Virové a jiné infekce u želv

‌Virové, bakteriální a plísňové infekce želv

Suchozemské želvy, tak jako vše živé, mohou napadat různé viry, bakterie, kvasinky.....Následně želva buď onemocní, nebo se stane pouhým přenašečem. Ve všech případech napadení se jedná často o velice závažné onemocnění jako například zápal plic....a želvám jde při jakémkoliv zanedbání prakticky o život. Léčba je hodně obtížná, často nákladná a v případě virové infekce a napadení např. herpesvirem prakticky neléčitelná.

Jako chovatele suchozemských želv mě samozřejmě zajímá i tato odvrácená tvář chovatelského života a proto jsem pro Vás získal materiály z praxe veterinářů a odborníků. Bohužel se mně přes všechnu snahu nepodařilo dohledat autora, a tímto se mu předem omlouvám za zveřejnění. Jde hlavně o to, aby laická chovatelská veřejnost pochopila, jak obtížné je léčit u suchozemských želv zápal plic. V řádcích níže si můžete přečíst, jak složité je vyléčit zápal plic a v tomto případě se jedná o želvu suchozemskou.

Diagnóza:

pravostranně lateralizovaná pneumonie (zápal plic)  Zápaly plic jsou u plazů většinou polyfaktorovým onemocněním (stres, nevyhovující mikroklima, špatná hygiena,a vysoký infekční tlak atd.), jen zřídka se jedná o samostatné infekce primárními patogeny.

Mezi možné infekční příčiny patří:

1. virové infekce (nejdůležitější je v této souvislosti  Chelonid Herpesvirus 4).

2. bakteriální infekce, většinou fakultativní patogeny (často Pseudomonas sp., Citrobacter sp., Escherichia sp., Aeromonas sp., Klebsiella sp. a Staphylococcus sp.). Pasteurella testudines je považována za primární patogen způsobující pneumonie u některých terestrických druhů želv.1,2 Zaznamenány byly i pneumonie způsobené anaerobními bakteriemi (Fusobacterium, Bacteroides), mykoplazmaty a chlamydiemi.3,4 Atypické mykobakteriální plicní granulomy lze zaznamenat ojediněle.

3. S plísňovými infekcemi dolních dýchacích cest se lze setkat u želv v souvislosti s předcházející dlouhodobou antibiotickou terapií. Popsané byly ojediněle i primární plicní aspergilózy a jiné plísňové infekce (Paecilomyces, Penicillium, Candida sp.).4,6,7 Všeobecně jsou primární plicní mykózy u želv vzácné.

4. verminózní pneumonie jsou u želv extrémně vzácné. Plicní laváž za cílem získání vzorků na mikrobiologické a cytologické vyšetření z postižené plíce je nejlépe prováděna přes trepanační otvor v karapaxu.8,9 Jeho lokalizace je určena na základě RTG snímků. Alternativně lze provádět u želvy, stejně jako u jiných plazů plicní laváže pomocí transtracheálně zavedeného sterilního močového katetru.1,10 Pro potvrzení správné lokalizace je do kateru zaveden před laváží tenký drátek a proveden rentgenový snímek. Možný je také výplach pracovním portem endoskopu zavedeného do postižené plíce  přes glotis. Poslední možností je perkutánní punkce plíce přes

inguinální fosu. Jehla je zavedena do plíce a následně je proveden výplach.1 U našeho pacienta byl zvolen přístup přes trepanační otvor v karapaxu. Pro tento účel byla želva sedována propofolem (5mg/kg IV). Aspirací bylo asepticky získáno celkem 6 ml vazkého, kalného hlenu, který byl podroben bakteriologickému, mykologickému a cytologickému vyšetření (obr. 3). Následně bylo trepanačním otvorem provedeno endoskopické vyšetření dostupné části plíce, kterým byla prokázána výrazná hyperemie a akumulace velkého množství hlenu. V návaznosti byla provedena další důkladná laváž postižené plíce fyziologickým roztokem. Výtěr z choány dutiny ústní byl zaslán na molekulárně genetické vyšetření (polymerase chain reaction (PCR) na přítomnost Chelonid herpesvirus 4 a Mycoplasma sp., s negativním  výsledkem.       

Obr. 3 – Tekutina   aspirovaná z plíce   

Biopsie plíce prováděna nebyla. Cytologickým vyšetřením byla zjištěna přítomnost velkého množství tyčkovitých bakterií, velké množství makrofágů s fagocytovanými bakteriemi a v menší míře heterofilní granulocyty a erytrocyty. Plísňové hyfy nalezeny nebyly. Mikrobiologické vyšetření získaných vzorků následně prokázalo infekci Acinetobacter sp (citlivosti na cefazolin, chloramphenicol a amoxicillin) a Aspergillus fumigatus (citlivost na amphotericin B, ketokonazol a itrakonazol).

Ad 3:
Hlavní pilíře terapie pneumonií jsou: hospitalizace pacienta, kauzální antibiotická/antimykotická medikace (systémově i intrapulmonálně) a analgetická terapie; dále je nezbytná intenzivní tekutinová terapie pacienta a včasná enterální výživa. Další průběh případu: ihned byla zahájena multimodální terapie. Pacientovi byla zavedena esofagostomická sonda (obr. 4). Touto cestou byla podávána enterální výživa (dětská ovocná přesnídávka s vysokým obsahem vlákniny) v celkovém objemu 10 ml/den a voda (2 x 10ml). Prvních 48 h byly současně aplikovány rehydratační roztoky (Duphalyte® a fyziologický roztok v poměru 1 : 1, 10 ml/toto 3x denně).

     Obr. 4  Pacient s esofagostomií po trepanaci                  Obr. 6  Kontrolní výtěr z plíce karapaxu

           Obr. 5 – Nebulizace pacienta

Do obdržení výsledků mikrobiologické kultivace byla aplikována širokospektrá antibiotika (enrofloxacin (Baytril®) 10 mg/kg IM, q 24h), nesteroidní antiflogistika (caprofen (Rimadyl®) 2mg/kg q 48h), itrakonazol (Itrafugol®) 2,5 mg/kg PO, 3x q 48h) a dvě aplikace paraimunitního stimulátoru (Zylexis® 0,5 ml pro toto v odstupu tří dnů). Plíce byla denně vyplachována fyziologickým roztokem přes trepanační otvor (10 ml/toto a zpětná aspirace tekutiny a hlenu). Po seznámení s výsledky bakteriologického vyšetření byl enrofloxacin vysazen a dále byl aplikován cefazolin nitroplicně (Cefazolin Sandoz® 50mg/toto v 1 ml roztoku) a amoxicillin clavunat perorálně (Synulox® 20 mg/kg q
24h). Přesto nedošlo k výraznějšímu zlepšení stavu.

Dvanáctý den terapie byl k dispozici i závěr mykologického vyšetření. Následně byl podáván roztok amphotericinu B nitroplicně (Amphotericin B Squibb® 1mg/kg v 0,5 ml roztoku q 24 po dobu deseti dnů). Dále byla zahájena nebulizace pacienta (1 x denně 30 minut). Do nebulizačního roztoku (fyziologický roztok) byla aplikována stejná dávka amphotericinu B a cefazolinu. Také bylo vždy přidáváno 10 kapek mukolytika ambroxol (Mucosolvan®) (obr. 5). Po pěti dnech došlo k výraznému zlepšení stavu pacienta. Respirační symptomy postupně vymizely, želva začala dobrovolně přijímat potravu. Tato terapie byla aplikována dalších 20 dní, 1 x týdně byl prováděn kontrolní výtěr z plíce na cytologické vyšetření. Před ukončením antibiotické a antimykotické terapie byl proveden kontrolní výtěr plíce na mikrobiologické vyšetření (obr. 6), s negativním výsledkem. Trepanační otvor byl následně uzavřen stomatologickým akrylátem (Duracrol®). V té době byla želva aktivní a vážila již 1120 g.
Závěrem

V předloženém případě lze předpokládat, že se jednalo o primární plísňovou infekci plíce, ke které došlo pravděpodobně během hibernace. Navýšení tělesné teploty po ukončení zimního spánku vedlo k pomnožení plísně, spojené s následnou akutní respirační symptomatikou. Bakteriální infekci lze považovat za sekundární. Teprve po nitroplicní aplikaci vhodného antimykotika došlo k zlepšení stavu a vymizení symptomů. Zvláště se osvědčila současná nebulizace pacienta antimykotiky, antibiotiky a mukolytiky rozpuštěnými v nebulizačním roztoku. Z uvedeného případu je zjevné, že je diagnostika a multimodální terapie pneumonií u želv zdlouhavá a poměrně nákladná a nelze ji redukovat na pouhou aplikaci širokospektrálních antibiotik a vitamínů.

Můj komentář:

V těchto případech je nutno upozornit, že zimující suchozemské želvy nemají nastartovanou imunitu a v případě jakéhokoliv problémů jde vždy o život! Ani případná léčba ještě "nenastartované želvy" se míjí účinkem, protože transport léků po těla je díky tomu velmi omezen. Proto, když opravdu něco takového nastane například bakteriální, plísňové...... onemocnění nebo jiné vážné onemocnění u zimující želvy nebo ve fázi buzení (cca 1 měsíc pohybu) je to v 90% fatální a následuje úhyn!

 Nemoci plazů

Kromě tohoto případu Doc. MVDr. Zdeněk Knotek, CSc. s kolektivem popsal v odborné literatuře viry a následné infekce.

U nemocných zvířat lze podávat acyklovir ( 80 mg.kg -1 ž.hm. 1 × denně 7 dní ), ale tkáňová koncetrace účinné látky nedosahuje u želv farmakologicky účinných hodnot. Doporučuje se zvířata z postiženého boxu izolovat, desinfikovat prostředí účinnými antivirotickými preparáty ( např. Virkon v doporučených koncentracích ) za co nejvyšší teploty prostředí.

Tady jsme se my všichni chovatelé suchozemských želv mohli pouze povrchně seznámit s problematikou různých infekcí u želv. Na závěr Vám všem přeji, ať se s těmito nebezpečnými nemocemi setkáváte v chovatelském životě co nejméně.

‌Boj s viry na vlastní kůži!

Jeden z mnoha konkrétních případů na vlastní kůži!!!!

Dobrý den pane Junek,
v první řadě bych Vám chtěla poděkovat za krásné internetové stránky o želvách. Já chovám želvy stepní a dostala jsem se do problémů, které nevím jak řešit. Už jsem z toho zoufalá a nemůžu v noci ani pořádně spát. Ale napíši Vám vše od začátku a třeba mi poradíte.

Začátkem února jsem si „1000x bohužel“ pořídila mládě želvy stepní od pana Švarce ze Želechovic (družstvo Animal Holding) a tím to vše začalo. Bohužel už to nejde vrátit zpátky a jsem poučena takovou koupí od člověka, který želvy nechová, ale jen prodává, na celý život. Po necelých 3 týdnech začala želva špatně dýchat, vydávala nepřetržitě i během spánku pisklavé zvuky, začaly se jí dělat u nosu bubliny, měla vlhké oči. Přestala přijímat potravu. Okamžitě po těchto příznacích se 1.3.2016 nasadily u veterináře antibiotika, krmila jsem ji sondou, ale želva po 3 dnech 4.3.2016 hyne. Želva byla v karanténě.

Bohužel se nákaza začala projevovat i u některých z 9 želv stepních (2-3 letých z vlastních odchovů), chovaných vedle v terárku. Patrně se nakazily přes mou nedostatečnou hygienu rukou. Od 7.3.2016 se nejdříve u první začaly projevovat stejné příznaky jako nepřijímání potravy, rýma, vlhké oči a po 5 dnech pískot. Po zkušenostech byla želva hned opět po prvních příznacích izolována, ale už to stejně k ničemu nebylo, protože se některé z příznaků začaly objevovat u všech ostatních želv. Želvu jsem krmila sondou do žaludku (rozmixované listy pampelišek, čínského zelí, kapusty a listy z pórku hodně zředěné vodou, 2x denně 2-3 ml) a podávala jí antibotika Enrogal (účinná látka Enrofloxacinum).

S paní veterinářkou, která není specialista na plazy, jsme původně myslely, že jde o nějakou bakteriální infekci. Na internetu jsem si vyhledala vše možné i v angličtině o různých infekcích u želv, ale potom jsem u jedné další zjistila bílou hmotu v ústní dutině a po přečtení článků na internetu (kde bylo konkrétně na toto upozorněno) jsem si začala myslet, že jde o virovou infekci herpes, popřípadě o jinou virovou infekci a následně o bakteriální infekci. Rozhodla jsem se vše aspoň písemně konzultovat s Prof. MVDr. Zdeňkem Knotkem CSc, specialistou na plazy a ten mi potvrdil, že to podle příznaků vypadá opravdu na virovou infekci. Dohodla jsem se s paní veterinářkou, že obětuji peníze (stálo mě to 2 000,- Kč) a udělaly jsme stěry na Herpesvirus a Mycoplasmu (tyto infekce mají podobné příznaky) a poslaly do laboratoře Laboklin v Německu.

Po 3 dnech jsme obdržely výsledky, že želvy jsou bohužel pozitivní na obě infekce. Prostě to nejhorší co může být. Pokud budete mít zájem, tak na stránkách laboratoře Laboklin popisují příznaky na Herpesvirus a Mycoplasmu u želv.
Odkaz na Laboklin

Hlavní příznaky obou infekcí pozorované u všech mojich želv: přestanou žrát, vlhké oči
Individuální příznaky: rýma a bubliny u nosu 5 želv, obrovské zahlenění (hlen vytéká i z tlamy) nastupuje postupně - 3 želvy, dále zánět v oku 1 želva (má ho zavřené, nepomáhá ani Opthalmoframykoin, ani Tobrex kapky), nateklé lymfatické uzliny pod tlamou mají 2 želvy, další 2 želvy trochu pískají a dýchají s otevřenou tlamou (1 z nich už taky uhynula).

Základní podmínky chovu: želvy jsou krátce zimované, z vlastních odchovů, probuzené během prosince. Nyní chované v teráriu, před nákazou byly v dobré kondici. Pod bodovou žárovkou mají 34 C, v chladné části 22 C. UVB zajišťuje Solar Reptor 24 W. Začátkem května je přemisťuji do venkovních výběhů. (v současné situaci nepřichází v úvahu). Substrátem je vermikulit smíchaný s pískem.

Nyní na radu pana Knotka aplikuji acyklovir 3.den v dávce 80 mg/kg za den u všech želv (dnes mám pocit, že se to snad krapíneček zlepšilo a želvy pořád žijí), ty s viditelnými příznaky berou antibiotika Enrogal (mycoplasma by měla být citlivá na antibiotika Tetraciklinové řady), 7 želv, které přestaly žrát krmím 2x denně sondou, aby měli dostatek tekutin a potom se už jen modlím, aby to aspoň nějaké přežily. Zatím pro vaši informaci jedna uhynula, 3 jsou v kritickém stavu a 4 mají jen mírné příznaky a jedna žere.

Problém je v tom, že i  po vyléčení fyziologických potíží (u herpesvirus 2-3 týdny) pokud se to aspoň u některých podaří a přežijí, zůstane herpesvirus i mycoplasma podle pana Knotka u všech v těle v latentní podobě a bude potřeba želvy izolovat, aby nepřišly do styku se zdravými jedinci, které by mohly nakazit.

A to mě děsí ze všeho nejvíc. Venku mi totiž zatím díkybohu spí spokojeně dalších 6 dospělých želv a začnou se brzy budit a já se hrozně bojím, aby se to na ně nějakým způsobem taky nepřeneslo.Dodržuji přísnou hygienu, při manipulaci s nemocnými želvami si desinfikuji ruce a na zdravé želvy budu sahat jen v čistých gumových rukavicích. Vím, že se herpes ani mycoplasma naštěstí nepřenáší vzduchem, jen kontaktem s nemocným jedincem, ale přesto mám strach.

A ráda bych Vás požádala o radu, abych měla v mojí situaci aspoň krapínek naděje. Co udělat s želvami, které infekci přežijí, začnou zase žrát, ale budou po celý život přenašečem obou infekcí. Já si je nemůžu nechat s ohledem na zdravé želvy.
A můžu podle Vašeho mínění udělat pro ty nemocné ještě něco více?

Už jsem se s tím tak nějak smířila, že o většinu želviček příjdu. Ještě mám problém, že nevím, co je pro želvičky lepší. Myslím ty v kritickém stavu, co vypadají opravdu špatně. Nevím, jak moc se trápí. Jestli je nechat dožít přirozeně, nebo jim to urychlit a uspat je. Jaký na to máte vy názor?

Článek můžete dát na web. Třeba někomu pomůže. Obávám se totiž, že nakažená želvička (a to určitě nebyla jen jedna)  stihla u pana Švarce nakazit spoustu dalších, i když se to nemusí hned projevit.
My budeme bojovat dál a doufat, že aspoň některé želvičky jsou silné a zvládnou to.

Děkuji za odpověď a za Váš názor.

S pozdravem Veronika H.........
Napajedla (okr. Zlín)

Můj komentář euzelva.cz

Velice smutný příběh a naprosto přesně vím, o čem mluvíte neboť s tímto typem onemocnění jsem se již setkal. Boj trval s nasazením toho nejlepšího na trhu dva měsíce - a konec. Herpesviry jsou neléčitelné a jde pouze o to, zda jedinec přežije, jakákoliv léčba je pouze podpůrná a vlastně to léčit vůbec nejde! Můj názor Vás asi nepotěší, želvy s největšími obtížemi na 99% uhynou, a pokud vůbec některá z nich přežije, tak to bude opravdu skoro zázrak. Osobně bych boj nevzdal, vždyť naděje umírá poslední....

Želvy z importů je příběh sám pro sebe a přežije cca 20%, ostatní to prostě nedají a jde většinou o odchyty nebo želvy co mají za sebou strastiplnou cestu, která končí až u posledního majitele, kterému moc radosti většinou nepřinesou. Držím Vám palce, ale musíte pouze doufat a určitě bych si je v chovu nedržel, riskovat, že přijdete o vše je opravdu luxus.

S Vaším dovolením bych tento článek dal na web, pro ponaučení ostatním (vše zveřejněno po vzájemné dohodě).
Pokud by jste něco potřebovala, neváhejte mě kdykoliv zavolat, když můžu rád pomůžu.

Pokračování 9.4.16

Dobrý den,
tak konečně aspoň nějaká dobrá zpráva mezi těmi smutnými. Musím  Vám ji napsat. Dvě želvy už 3 dny žerou. Hurá! Aspoň moje snaha nebyla nadarmo. Jsou to ty s mírnými příznaky. Jedna neviděla na oko ( účinkovala až herpesin mast) a druhá měla mírnou rýmu. Obě braly antibiotika. Trvalo to 20 dní, co nežraly. Nejdřív jsem je viděla sníst pár kamínků (to už jsem zajásala, že mohou polykat), tak jsem je přestala krmit a na druhý den už začaly konečně žrat a to ve velkém. 4 želvy uhynuly a 3 ještě bojují o život (jedna to ještě asi zvládne, pokud se nezhorší a zbylé dvě jsou kritické a nemůžou dobře dýchat).

Chtěla jsem se zeptat, zda máte nějakou představu, nebo zkušenosti jak se bude herpes projevovat u želv, co infekci prodělaly a přežily? Vím, že virus budou mít po celý život v sobě a budou jeho nositelem a že nesmí přijít do styku se zdravou želvou. Jde mi o to, jestli budou žít bez příznaků normálně dál, nebo se jim to může znovu ve stresu v takové nebo horší intenzitě vrátit.

Už se těším, až to bude vše za mnou, až si nebudu muset 10 x za den, když jdu na zahradu za zdravými želvami, sterilizovat ruce a vytírat každý den desinfekcí podlahu. Podle rodiny to u nás smrdí chlórem hůř než na pitevně.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem Veronika H.......

Můj komentář euzelva.cz

Tak na to neexistuje odpověď nebo já ji bohužel neznám, jedno je ale jisté. Pokud přežijí a budou bez příznaků je při separovaném chovu veliká možnost, že budou žít hodně dlouho bez příznaků a budou velice odolní jedinci. Druhá a ta horší možná alternativa je, že dojde k recidívě a virus se opět projeví naplno. Vše je určitě ovlivněno mnoha okolnostmi a jednoznačná odpověď, která by to vyřešila s největší pravděpodobností neexistuje, držím Vám moc palce.

Pokračování 24.4.16

Dobrý den,
tak už je to konečně za námi (aspoň pevně doufám). Nakonec to, nad moje očekávání, zvládla ještě jedna želva, takže přežily a žerou z devíti čtyři želvy. O té poslední by se dalo říct, že" vstala z mrtvých". Musím Vám o ní napsat. Po 3 týdnech, kdy byla totálně zahleněná (hleny jí tekly z nosu i z tlamy), přestala téměř reagovat, nehýbala se, oči měla zavřené. Přestala jsem jí dávat antibiotika a krmit, s tím, že je to už zbytečné. Želvu jsem zastrčila do koutu terárka, aby mohla aspoň v klidu umřít. Sem tam jsem na ni sáhla, jestli ještě žije. Po 4 dnech jsem nevěřila vlastním očím. Želvu jsem našla pod lampou.

Vypadala sice pořád špatně, ale bylo to o krapínek lepší, už otevřela zase aspoň trochu oči. Tak jsem opět začala krmit a podávat acyklovir. Zahlenění se postupně zlepšovalo, i když dýchala s nataženou a pootevřenou tlamou. Všimla jsem si, že vždy po krmení dýchá přes hodinu mnohem hůř. Tak jsem ji krmila obden. Váhově se celkem držela. Trvalo jí to ještě další 3 týdny, než se úplně zotavila a začala žrát. Opravdu bych nevěřila, že to zvládne. Ta si svůj život vybojovala. Po 6 týdnech je to úplná nádhera, když jí člověk zase vidí, jak se zajímá o svět a zase sama žere.
Děkuji Vám za Vaše rady a psychickou podporu.
S pozdravem Veronika H.....

Můj komentář euzelva.cz

Tak to je opravdu dobrá zpráva. Zde je vidět, že nemá cenu vzdávat se předčasně a boj o záchranu želvy se někdy opravdu vyplatí. Každopádně želva byla silný jedinec a o to tu jde. Přežijí pouze ti odolní a nejsilnější! Doufám, že Vaše trápení je konečně u konce. Držím palce

Copyright ©