ponechat ji tam co nejdéle!!!!!! Pokud je želva jakkoliv nemocná či léčena platí zákaz přenosu, nejlépe je ji doma jako lidem ve známém prostředí bez zbytečných stresů, na které jsou želvy hodně náchylné!!!

Podrobnější informace v samostatném článku: KDY DÁT ŽELVY DO VÝBĚHŮ

11. Jaké doklady potřebuji při koupi a co

      znamenají?

 

Doklady:

Tak bílý papír CITES (registrační list) je doklad o původu zvířete kde je uvedeno vše potřebné od narození jako majitel,úřad, původ, země...... něco jako rodný list želvy. Žlutý doklad je výjimka ze zákazu obchodní činnosti ta slouží jako doklad a povolení s tímto zvířetem obchodovat a má většinou časově omezenou platnost. Nejprve je potřeba si uvědomit do jaké skupiny CITES chráněných zvířat naše želva spadá, to určuje, zda potřebuje žlutý papír-výjimka ze zákazu obchodní činnosti, BÍLÝ DOKLAD CITES MUSÍ MÍT VŽDY!!! Želvy T.hermanni, marginata, graeca, M. tornieri tyto druhy potřebují BÍLÝ A ŽLUTÝ DOKLAD a nic se na tom ani v nové úpravě zákona od 2010 nemění!!! Např. T.horsfieldi, G.elegans, G.pardalis těm nově od 2010 končí povinnost majitele je registrovat a žádat o CITES a musí pouze vést CHOVNOU KNIHU kde jsou povinni vše zapisovat, a předloží ji při kontrole chovu!! Platí vést knihu pro všechny druhy suchozemských želv!! Více si můžete přečíst v samostatném článku:

JAK PŘIHLÁSIT, REGISTROVAT ŽELVU

CHOVNÁ KNIHA PRO ŽELVY

 

Závěrem:

Pokud tedy kupujete želvu zjistěte si jaké potřebujete pro daný druh a vždy vyžadujte příslušné doklady vyhnete se do budoucna komplikacím. Metody jako darovací smlouva je sice zákonný způsob jak obejít nepřítomnost žlutého dokladu, ale může se stát, že majitel také nedostal povolení k prodeji (žlutý papír) a pak pokud ji chce prodat či darovat mu nic jiného nezbývá. V budoucnu pokud budete žádat na případná odchovaná mláďata či samotnou želvu o výjimku tak se Vám může stát, že ji nedostanete a nikdy už pak ani další generace odchovaných želviček a to je opravdu velká škoda a taková želva je k chovným účelům zcela bezcenná!! Bílý doklad vyžadujte vždy u druhů které podléhají nadále registraci, pokud ho nebudete vlastnit tak Vám hrozí vysoká pokuta a zabavení zvířete. Stačí jen nepřející soused!

 

Doporučení úřadu:

Želvy zařazené do CITES -B- nově od 2010 např.T.horsfieldi, G.elegans, G.pardalis nepotřebují už CITES a chovatel musí vést chovatelskou knihu. Ty želvy které už mají doklady vystaveny zůstávají v platnosti a týká se to pouze želv pořízených nebo vylíhnutých od tohoto data. Nejlepší je na tato zvířata uzavřít kupní smlouvu kde budou všechny náležitosti jako jména prodávajícího a kupujícího, bydliště, datum, podpisy, druh zvířete, počet.....čím toho tam bude více tím lépe. Paní mě po dotaze důrazně upozornila, že v žádném případě se nezbavovat dokladů již vystavených slouží jako prokázání původu želvy. Každý by si měl tedy u nově pořízených želv vést co nejpodrobnější zmiňovanou knihu, kde zaznamená vše a čím více informací tím méně problémů při možné kontrole. Předběžný návrh zákona který ještě zatím neplatí možno stáhnout zde.

Platí vést knihu pro všechny druhy suchozemských želv!! Více si můžete přečíst v samostatném článku:

CHOVNÁ KNIHA PRO ŽELVY

12. Jak poznám nemocnou želvu?

 

Rozpoznání nemoci:

Zde je to velice těžké hlavně s určením nemoci, kterou naše želva trpí a je nutno konkrétní zvíře znát a hlavně občas prohlédnout, zvážit a zapsat. Pozorujeme hlavně chování želvy, výtok z nosu, konzistenci stolice, jasnost očí, povrchové zranění, přítomnost klíšťat, která odstraňujeme jako u lidí či anomálie jako bulky a v neposlední řadě tvrdost krunýře který u dospělců tvrdý a u mláďat pružný, ale nikoliv měkký! První příznak nemoci je náhlá změna chování a chuti k jídlu popřípadě průjem (může nastat náhlou změnou potravy a důsledkem stresu) a malá aktivita. Také sledujeme, zda nemá okolo kloaky cizopasníky jako roupy a v trusu škrkavky které připomínají malé žížaly. Určit zda jde o nemocnou či jen o odpočívající želvu není jednoduché obzvláště pokud u ni nejsou žádné viditelné příznaky.

Bohužel i takto to končí když majitel této roční želvy vyhledal odbornou pomoc již pozdě!!

Zelva-zprava.jpg

Překlad zprávy do češtiny:

Výrazné dýchací obtíže (dyspnoe)
zápal plic (pravý lalok), pravá plíce nefunkční (splasklá) potvrzeno rentgenem, změny tkáně plic zvětšení (nafouknutí)žaludku s obsahem plynu (proto podáván Sab simplex - proti plynatosti) z napadení roupy krvácení do trávicího traktu a žabscesy (hnisavá ložiska) Podávali antibiotika, ale nález už byl tak pokročilý, že nešlo nic dělat. Po zhoršení stavu doporučují eutanázii

 

Závěrem:

Při jakémkoliv podezření na nemoc je potřeba vyhledat odbornou pomoc např. u veterináře, ale zde pozor ne každý tomuto druhu zvířat rozumí a léčí, léčí........Některé nemoci zvládnete vyléčit i sami doma jen je potřeba na internetu či od chovatele, zvěrolékaře pokud to prozradí:-) zjistit jak a čím léčit dotyčné zranění či nemoc a po zakoupení případné masti........a léků přistoupit k léčbě. Pokud si ale nejste jisti v diagnóze nebo jestli to zvládnete vždy, je lepší svěřit želvu do péče odborníka!!!!!.Vyhledat specialistu na plazy je proto více než vhodné. Zde můžete vyhledat a kontaktovat veterináře. Proto jsem připravil stránku nazvanou ŽELVÍ LÉKÁRNIČKA, kde najdete léčebné postupy, návody na nemoci želv. Nechybí ani seznam léků a přípravků, které lze použít.

Další podrobnosti v samostatném článku: NEMOCNÁ ŽELVA

13. Jak poznám a určím pohlaví?

Máme doma kluka nebo holku:

U malých želv se velmi špatně určuje pohlaví a jde vždy o odhad více či méně profesionální, zkušenosti, velikost želvy, věk a v neposlední řadě teploty líhnutí, které to zásadně také ovlivňují. Také je zde jako vždy důležitý druh a případná jeho specifika. Všeobecně se dá říci, že pohlaví se začíná výrazně specifikovat přibližně ve velikosti 1/3 dospělé želvy. Zde pak dochází k výraznému délkovému růstu hlavně ocásku, kde samci dorůstá až skoro k nožičce a samici zůstává stále stejně velký přiměřeně k tělu (u většinu druhů) viz náhled: http://www.euzelva.cz/clanky/urceni-druhu-zelvy-pohlavi.

U dospělých jedinců je to pak trochu snadnější samečci u některých druhů bývají znatelně menší jako např: T.hermanni, T.graeca, G.elegans. U jiných jsou přibližně stejně velcí, ale mají rozdílný tvar krunýře kde samec má výrazně konkávní (proláklý) spodní plastron např. T.marginata. U samic tohoto druhu je plastrón rovněž konkávní, ovšem mnohem méně než u samců. Samice jsou u všech želv většinou při pohledu shora kulatější a bez výrazného závoje na zadní části krunýře. Samci také někdy vystrkují penis při koupání ve vlahé vodě, který má tvar trychtýře a pak už je to jednoznačné. Více se dozvíte v článku určení pohlaví a druhu želv zde.

 

Závěrem:

Zde jde jen o malý náznak toho, jak lze poznat pohlaví želv, ale vždy záleží na určitém druhu a případných specifikách. Popisuji zde některé způsoby jak se dopátrat pohlaví Vašeho jedince. Naskakování želv jedna na druhou zezadu není směrodatné, jelikož to dělají i samice a lze si tak snadno splést pohlaví. Určení pohlaví u malých a subadultních jedinců je někdy dost tvrdý oříšek i pro zkušené chovatele a leckdy dojte k omylu a pak najednou máte doma místo Pepiny - Pepíka :-)))))

14. Jak a kde na úřadě přihlásit želvu?

 

Nezapomeňte, že želvičku, která podléhá registraci musíte nově od 2010 do 30dnů od data získání přihlásit na Krajském úřadě odbor životního prostředí či jeho pobočce!! Sebou veškeré doklady k želvě bez želvy samozřejmě!! Pro ty co hodlají želvu nepřihlásit je důležité vědět, že na úřadě kde ji na Vaše jméno musí chovatel odhlásit z jeho složky její dokumenty vyjmou až teprve ji nový majitel tedy Vy přihlásí na sebe!! Z toho je patrné, že mají 100% přehled, kdo dodržel zákonnou povinnosti a kdo NE. Hrozí docela velký finanční postih tak doporučuji vše dodržet, je to zatím bezplatné.

 

Závěrem:

Doklady je možno i na úřad po telefonické dohodě nejlépe doporučeně poslat. Kontakty jsou uloženy v aplikaci Word a možno stáhnout na odkazu: Seznam krajských Krajské úřady životního prostředí s kontakty

Více najdete v článku:  jak přihlásit suchozemskou želvu

15. Kdy a jak často čistit terárium?

 

V první řadě je důležité kolik želviček a jaké velikosti dané prostory obývá. Například tak jako já každý den ráno sesbírat zbytky staré potravy po teráriu, vyměnit nebo doplnit vodu v misce a dát nové krmení. Je vhodné popřípadě sesbírat i bobečky po želvě. Naučte se také občas vizuálně kontrolovat vlhkost substrátu a pokud povrch začne osychat doplňte vodu do kamínků a substrát si vlhkost natáhne do sebe již sám. Pokud se takto budete starat o čistotu terária stačí pak substrát vyměnit vždy v létě kdy jsou želvy ve venkovním výběhu. Pokud tyto prostory obývá celoročně tak zhruba každého půl roku. Substrát vyměníte za nový a kamínky po proprání ve studené vodě a konečném spaření žhavou vodou pro dezinfekci můžete použít opětovně. Terárium než dáte nový substrát atd. důkladně vyčistěte saponátem (JAR...).

 

Závěrem:

Pozor pokud máte želvu nemocnou nebo se objeví plíseň, výrazný zápach......... pak je nutné udělat výměnu a čištění vždy ihned!! Pokud máte v prostorách více želv nebo dospělé jedince je potřeba měnit a čistit prostory častěji dle potřeby.

16. Na co si dát pozor při nákupu doplňků a

      vybavení?

 

Než se vypravíme nakupovat doplňky a vybavení pro želvičku nejlépe do nějakého zverimexu promyslete a nastudujte předem co potřebujete a chcete pořídit. Jde především o Vaše peníze a občas se stává, že prodávající personál je úplně mimo a snaží se začátečníkovi vnutit kdeco a je vlastně jedno zda z neznalosti nebo záměrně. Nenechte se dotlačit k nákupu např: topných kamenů, vyhřívaných desek, nevhodných substrátů (hobliny, granulát pro kočky...), drahých UV trubic zářivkového typu, mastiček na krunýř, vitamínové kapky, infra žárovky........a další zbytečnosti ať tvrdí cokoliv. Setkal jsem se už se spoustou lidí co takto nakoupili zbytečnosti včetně mě když jsem začínal.

Věřte želva to opravdu nepotřebuje. Misky musí být snadno čistitelné nejlépe neutrální barvy a podle velikosti želvy i přiměřeně hluboké, tak aby to nebyla pro želvu nepřekonatelná překážka. Při nákupu úkrytu je potřeba si uvědomit, že želva nebude trůnit uprostřed boudičky a pokud už tam vleze tak se snaží zahrabat ke kraji a je schopna úkryt i nadzvednout a odtlačit podle toho tedy vybírejte.

 

Závěrem:

Letmým průzkumem příruček pro chov želv které jsou k sehnání, jsem zjistil, že se vesměs jedná o zavádějící informace. Doporučuji knihu Želva zelenavá

Doplňky k chovu: E-shop vše pro želvy

17. Mýtus a pověra želv z jižní Afriky!

 

Často se setkávám s názorem komplikovaného chovu suchozemských želv z jižní Afriky ( G.pardalis, pardalis/Chersína angulata.....) a mohu jen potvrdit, že tyto problémy pravděpodobně potkávají jen ty chovatelé, kteří se želvám snaží vnutit naše léto za jejich a v zimním období na nich šetří a simulují jim chladné období. Želvy strádají a postupem času začínají problémy. Proto si tady dovolím tvrdit, že toto není pravda. Ze zkušeností jsem zjistil, že naše evropské léto se zdaleka nevyrovná tomu africkému a musíme buď "udělat" želvám léto v zimě s použitím světla, UV zdrojů a pořádného topení  ( a potom pro ně bude naše léto obdobím odpočinku) a nebo v létě želvám poskytnout skleník nebo jiné zdroje vytápění, a to i v noci, a potom je můžeme nechat v zimě odpočívat.

Já volím první možnost, v létě želvy mají nižší aktivitu, méně žerou a po přemístění do vnitřních výběhů začínají teprve plně aktivovat, přijímat potravu a růst. Chovám více druhů z této oblasti a ještě jsem nemusel řešit problémy a želvy prospívají na výtečnou. Ruku v ruce jde s tímto tvrzením samozřejmě dodržení chovných podmínek a všeho co k tomuto patří. Na základě těchto údajů si myslím, že jde pouze o všeobecně šířené pověry o suchozemských želvách z tohoto koutu planety.

 

 

18. Mušky a jiná havěť v teráriu

V teráriu se k naší nelibosti daří i jiným živočichům než želvám. Jde především o drobné můšky, mouchy, ploštice......Pro želvy nejsou vůbec nebezpečné a v pohodě dokážou žít vedle želv. Horší je to s majiteli želv, těm to vadí hodně. Výměna substrátu vyřeší problém jen krátkodobě a za čas řešíme to samé. Já používám na mouchy osvědčený recept a to jsou mucholapky. A mušky s kterými já problém nemám nám pomohla vyřešit jedna všímavá chovatelka. Co se týče mušek napsala: - mám podobný problém u šneků - mají tam totiž ještě víc vlhko. Osvědčil se mi drcený dolomit - je to takový nažloutlý prášek, dá se to koupit v sáčku i v kýblech. Do ligna stačí trocha zamíchat - změní se kyselost půdy a muškám se to nelíbí. Šnekům to nevadí a želvám podle mě taky ne - je to jen vápenec, takže i kdyby to náhodou snědla, což mi přijde nepravděpodobné, protože je to prášek, by ji to ublížit nemělo...Možná u mě tento problém není právě díky hojnému používání uhličitanu vápenatého (CACO3) sypaného na stravu.

Chvostoskokům stačí jim, aby měli vlhkou zeminu. Jestliže se Vám pravidelně vyskytují, přinášíte si je nejspíš domů s novými pokojovými květinami nebo u Vás žijí v květináčích těch stávajících. Před vyvářením všeho z terárka doporučuji si nejdřív prohlídnout pokojovky a pokud tam chvostoskoky objevíte, prolít květináč bublinkovou vodou (vlivem CO2 se všichni udusí), pak se teprv pusťte do sanitace terária, jinak to nemá moc smysl a chvostoskoci se do něj z kytek zase nastěhují. Léčbu CO2 jde dělat i v terárku, ale nezapomeňte nejdřív vyndat želvy.

19. Mraveniště ve výběhu želv

 

Ve venkovních výbězích suchozemských želv občas najdeme mravence, to je v přírodě naprosto běžné. Pro želvy sice nebezpeční nejsou, ale pouze do určité chvíle. Čím jsou želvy menší, tím větší hrozí riziko problémů. U jednotlivých mravenců nic nehrozí, ale pokud si ve výběhu vybudují mraveniště určitá rizika tu jsou, malé želvy mohou ve větším počtu napadnout. Záleží samozřejmě na druhu mravenců, ale laik to těžko bude řešit a proto nejlepší způsob jak se jich zbavit je posyp mraveniště kuchyňskou solí. Želvy si sole ani nevšimnou a mravenci se během několika hodin odstěhují. Mám to osobně již několikrát vyzkoušené. Rychlé a účinné opatření jak se mravenců zbavit.

Veterináři: samostatný článek zde: VETERINÁŘI

Zásady chovu suchozemských želv zde.

Jde o samostatný článek o zásadách, které se snažím dodržovat.

 

 Možnost vyhledat veterinární kliniku

Veterina-online.cz - katalog veterinárních ordinací v České republice
Veterina-online.cz - katalog veterinárních ordinací v České republice

  

Copyright ©

Soubory ke stažení:

 

Želvy - prodej zvířat - terária - vybavení - rozvoz

 

   SvětŽelv.cz 

© copyright euzelva.cz Poslední aktualizace 26.04.2017 Mapa webu Vytvořil Acceler Nahoru