Temperování želvích ubikací

Vytápění boudy pro suchozemské želvy

‌

Každý chovatel suchozemských želv, co se snaží chovat želvy přirozeně, tedy většinou ve venkovních výbězích, musí dříve nebo později v našich klimatických podmínkách řešit situaci, jak zařídit, aby mu želvy nezmrzly ve venkovních výbězích. Boudu má u želv skoro každý chovatel, ale pokud udeří i krátkodobě větší mráz , už nám nepostačí pouze dřevěná jednoduchá bouda bez izolace a musíme zapřemýšlet o zateplení a hlavně o topení do konkrétní boudy.

Nebudu Vám tady záměrně popisovat plně profesionální zařízení až na jedno, co používám já. Je tisíce možností, jak dojít k cíli a každá firma zabývající se vytápěním Vám dokáže navrhnout řešení, které Vám splní vaše požadavky do puntíku a je jen otázka peně,z jak kvalitní bude a kolik bude stát jeho následný provoz. Zaměřím se na zařízení dostupná, instalačně jednoduchá, zvládnutelná pro kutily s minimální potřebou profesionálního nářadí.

Samozřejmě můžeme želvy pěkně posbírat a v klidu uklidit do tepla, ale pakliže jich máme více a ty špatné dny se střídají s lepšími, a to hlavně v jarních a podzimních měsících, neděláme v podstatě nic jiného, než lítáme pořád se želvami tam a sem. Pokud ale máme dobře zateplené a temperované želví boudy, zvířata si brzy zvyknou a v případě nepříznivého počasí se sami stěhují neomylně do boud. Rozpoznají zcela bezpečně ve většině případů, že přichází špatné počasí, které je může nějakým způsobem ohrožovat.  Na nás chovatelích je pak pouze dohlédnout na zapomětlivce a popřípadě zavřít vchod.

Netvrdím, že nám v menších ranních mrazech želvy uhynou, pravděpodobnost je docela malá, ale proč riskovat nějaký úhyn nebo v lepším případě komplikace, když nemusíme a navíc zcela zbytečně. I chov některých teplomilných druhů vyžaduje, pokud jsou ve venkovním výběhu, zajistit například teploty, které nepůjdou pod 15°C a to například u druhu Geochelone radiata, Malacochersus tornieri........ Jak tedy zajistit potřebnou teplotu pro daný druh v boudách? U běžných středomořských suchozemských želv např. Testudo hermanni, marginata, graeca..... nad kritickou hranicí 0°C? O tom si povíme v následujících řádcích. Řešíme ryze technickou stránku věci a některé z možností, jak nenechat naše miláčky zmrznout, Vám tady nabídnu:

 1) Dokonalá izolace a provoz od jara do zimy

Nejběžnějším a zároveň nejjednodušším způsobem je dobře a kvalitně izolovaná bouda. Postačí při výrobě vložit do mezistěny 5 cm desky polystyrénu. Takto provedená izolace dokonale ochrání želvy při krátkodobých poklesech teplot hluboko pod bod mrazu. Protože takové vlastním, mohu s čistým svědomím prohlásit, že takto zajištěná bouda s uzavřeným vchodem bez dodatečného vytápění výborně odolává jak nízkým, tak vysokým teplotám a působí jako dokonalá, velká termoska. Ranní mráz klidně -10°C zvládne bez výrazného poklesu teploty uvnitř a je to finančně nenákladné a nesmírně účinné řešení.

cena: do 200,- za polystyrén dle plochy

 2) Elektrické ovládání - vydatný pomocník

I tuto boudu můžeme dodatečně vybavit a vylepšit jakoukoliv temperací,  v tom případě může sloužit jako bouda celoroční, včetně možnosti v ní můžeme i želvy zimovat, pokud máme kvalitní regulaci. Já jsem dotáhl takovýto typ k dokonalosti, kdy mohu regulovat teploty jak tělesa tak prostoru. A to pomocí elektrického dotápění a bouda je schopna udržet teplotu v rozmezí +2 - +4°C i při delších mrazech -25°C (vyzkoušeno) a to stabilně po celou zimu. Používám dvě takovéto boudy a to více jak deset let bez jediného problému. Nebudu lhát, že pokud bych stavěl něco podobného dnes, že bych něco nezměnil, ale naopak pár maličkostí bych určitě změnil. Znáte to, až provoz ukáže vady na kráse:-)). Po technické stránce je to systém ale dokonalý.

cena: nad 10 000,-  dle velikosti, použitých komponent........

 3) Příležitostná temperace boud

‌
V menších prostorách a boudičkách se dá úspěšně bez problémů použít,  nehledě na izolaci boudy, elektrický sušák na ručníky do koupelen. Nespornou výhodou je povrchová teplota do +40°C a nejmenší typ se vejde do prostorů 40 x 60 cm! V pohodě udrží teplotu uvnitř nad nulou i při ranních mrazících  a díky celkové teplotě nám boudu v žádném případě nepřehřeje. V kombinaci s prostorovým termostatem, popřípadě spínacími hodinami, můžeme vše nastavit a na jaře a začínajícím podzimu tak za málo peněz dostat hodně muziky. Výhodou je koncovka na 220V , potřebujeme v dosahu pouze el. zásuvku. O toto zařízení se suchozemská želva nespálí. Možno zakouupit včetně teplotní regulace zde: Topení do venkovní boudy

cena: 700 - 2500,- dle typu a velikosti sušáku

 4) Výkonnější temperování pomocí keramického zářiče

Keramické topidlo se dá také použít do boud a podle toho zvolíme jeho velikost. Jeho umístění a použití není vhodné pro malé prostory, volíme je spíše do středních a větších boud. Lze zakoupit i speciální teraristické keramické žárovky včetně krytu proti popálení zvířat, které splní stejnou úlohu, ale podle mého názoru jsou lepší plošné desky, neboť teplo směrují z podélné plochy a tím i rovnoměrněji rozvádí teplo. Objímkový typ směruje teplo silně do bodu! Nehodí se pro ryze zimní vyhřívání, protože teplota v okolí tohoto zařízení je hodně vysoká a spící želvy by budila. Vysoká teplota  s použitím tohoto typu přináší i určitá rizika.

Může spálit želvy při kontaktu, přehřát celkově prostory při selhání ovládání, způsobit požár při styku se senem, dřevem.....a proto je nutné ho dokonale izolovat od hořlavých materiálu a eliminovat možnost požáru. Kvalitní a spolehlivý termostat je víceméně nutností. Výhodou je rychlé vytopení prostor a hodí se spíše pro teplomilné želvy na hlídání teplot nad +10°C, kde odvede výbornou práci. Výkon celé soustavy volíme spíše menší, protože ač to nevypadá, i malé topítko má hodně velký výkon. Možné zakoupit zde: Keramické zářiče

cena: 600 - 2000,- dle typu a velikosti a výbavy

 5) Topné žárovky speciální

V podstatě nám zajistí dle požadavků o něco menší výkon než keramické topidla a podle mě se hodí do středních a větších boud. Hrozí zde opět možnost popálení želv a požár. Proto dodržíme veškeré bezpečnostní zásady a použijeme vždy keramickou objímku. V podstatě jednoduché řešení hodící se pro náhlé a příležitostné mrazy, nikoliv na dlouhodobé používání. Nevýhodou je jednoznačně světelný efekt, který může v nočních hodinách působit rušivě a právě při dlouhodobém používání i mít vliv na zdraví zvířat v našem případě suchozemských želv. Můžeme použít i obyčejnou jakoukoliv žárovku, ale pouze k denní temperaci, protože v noci se prostě bíle nesvítí a má být tma. Ojediněle ano, pravidelně v žádném případě.

cena: od 200,- dle  výkonu žárovky

 6) Příležitostné temperování od jara do podzimu

Topný kabel, rohože....další z alternativ a v podstatě jednodušších řešení, jak v boudě zajistit příležitostné a občasné vytápění. Díky výkonu se hodí i do menších boud. Hmotnost a jednoduchost upevnění zvládnou i ti méně zručnější a můžeme ho v podstatě namotat do spirály například na strop boudy. Dle výkonu je daná délka kabelu a jsou i přímo s regulací viz. obrázek a nespornou výhodou je i nízká povrchová teplota. Nic jednoduššího snad neznám. V kombinaci s spínacími hodinami a případnou regulací zajistíme želvám protimrazovou temperaci. Zapínat můžeme pouze, když hlásí mrazy. Jednoduché kabely s koncovkou jsou proto pro příležitostné hlídání teplot a složité systémy lze použít pro profesionální vytápění. Možno zakoupit zde: Topné kabely

7) Nejlevnější a nejjednodušší metody

A jsme u příležitostné a jednoduché metody, jak zajistit želvě v menší boudě teplotu při ojedinělém mrazíku a udržet ji nad 0°C. Stačí nám k tomu přiměřeně velká sklenice, pet láhev.......Naplníme jednoduše teplou vodou a umístíme do boudičky. Výkon není sice velký, ale s přehledem nám nepustí ranní mrazík do boudičky. Nemá cenu se moc rozepisovat a dle potřeby můžeme umístit lahve 2, 3........Tento radiátor, který doma sestavíme vždy, máme hotov hned, zvládneme všichni  bez problémů a dokonale se hodí nepřipraveným a překvapeným.

cena: nicotná :-))

 8) Přírodní izolační materiál

A jsme u základního materiálu, který by neměl chybět v žádné želví boudě. Splní nám více požadavků - izolační, úkrytový, podestýlkový a v případě sena i dietní, protože želvy ho mohou i pojídat. Sláma, jelikož je dutá, tepelný požadavek na izolaci splní lépe než samotné seno, to je jednoznačné, a proto můžeme v jarních a podzimních měsících volit slámu a během letních měsíců naopak seno. V obou případech raději volíme oba produkty z ryze ověřených zdrojů a dbáme na zdravotní nezávadnost,  a to hlavně u sena!! Ruční a vlastní produkce je nejlepší variantou.

cena: nicotná :-))

Závěrem:

Poskytl jsem Vám několik řešení, které můžete použít a na každém z Vás je, co Vám bude vyhovovat a ke kterému řešení se přikloníte. Ti šikovnější určitě přijdou na desítky jiných možností, jenž se dají úspěšně použít. Nezapomínejte, že i to nejdokonalejší zařízení může selhat a občasná kontrola stavu a funkčnosti je na místě. Neméně důležitá je i přítomnost želvy v daných prostorách, protože i naučení jedinci se dokáží leckdy zapomenout venku. Většinou je zapotřebí uzavřít vchod, a to jak z důvodu úniku tepla, tak z důvodu, aby nám želva neplánovaně nezdrhla ven. Příkladem a varováním nám může být letošní jaro 2011, kdy zmrzlo kdeco. Jiné vytápění bude volit pražský chovatel a jiné krkonošský.

Suchozemské želvy jsou hodně odolní tvorové, ale také hodně konzervativní a nejlépe je jim v známém prostředí a venkovním výběhu. Proto raději místo neustálého přenášení, které je sice zadarmo, ale při více želvách také hodně pracné, volíme raději temperování daných prostor. Jedna želva je sice bez problémů, ale nezapomínejme, že ráno nebo dopoledne ji potřebujeme vrátit opět do výběhu a většina je zeneprázdněna pracovními povinostmi. V šest ráno je brzo a ve tři odpoledne pozdě na opětovné přenášení do výběhu. Takže neváhejte, a pokud Váš želví miláček či miláčkové tráví období od jara do podzimu ve venkovních výbězích, určitě nějaký ypůsob temperace zvolte a máte vše bez stresů a v pohodě.

Všem Vám tedy na závěr přeji, abyste nikdy a nikde nenašli zmrzlou želvu!