Vápník pro želvy

Vápník pro suchozemské želvy

Uhličitan vápenatý CaCO3

Doplněk stravy pro suchozemské želvy

Uhličitan vápenatý CaCO3 je jednou z velice důležitých složek potravy suchozemských želv, ale i dalších zvířat, a to hlavně v růstovém období. Na toto téma se vedou neustálé diskuze a zde se to budu snažit to laicky vysvětlit, co je pro želvu nejlepší a naopak kde hrozí rizika v chovu. Proto já osobně již spustu let v chovu používám uhličitan vápenatý nejlepší kvality a v chovu se mě naprosto osvědčil. Mohu říci bez sebemenších problémů z dlouhodobého hlediska.

V přírodě si vápennou složku potravy želva většinou doplňuje konzumací  rostlin, které díky vápencovému podloží mají i zvýšený výskyt těchto látek. Někdy také pojídáním zeminy, kamení...a opět, díky tomu má v potravě dostatečné množství vápníku. Na našem území se tomuto složení může přiblížit pouze lokalita, která je geologicky na kvalitním vápenatém podloží.

V prodejnách, chovatelských potřebách a v eshopech se vyskutují desítky a stovky přípravků, které slibují dostatek vápníku a dalších složek. Jeden aby se v to vyznal a běžný chovatel není schopen určit, co je a není důležité pro jeho zvíře a v našem případě se zaměříme pouze na suchozemskou želvu. Každý z těchto "multifunkčních" přípravků obsahuje další látky včetně pomocných jako např. barviva, stabilizátory....které mohou být pro naši želvu nevhodné. Přihlédnout se musí díky všem možným přísadám také k expiraci daného výrobku.

Někteří z Vás mohou namítnout, proč používat vápník z obchodu, když stejnou funkci splní například sépiová kost, lastury ústřic a vaječné skořápky, které obsahují až 90% uhličitanu vápenatého. Ano, to je sice pravda, ale i zde to není bez rizika. Dnešní velkochovy používají ke krmení nosnic různé metody a i to se může promítnout do kvality a složení právě vaječné skořápky.

A proto musíme počítat, že skořápky mohou obsahovat kromě jiného významná množství potenciálně toxických prvků jako například olovo, hliník, kadmium a rtuť. Nehledě na možná rizika mikrobiologické kontaminace. Pro každodenní krmení více želv je také nezanedbatelná otázka množství skořápek, které by musela želva zkonzumovat a množství, které bychom museli mít k dispozici. Spousta stráveného času přípravou vhodné formy k podávání je věc další.

Sépiovou kost někeré želvy baští s chutí, někeré se jí ani nedotknou, u tohoto doplňku stravy může být na překážku vyšší obsah soli.

Musím podoktnout, že suchozemské želvy, a to hlavně ty nejmenší mají s příjmem hrubší potravy leckdy problémy a odmítají různé takto připravené směsi  konzumovat. U zmíněného čistého vápníku lékopisné kvality můžeme bez obav použít velmi jemné kuchyňské sypátko a posyp jednoduše každodenně aplikovat na stravu v minimální formě a díky kvalitě nehrozí ani ucpávání sítka sypátka. Tento prášek pak želvy nemají problém konzumovat. Samozřejmě se to netýká všech jedinců a zatímco jedni dělají "ofrky", druzí baští vše, co se jim dá.

Proto ten, kdo se chce vyhnout všem těmto rizikům, zvolí jako zdroj vápníků čistý uhličitan vápenatý CaCO3 a úplně nejlépe pokud možno lékopisné kvality. Zde je již od výrobce zajištěna nejen nejvyšší dostupná kvalita, a to jak ve složení, tak i v samotné kvalitě co se týče jemnosti bez hrudek a jiných nepatřičných nečistot. Uhličitan vápenatý CaCO3 je stabilní, jeho uchovávání je v podstatě neomezené a pokud ho vhodně skladujeme, jeho použitelnost je neomezená. Jiná věc je zákonem určená "expirace", která musí být stanovena u každého výrobku, ale kvalitu vápníku jako přírodního produktu neovlivňuje. To je jeho zásadní výhoda a u čistého produktu jsou tímto na minimum snížena veškerá možná rizika.

Občas někdo spekuluje i s jinými přípravky a jako ukázkový příklad můžeme uvést hašené vápno. Ano, vypadá to hodně lákavě, ale musíme si uvědomit především níže uvedené skutečnosti a proto bych já nikdy hašené vápno osobně nepodával! Želvu méně zatěžuje přírodní forma, což je uhličitan vápenatý – tedy CaCO3, ale hašené vápno je hydroxid vápenatý – tedy Ca(OH)2. Hydroxid vápenatý je silně zásaditý, tudíž více zatěžuje organismus nejen suchozemské želvy. Dále se nevyskytuje v přírodě (na rozdíl od CaCO3).

Ještě krátce z odborné literatury:

Podle mineralogického složení rozdělujeme vápence na vysokoprocentní s obsahem CaCO3 nad 98 %, mírně znečištěné s 90-98 %, středně znečištěné s 80-90 % a velmi znečištěné pod 80 % CaCO3. Ze znečišťujících složek, jež provázejí CaCO3, jsou nejobvyklejší oxid křemičitý (obvykle ve formě křemene) a sloučeniny železa a hliníku. Samostatnou skupinu tvoří oxid horečnatý, který sice není počítán mezi nečistoty, ale je složkou, která CaCO3 doprovází obvykle jako isomorfní příměs. Podle obsahu oxidu horečnatého mluvíme potom o horečnatém vápenci, dolomitickém vápenci a posléze o dolomitu, kdy se jedná o ekvimolární směs CaCO3 a MgCO3...........

Uhličitan vápenatý je schválen pro použití v krmivech bez jakéhokoliv omezení.

Pozor!!

Pokud nebudete podávat uměle želvám vitamín D jako například AD3, nemůžete želvu vápníkem CaCO3 předávkovat. Zapomenout se také nesmí, že uhličitan vápenatý (CaCO3) je ve vodě prakticky nerozpustný (rozpouští se 10 - 15 mg CaCO3 na litr).

Závěrem

Na každém jednotlivém chovateli je, jakým způsobem bude tento velice důležitý prvek pro chov želv podávat a v jaké kvalitě a formě. Samozřejmě dnes je zde řeč pouze o jedné důležité složce potravy nikoliv jediné, co želvy potřebují. Vhodnou skladbou potravy zajistíme želvám další neméně důležité prvky a nejvíce by se měl klást důraz na vyvážený poměr fosfor - vápník, což má například pampeliška, čekanka.....Je ale potřeba vědět, že vápníkem můžeme velice snadno podpořit souměrný růst želv bez negativních příznaků jako rachitis, a o to tu jde především. A proto by naší chovatelskou snahou mělo být použití jen těch nejkvalitnějších doplňků stravy bez zbytečních dalších příměsí v zaručené kvalitě.

Přímo ukázkový příklad rachitis způsobené mimo jiné i nedostatkem vápníku můžete vidět zde na tomto obrázku. Vyloženě deformovaný karapax želvy. Podotýkám, že tyto trvalé změny již nejde ničím napravit!

Vápník můžete tělu dodat i uměle

Přísun dostatečného množství vápníku je základem prevence i léčby osteoporózy (řídnutí kostí). Způsobů, jak toho dosáhnout, existuje několik. Nejjednodušší možnost představuje vyvážená strava. Když to není možné, přichází na řadu vápník umělý.

Hledejte elementární vápník
Užívání potravinových doplňků s obsahem vápníku má smysl u lidí, ale i u zvířat, kteří nemohou přijímat dostatečné množství tohoto prvku v potravě. I zde si můžeme vybrat z řady možností. Před nákupem určitého přípravku si zjistěte množství vápníku, které daný výrobek skutečně obsahuje – tzv. elementární obsah vápníku. Například jedna 500 mg tableta poskytuje pouze 200 mg elementárního vápníku. Vápník lze koupit jako chemicky čistou látku nebo v přírodní formě.

Chemicky čisté látky:
•  Uhličitan vápenatý CaCO3 – Je nejrozšířenějším druhem mezi doplňky vápníku. Obsahuje větší množství elementárního vápníku než jiné sloučeniny. Pro správné vstřebání vyžaduje kyselé prostředí, a proto by měl být užíván po jídle. Nejlepší řešení pro naše želvy! Nejdostupnější, nejšetrnější a nejpoužívanější forma. Dlouhodobě vyzkoušeno na želvách v mém chovu.

•  Kalciumcitrát – Kalcium v této formě je nejlépe vstřebatelné. Nepotřebuje extra kyselé prostředí pro vstřebávání, takže může být užíván kdykoliv během dne, dokonce na prázdný žaludek. Kalciumcitrát obsahuje méně elementárního vápníku na jednu tabletu, proto je nutné většinou brát více tablet za den. Nedoporučuje se pacientům s refluxní chorobou jícnu.

•  Kalciumglukonát a kalciumlaktát – Obsahují méně elementárního vápníku na jednu tabletu. Pro dosažení doporučeného množství vápníku by člověk musel spolykat mnoho tablet.

•  Chlorid vápenatý, soli kyseliny fosforečné, hydroxid a oxid vápenatý – Jde o další možné formy, ve kterých se vápník vyskytuje.

Užívání vápníku má svá pravidla
•    Pokud se rozhodnete pro užívání umělého vápníku, poraďte se s lékařem. Existují možné nepříznivé reakce vápníku s některými léky.

•    Nepřekračujte doporučenou dávku, protože s nadměrnou konzumací se zvyšuje riziko vedlejších účinků.

•    Snažte se užívat maximálně 500 mg vápníku v jedné dávce (platí pro člověka). Jen tak zajistíte maximální možnou absorpci ze střeva do těla.

Úvaha nakonec:

Nikdo, ani já neříkám, že cokoliv z toho je jediná nebo nejlepší možnost. Vždy je potřeba najít pro člověka i zvíře tu nejlepší alternativu co nejbližší přírodnímu procesu. Nezapomeňme, že i my jsme součástí všeho dění na planetě a člověk nebo zvíře je mnohdy to samé.

 Pokud má někdo zájem, může si u mě zakoupit vápník lékopisné kvality v e-shopu

Copyright ©