Jak koupat želvu

Koupání suchozemských želv

Úvod:

Koupání suchozemských želv je další problematika, na kterou směřuje hodně vašich dotazů. Proto se tím budu zabývat trochu obšírněji. Názory se sice různí a pomoc můžeme hledat jak jinak než v domovin,ě kde želvy žijí. Důležitá pro chov želv je především vlhkost a pokud ji nemají, dopadne to časem špatně. Proč vlastně koupat? Na to je jednoduchá odpověď, a to protože výhradně a hlavně v terarijním chovu trpí většina želv nedostatkem vlhkosti nejen pozemní, ale i vzdušné.

Velmi často slýchávám od Vás začínajících chovatelů, že při zakoupení želvy  je jim  podána informace, kde jim je doporučován absolutně nevhodný chovný substrát (který nedokáže vůbec držet vlhkost), kompletně suchý chov a dokonce i to, že není potřeba ani miska na vodu v teráriu, pokud ji budou koupat. Každému je jasné, že úplně nejlepší je, když má jakýkoliv živočich možnost se napít kdykoliv to potřebuje a není žádný důvod mu to neumožnit.

Prostě a jednoduše řečeno, jsou začínající chovatelé špatně informovaní a pak dochází časem i k úhynům želv. Leckdo nechápe, čím a proč se to vlastně stalo, hledají vinu všude možně a může být i takto banální - dlouhodobě suché prostředí! Čím je želva menší, tím méně jí vlastní zásoby vody vydrží a dříve "vyschne". Malé želvy jsou méně odolné k nedostatku tekutin a v růstovém období se to projeví hlavně nesprávným růstem celého karapaxu. Takto chovanou želvu pozná zkušený chovatel na první pohled a nazývají se v žargonu jako "sušenky, vysušené želvy..."

Ano v přírodě želvy dokáží přežívat i ta největší horka a vystačí si i bez koupání. Ale musíme dodat, že dokáží přijímat vodu jinými způsoby a to z rosy, půdy, rostlin a prostě příroda většinou  poskytuje želvám neskonale více než suché terárium.

Fajn, v určitém případě by snad vlhkost prostředí v teráriu mohla stačit, ale chovné prostory by musely splňovat  hodně přísná kritéria a na druhou stranu proč želvě tu vodu nedat. Zpět k nucenému koupán,í jinak se to opravdu nedá nazvat. Pojmenuji zde případy, kdy by se opravdu želva měla nuceně koupat a naopak kdy je to zbytečné a někdy i nevhodné. Každá želva tuto činnost snáší jinak a některým je to opravdu hodně nepříjemné, což lze usoudit z jejich ustavičné snahy nám zdrhnout z koupací nádoby.

Vždy musíme přihlédnout k druhu suchozemské želvy a něco jiného je chov běžných druhů jako  Testudo hermanni, graeca, marginata a pro ně hlavně je tento návod, a něco zcela jiného potřebují hodně vlhkomilné druhy želv jako například Geochelone carbonaria,Geoemyda spengleri a další.

Jakou nádobu použít na koupání:

Přiměřenou velikostí k želvě a na dospělé jedince můžeme v klidu použít i koupací vanu. Malé želvy si vystačí se dřezem, umělohmotnou miskou, lavorem, hrncem, talířem, možností a nápadů je spousta a želvě je to v podstatě jedno. Nevolíme hlavně nádoby z materiálů zdravotně závadných a lepší se je i vyhnout nádobám u kterých nevíme, co původně obsahovaly. Také kovové nádoby skýtají nebezpečí, že v nich voda rychle vychladne, hlavně když jsou donesené z chladného prostředí.

Když už se tedy bude muset želva koupat, nebo se prostě rozhodneme jen tak, je zapotřebí dodržet základní pravidla pro koupání. Není od věci se řídit vždy rozumem a návod použít jako základní vodítko. Vycházejte z momentální situace a nálady želvy.

Dřez a umělohmotná mísa je ideální řešení

Zásady při koupání suchozemské želvy:

- teplota vody ideálně dle teploty prostředí, kde se nachází  23 - 27°C

- doba koupání podle nálady želvy 10 - 20 minut

- koupat v pitné vodě vhodné i pro člověka

- hloubka vody maximálně po zobák

- nechat ve vodě želvě volnost a zbytečně ji nestresovat

- koupat aktivní nikoliv spící želvu

 Hladina vody ideálně vždy po zobák

Kdy želvu je zapotřebí koupat velmi často (4 - 6x týdně):

- když je držena v absolutně suchém prostředí na nevhodném suchém podkladu

- pokud se nám pohybuje volně v bytě bez stálého místa s vodou

- při některých nemocech nebo po suchém zimování

Kdy je zapotřebí koupat občas (1 - 2x týdně):

- pokud nám to prostě nedá a nejsme si jisti co a jak

- při balkónovém, terasovém, skleníkovém chovu pokud jde o sušší místa

Kdy to není zapotřebí vůbec:

- když je v teráriu vlhký a vhodný substrát, miska s vodou a navíc pokud rosíme na noc

- když je želva umístěna dnem i nocí ve venkovním výběhu

 Větší a dospělé želvy si samy regulují ve venkovním výběhu koupání

 V teráriu můžeme někdy pozorovat želvu jak pije, či se koupe, a řídí si vše jak potřebuje. Na první pohled se někomu může zdát, že se želvička šla utopit, ale pouze pije.

 Želva pije a záhy se bude koupat

Závěrem:

K této činnosti musíme přistupovat s citem a v žádném případě "nemučit" protestující želvu častým koupáním, pokud je zřejmé, že se jí tato činnost nelíbí. Poznáme to jednoduše, jedinec usilovně ve vodě šplhá po stěnách a snaží se prostě dostat ven za každou cenu. Nelekejme se, když želva ponoří celou hlavu pod vodu a setrvává v této poloze i několik minut s vytaženým krkem, jde o jedince, který to potřebuje a takto pije a využívá možnosti. Nemusíte se ničeho obávat, svévolně se neutopí.

Takto to vypadá, když želva pije s hlavou pod vodou klidně i několik minut

Některé želvy tuto činnost budou zbožňovat, jiné ignorovat a další nesnášet. Proto čas přizpůsobíme potřebám každého jedince a žádný strach, i ony nám dají jasně najevo, na co mají náladu nebo naopak. Vždy je lepší je koupat, než trápit v suchém prostředí na to je zapotřebí klást důraz.

Je naprosto v pořádku když se želva při této činnosti vyprázdní a uvolní. Někteří z Vás teprve ve vodní koupeli zjistí, že milovaná Tereza je vlastně on a to co ji vylézá z kloaky není žádné střevo, ale penis. Takže hodně radosti a žádné obavy, zvládnete to všichni.

Pozor:

!!!!! SUCHOZEMSKÁ ŽELVA NEUMÍ PLAVAT !!!!!!

                             Copyright ©